Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 24/2026-76
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 248 401,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky
a) částky 82 496,51 Kč,
b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 383,03 Kč,
c) zákonného úroku z prodlení z částky 82 496,51 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,
d) úroku 10,6 % ročně z částky 78 285,91 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,
e) úroku 10,6 % ročně z částky 1 244,6 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,
f) částky 142 309,10 Kč,
g) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 861,82 Kč,
h) zákonného úroku z prodlení z částky 165 905,1 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,
i) úroku 8,7 % ročně z částky 161 991,2 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,
j) úroku 8,7 % ročně z částky 2 113,9 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částkya) částky 82 496,51 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 383,03 Kč,c) zákonného úroku z prodlení z částky 82 496,51 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,d) úroku 10,6 % ročně z částky 78 285,91 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,e) úroku 10,6 % ročně z částky 1 244,6 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,f) částky 142 309,10 Kč,g) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 861,82 Kč,h) zákonného úroku z prodlení z částky 165 905,1 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,i) úroku 8,7 % ročně z částky 161 991,2 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení,j) úroku 8,7 % ročně z částky 2 113,9 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s následujícím odůvodněním.
2. Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka; úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, a proto úvěr zesplatnila. Uplatněný nárok z této smlouvy je tvořen: jistinou ve výši částka (tvořenou zůstatkem úvěru ve výši částka a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši částka); kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka; poplatky ve výši částka; úroky z úvěru ve výši 10,60 % p.a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru částka od datum do zaplacení; úroky z úvěru ve výši 10,60 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení; zákonnými úroky z prodlení v zákonné výši 12,00 % p.a. z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka a poplatků ve výši částka, od datum do zaplacení.
3. Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka; úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, a proto úvěr zesplatnila. Uplatněný nárok z této smlouvy je tvořen: jistinou úvěru ve výši částka (tvořenou zůstatkem úvěru ve výši částka a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši částka); kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka; poplatky ve výši částka; úroků z úvěru ve výši 8,70 % p.a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru částka od datum do zaplacení; úroků z úvěru ve výši 8,70 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení; zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 12,00 % p.a. z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka a poplatků (cen) ve výši částka, od datum do zaplacení.
právnická osoba výzvě soudu doplnila k pohledávce č. hodnota, že bylo do datum uhrazeno celkem částka a žalovaná v žádosti uvedla příjem ve výši částka; k pohledávce č. hodnota doplnila, že bylo celkem do datum uhrazeno částka.
5. Žalovaná ve věci uvedla, že úvěr pět let splácela, ale teď na splácení nemá. Smlouvu uzavřela a peníze obdržela. Moc si toho už nepamatuje. jméno FO právnická osoba dostala nabídku, tak si ji vzala. Měla u banky účet, kam chodila žalované výplata.
6. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.
7. Společnost právnická osoba. postoupila žalované pohledávky žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. hodnota a seznamu postoupených pohledávek).
8. Dne datum se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a vést úvěr pro žalovanou na úvěrovém účtu č. č. účtu a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 8,70 % ročně ve splátkách po částka měsíčně a zaplatit úrok ve výši 8,70 % ročně (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum).
9. Dne datum společnost právnická osoba. se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a vést úvěr pro žalovanou na úvěrovém účtu č. č. účtu a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 10,60 % ročně ve splátkách po částka měsíčně (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum).
10. Dne datum obdržela žalovaná na svůj účet peněžní prostředky ve výši částka. Počáteční zůstatek k datu datum na účtu žalované činil -částka a za červne 2019 obdržela žalovaná mzdu ve výši částka. Za období od datum až datum činil na účtu žalované počáteční zůstatek -částka a konečný zůstatek -částka, příjem činil částka a výdaje činily částka; za období od datum až datum činil na účtu žalované počáteční zůstatek -částka a konečný zůstatek -částka, příjem činil částka a výdaje činily částka; za období od datum až datum činil na účtu žalované počáteční zůstatek 116, částka a konečný zůstatek -částka, příjem činil částka (z toho mzda částka a vklad hotovosti částka) a výdaje činily částka; za období od datum až datum činil na účtu žalované počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka, příjem činil částka a výdaje činily částka; za období od datum až datum činil na účtu žalované počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka, příjem činil částka a výdaje činily částka (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 22 -28).
11. Společnost právnická osoba. při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně (úvěr č. hodnota) vyšla z příjmu uvedeného žalovanou ve výši částka, ze stanovených výdajů ve výši částka a z dosavadních splátek žalované ve výši částka (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti č. l. 29).
12. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru č. hodnota uvedla příjem částka a celkové výdaje částka (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu č. l. 32).
13. Společnost právnická osoba. při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně (úvěr č. hodnota) vyšla z příjmu uvedeného žalovanou ve výši částka, ze stanovených výdajů ve výši částka a z dosavadních splátek žalované ve výši částka (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta č. l. 34).
14. Žalovaná na úvěrovém účtu č. hodnota čerpala dne datum peněžní prostředky ve výši částka a dne datum peněžní prostředky ve výši částka a do datum uhradila celkem peněžní prostředky ve výši částka (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu č. l. 37 – 44).
15. V období od října 2017 do září 2018 se zůstatek na účtu žalovaného pohyboval kolem částka a běžně a pravidelně v záporné hodnotě. Příjem žalované se pohyboval v rozmezí od částka do částka. Žalovaná dne datum obdržela na svůj účet peněžní prostředky ve výši částka (zjištěno z výpis z osobního účtu č. l. 66 – 69).
16. Žalovaná na úvěrovém účtu č. hodnota čerpala dne datum peněžní prostředky ve výši částka a do datum uhradila celkem částka (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu č. l. 70 – 72).
17. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
18. Dne datum se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a vést úvěr pro žalovanou na úvěrovém účtu č. č. účtu a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 8,70 % ročně ve splátkách po částka měsíčně a zaplatit úrok ve výši 8,70 % ročně. Společnost právnická osoba. poskytla žalované peněžní prostředky ve dvou platbách v celkové výši částka. Společnost právnická osoba. při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně (úvěr č. hodnota) vyšla z příjmu uvedeného žalovanou ve výši částka, ze stanovených výdajů ve výši částka a z dosavadních splátek žalované ve výši částka. Žalovaná celkem uhradila do datum uhradila celkem peněžní prostředky ve výši částka.
19. Dne datum společnost právnická osoba. se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a vést úvěr pro žalovanou na úvěrovém účtu č. č. účtu a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 10,60 % ročně ve splátkách po částka měsíčně. Společnost právnická osoba. poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná do datum uhradila celkem částka. Společnost právnická osoba. při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně (úvěr č. hodnota) vyšla z příjmu uvedeného žalovanou ve výši částka, ze stanovených výdajů ve výši částka a z dosavadních splátek žalované ve výši částka.
20. Soud má za prokázané, že společnost právnická osoba. před uzavření ani jedné ze smluv neověřoval reálný příjem a reálné výdaje žalované a vyšla toliko z tvrzeného příjmu a odhadnutých výdajů.
21. Příjem žalované se pohyboval v rozmezí od částka do částka.
22. Společnost právnická osoba. postoupila žalované pohledávky žalobkyni.
23. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však s ohledem na posouzení věci nic nového rozhodného nezjistil: podací lístek ze dne datum, podací lístek ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum včetně příloh, všeobecné obchodní podmínky, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum, dopis ze dne datum včetně příloh, všeobecné obchodní podmínky, výzva k plnění ze dne datum, dodatek ke smlouvě o úvěru č. l. 33.
24. Soud provedl důkazy: podklady pro súdné konanie úvěr Anonymizováno (č. l. 53 – 60) a podklady pro súdné konanie úvěr Anonymizováno (č. l. 61 – 65), ze kterých však nezjistil nic nového podstatného pro rozhodnutí ve věci.
25. Soud pro nadbytečnost neprovedl následující důkazy, neboť ničeho nemohly změnit na rozhodnutí ve věci: všeobecné obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky, ceník pro soukromou klientelu, ceník pro bankovní obchody, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací č. l. 30 – 31, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací č. l. 35 – 36.
26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
27. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ “), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
29. Mezi společností právnická osoba. jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je vrátit spolu s úroky, přičemž Společnost právnická osoba. žalované peněžní prostředky poskytla.
30. Mezi společností právnická osoba. jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je vrátit spolu s úroky, přičemž Společnost právnická osoba. žalované peněžní prostředky poskytla.
31. Dále se soud zabýval otázkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.
32. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
33. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
34. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
35. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
36. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
37. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
38. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 OZ přihlédne i bez návrhu.
39. Otázkou, zda § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém dospěl k závěru, „že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 OZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“
40. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.
41. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.
42. Žalobkyně byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
43. Dále soud zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka].
44. „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
45. Dle citovaných rozsudků Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva. Dále ke splnění povinnosti hodnocení úvěruschopnosti je nutné porovnat příjmy a výdaje žadatele, tedy je nutné i zjistit.
46. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Za situace, že tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti.
47. V nyní projednávané věci společnost právnická osoba. disponovala údaji z účtu žalované co do příjmů a výdajů, tyto však nijak nehodnotila. Zejména pak výdaje žalované dle výpisu z účtu neodpovídají výdajům ze kterých bylo vyjito při hodnocení. Žalovaná veškeré své příjmy pohybující se v rozmezí od částka do částka utratila a byla pravidelně v záporných hodnotách se svým zůstatkem. Výdaje žalované tedy neodpovídaly odhadnuté výši částka (částka(, ale byly násobně vyšší.
48. Soud tedy nemá nejen za prokázané, že by si společnost právnická osoba. před poskytnutím spotřebitelského úvěru ověřila výdaje žalované ve výši částka (částka) měsíčně, nýbrž bylo prokázáno, že tyto odhadnuté výdej neodpovídají skutečnosti.
49. Soud je toho názoru, že ve skutečnosti výdaje žalované ani její příjmy nebyly ověřeny a zkoumány, a tedy nemohly být ani porovnány.
50. Soud dospěl k závěru, žalobkyně co do obou smluv nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzovala, a proto soud shledal obě předmětné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatné.
51. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že žalobkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla před nařízením jednání vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů co do splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost dalšího poučení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “).
52. S ohledem na neplatnost smlouvy (úvěrový účet č. hodnota) uložil soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalované pouze povinnost zaplatit částku ve výši částka, která představuje nesplacenou jistinu (částka – částka), a v ostatním rozsahu žalobu zamítl, a to i co do úroků, úroků z prodlení a poplatků (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka; ze dne datum, sp. z. SPZ 101/2023).
53. Co do uhrazených peněžních prostředků žalovanou soud vyšel z částky částka, kterou uvedla žalobkyně, neboť tato zahrnuje i období pod období, které zachycují předložené výpisy z úvěrového účtu.
54. S ohledem na neplatnost smlouvy (úvěrový účet č. hodnota) soud neuložil dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalované žádnou povinnost, neboť žalovaná uhradila více a to částka (resp. částka dle tvrzení žalobkyně za delší období, než jak je zachyceno výpisy z úvěrového účtu) než kolik obdržela. Soud žalobu zamítl i ve zbylém rozsahu týkajícím se smlouvy o úvěru č. hodnota co do úroků, úroků z prodlení a poplatků (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka; ze dne datum, sp. z. SPZ 101/2023).
55. Nejvyššího soud shledal v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka shledal, že „samotný zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru . Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).
56. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
57. Je zřejmé, že odvolací soud se shora uvedeného výkladu nedržel a při vypořádání nároků ze zaniklé smlouvy o spotřebitelském úvěru postupoval podle obecných ustanovení o vypořádání bezdůvodného obohacení ze zaniklé (neplatné) smlouvy, od čehož se odvíjel jeho (nesprávný) závěr o okamžiku vzniku nároku žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
58. Protože závěry odvolacího soudu, že žalobkyni vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o úvěru podle obecných zásad vypořádání bezdůvodného obohacení ze zaniklé smlouvy, a že jí v souvislosti s prodlením žalované s vrácením bezdůvodného obohacení vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení, jsou v rozporu se shora přijatým výkladem vypořádání nesplacené části jistiny podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nejen přípustné, ale i důvodné.“
59. Na citovaný rozsudek Nejvyšší soud navázal v rozsudku ze dne datum, sp. z. SPZ 101/2023, kde shledal, že „Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uzavřel, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nejvyšší soud dále uvedl, že spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.“.
60. Dle citovaných rozhodnutí se tedy žalovaná může dostat do prodlení až po marném uplynutí lhůty stanovené soudem dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (případně sjednané mezi účastníky). Výzva k plnění je pak v souvislosti s úroky z prodlení bezvýznamná.
61. Soud shledal, že žalobkyně nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované pouze povinnost zaplatit částku ve výši částka, která představuje nesplacenou jistinu co do úvěrového účtu č. hodnota, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.
62. Lhůta ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů, neboť žádný z účastníků nenavrhl určení lhůty ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.
63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli částečně úspěšní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.