Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1B59BB36FCFD6868C1258E99004D54A4.html
HTML · 24.38 KB
No categories available
5 Tdo 816/2026
5 Tdo 816/2026-1351
USNESENÍ
Vladimíra Vrtilky
Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 6 T 53/2025 , takto:
Podle § 265k odst. 1 tr. ř.
se zrušuje
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2026, sp. zn. 7 To 99/2026 .
Podle § 265k odst. 2 tr. ř.
se zrušují
také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze
přikazuje
, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal.
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 1. 2026, sp. zn. 6 T 53/2025 , byl obviněný Vladimír Vrtilka (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem zkreslování údajů o
stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za tento přečin mu byl uložen podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 18
měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních korporacích na 2
roky. Poškozený Finanční úřad pro hlavní město Prahu byl podle § 229 odst. 1 zákona
č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“), odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, které Městský soud v Praze odmítl usnesením ze dne 18. 3. 2026, sp. zn. 7 To 99/2026 , podle § 253 odst. 3 tr. ř., protože nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání.
3.
S ohledem na důvod zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu nepovažuje Nejvyšší soud za nutné reprodukovat skutkové okolnosti, za nichž došlo ke spáchání přečinu podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku.
II. Dovolání obviněného
4.
Obviněný podal dne 28. 5. 2026 proti výše označenému usnesení odvolacího soudu dovolání prostřednictvím svého obhájce, v němž odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první variantě, tedy že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
5.
Naplnění tohoto důvodu dovolání obviněný spatřoval v tom, že nejprve dne 3. 3. 2026 podal prostřednictvím svého obhájce tzv. blanketní odvolání proti výše uvedenému rozsudku soudu prvního stupně se sdělením, že bude písemně odůvodněno ve lhůtě 30 dnů. Následně byl tímto soudem vyzván k odstranění vad předmětného odvolání se stanovením lhůty 5 dnů. Tato výzva byla obhájci obviněného doručena dne 12. 3. 2026, tudíž určená lhůta měla uplynout dne 17. 3. 2026. Právě tento poslední den lhůty obhájce obviněného odeslal odůvodnění podaného odvolání do datové schránky soudu prvního stupně, tedy řádně a včas. Přesto odvolací soud shora uvedeným usnesením odmítl odvolání obviněného pro vady odvolání, které nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny.
6.
Obhájce obviněného při nahlížení do trestního spisu u soudu prvního stupně dne 23.
4.
2026 zjistil, že trestní spis byl soudem prvního stupně odeslán odvolacímu soudu již dne 16. 3. 2026 a doručen následujícího dne 17. 3. 2026. Soud prvního stupně tedy předložil trestní spis ke konání odvolacího řízení ještě před uplynutím jím stanovené lhůty k odstranění vad odvolání, tudíž v trestním spise bylo založeno pouze původní tzv. blanketní odvolání. Referentka senátu odvolacího soudu dne 18. 3. 2026 prostřednictvím elektronické pošty požádala trestní kancelář soudu prvního stupně o zaslání kompletního odvolání, ale rejstříková vedoucí soudu prvního stupně téhož dne zaslala znovu pouze první neodůvodněné odvolání, ačkoli druhé podání bylo dodáno do datové schránky téhož soudu již předcházejícího dne, tj. 17. 3. 2026. Referentka senátu odvolacího soudu se telefonicky ujistila, jestli odůvodněné odvolání nebylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně, a dostala odpověď, že tomu tak není. Odvolací soud tedy konal dne 18. 3. 2026 neveřejné zasedání, v němž rozhodl o odmítnutí odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř.
7.
Odvolací soud obdržel až den po konání neveřejného zasedání 19. 3. 2026 odůvodnění odvolání obviněného, přičemž soud prvního stupně současně sdělil, že je „obhájce odeslal do datové schránky zdejšího soudu včera“. Z přiloženého dokladu o doručení je však jednoznačné, že toto podání nebylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 18.
3. 2026, nýbrž již dne 17. 3. 2026.
8.
Obviněný tak splnil všechny své povinnosti řádně a včas, přičemž pochybení soudu prvního stupně bylo přičteno k jeho tíži. Soud prvního stupně předložil trestní spis předčasně, po doručení odůvodněného odvolání nezajistil bezodkladné založení do trestního spisu a jeho předložení odvolacímu soudu. Nesprávným postupem soudu prvního stupně bylo obviněnému odepřeno právo na meritorní přezkum rozsudku soudu prvního stupně, což představuje závažný zásah do práva obviněného na spravedlivý proces.
9.
Nebyly tak splněny zákonné podmínky pro odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr.
ř., jelikož obviněný odstranil vady odvolání v soudem stanovené lhůtě. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud ve smyslu § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil výše uvedené usnesení Městského soudu v Praze a věc podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dále vznesl podnět, aby předsedkyně senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložila, případně přerušila, výkon napadeného rozhodnutí, protože by mohl vést k nepřiměřenému a obtížně napravitelnému zásahu do práv obviněného.
III. Vyjádření k dovolání
10.
Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k podanému dovolání prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po stručném shrnutí obsahu dovolání státní zástupce uvedl, že mohlo dojít k pochybení na straně odvolacího soudu, nicméně na podkladě napadeného usnesení a státnímu zástupci dostupného spisového materiálu konstatoval, že procesní postup odvolacího soudu spočívající v odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. neshledává vadným. Z tohoto důvodu státní zástupce Nejvyššímu soudu navrhl odmítnout dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Státní zástupce souhlasil s tím, aby případně i jiné než jím navrhované rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu
obviněný nevyužil právo repliky k vyjádření státního zástupce.
IV. Posouzení důvodnosti dovolání
11.
Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení, poté se zabýval povahou a opodstatněností uplatněné námitky ve vztahu k
označenému dovolacímu důvodu, přičemž dospěl k závěru, že je zcela důvodná.
12.
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. obsahuje dvě varianty, přičemž první z nich, kterou obviněný slovně označil, je dána v případech, v nichž bylo rozhodnuto o
zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
13.
Z obsahu trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že v dovolání popsaný procesní postup soudu prvního stupně i následně odvolacího soudu se zcela shoduje se záznamy ve spisovém materiálu a veškeré argumenty obviněného jsou oprávněné. Obhájce obviněného podal dne 3.
3. 2026 tzv. blanketní
odvolání proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně. Jelikož odvolání nebylo odůvodněné, soud prvního stupně vyzval obhájce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy své odvolání doplnil. Tato výzva byla doručena obhájci obviněného dne 12. 3. 2026 (viz č. l. 1300 verte tr. spisu). Lhůta k odstranění vad odvolání tak měla uplynout dne 17. 3. 2026. Právě tohoto dne dodal obhájce obviněného odůvodněné odvolání do datové schránky soudu prvního stupně (č. l. 1309 tr. spisu). Samosoudkyně soudu prvního stupně v rozporu s ustanovením § 251 odst. 3 tr. ř. nevyčkala na uplynutí lhůty oprávněným osobám a již dne 16. 3. 2026 předložila trestní spis odvolacímu soudu, jemuž byl doručen dne 17.
3.
2026. Dne 18. 3. 2026 si referentka senátu odvolacího soudu nejdříve prostřednictvím elektronické pošty ověřovala, zda obhájce nedoplnil odůvodnění odvolání, načež obdržela znovu pouze první podání, které neobsahovalo důvody a bylo již součástí trestního spisu. Následně ještě tatáž pracovnice odvolacího soudu telefonicky zjišťovala, zda nebylo odůvodněné odvolání doručeno do datové schránky soudu prvního stupně, avšak byla ujištěna, že se tak nestalo. Odvolací soud tudíž nařídil neveřejné zasedání na den 18
. 3. 2026 a
rozhodl o odmítnutí odvolání obviněného pro nesplnění náležitostí jeho obsahu podle § 253 odst. 3 tr. ř.
14.
Podle § 249 odst. 1 tr. ř. musí být odvolání odůvodněno ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř. nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. ř. Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání, které podal za obviněného jeho obhájce, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve jej předseda senátu soudu prvního stupně, aby vady odstranil ve lhůtě pěti dnů, kterou zároveň stanoví, a upozorní jej, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Podle § 251 odst. 3 tr. ř. jakmile uplynuly lhůty k podání odvolání a lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob, doručí předseda senátu soudu prvního stupně stejnopis odvolání a jejich odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spisy odvolacímu soudu.
15.
V posuzované trestní věci nebylo postupováno soudem prvního stupně podle citovaných procesních ustanovení, jak důvodně vytkl obviněný ve svém dovolání. Nejvyšší soud tudíž mohl na podkladě dovolání přezkoumat napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř., a zjistil, že obviněným vytčená vada naplňuje uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první variantě. Odvolací soud odmítl odvolání obviněného pro nedostatek jeho odůvodnění, ačkoli již v době rozhodování tohoto soudu bylo odvolání obhájcem ve stanovené lhůtě řádně zdůvodněno. Soud prvního stupně se dopustil administrativních pochybení, neboť nejprve předložil trestní spis nadřízenému soudu ke konání odvolacího řízení ještě před uplynutím lhůty k odstranění vad odvolání, kterou sám stanovil. Poté, co evidentně obdržel obhájcem řádně zaslané doplnění odvolání, soud prvního stupně i přes opakované dotazy ze strany odvolacího soudu nepravdivě informoval jeho příslušnou pracovnici, že odvolání doplněno nebylo. Odvolací soud tudíž neměl v době rozhodování k dispozici druhé podání obviněného a vycházel z nesprávné procesní situace zaviněné soudem prvního stupně. Navíc je zřejmé, že odvolací soud upřednostnil zásadu rychlosti řízení, pokud neveřejné zasedání konal v den následujícím po dni, k němuž končila obhájci obviněného lhůta k doplnění odvolání, stanovená soudem prvního stupně. Lze jen předpokládat, že vědom si této skutečnosti, odvolací soud vyvinul dostatečnou aktivitu pro zjištění, zda obhájce obviněného zhojil vady odvolání. Nicméně mu byly soudem prvního stupně poskytnuty nepravdivé informace, jak bylo popsáno, tudíž napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zatíženo vadou, k jejíž nápravě je určena první varianta dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., což obviněný v dovolání důvodně vytkl.
V. Závěrečné shrnutí
16.
Nejvyšší soud na základě dovolání obviněného z výše uvedených důvodů zrušil usnesení odvolacího soudu podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal soudu druhého stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat v novém odvolacím řízení. Protože nebylo možné vadu odstranit v případném veřejném zasedání, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v
neveřejném zasedání. Předsedkyně senátu dovolacího soudu nerozhodovala o odložení výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí, jak navrhl obviněný, neboť dovolací řízení bylo skončeno v krátké lhůtě a soud prvního stupně byl o výsledku informován tak, aby neprováděl další úkony související s výkonem odsuzujícího rozsudku.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 9. 9. 2026
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně
senátu