Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 156/2026-22
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 29.165 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 19.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 7.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 26.600 Kč od 5. 7. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 7.600 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 2.565 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 992,02 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce, advokátky Jméno advokátky.
IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Břeclavi doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 292 Kč, a to na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 19.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 7.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 26.600 Kč od 5. 7. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 7.600 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 2.565 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 992,02 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce, advokátky , Jméno advokátky, .IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Břeclavi doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 292 Kč, a to na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhal zaplacení částky 26.600 Kč (jistina úvěru 19.000 Kč, smluvní úrok 7.600 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26.600 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení a částky 2.565 Kč (smluvní pokuta dle odst. 4.2. písm. c) úvěrové smlouvy). Žalobce odůvodnil žalobu tak, že se žalovaným dne 4. 3. 2025 uzavřel Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Podle tvrzení žalobce se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, je proto povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu, kterou žalobce za období od 5. 7. 2025 do 16. 11. 2025 kapitalizoval na částku 2.565 Kč. Uvedené částky žalovaný ani přes výzvy žalobce neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř. “), aniž ve věci nařizoval jednání.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
5. Z listin y „SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Č. Anonymizováno“ soud zjistil, že žalobce a žalovaný tuto smlouvu dne 4. 3. 2025 uzavřeli. Předmětem smlouvy je mj. závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr do výše 19.000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr splatit s tím, že žalovaný může jistinu úvěru splatit kdykoliv, do té doby je povinen platit úrok ve výši 40 % p. m. z nesplacené jistiny úvěru. Úvěr měl být podle smlouvy poskytnut na účet č. č. účtu.
6. Z potvrzení platební brány The pay o provedené platbě a ze sdělení právnická osoba. má soud za prokázané, že žalobce dne 4. 3. 2025 vyplatil na účet č. č. účtu částku 19.000 Kč, majitelem a jediným disponentem tohoto účtu byl v té době žalovaný.
7. Z listin y „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 16. 11. 2025 a z potvrzení o podané zásilce soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu.
8. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce a žalovaný dne 4. 3. 2025 uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovaný se mj. zavázal hradit úrok ve výši 40 % p. m. z nesplacené jistiny. Žalobce vyplatil žalovanému částku 19.000 Kč, žalovaný dosud na splátkách úvěru neuhradil ničeho. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném od 15. 2. 2025 (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.
15. Soud totiž posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, jelikož výše sjednaného úroku odporuje dobrým mravům. Smlouva obsahovala ujednání o úroku ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně. Jak přitom dovodil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V posuzovaném případě byl úrok sjednán ve výši 480 % ročně. Podle databáze časových řad ARAD ohledně úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v době poskytnutí půjčky žalovanému (březen 2025) činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu 8,41 % ročně. Úrok ve výši, která odpovídá více než 57násobku obvyklé úrokové sazby úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy, považuje soud za nepřiměřeně vysoký, sjednaný v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní jednání žalovaného, kterým uzavřel úvěrovou smlouvu, je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 580 o. z.), k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného (§ 588 o. z.). Nad rámec právě uvedeného soud uvádí, že vedle nepřiměřeného úroku měl mít žalobce podle úvěrové smlouvy v případě prodlení žalovaného právo ještě na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalovaného.
16. Jelikož však žalobce prokázal, že žalovanému dne 4. 3. 2025 na jeho bankovní účet poskytl částku 19.000 Kč a současně nebylo zjištěno, že by žalovaný uhradil cokoli na splátkách úvěru, soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 19.000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud přiznal žalobci také zákonný úrok z prodlení z částky 19.000 Kč, a to od čtvrtého dne následujícího po právní moci tohoto rozsudku (§ 1970 o. z., sazba úroku z prodlení byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
17. Ve zbytku žalované částky a příslušenství soud žalobu zamítl, neboť z absolutně neplatné úvěrové smlouvy nemohou žalobci plynout žádné nároky na zaplacení poplatků, smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení či smluvních pokut (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 992,02 Kč, přičemž tato částka představuje 30,3 % z celkové výše nákladů řízení žalobce (rozdíl úspěchu žalobce v rozsahu 65,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.459 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.165 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.
19. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soud v řízení pokračoval, je žalobce povinen podle položky č. 2 bodu 2. ve spojení s položkou č. 1 bodem 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků (Příloha zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích) zaplatit soudní poplatek ve výši 1.459 Kč. Žalobce dosud na soudním poplatku zaplatil pouze 1.167 Kč, soud mu proto výrokem IV. tohoto rozsudku uložil povinnost doplatit částku 292 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.