Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 33/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

pro částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení

a) částky částka,

b) úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky , částka, ,b) úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž, po zkoumání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, poskytla žalovanému částku částka, kterou se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem částka zavázal vrátit v pravidelných týdenních splátkách po částka s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku částka, kterou žalobkyně započetla dílem ve výši 83,47 % na jistinu a dílem ve výši 16,53 % na úrok za poskytnutí úvěru. Ačkoliv se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek úvěru dříve, žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tj. datum. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil.

2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Zy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, datované dne datum, soud zjistil, že žalobkyně dne datum na základě písemné dohody poskytla žalovanému, v hotovosti a bez určení účelu, peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný spolu s úrokem částka (70,89 % p. a.), poplatkem za zpracování a doručení úvěru částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka (celkem tedy částka) zavázal vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka.

4. Zy označené jako Údaje o zaměstnání klienta soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba., na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Jeho průměrný čistý měsíční příjem činil částka. Měsíční náklady na bydlení dosahovaly částky částka, životní minimum činilo částka a splátky nebankovních závazků částka. Celkové měsíční výdaje žalovaného tak představovaly částka, přičemž jeho disponibilní měsíční zůstatek činil částka. Z výplatních pásek za měsíce duben a květen 2024 soud dále zjistil, že žalovaný dosahoval u zaměstnavatele právnická osoba., průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši částka.

5. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. příslušného podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem odeslaným téhož dne, v němž mu stanovila lhůtu k úhradě do čtrnácti dnů od doručení upomínky.

6. Další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v souladu s písemnou dohodou poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a dohodla se s žalovaným na podmínkách jejich splácení. Před poskytnutím peněžních prostředků si žalobkyně opatřila určité informace o osobních a majetkových poměrech žalovaného, zejména údaje o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni celkem částka. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne datum (odeslané téhož dne), v níž byla žalovanému stanovena lhůta k úhradě dluhu do čtrnácti dnů od doručení upomínky.

8. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala platební schopnost žalovaného v rozsahu odpovídajícím požadavkům odborné péče, a to zejména existenci exekučních či vykonávacích řízení, plnění jeho stávajících závazků, případná prodlení a celkové úvěrové zatížení, přestože tyto údaje bylo možné zjistit z databází NRKI, BRKI a SOLUS. Současně nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil více než částka. Žalovaný rovněž netvrdil, že by lhůta k vrácení poskytnutých peněžních prostředků byla vzhledem k jeho poměrům nepřiměřená, přičemž ani tato skutečnost v řízení prokázána nebyla.

9. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele ( o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení . Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

17. Pro posouzení, zda byl spotřebitelský úvěr žalovanému poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je významné, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila majetkové poměry žalovaného. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalobkyně ověřovala, zda je proti žalovanému vedeno exekuční či vykonávací řízení. Existence exekuce přitom představuje významnou skutečnost pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jestliže žalobkyně tuto okolnost vůbec nezjišťovala, nemohla mít k dispozici dostatečný skutkový podklad pro závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr. Soud proto uzavírá, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí.

18. Soud dále nemá za prokázané, že by se žalobkyně dostatečně zabývala platební morálkou žalovaného. Ačkoli ověřila výši jeho příjmů, neprovedla další úkony potřebné k posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Ze shromážděných podkladů přitom měla k dispozici informaci, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel další závazky v celkové měsíční výši přesahující částka. Ze shromážděných podkladů přitom měla k dispozici informaci, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel další závazky v celkové měsíční výši přesahující částka. Za této situace bylo namístě ověřit nejen jejich výši, ale též způsob jejich splácení a případnou existenci prodlení, a to rovněž prostřednictvím databází BRKI, NRKI a SOLUS, které poskytují informace významné pro posouzení platební morálky a celkového úvěrového zatížení spotřebitele. Žalobkyně však neprokázala, že by takové šetření provedla, a nezjistila si tak podstatné informace nezbytné pro kvalifikovaný závěr, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet.

19. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalovaného nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut v rozporu s ustanovením větou druhou , což způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru ( ). Navzdory znění ustanovení se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu ( ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo výše cit. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK).

20. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení věty třetí povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši částka (žalobkyně poskytla žalovanému částka a současně žalovaný neprokázal, že by žalobkyni vrátil více než částka) v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Břemeno tvrzení a důkazní ohledně možností spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jeho možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastníci si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalovaného), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit ( ).

21. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně na zaplacení částky nepředstavující žalovaným nevrácenou jistinu [výrok II. písm. a)], neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalovanému nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení Poměr úspěchu účastníků posuzoval podle hodnoty předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž žalobkyně byla neúspěšná v rozsahu 54 %. Žádnému z účastníků proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal; žalovanému podle obsahu spisu navíc žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.