Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 121/2026-22
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 276 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 976 Kč od 22. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 976 Kč od 22. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 276 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 2 976 Kč a nákladů souvisejících s jeho uplatněním ve výši 300 Kč.
V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř. ), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 26. 8. 2025 do 26. 9. 2025 (tj. celkem 32 dní) provozoval osobní automobil reg. zn. SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 93 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 2 976 Kč (32 dní x 93 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 5. 1. 2026 ve lhůtě 60 dnů neuhradil, a proto byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 28. 5. 2026.
Po právní stránce soud věc posoudil podle § 6 odst. 1 a 2, § 45 , § 46 zákona č. 30/2024 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.
Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužného příspěvku, který odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalované částky, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvku a nákladů na jeho uplatnění se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném k prvnímu dni prodlení.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, ve výši 3 x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby),
3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.