Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 39/2026-34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 11 124 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 3 124 Kč, co do smluvního úroku z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 3. 5. 2025 do 21. 7. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 3 124 Kč, co do smluvního úroku z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 3. 5. 2025 do 21. 7. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 12. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 11 124 Kč (sestávající z částek 8 000 Kč a 3 124 Kč) spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky 8 000 kč od 3. 5. 2025 do 21. 7. 2025 a s 12 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 8 000 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že společnost právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, a dlužník uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 821433, na jejímž základě byl dlužníkovi dne 22. 4. 2025 poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností k 2. 5. 2025. Dlužník se k datu splatnosti zavázal uhradit jistinu navýšenou o poplatek za úvěr a smluvní úrok dle čl. II smlouvy o úvěru. Dlužník jistinu s příslušenstvím v předmětné době neuhradil, čímž došlo k porušení smluvních podmínek. Dne 20. 7. 2025 společnost právnická osoba., jako postupitel, uzavřela se společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa, jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. 820834, kterou společnost právnická osoba. postoupila společnosti právnická osoba popsanou splatnou pohledávku za dlužníkem. Následně dne 24. 7. 2025 společnost právnická osoba jako postupitel, uzavřela se společností CollCentrum BN, s.r.o., IČ: IČO, se sídlem adresa, jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek 12/25, kterou společnost právnická osoba postoupila společnosti CollCentrum BN, s.r.o. své pohledávky vůči dlužníkům specifikované v seznamu pohledávek (příloha č. 1 ke smlouvě), mimo jiné také popsanou splatnou pohledávku za dlužníkem. CollCentrum BN, s.r.o. dříve nesla obchodní firmu právnická osoba, se sídlem adresa. Dne 28. 7. 2025 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní firmy a sídla. O postoupení pohledávky byl žalovaný postupitelem vyrozuměn v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě. Nárok žalobkyně vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně při uzavírání smlouvy postupovala v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru, zejména co se týče poskytnutí předsmluvních informací dle § 92 a násl., informací o celkových nákladech úvěru, a posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86. Žalovaný byl tedy řádně informován a smlouvu uzavřel svobodně. Žalobkyně splnila svůj závazek tím, že žalovanému poskytla sjednané peněžní prostředky. Tím vznikl žalovanému závazek tyto prostředky vrátit ve sjednané lhůtě dle § 2399 odst. 1 OZ. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný dosu nezaplatil žádnou část jistiny, ani příslušenství. Dlužník jistinu s příslušenstvím ve sjednané době neuhradil, čímž došlo k porušení smluvních podmínek. Z tohoto důvodu je dlužník povinen uhradit věřiteli také náklady spojené s prodlením dlužníka ve výši 3 124 Kč: - jednorázový poplatek za prodlení dlužníka (bod 8.2.1. VOP) ... 700 Kč – náklady za odeslané upomínky (bod 8.2.2. VOP) ... 1 800 Kč – smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 3. 5. 2025 do 20. 7. 2025 (den postoupení pohledávek) … 624 Kč Dlužník byl o povinnosti uhradit toto příslušenství poučen v čl. III předsmluvního formuláře. Žalovaný dosud nezaplatil žádnou část příslušenství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dle ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dopisem ze dne 29. 7. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 4. 9. 2026 se bez omluvy nedostavil; nedostavil se ani předem omluvený právní zástupce žalobkyně. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř).
3. Na základě provedeného dokazování, a to z listiny označené – Editace profilu klienta, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 821433 ze dne 22. 4. 2025, výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 18. 5. 2025, 5. 6. 2025, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025, oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025, poštovního podacího lístku ze dne 30. 7. 2025, potvrzení o platbě ze dne 22. 4. 2025 a zprávy právnická osoba. ze dne 13. 2. 2026 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 22. 4. 2025 uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru na částku 8 000 Kč splatnou 2. 5. 2025. Zápůjční úroková sazba činila 36,5 % p.a. Žalovanému byla dne 22. 4. 20254 bankovní účet vedený pro něj jako majitele a disponenta poukázána částka 8 000 Kč. Výzvami k uhrazení pohledávky ze dne 18. 5. 2025 a 5. 6. 2025 byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 9 776 Kč, následně k úhradě částky 11 044 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 7. 2025 a 24. 7. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyrozuměn o postoupení pohledávky a současně vyzýván k zaplacení částky 16 862 Kč; dne 30. 7. 2025 byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě.
4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) byla dne 22. 4. 2025 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný tuto částku čerpal bankovním převodem na svůj bankovní účet dne 22. 4. 2025, neuhradil dosud ničeho (tato tvrzení v řízení žalovaný nijak nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ust. § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu ve výši 8 000 Kč. Soud proto žalobu nad rámec částky 8 000 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.
5. Žalobkyně byla v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni přešla v důsledku postoupení (§ 1879 o. z.).
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) nebo exekuční návrh.