Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 262/2025-53
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 28 874,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 235,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 235,03 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, se řízení zastavuje.
II. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 162 Kč.
III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 639,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 639,28 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 235,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 235,03 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, se řízení zastavuje.II. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 162 Kč.III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 639,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 639,28 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 28 874,31 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 30. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované na její bankovní účet finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím do 1. 4. 2025. Smlouva byla uzavřena elektronicky po provedení registrace žalované na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. K tomu, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI, CNCB a CBCB a dále vycházela z údajů poskytnutých žalovanou. Zároveň uvedla, že žádnými důkazy v této souvislosti nedisponuje. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nedostála a právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně po žalované požadovala vedle dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč zaplacení smluvního úroku ve výši 3 874,31 Kč a s ohledem na prodlení žalované s úhradou rovněž zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 874,31 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení.
2. Podáním ze dne 19. 2. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 11 235,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 235,03 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, když z důvodu administrativní chyby nebyly platby žalované v tomto rozsahu zohledněny již v žalobním návrhu. Podáním ze dne 5. 5. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, když částka 12 000 Kč měla být žalovanou uhrazena dne 11. 3. 2026, tedy v době po podání žalobního návrhu. Žalobkyně však k prokázání tohoto svého tvrzení neoznačila ani nepředložila ani přes výzvu soudu žádné důkazy.
3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení co do částky ve výši celkem 23 235,03 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky ve výši celkem 23 235,03 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení zastavil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaná částku 12 000 Kč uhradila až v době po podání žaloby, soud i s ohledem na výslovně znění částečného zpětvzetí žalobkyně řízení zastavil co do úroků z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 4. 2025, nikoli až od data následujícího po dni tvrzené úhrady žalovanou, do zaplacení (výrok I.). Předmětem žaloby tak zůstala částka 5 639,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 639,28 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení.
4. Žalobkyně za návrh na zahájení řízení zaplatila soudní poplatek ve výši celkem 1 250 Kč. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v platném a účinném znění, v souvislosti s částečným zastavením řízení co do částky ve výši 23 235,03 Kč, vrácena část zaplaceného soudního poplatku, snížená v souladu s tímto ustanovením o 1 000 Kč, tedy částka 162 Kč.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 30. 5. 2024 prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota na dobu určitou 12 měsíců, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem 114,73 % ročně dvanácti měsíčními splátkami po 3 590,52 Kč, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci. Součástí smlouvy byl učiněn také splátkový kalendář, dle něhož byla poslední splátka splatná dne 30. 5. 2025. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, neúčelový, splatný ve splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které žalobkyně doložila. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku v souladu s článkem „Okamžik uzavření“ obchodních podmínek prostřednictvím SMS kódu zaslaného žalovanou po provedené verifikační platbě. Dle smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna učinit jednostranně úvěr splatným a požadovat předčasnou úhradu závazků ze smlouvy o úvěru v případě prodlení žalované se splacením splátky či její části (zjištěno ze smlouvy o úvěru a obchodních podmínek).
7. Dle doloženého výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 30. 5. 2024 z bankovního účtu č. č. účtu zaslána na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně částka 0,01 Kč označená jako „Identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od právnická osoba“ a následně téhož dne byla právní předchůdkyní žalobkyně na téže bankovní účet č. č. účtu zaslána částka 25 000 Kč. Dle sdělení právnická osoba. ze dne 19. 1. 2026 je majitelem bankovního účtu č. č. účtu žalovaná.
8. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 ve znění jejího dodatku č. 1 uzavřeného téhož dne byla pohledávka za žalovanou v souladu s článkem 3.16 rámcové smlouvy postoupena na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1, seznam postoupených pohledávek – „datová páska“).
9. Dopisem ze dne 1. 4. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu (předžalobní upomínka k okamžité úhradě dluhu).
10. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 5. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky). Dopisem z téhož dne byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to do tří dnů (předžalobní upomínka). Tyto dopisy byly odeslány na adresu žalované dne 20. 5. 2025 (podací lístek).
11. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku : „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Pohledávka za žalovanou byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku , který stanoví, že „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Právní úprava přitom umožňuje postoupení i dosud nesplatných pohledávek (viz NS 29 Cdo 1435/2005 ). Vzhledem k tomu, že smlouvou o postoupení pohledávek byla postoupena peněžitá pohledávka za žalovanou, nikoli celý závazkový vztah, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s právní úpravou využila svého práva ze smlouvy prohlásit úvěr za splatný při prodlení žalované s úhradou splátky, a to i po postoupení pohledávky žalobkyni (viz NS 29 Cdo 3859/2016 ).
12. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. 30. 5. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.
13. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“
14. Žalobkyně přitom ničím neprokázala, že její právní předchůdkyně dostála své povinnosti zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované a výslovně uvedla, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy. Pouze uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřila prostřednictvím lustrací ve veřejných databázích a z blíže nespecifikovaných údajů sdělených žalovanou.
15. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“
16. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pouze poskytnutou jistinu ve výši 25 000 Kč, a to ve lhůtě přiměřené jejím možnostem (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
17. Vzhledem k tomu, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, celkem 37 348,93 Kč, je zřejmé, že již uhradila více, než byla povinna. Soud proto výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu po částečném zastavení řízení jako nedůvodnou zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když v rozsahu částky 23 235,03 Kč s příslušenstvím to byla žalobkyně, která zavinila zastavení řízení tím, že svoji žalobu vzala částečně zpět z důvodu administrativního pochybení při podání žaloby a dále z důvodu tvrzené částečné úhrady žalované po zahájení řízení, přitom že k této platbě skutečně došlo až po zahájení řízení žalobkyně ani přes výzvu soudu neprokázala. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, tedy i v rozsahu částky 5 639,28 Kč s příslušenstvím byla žalobkyně v řízení neúspěšná. Žalované by proto náležela plná náhrada nákladů řízení. Z obsahu spisu se však nepodává, že by žalované nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.