Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 136/2026-28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, doručovací adresou Anonymizováno
pro 19 542 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 179,02 Kč, s úrokem ve výši 688,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 255,65 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 934,75 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711013626.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 179,02 Kč, s úrokem ve výši 688,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 255,65 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 934,75 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711013626.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 19 542 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 22. 1. 2024, na základě které právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., IČO: IČO, adresa) poskytnul žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit ve formě čtrnácti měsíčních splátek po 1 328 Kč spolu s poplatky 8 592 Kč (úrokem 507 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 4 900 Kč, poplatkem na náklady vyhodnocení úvěrového případu 1 380 Kč, poplatkem za inkaso 1 800 Kč). Žalovaný uhradil 4 050 Kč (dne 23. 1. 2024, 26. 2. 2024 a 16. 3. 2024 po 1 350 Kč). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 na žalobkyni.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného a zjištěné údaje zaznamenal do žádosti o spotřebitelský úvěr z 22. 1. 2024. Žalovaný byl zaměstnaný (což bylo ověřeno) od 22. 5. 2022 do 31. 5. 2024, neměl sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Jako příjem ze mzdy uvedl částku 31 679 Kč, jako výdaje částku 5 500 Kč na bydlení, 5 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady. Žalovaný byl svobodný, bydlel u osoby blízké, neměl vyživované děti, předložil občanský průkaz. Ze mzdových lístků za 4 – 6/2023 soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem (vyplaceno s ohledem na srážky) 36 017 Kč (24 632 Kč), 40 940 Kč (30 029 Kč). Z pracovní smlouvy z 19. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s Anonymizováno Anonymizováno (právnická osoba. pracovní smlouvu s nástupem 22. 5. 2022 a délkou pracovního poměru do 31. 5. 2023; z dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že pracovní poměr byl prodloužen do 31. 5. 2024. Z výplatních lístků soud zjistil, že v 10/2023 měl žalovaný příjem 18 914 Kč (při srážkách 10 552 Kč), 11/2023 40 255 Kč a 12/2023 25 217 Kč.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 1. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 18 592 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 272,44 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. a 5. 12. 2025 a oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2026 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
6. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2026 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 24. 3. 2025 (podle podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému).
7. Z přehledu splátek žalované soud zjistil, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 050 Kč.
8. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.
9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 22. 1. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázala dluh splácet splátkami stanovenými ve smlouvě, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil a uhradil pouze 4 050 Kč. Pohledávka, jež byla předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.
14. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, aniž by však informace od žalovaného ověřovala ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. (vyjma ověření zaměstnání žalovaného, výše mzdy a prohlášení žalovaného o výši nákladů na bydlení). Podstatné je, že žalobkyně nebyla schopna prokázat zkoumání poměrů žalovaného v dlužnických registrech. Žalovaný odvedl ze svého příjmu v 10/2023 vysoké srážky, která mohly odpovídat závazkům ve vysoké výši; před poskytnutím úvěru bylo nezbytné ověřit úvěrovou delikvenci a tak dospět k odůvodněnému závěru o pravděpodobnosti vrácení úvěru. Žalobkyně navíc prakticky neověřovala výdaje žalovaného. Prohlášení žalovaného o výši nákladů na bydlení nebylo vyhodnoceno ve vztahu k obvyklým nákladům na bydlení (s ohledem na tvrzený nestabilní status žalovaného jako spolubydlící osoby). Žalobkyně tvrdila předložení výpisu z účtu (k ověření výdajů žalovaného), aniž by to však ze žádosti o úvěr vyplývalo (a současně žalobkyně byla schopna takový výpis předložit). Významné bylo též to, že právní předchůdce žalobkyně nezohlednil zaměstnání žalovaného na dobu určitou (datum skončení pracovního poměru předcházelo předpokládané datum splacení dluhu); žalovaný v době skončení pracovního poměru přestal plnit splátky dluhu.
15. I když má soud výhrady též k vyváženosti smlouvy (zejména s ohledem na porovnání výše odměny právního předchůdce žalobkyně za poskytnutí peněz a obvyklé výše úroků ze spotřebitelských úvěrů v době poskytnutí úvěru), nebylo potřebné s ohledem na neplatnosti smlouvy tyto okolnosti (které by vedly též k neplatnosti smlouvy) zkoumat.
16. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 občanského zákoníku. Protože žalovaný uhradil na dluh pouze částku 4 050 Kč, přísluší žalobkyni právo na náhradu částky 5 950 Kč, přičemž hmotněprávní splatnost byla stanovena v délce odpovídající lhůtě procesní dle § 160 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“ (s ohledem na nedostatek tvrzení žalovaného o podmínkách pro vrácení dluhu). Ve zbytku požadavku žalobkyně soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
18. O doplatku soudního poplatku za žalobu bylo rozhodnuto podle § 4 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. a podle položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nesplní-li žalobkyně poplatkovou povinnost, může se soud domáhat vynucení této povinnosti ve správní exekuci.