Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 139/2026-25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 30 404,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 404,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 450,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 307,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 643,25 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 422,18 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 404,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 450,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 307,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 643,25 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 422,18 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 30 404,91 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalovanou a společností právnická osoba. byla dne 27. 11. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí této smlouvy je předpis splátek, který tvoří její přílohu č. hodnota. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, to je do sjednaného data poslední řádné splátky dne 27. 7. 2023, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 2 144 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 21 300 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 7 996 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 300 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 67 740 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 20 měsíčních splátkách po 3 387 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkem žalovaná uhradila částku 49 000 Kč, a to tak, že dne 28. 11. 2021, 26. 12. 2021, 21. 2. 2022, 25. 4. 2022, 2. 6. 2022, 24. 6. 2022, 20. 7. 2022, 22. 9. 2022, 23. 1. 2023, 23. 3. 2023 uhradila vždy po 3 400 Kč, dále dne 22. 3. 2022, dne 30. 8. 2022, dne 25. 10. 2022 uhradila vždy po 500 Kč, dne 22. 11. 2022 uhradila částku 3 500 Kč, dne 22. 2. 2023, dne 15. 5. 2023, dne 28. 2. 2023, dne 27. 2. 2024, dne 5. 6. 2024 uhradila vždy po 1 000 Kč, dále dne 9. 8. 2023 uhradila 1 500 Kč, dne 28. 11. 2023 2 500 Kč. Ze zaplacené částky bylo na jistinu započteno 20 577,82 Kč, na úrok 1 922,83 Kč, na úhradu za poskytnutí úvěru 15 975 Kč, na náklady za vyhodnocení úvěru 5 997,04 Kč a na inkasní poplatek 4 527,21 Kč. Žalovaná tak na jistině úvěru dluží 9 422,18 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 221,07 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 327 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 998,96 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 772,79 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 11 664,91 Kč, úrok a zákonný úrok z prodlení. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, t. j. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 26. 11. 2021 a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně po vyhodnocení získaných informací byla se žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná v žádosti uvedla, že je od 2. 1. 2019 na dobu neurčitou zaměstnána jako Anonymizováno u společnosti právnická osoba., Výše jejího příjmu činí 14 232 Kč měsíčně, výše výdajů činí 5 585 Kč měsíčně. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 8 647 Kč. Žalovaná dále v žádosti uvedla, že bydlí u rodičů, je rozvedená a nemá žádnou vyživovací povinnost. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla a které si právní předchůdce žalobce ověřil a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 3 387 Kč je dostatečná. Dále žalobce uvedl, že pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba. postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužné částky neuhradila, hradila, přestože byla upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o úvěru č. hodnota zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba. a žalovanou dne 27. 11. 2021. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku ve výši 67 740 Kč (jistina 30 000 Kč, úrok 2 144 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 21 300 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 7 996 Kč, inkasní poplatek 6 300 Kč) ve 20 měsíčních splátkách po 3 387 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Přílohou uvedené smlouvy je předpis splátek. Tvrzení žalobce, jakým způsobem žalovaná úvěr splácela, a že uhradila celkem 49 000 Kč, je potvrzeno přehledem plateb v hotovosti. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 10. 12. 2025. Z přílohy č. 1 k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Z dopisu ze dne 6. 1. 2026 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. oznámila žalované, že pohledávka z úvěrové Smlouvy č. hodnota ze dne 27. 11. 2021 byla postoupena společnosti právnická osoba. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě o zkoumání úvěruschopnosti žalované prokazoval žádostí o úvěr, z níž bylo zjištěno, že je ze dne 26. 11. 2021, tuto žádost vyplnila žalovaná a uvedla zde své osobní údaje, a to jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalý pobyt, adresu pobytu, zaměstnavatele, telefon do zaměstnání, telefon osobní a číslo občanského o průkazu. Dále zde žalovaná uvedla, že je zaměstnaná od 2. 1. 2019 s příjmem 14 232 Kč čistého měsíčně. Uvedla, že má výdaje na bydlení 2 000 Kč, splácí půjčky ve výši 3 585 Kč. Celkové měsíční výdaje tak činí 5 585 Kč. Uvedla, že bydlí u rodičů, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, má dokončené střední vzdělání. K žádosti doložila výplatní pásky, pracovní smlouvu a občanský průkaz. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že je uzavřena mezi společností právnická osoba. jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnancem dne 2. 1. 2019. Byl sjednán den nástupu do pracovního poměru od 2. 1. 2019. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíců. Žalovaná nastupovala na pozici Anonymizováno. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že čistá mzda žalované za období červenec 2021 činila 13 703 Kč, za srpen 2021 14 030 Kč a za září 2021 14 963 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a následujících , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu o spotřebitelském úvěru. Aktivní procesní legitimace žalobce je pak dána , když soud má za prokázané platné postoupení pohledávky.

5. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, za právní předchůdce žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel z informací, které sdělila samotná žalovaná a dále z listin vyžádaných od žalované. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdce žalobce zkoumal a ověřoval příjmy žalované. U výdajů se spokojil pouze s částkou, kterou uvedla žalovaná, přičemž do výdajů byly započteny pouze minimální náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně a měsíční splátky půjček ve výši 3 585 Kč, jiné výdaje žalované např. na stravu, oblékání, dopravu do zaměstnání apod. zohledněny nebyly. Žalobce ani po poučení ze strany soudu podle a 3 o povinnosti tvrdit a prokazovat tyto skutečnosti a označit všechny důkazy s tím, že v opačném případě se vystavuje riziku neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, tedy neúspěchu ve věci, další důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nenavrhl. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval řádně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a proto shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, za absolutně neplatnou.

6. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy absolutně neplatná, je žalovaná, jakožto spotřebitel, podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle a . Žalobce tak má právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jistiny, nikoliv na úroky, poplatky či smluvní pokutu a podobně. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. –262). Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta celkem částka 30 000 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila celkem částku 49 000 Kč, nevzniklo žalované žádné bezdůvodné obohacení, které by byla povinna vrátit, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož by právo na náhradu nákladů řízení měla žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.