Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 43/2026-33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, a.s., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s zákonným úrokem z prodlení úrokem ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka vždy do 20. kalendářního dne v měsíci, přičemž splátky počínají měsícem září 2026 pod ztrátou jejich výhody při nezaplacení některé z nich.
II. Žaloba se ve zbývající části, tedy požadující zaplacení úroku ve výši 11,5 % ročně jdoucí z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 15,49 % ročně jdoucí z částky částka od datum do datum; kapitalizovaného zákonného úroku ve výši částka od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do dvou (2) měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s zákonným úrokem z prodlení úrokem ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy do 20. kalendářního dne v měsíci, přičemž splátky počínají měsícem září 2026 pod ztrátou jejich výhody při nezaplacení některé z nich.II. Žaloba se ve zbývající části, tedy požadující zaplacení úroku ve výši 11,5 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 15,49 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do , datum, ; kapitalizovaného zákonného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do dvou (2) měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 15,49 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak z výpisů z bankovního účtu jakožto primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele (dále pak potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání apod.). Spolu s příjmem žalované byly ověřovány i její výdaje, a to ověřením výdajů uvedených žadatelem na základě státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu a údaji o výši normativních nákladů na bydlení. Dále pak dotazem do bankovních i nebankovních registrů. Žalovaná splatila splátky za období od datum do datum, na splátku dne datum bylo ze strany žalované zaplaceno toliko částka dne datum, přičemž tato částka byla započtena na úhradu poplatku. Na splátku ze dne datum eviduje žalobkyně částku částka, kdy tato byla započtena na úhradu smluvního úroku. Žalobkyně dále neeviduje žádné další úhrady ze strany žalované. Žalobkyně může dle bodu 5 smlouvy ve spojení s bodem 6.2. úvěrových podmínek, v případě, že je žalovaná v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat uhrazení celé dlužné částky najednou. Dále má nárok požadovat zaplacení účelně vynaložených nákladů na vymáhání a smluvní pokutu ve výši částka za každou opožděnou platbu či splátku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, nesplaceného smluvního úroku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, pojistného ve výši částka, poplatku za sjednání úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15,49 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum, smluvního úroku ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že nárok žalobkyně uznává s tím, že by dluh hradila ve splátkách ve výši částka měsíčně, neboť je v dočasné pracovní neschopnosti a jejím jediným příjmem jsou dávky nemocenského pojištění v průměrné výši částka. Žalovaná dále uvedla, že žije v domácnosti se svým manželem jméno FO, narozeným dne datum, který je od listopadu 2025 evidován jako uchazeč o zaměstnání, již bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Žalovaná zároveň uvedla, že souhlasí s tím, aby soud jednal bez její přítomnosti.
3. Dne datum zaslala žalobkyně soudu sdělení, ve kterém uvedla, že souhlasí s tím, aby soud jednal bez její přítomnosti. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na vyjádření žalované k žalobě, je ochotna přistoupit na splátkový kalendář s tím, že výše měsíční splátky bude činit částka pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich.
4. Z provedených důkazů (smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum, potvrzení o úvěruschopnosti klienta, výzva k zaplacení, předžalobní výzva ze dne datum) učinil soud následující skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, a to distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně zonky.cz, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Úvěr byl sjednán jako účelový s tím, že pro případný rozdíl mezi částkou k refinancování a celkovou výší úvěru je sjednán jako bezúčelový úvěr, a to na částku částka. Účelem úvěru bylo doplacení zůstatku předchozího úvěru poskytnutého žalobkyní na základě smlouvy o úvěru ze dne datum na částku částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala úvěr hradit ve 120 měsíčních splátkách po částka vždy k 17. dni v měsíci počínaje datum. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částka. Úrokovou sazbu ve výši 15,49 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 17,23 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Dále si žalovaná sjednala rovněž pojištění úvěru za měsíční částku částka. Dle potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že zbývající část úvěru ve výši částka byla žalované zaslána na její bankovní účet č. č. účtu. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne s tím, že dlužnou částku ve výši částka má uhradit nejpozději do datum.
5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta (žalované) bylo zjištěno následující: Žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve společnosti právnická osoba s průměrným čistým měsíční příjmem ve výši částka. Celkové výdaje včetně ostatních splátek úvěrů uvedla ve výši částka. Příjmy ostatních členů domácnosti ve výši částka. Dále uvedla, že je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost a druh bydlení – ve vlastním. Žalobkyně měla dále k posouzení úvěruschopnosti žalované detail dalších úvěrů dle úvěrových registrů, kde byly uvedeny následující závazky (zbývající jistina): osobní úvěr ve výši částka s výší splátky částka, hypotéka (spoludlužník) ve výši částka s výší splátky částka, kreditní karta (žadatel) ve výši částka s výší splátky částka, revolving (žadatel) ve výši částka s výší splátky částka a kontokorent (žadatel) ve výši částka. Dle tohoto a dalšího ověření žalobkyně, byl vypočet čistý disponibilní měsíční příjem žalobkyně ve výši částka. Na základě těchto zjištění žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna splácet úvěr ve splátkách po částka měsíčně. Příjem žalované žalobkyně ověřovala z výpisů z účtu žalované za poslední tři měsíce do data poskytnutí úvěru. Soudem bylo dále zjištěno, že při posuzovaní výdajů žalované vycházela žalobkyně z vlastního výpočtu formou matematického modelu, nikoli skutečných výdajů vyplývajících z výpisů z účtu žalované. Žalobkyně dále čerpala informace o žalované i z dostupných bankovních a nebankovních registrů (NRKI, BRKI a SOLUS). Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši částka, přičemž žalovaná se dostala do prodlení již se splátkou první splátky. Žalovaná se následně dostala opětovně do prodlení. Dne datum uhradila částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka.
6. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
7. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na základě, které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši částka. Část úvěru byla sjednána jako účelová, a to na doplacení zůstatku předchozího úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy ze dne datum na částku částka. Zbývající část úvěru ve výši částka byla žalované zaslána na její bankovní účet č. č. účtu jakožto bezúčelový úvěr. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách po částka vždy k 17. dni v měsíci počínaje datum. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, kdy vycházela jednak z jí tvrzených údajů v žádosti o poskytnutí úvěru, dále z výpisů z účtu za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru a informací z dostupných bankovních a nebankovních registrů. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni datum zesplatnila, o čemž žalovanou vyrozuměla dopisem z téhož dne. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku ve výši částka.
8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v červenci 2025 činila 7,98 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 15,49 %, a je ústavně konformní. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 17,23 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v červenci 2025 výši 8,34 %.
9. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
16. Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru byla žalobkyně povinna zkoumat úvěruschopnost žalované, tj. s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně pak měla poskytnout úvěr žalované pouze za předpokladu, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V daném případě však soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované přezkoumána řádně nebyla. Žalobkyně při posuzování výdajů žalované vycházela toliko z jejích tvrzení, přičemž k výpočtu disponibilní částky použila pouze vlastní matematický model. Po období tří měsíců před poskytnutím úvěru byl přitom účet žalované v záporných částkách, což žalobkyně zcela pominula. Žalobkyně tak ze zjištěných informací, na základě svého matematického modelu, dospěla k nesprávnému závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Tomu odpovídá i skutečnost, že žalovaná se dostala do prodlení již s první splátkou úvěru. Z výpisů z účtu vyplynulo, že příjmy, kterými byly výdaje kryty, byly z velké části tvořeny úvěry od společnosti Zonky (v dubnu 2 x částka, částka, v květnu částka, částka, v červnu částka, částka, v červenci částka). Dále bylo zjištěno, že žalovaná splácela i úvěry od společnosti právnická osoba., kdy tyto hradila z čerpaných úvěrů od společnosti Zonky. Za této situace proto nelze než konstatovat, že žalovaná nebyla v době poskytnutí úvěru schopna úvěr splácet (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyní vypočtený disponibilní příjem žalované ve výši částka tak neodpovídal realitě.
17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva o úvěru ze dne datum dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku ve výši částka (částku ve výši částka jako účelový úvěr na refinancování smlouvy o úvěru ze dne datum spočívající v refinancování původního dluhu žalované a částkou částka, resp. částka jako zbývající neúčelový úvěr, který byl vyplacen na účet žalované). Žalovaná uhradila celkem částku částka. Žalobkyně má tak právo na vrácení částky částka z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. na straně žalované. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti uvedené v předžalobní výzvě, tj. od datum.
19. Ve zbylé části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (pokud jde o předmět řízení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka.
21. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalované bylo umožněno hradit dluh ve splátkách, a to především s ohledem na výši žalované částky a na finanční situaci žalované, která již v současné době není schopna plnit vícero finančních závazků. Vzhledem k tomu, že je třeba dbát i na zájem žalobkyně, aby byl dluh uhrazen v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12 .2022, sp. zn. spisová značka), byly splátky stanoveny na částku částka měsíčně, tedy nikoli na částku částka, jak navrhovala žalovaná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.