Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 99/2026-51

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 16 954,65 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 054,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 3 900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 14 454,65 Kč od 23. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 054,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení 3 900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 14 454,65 Kč od 23. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru IP č. hodnota ze dne datum, který byl sjednán jako revolvingový úvěr s limitem až do částky částka. První čerpání úvěru bylo sjednáno jako účelové a činilo částka, přičemž tato částka byla poukázána na účet společnosti právnická osoba. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka, splatnými počínaje dnem datum, avšak svou smluvní povinnost řádně neplnila a na úhradu úvěru zaplatila pouze 8 splátek v celkové výši částka, z čehož bylo na jistinu započteno částka. Po odečtení těchto úhrad tak podle žalobkyně zůstala nesplacena jistina ve výši částka. Dále v důsledku prodlení žalované vznikla podle smlouvy a sazebníku povinnost uhradit náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši částka za první upomínku, částka za druhou upomínku a částka za ukončení smlouvy z důvodu prodlení trvajícího alespoň tři měsíce, tedy celkem částka. Proto se po žalované domáhá zaplacení částky částka představované dlužnou jistinou a smluvními poplatky.

2. Žalobkyně dále doplnila tvrzení vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalované. Tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy postupovala v souladu s , o spotřebitelském úvěru, když úvěruschopnost žalované neposuzovala pouze na základě údajů jí sdělených, ale tyto údaje ověřovala rovněž prostřednictvím interních a externích databází a registrů a vyhodnocovala je za použití statistických a analytických modelů. Dovozovala, že takový postup odpovídá požadavku odborné péče, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu i odbornou literaturou a naplňuje zákonné požadavky na posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr. Současně namítala, že právní úprava neukládá poskytovateli povinnost ověřovat veškeré spotřebitelem uváděné výdaje ani zjišťovat všechny jeho osobní či fakultativní výdaje a že v přiměřeném rozsahu lze vycházet z pravdivosti údajů poskytnutých spotřebitelem. Na tomto základě uzavírala, že svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované splnila řádně a že v projednávané věci nejsou dány zákonné následky spojené s jejím případným porušením.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu , (dále jen „ “) jednal v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:

5. Z y označené jako „zpracování osobních údajů“ soud zjistil, že obsahuje pouze text vyhotovený v textovém editoru. Neobsahuje elektronický ani žádný jiný podpis žalované. Neprokazuje žádné jednání žalované ani, že by žalovaná podepsala jakoukoli u. Neprokazuje ověření totožnosti žalované.

6. Z y označené jako „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Anonymizováno“ soud zjistil, že neobsahuje elektronický ani žádný jiný podpis žalované. Jejím obsahem jsou předsmluvní informace poskytované spotřebiteli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména identifikační údaje žalobkyně jako věřitele, popis základních parametrů a podmínek spotřebitelského úvěru, údaje o počtu a výši splátek a označení financovaného zboží. V posuzovaném případě měl být úvěr poskytnut za účelem financování koupě mobilního telefonu Anonymizováno jméno FO 256 GB, grafitově šedé barvy, v pořizovací ceně částka.

7. Z y označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota“ soud zjistil, že smlouva obsahuje údaj o uzavření prostřednictvím SMS jedinečného kódu č. hodnota, který měla připojit žalovaná a k uzavření smlouvy mělo dojít dne datum. Ve smlouvě je dále uvedeno, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem č. hodnota. Z uvedené smlouvy soud zjistil, že mezi účastníky byl sjednán revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem do výše částka. První čerpání úvěru bylo sjednáno jako účelové v částce částka, přičemž podle smlouvy měla být tato částka poukázána společnosti právnická osoba. za účelem financování koupě mobilního telefonu Anonymizováno jméno FO 256 GB v grafitově šedé barvě. Smlouva dále stanoví povinnost žalované úvěr splatit ve 20 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné pojistné podmínky. Ze smlouvy soud dále zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti byly zaznamenány údaje, podle nichž žalovaná neměla žádné splátky úvěrů ani jiné závazky. Ve smlouvě je uveden hlavní čistý měsíční příjem žalované ve výši částka, jiný pravidelný měsíční příjem ve výši částka a náklady na nájemné či hypotéku ve výši částka měsíčně. Další výdaje či závazky ve smlouvě uvedeny nejsou.

8. Z výpisu z účtu vedeného u právnická osoba., č. č. účtu, za období od datum do datum, soud zjistil, že účet je veden na jméno žalované. Počáteční zůstatek činil částka. V průběhu uvedeného období byly na účet připsány finanční prostředky v celkové výši částka a odepsány finanční prostředky v celkové výši částka. Konečný zůstatek účtu tak ke dni datum činil minus částka. Z přehledu transakcí vyplývá, že převážná část bezhotovostních plateb byla realizována u běžných maloobchodních prodejců. Výjimku představuje platba ve výši částka uskutečněná ve prospěch služby Anonymizováno. Ve výpisu nebyla zjištěna žádná transakce označená jako splátka hypotéky nebo platba nájemného ve výši částka. Dne datum je však evidován výběr hotovosti ve výši částka.

9. Z y označené jako „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti“ společnosti právnická osoba. soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalované. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu a rodného listu. Dále byla provedena lustrace v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku a v registru CRIF. Pokud jde o příjmy žalované, ve zprávě je uveden čistý příjem ze zaměstnání ve výši částka měsíčně a další pravidelný příjem ve výši částka měsíčně, aniž by byl jeho zdroj blíže specifikován. Z výdajů jsou výslovně uvedeny pouze náklady na bydlení představované nájemným ve výši částka měsíčně. Ze zprávy dále vyplývá, že uvedené údaje měly být ověřeny pouze na základě výpisu z bankovního účtu. Naopak nejsou vyznačeny kolonky svědčící o tom, že by příjmy byly ověřeny též prostřednictvím výplatní pásky, písemného potvrzení o výši příjmu nebo telefonicky u zaměstnavatele. Ve spise se rovněž nenachází nájemní smlouva ani jiný doklad prokazující výši nákladů na bydlení. Žalobkyně vycházela z toho, že rozdíl mezi měsíčními příjmy a výdaji žalované činí částka, a uzavřela, že žalovaná je schopna hradit sjednanou měsíční splátku ve výši částka. Na tomto základě byla žalovaná vyhodnocena jako úvěruschopná.

10. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Co se rozumí odbornou péčí stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Soud předesílá, že z hlediska uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy v (povinné) písemné formě (v její elektronické a nikoli listinné podobě) je zřejmé, že žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala kvalifikovaným elektronickým podpisem ( o. z. ve spojení s Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, který má přednost před ). Připojení libovolného kódu (ve smyslu tzv. prostého elektronického podpisu), který je znám žalobkyni i žalované, nemůže samo o sobě prokázat, kdo kód připojil a že žalovaná takto odsouhlasila právě tu smlouvu, kterou žalobkyně soudu předložila. Nicméně případný nedostatek písemné formy úvěrové smlouvy má podle a podle zákona o spotřebitelském úvěru méně závažné právní následky než nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jak uvedeno dále.

19. Za rozhodující pro právní posouzení věci soud považoval otázku, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované způsobem vyžadovaným zákonem o spotřebitelském úvěru. Věřitel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, nemá-li na základě dostatečně zjištěných a vyhodnocených informací důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr řádně splácet. Nesplnění této povinnosti je přitom zákonem spojeno se závažnými právními následky.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s odbornou péčí vyžadovanou právními předpisy a neprokázala, že před poskytnutím úvěru spolehlivě ověřila schopnost žalované dostát přijímanému závazku. Z předložené y označené jako „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti“ vyplývá, že žalobkyně vycházela především z údajů o příjmech a výdajích žalované, aniž by jejich správnost a úplnost ověřila v rozsahu odpovídajícím požadavkům odborné péče. Z y je patrné, že za prokázaný byl považován čistý příjem žalované ze zaměstnání ve výši částka měsíčně, který byl řádně ověřen z výpisu z účtu. Naopak další pravidelný příjem ve výši částka měsíčně nebyl blíže specifikován a z předložených podkladů nevyplývá ani jeho zdroj. Pokud jde o výdajovou stránku rozpočtu žalované, byly zohledněny pouze náklady na bydlení ve výši částka měsíčně. Ze zprávy ani z dalších předložených důkazů nevyplývá, na základě jakých podkladů byla tato částka ověřena. Současně nebyly v rámci posouzení zohledněny další běžné životní náklady, které lze u spotřebitele důvodně předpokládat, zejména výdaje na stravu, ošacení, komunikační služby, dopravu a další pravidelné potřeby.

21. Za těchto okolností nelze považovat provedené vyhodnocení příjmové a výdajové situace žalované za dostatečné. Žalobkyně založila svůj závěr o úvěruschopnosti žalované na rozdílu mezi deklarovanými příjmy a omezeným okruhem zohledněných výdajů, aniž by spolehlivě zjistila skutečnou ekonomickou situaci žalované. Soud rovněž přihlédl k tomu, že účelem úvěru bylo pořízení mobilního telefonu vyšší hodnoty. Z výpisu z bankovního účtu žalované přitom nevyplývá, že by disponovala významnějšími úsporami či finanční rezervou. Tato skutečnost sama o sobě úvěruschopnost žalované nevylučuje, představovala však okolnost, která měla vést žalobkyni k důkladnějšímu ověření jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Vzhledem k rozsahu zjišťovaných údajů měl soud za to, že žalobkyně neměla k dispozici dostatečný skutkový podklad pro spolehlivý závěr o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet.

22. Uvedený postup žalobkyně, která se při zkoumání úvěruschopnosti žalované spokojila jen s ověřením příjmu žalované, tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze hodnotit jako zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo.

23. Obdobně uzavřel i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

24. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně provedla analýzu finančního rozpočtu žalované zcela neprofesionálním a absolutně nepřesvědčivým způsobem. Postup žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Důsledkem tohoto postupu žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalované). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).

25. Pokud jde o rozsah bezdůvodného obohacení, vycházel soud z částky částka, která byla z prostředků poskytnutých žalobkyní poukázána ve prospěch společnosti právnická osoba. za účelem financování koupě mobilního telefonu Anonymizováno jméno FO 256 GB pro žalovanou. Od této částky bylo nutno odečíst platby, které žalovaná na předmětný závazek již uhradila. Žalobkyně tvrdila a předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila celkem částka. Po odečtení této částky od poskytnutých peněžních prostředků činí dosud nevydané bezdůvodné obohacení částka (částka − částka).

26. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vydat poskytnuté peněžní prostředky v době přiměřené jeho možnostem. Teprve uplynutím takto určené doby se pohledávka stává splatnou a věřitel se může úspěšně domáhat jejího splnění soudní cestou, včetně případného zákonného úroku z prodlení. Skutečnosti rozhodné pro posouzení možností spotřebitele splnit povinnost k vydání bezdůvodného obohacení jsou významné ve prospěch spotřebitele, neboť mohou odůvodnit určení delší doby plnění, a tím i pozdější splatnost dluhu. Jedná se proto o skutečnosti zakládající pro spotřebitele příznivější právní následek. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně majetkových, příjmových, výdajových a dalších osobních poměrů, které jsou pro posouzení jeho reálných možností splnit dluh významné, proto nese spotřebitel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

29. Bylo tedy na žalované, aby tvrdila a prokázala okolnosti odůvodňující závěr, že jí má být podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytnuta delší doba k vydání bezdůvodného obohacení, případně aby doložila, v jakém rozsahu a v jakém časovém horizontu je schopna svůj dluh splnit. Žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila a v průběhu řízení zůstala procesně pasivní. Soudu tak nepředložila žádné důkazy o svých aktuálních příjmových, majetkových či sociálních poměrech. Za této situace neměl soud dostatečný skutkový podklad pro závěr, že jsou splněny podmínky pro určení delší doby plnění nebo pro stanovení splátek.

30. Soud proto při stanovení lhůty k plnění vycházel z a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

31. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, nemohou být žalobkyni přiznána práva vyplývající z jejího obsahu. Žalobkyni proto náleží pouze vydání bezdůvodného obohacení představovaného poskytnutou jistinou, zatímco nároky opírající se o neplatnou smlouvu a souvisejícího příslušenství, nejsou důvodné. V rozsahu přesahujícím přiznaný nárok proto soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalované v rozsahu 23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 48 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.