Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 251/2025-74

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, adresa

o zaplacení částky 19.187,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.168,59 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 11.242,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem 15 % ročně z částky 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.168,59 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 11.242,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem 15 % ročně z částky 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 27. 8. 2025, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.187,25 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako původní věřitel, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, žalovaný se zavázal spolu s dlužnou jistinou zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 5.840 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši 3.506 Kč s úrokovou sazbou 15 % ročně, částky za zpracování půjčky 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 834 Kč. Celkovou částku 20.840 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 401 Kč, poslední splátka byla stanovena na 28. 11. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil 7. 12. 2022. Ke dni 16. 4. 2023 činila dlužná jistina 14.168,59 Kč a dlužný poplatek 5.671,41 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 1.000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena společností právnická osoba žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 31.545,65 Kč, část navýšení účtovaného původním věřitelem žalobce nepožaduje. Po postoupení žalovaný na pohledávku uhradil 652,75 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 19.187,25 Kč, sestávající z nesplacené jistiny 14.168,59 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 5.018,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3.171,52 Kč (tj. úrok 15 % ročně z jistiny 14.168,59 Kč od 29. 11. 2023 do 28. 4. 2025), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.052,15 Kč (tj. úrok 15 % ročně z jistiny 14.168,59 Kč od 29. 11. 2023 do 28. 4. 2025), úrok ve výši 15 % ročně z jistiny 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení úrok ve výši 15 % ročně z jistiny 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit mu tuto částku spolu s poplatkem v částce 5.840 Kč s tím, že tento poplatek je tvořen úrokem ve výši 3.506 Kč, a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení 834 Kč, a to v týdenních splátkách o počtu 52 splátek ve výši 401 Kč. Celková dlužná částka činí 20.840 Kč, úroková sazba činí 43,00 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 81,16 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobce. Z oznámení z 28. 4. 2025 má soud za prokázáno, že původní věřitel žalovaného informoval o postoupení pohledávky na žalobce. Dle tabulky umoření činí dlužná jistina 14.168,59 Kč. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem přecházejícím žalobě ze dne 29. 7. 2025 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podání návrhu a informován o postoupení pohledávek.

4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však soudu nebyly doloženy důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, vyhledání registrech BRKI, NRKI a SOLUS či centrální evidenci exekucí, ani zkoumání příjmové a výdajové situace žalovaného coby potenciálního dlužníka. V kartě žádosti o úvěr ze dne datum je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 45.600 Kč, jsou však tvrzeny další příjmy domácnosti ve výši 25.000 Kč, které však již nejsou jakkoliv doloženy. Z interní činnosti soudu je však tomuto známo, dle protokolu o výslechu osoby podezřelé z 29. 12. 2022, že žalovaný uvádí, že je nezaměstnaný, vedený na úřadu práce, pracuje ale v adresa, v adresa s příjmem 35.000 Kč měsíčně. Žalovaný uvádí, že je svobodný, uvádí bydlení u rodičů, současně uvádí dva zdroje příjmů bez dalšího upřesnění, uvádí jednu vyživovanou osobu. Coby jediný zdroj příjmu uvádí pracovní smlouvu, kdy pracuje v adresa jako stavební dělník v adresa. Účel úvěru uvádí neočekávané výdaje. Odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 4.000 Kč, kdy tyto jsou zjevně podhodnocené, kdy lze mít za obecně známou skutečnost, že již jen náklady na bydlení včetně inkasa překračují tuto částku, shodně i náklady na osobní výdaje a výživu, pokud žalovaný uvádí, že pracuje v adresa, nezohlednil náklady na dopravu do zaměstnání. Žalovaný současně uvedl, že nemá žádné externí splátky, přičemž z interní činnosti soudu bylo prokázáno toto tvrzení jako nepravdivé, za žalovaným je evidováno větší množství exekučních řízení, vč. nebankovních společností, tedy splátky měl, včetně dluhů po splatnosti, povinností poskytovatele úvěru je před jeho poskytnutí toto řádně prověřit a nespoléhat pouze na tvrzení potenciálního dlužníka. Soud tudíž nemá za to, že byla podrobně zkoumána výdajová a příjmová situace potenciálního dlužníka a vyhodnocení jeho bonity, kdy nebyl objektivně doložen použitelný příjem ani výdaje, k žalobě nebylo doloženo (ani v kartě tvrzeno) vyhledání žalovaného v registrech BRKI/NRKI, SOLUS či centrální evidenci exekucí, bylo tvrzeno pouze doložení výplatních pásek, vzhledem k výše uvedenému nelze tedy objektivně zhodnotit, jakým způsobem žalovaný uspokojoval své potřeby, jaké již hradil splátky, jakou výši činily výdaje na bydlení a výživu, kolik bylo členů domácnosti a jakým způsobem, v jaké výši a od koho nabýval žalovaný, ev. další členové jeho domácnosti své tvrzené příjmy.

5. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace žalovaného coby potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS či centrální evidenci exekucí.

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

9. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem (resp. původním věřitelem) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

13. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti doložil pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získanými od žalovaného ohledně jeho příjmu, ale nebyly hodnověrně tvrzeny ani doloženy příjmy žalovaného a členů jeho domácnosti. Nebyly řádně hodnoceny výdaje žalovaného ani jeho rodinná a celková příjmová i životní situace, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registrech BRKI/NRKI a SOLUS. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částku ve výši 15.000 Kč skutečně obdržel, na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru částku, jež obdržel, umenšenou o částku, jež byla ze strany žalovaného vrácena, proto soud žalobě vyhověl v rozsahu částky dlužné jistiny 14.168,59 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalovaného tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES. Pro úplnost je nutné uvést, že žalovanému byla vyplacena částka 15.000 Kč, na dluh pak zaplatil 652,75 Kč, dlužná jistina podle žalobce je pak 14.168,59 Kč a soud pak z této dlužné jistiny vycházel. Předmětem řízení pak žalobce učinil částku 19.187,25 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 3.052,15 Kč, kapitalizovaný úrok 3.171,52 Kč, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 14.168,59 Kč od 29. 4. 2025 do 18. 3. 2026 (do vyhlášení rozsudku) činí 1.886,55 Kč, smluvní úrok 15 % z téže částky a za stejné období činí 1.886,55 Kč. Předmětem řízení pak žalobce do doby vyhlášení rozsudku učinil částku 19.184,02 Kč, soud přiznal 14.168,59 Kč, v částce 15.015,43 Kč měl úspěch žalovaný.

14. Z textu ustanovení § 86 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odstavec 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka ). Žalobce má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, s ohledem na ustavení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru závisí doba splatnosti od možností žalovaného jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud žalovanému rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení (§ 1968 o. z.).

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , podle výsledku řízení byl ve věci úspěšnější žalovaný, kterému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.