Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
17 C 1/2022-343
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v název rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno FO bytem adresa
proti
žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
o vyloučení věcí z exekuce – spisová značka
takto:
I. Pozemek parcelní číslo číslo ostatní plocha v obci a katastrálním území adresaadresa, je vyloučen z exekuce nařízené usnesením právnická osoba název ze dne 18. 6. 2006, č.j. spisová značka.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Pozemek parcelní číslo , číslo, ostatní plocha v obci a katastrálním území , adresa, , adresa, , je vyloučen z exekuce nařízené usnesením , právnická osoba, , název, ze dne 18. 6. 2006, č.j. , spisová značka, .II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou dne 8. 11. 2021 domáhala se žalobkyně rozhodnutí, podle něhož by z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí vedeného k návrhu žalovaného coby oprávněného, proti povinnému tituly před jménem jméno FO u Okresního soudu v název pod sp. zn. spisová značka, byl vyloučen pozemek parc. č. číslo v katastrálním území (dále jen „k.ú“) adresa, obci adresaadresa (dále také jen „předmětný pozemek“). Tento žalobní požadavek odůvodnila tvrzením, že k předmětné nemovitosti jí svědčí vlastnické právo na základě vydržení. Povinný rovněž nevykonává vlastnické právo k nemovitosti po dobu deseti let, tak se má za to, že ji opustil a taková nemovitost pak připadá do vlastnictví státu. O předmětný pozemek se starala se svým bývalým manželem jméno FO, jako vlastníci jednali i ve vztahu k úřadům. Při uzavření kupní smlouvy ze dne 12. 11. 1993 nebyla účastna, smlouvu uzavíral její manžel, o smlouvě se dověděla až v září 1994 poté, kdy katastrální úřad vlastnické právo k předmětnému pozemku na jejího manžela nezapsal. právnická osoba předmětný pozemek v roce 1993 opustil, a proto vlastnické právo k pozemku nabylo město adresa nebo stát.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu žalobkyně v této věci považuje za nedůvodnou, žalobkyni vlastnické právo k předmětnému pozemku nesvědčí. Navíc již v této věci bylo jednou pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v název ze dne 25. 5. 2017 čj. spisová značka, dle kterého byla žaloba na určení vlastnického práva žalobkyně k pozemku zamítnuta, jelikož kupní smlouva je neplatná, neboť se nikdy nestala podkladem pro zápis vlastnického práva. Dále žalovaná nesouhlasí s tím, že pozemek přešel do vlastnictví obce, neboť samotná obec nikdy vlastnické právo neuplatnila a sama vylučovací žalobu nepodala. Žalobkyně rovněž nemůže být držitel v dobré víře, nesvědčí jí poctivá držba nepřerušená, neboť vlastnické právo nikdy nedržela, od počátku měla vědomí, že pozemek nepřešel do jejího vlastnictví a po jistou dobu jej ani neužívala, nemohla proto vlastnické právo vydržet, a to ani mimořádně.
3. V této věci soud rozhodl rozsudkem ze dne 16.2.2023 č.j. spisová značka byla žaloba zamítnuta. Uvedený rozsudek však byl zrušen usnesením právnická osoba ze dne 15. 5. 2024 č.j. spisová značka a soudu prvního stupně bylo uloženo zabývat, zda k nabytí vlastnictví žalobkyně k předmětnému pozemku mohlo dojít mimořádným vydržením a k tomu provést důkazy, které byly navrženy. Tímto závazným pokynem se soud řídil a kromě již dříve provedených důkazů provedl další důkazy. Z provedených důkazů pak byly zjištěny tyto skutečnosti:
4. - ze spisu Okresního soudu v název sp. zn. spisová značka, že usnesením ze dne 18. 7. 2006 č.j. spisová značka soud pověřil soudní exekutorku tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, v exekuční věci oprávněné tituly před jménem jméno FO proti povinnému tituly před jménem jméno FO, nar. datum narození, vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle rozsudku Okresního soudu v název ze dne 21. 11. 1996 čj. spisová značka. Usnesením soudního exekutora tituly před jménem jméno FO bylo rozhodnuto tak, že na místo oprávněné tituly před jménem jméno FO vstupuje do řízení společnost právnická osoba, tedy žalovaná. Usnesením Okresního soudu v název ze dne 14. 3. 2013 čj. spisová značka, které nabylo právní moci 20. 4. 2016, byl zamítnut návrh jméno FO a jméno FO ze dne 19. 10. 2015 na provedení odkladu exekuce vedené oprávněným Jméno žalované. proti povinnému tituly před jménem jméno FO. Usnesením Exekutorského úřadu adresa ze dne 2. 5. 2016 čj. spisová značka byla nařízena elektronická dražba spoluvlastnického podílu o velikosti ½ celku k nemovitosti parc. č. číslo - jiná plocha, k budově rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitosti, bez čísla popisného, stojícího na pozemku parc. č. číslo ostatní plocha zapsaného v katastru nemovitostí vedeném právnická osoba, katastrální území adresa na LV č. hodnota spolu se součástmi a příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v název ze dne 24. 8. 2016 čj. spisová značka byl zamítnut návrh jméno FO a jméno FO na vstup do řízení a na provedení odkladu exekuce a její zastavení. Usnesení nabylo právní moci 1. 11. 2016. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 29. 4. 2019 čj. spisová značka bylo změněno k odvolání oprávněné usnesení Okresního soudu v název ze dne 22. 3. 2018 čj. spisová značka tak, že exekuce se v části, vedené na základě exekučního příkazu ze dne 26. 10. 2009 čj. spisová značka prodejem spoluvlastnického podílu povinného o velikosti ½ na budově rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitostí, stojícím na pozemku parc. č. číslo (ostatní plocha), zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. hodnota, pro kat. území adresa, neodkládá. Usnesením Okresního soudu v název ze dne 16. 9. 2020 čj. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 29. 6. 2021 čj. spisová značka byly návrhy Jméno žalobkyně a jméno FO na zastavení exekuce a návrh Jméno žalobkyně na odklad provedení exekuce zamítnuty;
5. - ze spisu Okresního soudu v název sp. zn. spisová značka, že rozsudkem Okresního soudu v název ze dne 25. 5. 2017 čj. spisová značka, bylo určeno, že žalobci Jméno žalobkyně a jméno FO jsou spoluvlastníky budovy v obci adresa - rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitostí postaveném na pozemku parc. č. číslo ostatní plocha, v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, a to o velikosti podílu každý id. ½ (výrok v odst. I), ve výroku v odst. II. byla zamítnuta žaloba žalobců na určení, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. číslo ostatní plocha, v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, o velikosti podílu každý id. ½. Výrok v odstavci I. uvedeného rozsudku nabyl právní moci dne 9. 8. 2017, když žádný z účastníků proti němu nepodal odvolání, ve výroku v odstavci II. pak dne 22. 3. 2018 po potvrzení rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 6. 2. 2018 č.j. spisová značka. V uvedeném řízení vystupovali jako žalovaní jednak povinný právnická osoba a jednak jméno FO. V odůvodnění uvedeného rozsudku soud dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne 12. 11. 1993 uzavřená mezi žalovanými tituly před jménem jméno FO a jméno FO, nyní jméno FO, jako prodávajícími a žalovaným jméno FO jako kupujícím, podle které měli prodat jméno FO ve smlouvě nespecifikované nemovitosti v adresa, jejímž předmětem měl být nejspíše pozemek parc. č. číslo s rozestavěnou stavbou rodinného domu, byla absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť je neurčitá, když žádným způsobem neoznačuje převáděné nemovitosti; navíc k nabytí vlastnického práva k pozemku bylo nabytí vlastnického práva do katastru nemovitostí, k němuž nikdy nedošlo. V odůvodnění uvedeného rozsudku je dále uvedeno, že v uvedené kupní smlouvě ze dne 12. 11. 1993 se prodávající tituly před jménem jméno FO zavázal v termínu do 31. 7. 1996 zajistit nezbytné podklady a učinit takové opatření, aby v uvedeném termínu mohl být proveden návrh na změnu vlastnických práv smlouvou dotčených nemovitostí na právnická osoba v název ve prospěch kupujícího jméno FO. Soud při těchto závěrech vyšel z rozhodnutí založených ve spise nadepsaného soudu sp. zn. spisová značka, a to z rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 20. 5. 2014 č.j. spisová značka, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v název ze dne 30. 9. 2013 č.j. spisová značka, jímž byla zamítnuta žaloba Jméno žalobkyně (žalobkyně jako i v této věci) a jejího bývalého manžela jméno FO na vyloučení ideální jedné poloviny rodinného domu bez č.p. a č.p. postaveného na pozemku parc. č. číslo v obci a k.ú. adresa z předmětné exekuce.. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2018 č.j. spisová značka pak bylo odmítnuto dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 6. 2. 2018 č.j. spisová značka, přičemž toto rozhodnutí odůvodnil Nejvyšší soud mimo jiné závěrem, že držitel není vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v případě, kdy je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti, by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv. Držba nemovitosti uchopená na základě kupní smlouvy, která nebyla vložena do veřejných knih, a pro nedostatek intabulace se tak nestala účinnou, není oprávněná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4713/2010); jestliže však věděli (žalobci), že jejich právo nebylo vloženo do katastru nemovitostí, což je jednoznačný zákonný předpoklad jeho nabytí, nemohli být objektivně, se zřetelem ke všem okolnostem, v dobré víře, že jsou vlastníky; jejich omyl je objektivně neomluvitelný; ostatně dovolatelé (žalobci) tvrdí, že se o odstranění tohoto nedostatku neúspěšně pokoušeli, věděli tak o jeho existenci. Pokud zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti… znamená, že neodpovídá-li právní stav uvedený v katastru nemovitostí skutečnému právnímu stavu, má přednost skutečný právní stav. V této věci se však žalobci vlastníky nestali, neboť nenastala právní skutečnost, se kterou platné právo pojí vznik vlastnického práva (vklad práva do katastru nemovitostí). Ve vztahu ke stavbě na pozemku parc. č. číslo pak v uvedeném rozsudku ze dne 25. 5. 2017 č.j. spisová značka soud prvního stupně uzavřel, že žalobci nabyli vlastnictví nikoli řádným vydržením, ale zhotovením domu, jeho podstatnou dostavbou, oproti stavu ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 12. 11. 1993. Pokud jde skutkové závěry, pak soud mimo jiné uvedl, že o kupní smlouvu ze dne 12. 11. 1993 uzavřeli prodávající právnická osoba a jméno FO a prohlásili v ní, že jsou jedinými majiteli nemovitosti na základě dohody o zřízení práva společného osobního užívání pozemku ze dne 15. 3. 1990, rozhodnutí Okresního národního výboru v název ze dne 27. 2. 1990, stavebního povolení právnická osoba adresa ze dne 15. 3. 1990, výpisu z katastru nemovitostí ze dne 10. 5. 1993 a znaleckého posudku č. číslo ze dne 18. 5. 1993; a dále prohlásili, že tento pozemek prodávají panu jméno FO. Manželé jméno FO se pak chopili držby nemovitostí a následně rozestavěný dům dostavěli. Dále měl soud zjištěno, že žalobci jméno FO a jméno FO uzavřeli manželství dne 16. 9. 1989 a toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v název ze dne 26. 4. 2004 č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2024. jméno FO, nyní jméno FO, byla v řízení zastoupena advokátkou, následně dcerou, jméno FO.
6. - ze spisu Okresního soudu v název sp. zn. spisová značka, že rozsudkem Okresního soudu v název ze dne 30. 9. 2013 čj. spisová značka byl zamítnut návrh žalobců Jméno žalobkyně a jméno FO na vyloučení ideální jedné poloviny budovy rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitostí, bez čísla popisného a evidenčního, postaveného na pozemku parc. č. číslo - ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 365 m2, zapsaném na LV č. hodnota pro obec adresa u právnická osoba pro právnická osoba, z exekuce vedené u Okresního soudu v název pod č.j. spisová značka vedené proti povinnému tituly před jménem jméno FO. Uvedený rozsudek by potvrzen rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 20. 5. 2014 čj. spisová značka, přičemž odvolací soud dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že kupní smlouva ze dne 12. 11. 1993 (její obsah je uveden v předchozím odstavci), je absolutně neplatná dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to jak ve vztahu k pozemku parc. č. číslo, tak ve vztahu k budově na tomto pozemku stojící, v obci a k.ú. adresa, a proto žalobci nejsou vlastníky těchto nemovitostí. Nicméně zmínil, že účastníci smlouvy měli s největší pravděpodobností v úmyslu předmětný pozemek převést. Nejvyšší soud ČR dovolání žalobců proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 20. 5. 2014 čj. spisová značka odmítl usnesením ze dne 9. 12. 2015 čj. spisová značka. Ústavní stížnost stěžovatelů Jméno žalobkyně a jméno FO byla usnesením právnická osoba ze dne 26. 4. 2016 čj. spisová značka rovněž odmítnuta;
7. - ze spisu Okresního soudu v název sp. zn. spisová značka, že usnesením Okresního soudu v název ze dne 25. 9. 2018 čj. spisová značka bylo zastaveno řízení o žalobě žalobců Jméno žalobkyně a jméno FO na vyloučení ideální jedné poloviny rodinného domu na pozemku parc. č. adresa adresa z exekuce vedené soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO v adresa pod sp. zn. spisová značka, a to dle § 104 odst. 2 o.s.ř. z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté, v této části bylo usnesení potvrzeno usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 29. 11. 2018 čj. spisová značka;
8. - z výpisů z katastru nemovitosti právnická osoba pro právnická osoba a z usnesení tituly před jménem jméno FO, soudní exekutorky ze dne 11. 11. 2021 č.j. spisová značka, že k datu 12. 1. 2022 na listu vlastnictví (dále jen „LV“) číslo pro obec adresa, katastrální území (dále jen „k.ú“) adresa, byli jako spoluvlastníci pozemku parc. č. číslo ostatní plocha zapsáni jméno FO a právnická osoba, každý o velikosti podílu ½, žádná stavba na uvedeném pozemku není zapsána. K datu 3. 12. 2024 a k 20. 1. 2025 jsou jako spoluvlastníci každý v rozsahu jedné poloviny předmětného pozemku zapsáni jméno FO a právnická osoba., přičemž vlastnictví uvedené společnosti bylo zapsáno dne 26. 11. 2024 na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. spisová značka ze dne 11. 11. 2021, které nabylo právní moci 15. 12. 2021.
9. - ze smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu občanů ze dne 16. 3. 1990, že tento příspěvek byl poskytnut tituly před jménem jméno FO a jméno FO pro výstavbu ½ rodinného domu na pozemku p.č. číslo v k.ú. adresa;
10. - z kupní smlouvy ze dne 20. 8. 2019 uzavřené mezi tituly před jménem jméno FO, insolvenčním správcem dlužníka jméno FO jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, že podle ní žalovaná koupila ideální jednu polovinu budovy rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitostí, postaveného na pozemku parc. č. číslo ostatní plochy v katastrálním území adresa,
11. - z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne 23. 7. 2024 č.j. spisová značka ve věci odvolání povinného jméno FO proti usnesení soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO ze dne 11. 11. 2021 č.j. spisová značka, že odvolání povinného a Jméno žalobkyně bylo odmítnuto.
12. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka jméno FO, který uvedl, že pokud jde o pozemek č. číslo, tak ho koupil od tituly před jménem jméno FO někdy kolem roku 1993 až 1995, tehdejší manželka, tedy žalobkyně, o této koupi věděla, stejně tak o koupi věděla manželka tituly před jménem jméno FO, nyní jméno FO. Na pozemku byl rozestavěný dům a bylo vydáno i stavební povolení. Ve stavbě domu pokračovali, a ještě na podzim roku, kdy pozemek koupili, se před začátkem školního roku, tedy v září do domu nastěhovali a v domě bydleli. Dům byl dokončen. V mezidobí chtěli vložit vlastnické právo do katastru nemovitostí, ale přišlo jim, že je ve smlouvě nějaká chyba, a proto nelze vklad provést. Snažil se pak tituly před jménem jméno FO sehnat, ale nebyl k sehnání, a měl sám nějaké problémy. Kolem roku 2000 se s žalobkyní rozvedli. V domě pak trvale nebydlel, ale vracel se do něho, měl v něm věci ještě asi před 5 lety. Žalobkyně v domě bydlela déle, ale přesně časovou osu neví. Asi před 7 lety se s žalobkyní dohodli, že dům zůstane jí, je tedy vlastnicí celého domu a brali dům jako součást pozemku č. číslo. Má tedy zato, že žalobkyni tak na základě jejich dohody připadl i pozemek č. číslo do vlastnictví. On se jako vlastník pozemku parc. č. číslo necítí od uzavřené dohody s žalobkyní před 7 lety. Správně je to tak, že žalobkyně si dům s pozemkem koupila v rámci insolvenčního řízení svědka. Za celou dobu až dosud za nimi nikdo z bývalých manželů jméno FO nepřišel, že by měl za to, že nemohou pozemek či stavbu užívat, nebo že by uváděl, že se cítí být vlastníkem pozemku či stavby. Oba to brali tak, že jim to prodali. Bylo to tak po celou dobu, vždy když spolu o tom mluvili včetně paní jméno FO, nyní jméno FO, vždy se oba vyjadřovali tak, že pozemek a stavba jsou svědka a žalobkyně. Uznal, že jak dům, tak pozemek parc. č. číslo je nyní ve vlastnictví žalobkyně, svědek se vlastníkem necítí, souhlasí s tím, že si žalobkyně dům i pozemek koupila v rámci insolvence. Do té doby, tedy do koupě žalobkyně v insolvenci to vnímal tak, že pozemek a dům na něm jsou společné. Samozřejmě se cítil jako vlastník jak pozemku, tak stavby po celou dobu od koupě pozemku s rozestavěnou stavbou. Na pozemku se také prováděly dosti významné terénní úpravy, neboť pozemek je v příkrém svahu a dělala se dvě patra, a to dvě roviny a jedna šikmina, a také se zbudovala opěrná zeď o výšce přibližně 1,8 metrů po délce asi 20 metrů ve spodní části pozemku, aby se vyrovnala terénní část pozemku. Pozemek nebyl oplocený, zamýšleli ještě zbudovat na něm schodiště, ale k tomu již nedošlo. Dále byla na pozemku zbudována příjezdová plocha do garáže, včetně zámkové dlažby. Dále pozemek zatravnili. Předmětný pozemek užívala celá rodina včetně příbuzných, chodili k nim známí apod.
13. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že když v roce 1993 předmětný pozemek s rozestavěnou stavbou domu s manželem koupili, dům dostavěli a v září téhož roku se do něho nastěhovali, bylo to ještě předtím, než šly děti do školy. Věc vyřizoval tehdejší manžel jméno FO a ona nevěděla, jak přesně to bylo s podpisy a co bylo ve smlouvě, ale o koupi pozemku věděla. Když se přišlo na to, že ve smlouvě něco chybí, byla několikrát za paní jméno FO, dříve jméno FO, která jí vždy řekla, že s tím nechce mít nic společného, že to vyřizoval její tehdejší manžel tituly před jménem jméno FO. Ani paní jméno FO či jméno FO, ani pan jméno FO nikdy k nim nepřišli s tím, že by pozemek či stavba nebyly jejich, nikdy se v tomto smyslu žádný z nich nevyjadřoval. S panem jméno FO se rozvedli v roce 2004. V průběhu rozpadu manželství docházelo ze strany manžela k násilí na žalobkyni právnická osoba, pak se stal úraz synovi, tak v domě nebydlela, což bylo asi od roku 2002, ale oba s bývalým manželem měli klíče od domu a jezdili tam a žalobkyně se znovu do domu nastěhovala v roce 2018, když koupila polovinu domu z majetkové podstaty v insolvenci vedené proti bývalému manželovi jméno FO. S bývalým manželem to vnímají tak, že žalobkyně je vlastníkem jak domu, tak i pozemku pod ním, ale na pozemek si zatím smlouvu nesepsali. Do domu chodila po celou dobu dcera jméno FO, bývalý manžel měl také v domě stavební materiál, a proto v domě nějakou dobu nebylo možné bydlet. Žalobkyně by z domu nikdy neodešla, pokud by bývalý manžel nedělal naschvály a nechoval se násilně, do domu neměla odvahu se vrátit, protože dům byl stále společný, dokud dům nekoupila v insolvenci bývalého manžela. Vždycky se cítila vlastníkem stavby a pozemku a pokud by to šlo, bydlela by tam po celou dobu, vrátila se do domu proto, že to chtěla dořešit a vrátila se zkrátka domů, jinde domov nemá.
14. Svědek právnická osoba ve své výpovědi uvedl, že v roce 1993 uzavřel s panem jméno FO prodejní smlouvu, podle které mu prodával rozestavěný dům s pozemkem. Smlouvu uzavírali u něho doma, a tak nějak podcenili správný právní postup, na žádné další právní akty, či smlouvy s panem jméno FO si nevzpomíná. Následně začaly nějaké soudní spory, a že pan jméno FO za nim přišel, aby podepsal soudní vklad, který připravil jeho právní zástupce, což podepsal, ale asi to nestačilo. Předmětný pozemek a rozestavěný dům panu jméno FO prodal s tím, aby se stal vlastníkem. Dál se o osud pozemku ani domu nestaral. Neví, v jakém stavu teď pozemek a stavba rodinného domu, se kterou započal, je, ale bylo na jeho osobu vydáno stavební povolení pro stavbu rodinného domku na předmětném pozemku v adresa. Tak jak uváděl u soudu dříve, byly ke dni uzavření kupní smlouvy postaveny sklepy a část suterénu apod. Od uzavření kupní smlouvy na uvedeném místě, tedy na pozemku parc. č. číslo adresa adresa, nebyl a nyní již neví, jaký byl postupně jeho stav, neví, kdy byl dům dostavěn, kdo dům či pozemek užíval. S panem jméno FO se viděl snad v rámci některých soudních jednání. Nevzpomíná si, že by za nim pan jméno FO byl poté, kdy vklad i přes jeho podpis na návrhu na vklad, nebyl povolen. Domníval se, že jsou splněny všechny formální podmínky, aby byl tento případ uzavřen. Nebyl osloven ani městem adresa, coby stavebním úřadem v této věci. Daň z nemovitostí ve vztahu k předmětnému pozemku neplatil, neboť považoval věc za uzavřenou. Neví o ničem dalším ani z doslechu. Byl by rád, kdyby se věc dořešila, protože nikdy neměl zájem převod vlastnictví nějak obstruovat či převodu bránit. Byl mu poskytnut státní příspěvek na pozemek, nebo to byla nějaká dotace. Osobně tento příspěvek či dotaci nevracel, nikdo ho neoslovil. V roce 1993 byl ještě ženatý s paní jméno FO, nyní jméno FO, jedná se o původní příjmení bývalé manželky. Rozvedeni byli v roce 1994. O kupní smlouvě, kterou uzavíral v roce 1993, byla jeho tehdejší manželka informována, a souhlasila s tím, je i souhlas bývalé manželky s touto smlouvou písemně, a to přímo na kupní smlouvě některé z projednávaných věcí. Následně však, když začaly problémy s vkladem a chtěli to dořešit, tak manželka nebyla ochotna ke spolupráci. Od roku 1993 se žádným způsobem nedomáhal vlastnictví k předmětnému domu a pozemku, naopak se snažil toho střepat, aby po něm nezůstaly nějaké resty a problém, který by někomu způsobil. Neví o tom, že by pozemek či dům po prodeji v roce 1993 navštívila bývalá manželka a že by se o tyto záležitosti, tedy pozemek a dům nějak starala. V roce 1993 měli dvě malé děti, situace byla složitá, neboť manželce byla s největší pravděpodobností diagnostikovaná schizofrenie. Snažil se situaci řešit i v rámci jeho exekuce. Po prodeji v roce 1993 pozemku p.č. číslo adresa adresa a stavby na tomto pozemku se nikdy vlastníkem uvedeného pozemku či stavby necítil a vlastnické právo nikterak neuplatňoval.
15. Svědkyně jméno FO ve své výpovědi uvedla, že žalobkyni a jejího bývalého manžela zná z doby, kdy začali stavět na pozemku, který je v sousedství jejího domu v adresaadresa. Její bývalý tchán pan jméno FO v minulosti koupil tento její pozemek a dům, který již byl na pozemku postaven, přičemž i na stavbu tohoto domu měl předchozí majitel půjčku od státu (nenávratnou s podmínkou). Na adresa také bydlel a bydlí její bratranec pan jméno FO a s touto rodinou jejich rodina vždy udržovala úzké vztahy, navštěvovala je. Uvedený bratranec jméno FO měl syna, který se narodil v roce 1990 a někdy kolem roku 1993, právě začala na adresa chodit a pomáhat s hlídáním apod., neboť bratranec stavěl v místě také dům. Přibližně v tomto období zaregistrovala také manžele jméno FO na adresa, neboť měli podobně staré dítě jako bratranec, a proto s nimi i komunikovala a hráli si spolu. Někdy kolem roku 2003 až 2005 řešili situaci, kdy se obracela na Stavební odbor v adresa, neboť pan jméno FO navážel na pozemek jméno FO materiál, který neměl zajištěný, což vnímala jako ohrožující k jejím dětem. Bývalý tchán se dopátral, že pozemek, na kterém manželé jméno FO postavili dům, je stále jméno FO a dům, že je napsán pro změnu na manželé jméno FO. Také ví, že na pozemek jezdívali realitní agenti, exekutoři, oni mívali výzvy ve schránce, museli řešit, že se jedná o jiný pozemek, že je nevratná půjčka zaplacena apod. Pokud jde o jméno FO, toho neviděla 10 až 15 let. jméno FO se v jejich domě adresa zdržovali někdy do roku 2001, kdy tam bydleli, pak se rozvedli, protože pan jméno FO byl násilník a dům raboval. S paní jméno FO se občas potkaly, ale bližší vztahy neudržují. Na pozemku, na kterém jméno FO postavili dům, začali původně stavět jméno FO někdy v 90. letech minulého století. Má zato, že s panem jméno FO se o zjištění jejího tchána, že pozemek je stále jméno FO, nebavila. Pokud jde o žalobkyni, pak si nevzpomíná, pouze ví, že se někdy potkaly a že jí říkala, že pořád řeší vlastnictví domu na pozemku původně jméno FO. Má za to, že jméno FO dům dostavěli někdy kolem roku 1995, pak v něm i bydleli, ale od roku 2001 je v domě neviděla a na okolním pozemku je pravidelně nevídávala, pouze občas, třeba, když pan jméno FO navážel na pozemek další stavební materiál, nebo když se paní jméno FO přišla na pozemek podívat, což bylo několikrát do roka. jméno FO se bavili pouze o domě, spíše pouze s žalobkyní, nenapadlo by ji rozlišovat mezi domem a pozemkem, brali to jako jeden komplex. Pokud by neměla informaci od jejího tchána někdy kolem roku 2003 až 2005, že je pozemek jméno FO a dům jméno FO, pak by stále žila v tom, že je to jeden komplex, tak tedy jak dům, tak pozemek že vlastní jméno FO. Za celou dobu, kdy jméno FO dům stavěli a bydleli v něm, a i později, jméno FO na pozemek nechodili a nezajímali se o něj. Někdy kolem roku 2016 až 2017 zaregistrovala, že přítel dcery manželů jméno FO, pan jméno FO, začal odvážet věci z domu jméno FO, když se ho ptala, proč to dělá, řekl, že jsou to věci jeho přítelkyně, tedy dcery jméno FO, jméno FO. jméno FO jí dokonce tvrdil, že se jedná o dům jeho přítelkyně jméno FO. Ona pak potkala dceru žalobkyně, jméno FO, a ptala se jí, zda o vyvážení věcí panem jméno FO její mamka, tedy žalobkyně ví. Tato jí sdělila, že neví a dala jí na sebe telefonní kontakt, aby v případě opakování situace, jí dala vědět. Pokud manželé jméno FO v domě na adresa bydleli, pak okolní pozemek udržovali jako zahradu, kterou sekali. Zda byly na zahradě nějaké výpěstky neví, ale byl tam ořech, protože z něho padaly plody a listy na jejich zahradu. Žalobkyně chtěla v domě zůstat bydlet, ale byla nucena z domu odejít, kvůli panu jméno FO, který byl násilník, vypínal jí vodu, elektřinu, nedalo se s ním bydlet. jméno FO pak dům dovedl do stavu, že byl neobyvatelný, vytrhal topení, zásuvky, ze stropu visely jen elektrické dráty. Odstranil veškeré zařizovací prvky. jméno FO pracoval někde ve stavebnictví a do domu si třeba navezl suť. Podle jejího názoru pak byl pro ženu, tedy žalobkyni s třemi dětmi, v důsledku jednání pana jméno FO, dům neobyvatelný. Když o tom pak mluvila s žalobkyní, říkala, že se soudí. Posledních pět až šest let žalobkyně v domě bydlí, stará se o pozemek, udržuje ho. Pokud by jí nepřišlo předvolání v této věci, tak by ji ani nenapadlo pátrat po tom, že pozemek není žalobkyně. Žalobkyně dala dům do pořádku, v tomto směru před ní klobouk dolů. Jak s žalobkyní, tak s panem jméno FO má vztahy neutrální, bližší vztahy nemají. Dům, ve kterém bydlí, je fakticky dvojdomek se jméno FO a v době, kdy svoji část měli postavenou (správně ještě její bývalý tchán jméno FO), bývalý tchán a manžel společně se jméno FO řešili svažitost terénu a společně se prováděl návoz a zajištění proti svažitosti betonovými panely, navážka hlíny byla velmi objemná, také se společně dělaly terénní úpravy před domem ve formě pochůzkových chodníků a vjezdu do garáží z jednotné zámkové dlažby, což se opět řešilo společně, tedy právnická osoba jméno FO. Někdy kolem roku 2002 v uvedeném domě syn jméno FO spadl z balkonu, měl úraz.
16. Svědkyně jméno FO ve věci uvedla, že žalobkyně je její matka, vztahy mají dobré. jméno FO byl nevlastní otec, vztahy má s ním neutrální, a to momentálně, poté co uplynula doba několika let. Je rozená jméno FO, má ještě bratra jméno FO, se kterým pochází z prvního manželství žalobkyně. Žalobkyně se někdy ve věku jejich 10 let začala s panem jméno FO scházet a v roce 1989 se jim narodil syn jméno FO, když předtím uzavřeli manželství. Své vztahy s manželem žalobkyně, jméno FO, hodnotí jako špatné po celou dobu dospívání až do doby, než odešla z domu v 18 letech, když z domu takto odešla právě pro špatné vztahy v domácnosti, kdy docházelo ze strany pana jméno FO k domácímu násilí, jak na žalobkyni, tak na její osobě a na jejím bratrovi jméno FO. Polorodému bratrovi jméno FO, pan jméno FO (tehdejší manžel žalobkyně) neubližoval. Bylo to asi kolem roku 1997, kdy se od jméno FO odstěhovala a žila samostatně. Do domu na adresa se přestěhovali v době, kdy nastupovala na střední školu. Brala to, že je to jejich dům, na zahradu chodili, vše bylo jejich, měli tam kotec pro psa, opékali tam, brala to tak, že jak dům, tak zahrada jsou jejich, a i v občanském průkazu měla adresu trvalého pobytu adresa adresa. Nenapadlo by ji, že papírově by to mohlo být nějak jinak. Nikdy se nestalo, že by někdo přišel a řekl, že dům nebo pozemek není jejich, nemáte tu co dělat. I když formálně žila jinde, tak za žalobkyní na adresa chodila, snažila se ale vyhýbat jejímu manželovi jméno FO a dům i pozemek užívali po celou dobu stejně. Na zahradě třeba věšeli prádlo, na zahradě byl zahradní nábytek, byla na něm postavena plechová garáž, ve které byly věci i pro zahradu a pro rekonstrukci domu. Po jejím odchodu žalobkyně dále v domě bydlela, ale chování jejího manžela se zhoršovalo, mlátil žalobkyni ještě více, dělal naschvály. Manželství nefungovalo, řešili s žalobkyní, že nemá kam jít. Pak se stal úraz bratrovi jméno FO, ale přesně si nevzpomíná, zda se úraz nestal v době, kdy už se žalobkyně s bratrem přestěhovali k ní, protože manžel žalobkyně jméno FO na ní najížděl autem, což viděly celé adresa. Žalobkyně tedy odešla od pana jméno FO určitě pro jeho chování, kdy nemohla z tohoto důvodu v domě zůstat. Žalobkyně se k ní odstěhovala do bytu, který měla pronajatý s budoucím manželem, jednalo se o byt o velikosti 3+1 a bydlela u ní možná rok, pak si pronajala byt v název, kde také byla zaměstnaná. I nadále však na pozemek, kde byl jejich dům chodila, také kontrolovala, jestli třeba je dům zamčený, zda není otevřené okénko apod., a ví, že tam tak chodila i žalobkyně. Dům byl pak ve stavu, že se nedalo v něm bydlet. V době, kdy se žalobkyně rozváděla a řešila s manželem majetek, děti apod., tak se dům v zásadě neudržoval, protože se nevědělo, jak to bude dál. Měla od domu klíče, chodila do domu a ví, že si pan jméno FO pak z domu udělal sklad, měl tam například šicí stroje, starý nábytek, stavební materiál, neboť měl stavební firmu a připadalo jí to tak, že co nepotřeboval, dal do domu. Je to asi 5 až 7 let, kdy se žalobkyně do domu zpět přestěhovala. V mezidobí někdy kolem roku 2015 nebo 2016 bydlela v bytě, kde naproti bydlela paní jméno FO, nyní jméno FO, a nějak se jí doneslo, že její dcera jméno FO začala říkat, že je jejich a že si z domu budou vyklízet jejich věci, ale v domě žádné jejich věci nebyly. Tehdy jméno FO chodila s panem jméno FO, který byl zloděj či překupník. Začaly to pak s žalobkyní řešit, začala tam jezdit pravidelně, protože jí sousedé hlásili, že se z domu něco vyváží. Hlásili to pak na Policii v adresa, policie jméno FO znala. Pak se i řešilo čí je vlastně dům, začali hledat i papíry a zjistili, že jméno FO dům prodali. Tedy ty listiny začali hledat právě kolem toho roku 2015 až 2016, když do té doby neřešila vlastnictví, měla za to, že dům a pozemek je ve vlastnictví dříve jméno FO a dnes by to mělo být žalobkyně. Až měla žalobkyně jistotu, že je dům její, tak se do něho nastěhovala i když nebyl ještě úplně v pořádku, pomáhali jí dům zprovoznit. Po celou dobu, kdy v domě na adresa adresa bydleli a i později, kdy tam bydlela žalobkyně, nikdy nezaregistrovala, že by někdo z rodiny jméno FO přišel a řekl, že dům nebo pozemek je jejich, a to až do situace, o které hovořila někdy v roce 2015 až 2016 v souvislosti s panem jméno FO a jméno FO. Vzhledem k tomu, že to začala žalobkyně řešit i s Policií, tak v poměrně krátké době tohoto jednání jméno FO s jméno FO zanechali, jak toto období dlouho trvalo neví, je to 10 let zpátky. Má zato, že nikdo z jméno FO neuvažoval o tom, že dům či pozemek je jejich, ale že šlo o osobu pana jméno FO, který chtěl nějaké věci z domu zpeněžit. Za ní to byl po celou dobu jejich dům včetně pozemku, zahrady a je ráda, že se žalobkyně do domu vrátila zpět.
17. Soud nepovažuje za významné, zda právnická osoba adresa přidělil domu na předmětném pozemku stojícím předběžné číslo popisné, a že žalobkyně a její bývalý manžel jméno FO měli trvalý pobyt na adrese adresaadresa, proto soud neprovedl důkaz zprávou tohoto úřadu. Je také nadbytečný výslech informovaného zástupce stavební firmy, která stavěla žalobkyni a jejímu manželovi dům na předmětném pozemku a že tituly před jménem jméno FO s manželkou se na pozemku v té době nezdržovali, neboť předmětem řízení není otázka vlastnictví domu na předmětném pozemku, když vlastnictví domu bylo již i vyřešeno ve věci vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka, proto rovněž tento důkaz soud neprovedl.
18. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci:
19. Usnesením Okresního soudu v název ze dne 18. 7. 2006 č.j. spisová značka byla pověřena soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO provedením exekuce nyní oprávněného žalovaného proti povinnému tituly před jménem jméno FO (ze spisu Okresního soudu v název sp. zn. spisová značka). Ze spisu Okresního soudu v název spisová značka je prokázáno, že dne 12. 11. 1993 uzavřel pan jméno FO, tehdejší manžel žalobkyně, kupní smlouvu, na základě které měl nabýt od prodávajícího tituly před jménem jméno FO (povinný ve věci spisová značka) stavbu na pozemku parc. č. číslo a tento pozemek parc.č. číslo v k.ú. adresa, avšak na základě této smlouvy nedošlo k vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na kupujícího jméno FO. Otázku, zda žalobkyně a jméno FO jsou vlastníky předmětného pozemku, uzavřely nalézací soudy, včetně Nejvyššího soudu České republiky v uvedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka tak, že vlastníky tohoto pozemku na základě řádného vydržení nejsou, přičemž se soudy současně vypořádaly s otázkou dobré víry nezbytné pro nabytí vlastnictví řádným vydržením podle občanského zákoníku z roku 1964 ve znění účinném do 31. 12. 2013. Soudy všech stupňů dospěly k závěru, že dobrá víra žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi od počátku, tedy od 12. 11. 1993, nesvědčí, nemohli se, objektivně posuzováno, v dobré víře ujmout vlastnického práva k předmětnému pozemku. Otázku mimořádného vydržení soudy dosud neřešily. Ve vztahu ke stavbě na pozemku parc. č. číslo pak ve věci spisová značka soud prvního stupně uzavřel, že žalobci nabyli vlastnictví nikoliv řádným vydržením, ale zhotovením domu, a to jeho výstavbou či podstatnou dostavbou oproti stavu ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 12. 11. 1993. V katastru nemovitostí byli k datu 12. 1. 2022 jako spoluvlastníci předmětného pozemku parc. č. číslo v k.ú. adresa v rozsahu každý k ½ zapsáni právnická osoba a jméno FO; dům na uvedeném pozemku nebyl v katastru nemovitostí zapsán. Aktuálně k datu 3. 12. 2024 a 20. 1. 2025 jsou jako spoluvlastníci každý v rozsahu jedné poloviny předmětného pozemku zapsáni jméno FO a právnická osoba., přičemž vlastnictví uvedené společnosti bylo zapsáno dne 26. 11. 2024 na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. spisová značka ze dne 11. 11. 2021, které nabylo právní moci 15. 12. 2021, což jen dokumentuje trvalou obranu žalpobkyně v rámci uvedeného exekučního řízení. Dům na uvedeném pozemku není zapsán (z výpisu z katastru nemovitostí). Z výslechu svědků, výslechu žalobkyně a z obsahu uvedených soudních spisů se jednoznačně podává, že manžel žalobkyně jméno FO jako kupující uzavřel dne 12. 11. 1993 s tituly před jménem jméno FO jako prodávajícím kupní smlouvu, na základě které tituly před jménem jméno FO měl v úmyslu prodat a prodal jméno FO předmětný pozemek s rozestavěným domem. V době uzavření této kupní smlouvy byl právnická osoba ženatý s jméno FO, nyní jméno FO. V roce 2006 byl proti povinnému podán návrh na výkon rozhodnutí, v rámci něhož byla exekuována i jedna polovina předmětného pozemku. Žalobkyně se dlouhodobě snažila o vyloučení tohoto pozemku z exekuce. V roce 2016 se pak žalobkyně s tehdy již bývalým manželem domáhali určení vlastnického práva jak k předmětnému pozemku, tak k domu, který na pozemku postavili. Rozsudkem Okresního soudu v název ze dne 25. 5. 2017 č.j. spisová značka byla zamítnuta ve vztahu k pozemku, neboť se žalobcům, bývalým manželům jméno FO, nepodařilo prokázat řádné vydržení pozemku; ve vztahu k domu na předmětném pozemku se domohli svého vlastnického práva, každý k jedné polovině. Účastníky řízení byli jako žalovaní právnická osoba a jméno FO, nyní jméno FO. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 8. 2017, když žádný z účastníků nepodal proti rozsudku odvolání (ze spisu nadepsaného soudu sp. zn. spisová značka). právnická osoba a ani jméno FO, nyní jméno FO, po uzavření kupní smlouvy z 12. 11. 1993 výstavbě domu a užívání pozemku bývalým manželům jméno FO nebránili, nikdy se je nesnažili z domu či pozemku vyklidit či vypudit. V žádném řízení neuplatňovali své vlastnické právo k pozemku, a to ani po skončení řízení spisová značka. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO je prokázáno, že při uzavírání kupní smlouvy ze dne 12. 11. 1993 měl od počátku v úmyslu předmětný pozemek i se stavbou domu jméno FO prodat a nikdy se následně vlastnické právo k pozemku neuplatňoval žádným způsobem, o osud pozemku se nezajímal. Z výslechu svědkyň právnická osoba jméno FO se pak podává, že jak žalobkyně, tak její manžel se po kupní smlouvě z roku 1993 chovali k pozemku jako jeho vlastníci, prováděli terénní úpravy pozemku, na pozemku postavili dům. Následně však došlo k rozvodu manželství manželů jméno FO, v rámci tohoto rozvodového období, kdy vztahy byly vyhrocené, se žalobkyně pod tíhou situace z domu na nějakou dobu z domu odstěhovala ke své dceři, nikoli však proto, že by zamýšlela pozemek a dům opustit či se vzdát vlastnického práva k oběma nemovitostem. V rámci svých možností se o stav domu a pozemku zajímala. Návrat do domu byl také zjevně zkomplikován probíhajícími soudními řízeními, proto se žalobkyně do domu na předmětném pozemku vrátila až po koup. Dne 20. 8. 2019 jedné poloviny domu v rámci insolvence bývalého manžela. Bývalý manžel žalobkyně, jméno FO, se od této koupě v roce 2019 necítí být vlastníkem pozemku, ani domu na něm postaveného, přičemž do té doby měl za to, že předmětný pozemek a dům jsou s žalobkyní společné. Také osoby do věci zčásti zasvěcené, tedy svědkyně jméno FO a jméno FO měly celou dobu za to, že pozemek a dům tvoří jednotný celek a nenapadlo by je vlastnictví k nim oddělovat. Ostatní provedené důkazy již soud nepovažuje pro posouzení věci za významné, proto z nich nečiní žádná zjištění.
20. § 267 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
21. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
22. § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
23. § 3028 odst. 3 o. z. věta první, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
24. § 980 odst. 1 věta první o. z., je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost, zapsaného údaje.
25. § 980 odst. 2 o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.
26. § 987 o. z., držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.
27. § 988 odst. 1 o. z., držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.
28. § 989 odst. 1 o. z., vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.
29. § 989 odst. 2 o. z., jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, komu jiné osoby ve shodě s ním plní.
30. § 990 odst. 1 o. z. věta první, držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí.
31. § 991 o. z. věta první, držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu.
32. § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
33. § 993 o. z., neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.
34. § 994 o. z., má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.
35. § 1002 o. z., pro držitele jiných práv platí § 996 až 1001 přiměřeně.
36. § 1045 odst. 2 o. z., opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví sátu.
37. § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.
38. § 1095 o.z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud sed mu prokáže nepoctivý úmysl.
39. § 1096 odst. 1 o. z., nabyl-li někdo poctivě držbu od nepoctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.
40. § 1096 odst. 2 o.z., při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.
41. § 3066 o. z., do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.
42. § 3081 o. z., tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
43. § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.
44. § 129 odst. 2 obč. zák., držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.
45. § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.
46. § 135 odst. 1 obč. zák., kdo najde nalezenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce.
47. § 135 odst. 4 obč. zák., ustanovení odstavců 1 až 4 platí přiměřeně i na věci skryté, jejichž vlastník není znám, a na věci opuštěné.
48. Prokázaný skutkový stav soud hodnotil dále právně a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při právním hodnocení věci soud jednak hodnotil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dle ust. § 267 o.s.ř., podle něhož legitimaci k žalobě má osoba odlišná od povinného, které svědčí právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí. V souladu s pokyny odvolacího soudu se nyní soud zabýval primárně otázkou nabytí vlastnického práva žalobkyně k předmětnému pozemku mimořádným vydržením, jak je zakotveno v ustanovení § 1095 o.z. Při této úvaze vyšel soud dále z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2022 č.j. spisová značka, a jednak z rozsudku téhož soudu ze dne 15. 5. 2024 č.j. spisová značka. V rozsudku sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud vyslovil závěr, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o.z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o.z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitete tíží toho, kdo vydržení popírá. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení, na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § 1096 a násl. se týkají vydržení řádného, tak mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc „nikoli v nepoctivém úmyslu“ není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o.- z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak pro mimořádné vydržení (§ 1092, § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. Ustanovení § 995 věty první o. z. lze analogicky aplikovat (§ 10 odst. 1 o. z.) i na držbu směřující k mimořádnému vydržení. Žalobkyně dovozuje své vlastnické právo mimořádným vydržením k pozemku parc. č. číslo v obci a k.ú. adresa, k němuž je co do ½ (jedné poloviny) aktuálně zapsáno v katastru nemovitostí spoluvlastnictví na právnická osoba na základě usnesení o příklepu soudního exekutorky ze dne 11. 11. 2021 v exekučním řízení proti povinnému tituly před jménem jméno FO, ve věci vedené u Okresního soudu v jméno FO pod sp. zn. spisová značka, v níž byla usnesením nařízena exekuce ve prospěch v současné době oprávněné žalované. Co do ½ (jedné poloviny) je jako další spoluvlastník předmětného pozemku zapsána jméno FO, bývalá manželka tituly před jménem jméno FO. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se pak podává závěr, že nabytím vlastnického práva k pozemku na základě rozhodnutí o příklepu nezaniká k vydržení způsobilá držba vlastnického práva k takovému pozemku nebo jeho části. Rozhodnutí o příklepu nemá vliv ani na běh vydržecí doby. Žalobkyně namítá, že vlastnické právo k pozemku vydržela. V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka žalobkyně mimořádné vydržení jako originární způsob nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku prokázala. Žalobkyně se uchopila držby předmětného pozemku v roce 1993 spolu se svým tehdejším manželem panem jméno FO, a to na základě neplatné kupní smlouvy ze dne 12. 11. 1993. Pro mimořádné vydržení postačuje, nabýt držbu nemovité věci a držet tuto nemovitou věc po zákonem stanovenou vydržecí dobu, u nemovité věci tato doba činí 20 let, přičemž k tomuto mimořádnému vydržení mohlo dojít dle § 3066 o. z. nejdříve dne 1. 1. 2019, tedy po uplynutí pěti let od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku., neboť předchozí právní úprava zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tento způsob nabytí vlastnického práva neumožňovala, neupravovala. Jediným důvodem vyloučení této držby při mimořádném vydržení je nedostatek nepoctivého úmyslu při uchopení držby a následném držení věci. Takový úmysl zde však na straně žalobkyně a jejího bývalého manžela nebyl z žádného důkazu prokázán. Pouze okolnost, že žalobkyně a její bývalý manžel o neplatnosti kupní smlouvy věděli pro závěr o nedostatku poctivého úmyslu nepostačuje, neboť poctivá držba dle § 992 odst. 1 o. z. (dříve držba oprávněná dle § 130 odst. 1 obč. zák.) není podmínkou mimořádného vydržení. Již jen skutečnost, že manželé jméno FO na předmětném pozemku postavili dům a že původní vlastníci pozemku, bývalí manželé jméno FO, po celou dobu od uchopení držby manželi jméno FO neučinili jediný relevantní úkon, kterým by držbu narušili či vyloučili, natož že by se je snažili z držby vypudit, vylučuje nepoctivý úmysl držby bývalých manželů jméno FO nejen do roku 2004, kdy byli rozvedeni, ale i později. Skutečnost, že žalobkyně a její bývalý manžel dům a pozemek pravidelně fakticky nějakou dobu neužívali, neznamená, že držba zanikla či byla přerušena. Nadto zde sehráli významnou roli okolnosti rozvodu jejich manželství a úraz syna. Totiž manželé jméno FO se ujali držby vlastnického práva, jehož pouze jednou součástí je právo věc užívat. K datu 1. 1. 2019 tedy bývalí manželé jméno FO vlastnické právo k předmětnému pozemku mimořádně vydrželi, když původně pozemek drželi od roku 1993 v režimu nedílného majetkového společenství (bezpodílového spoluvlastnictví dle § 143 obč. zák. a společného jmění manželů dle § 709 o. z.), a to do 26. 4. 2007 (tři roky od rozvodu jejich manželství) ,a po tomto datu již jako rovnodílní podíloví spoluvlastníci dle § 150 odst. 4 obč. zák., neboť se ohledně předmětného pozemku a domu písemně nedohodli do tří let od rozvodu. Dne 20. 8. 2019 pak žalobkyně v rámci insolvence svého manžela koupila jednu polovinu domu na pozemku a dům tak vlastní sama a pozemek pod ním také drží sama, bývalý manžel se již ani necítí být po smlouvě z roku 2019 vlastníkem. Žalobkyně tak nabyla vlastnictví k předmětnému pozemku společně s bývalým manželem na základě mimořádného vydržení k datu 1. 1. 2019, a to k celému pozemku. Okolnost, že bývalí manželé zřejmě dosud neuzavřeli písemnou smlouvu o vypořádání spoluvlastnictví k pozemku, již není pro posouzení této věci právně významná. Žalobkyni totiž svědčí aktivní věcná legitimace k žalobě dle § 267 o.s.ř., neboť jí k exekuovanému pozemku svědčí vlastnické právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Tyto závěry již nemůže ovlivnit ani skutečnost, že aktuálně je jako spoluvlastník ideální jedné poloviny pozemku, původně povinného tituly před jménem jméno FO, zapsána jiná osoba, která jej nabyla na základě příklepu ze dne 11. 11. 2021 (viz uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ČR spisová značka).
49. Jak již soud uvedl v původním rozsudku ze dne 16. 2. 2023, je ve vztahu k dalším uplatněným žalobním důvodům žaloba nedůvodná. Pokud žalobkyně opuštění věci údajné opuštění věci, tj. předmětného pozemku povinným tituly před jménem jméno FO od roku 1993, a tedy nabytí vlastnického práva městem adresa (§ 135 odst. 1 a 4 obč. zák. do 31. 12. 2013) nebo státem (§ 1045 odst. 2 o. z. po datu 1. 1. 2013), pak vlastnické právo těchto osob může být důvodem pro podání žaloby dle § 267 o.s.ř., avšak není to žalobkyně (není nositelkou tohoto práva), které toto právo svědčí, a proto není žaloba z tohoto důvodu po právu. Ve vztahu k držbě jako možnému důvodu práva k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí, lze konstatovat, že komentářová literatura (viz tzv. Jirsův komentář k § 267 o.s.ř.) připouští i držbu jako důvod vyloučení věci z exekuce. Ovšem nemá se nepochybně na mysli držba toliko faktická, ale právní, a tedy do 31. 12. 2013 tzv. držba oprávněná ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. Avšak již ve věci vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka soudy uzavřely, že žalobkyně oprávněnou držitelkou předmětného pozemku není. Žalobkyně není ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. ani poctivou držitelkou předmětného pozemku (obdoba oprávněné držby do 31. 12. 2013), neboť, jak se podává ze závěrů soudů ve věci spisová značka, žalobkyně od počátku nemohla mít z přesvědčivého důvodu za to, že jí vlastnické či jiné právo k pozemku náleží. Obdobně pokud jde o řádnou držbu ve smyslu § 991 o. z. pak žalobkyně nezakládá svoji držbu na platném právním důvodu, neboť kupní smlouva ze dne 12. 11. 1993 byla pravomocně vyhodnocena soudy jako absolutně neplatná, což znamená, že od počátku zde platný právní důvod neexistoval, a vlastnictví nenabyla řádným vydržením dle § 134 obč. zák. a ani nyní dle § 1089 a násl. o. z., jak rovněž soud vyhodnotil ve věci spisová značka, přičmž s těmito závěry se i tento soud bez dalšího ztotožňuje.
50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 600 Kč, představující zaplacené soudní poplatky ve výši 10 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 12. úkonů právní služby dle vyúčtování žalobkyně (1. návrh ve věci samé včetně doplnění návrhu, 2. účast u jednání dne 8. 2. 2023, 3. účast u jednání dne 16. 2. 2023, 4. písemné podání ze dne 10. 4. 2023, 5. písemné podání ze dne 28. 7. 2022, 6. účast u jednání KS dne 15. 5. 2024, 7. písemné podání ze dne 2. 7. 2024, 8. účast u jednání dne 4. 11. 2024, 9. účast u jednání dne 20. 1. 2025, 10. účast u jednání dne 22. 1. 2025, 11. účast u jednání dne 26. 3. 2025, 12. účast u jednání dne 28. 4. 2025) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě podáním k nadepsanému soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř.).