Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
33 Ad 22/2025 - 51.pdf
PDF · 0 B
No categories available
33 Ad 22/2025 - 51
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou v právní věci
žalobkyně: V. V., nar. X, bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25,
150 00 Praha
o žalobě ze dne 13. 6.2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2025, č. j. X ze dne 16. 4. 2025, ve věci přeplatku na dávce pěstounské péče
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Napadené rozhodnutí
1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 14. 2. 2025 č.j. X byla žalobkyni uložena povinnost vrátit ČSSZ do 8 dnů od právní moci rozhodnutí přeplatek ve výši 87 689 Kč, jenž vznikl za období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 na starobním důchodu. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobkyni byl v období od 11. 6.2020 vyplácen starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ačkoli jeho výplata nenáležela, neboť žalobkyně v době od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 vykonávala výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění podle ust. § 27 zákona č. 155/1995 Sb. Tato skutečnost byla zjištěna z hlášení o zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu. V období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 bylo vypláceno 12 611 Kč měsíčně, ačkoli výplata dávky nenáležela. Tímto vznikl přeplatek ve výše uvedené částce, přičemž odpovědnost dle tohoto ustanovení je objektivní, a žalobkyně je proto odpovědná za jeho vznik bez zřetele na zavinění.
2. Rozhodnutím z téhož dne č.j. X byla žalobkyni uložena povinnost dle ust. § 3 odst. 5 zákona č. 469/1995 Sb., o důchodovém pojištění vrátit ČSSZ přeplatek na příspěvku ve výši 5 000 Kč do 8 dnů od právní moci rozhodnutí.
3. O námitkách žalobkyně podaných proti výše uvedeným rozhodnutím rozhodla žalovaná rozhodnutím č.j. X ze dne 16. 4. 2025, jímž námitky žalobkyně zamítla a rozhodnutí správního orgánu prvého stupně potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila tím, že žalobkyni byl ve výše uvedeném období a výši vyplácen starobní důchod, ačkoliv jí jeho výplata nenáležela, stejně tak jí byl vyplacen jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000, ačkoli ani jeho výplata nenáležela. Důvodem je skutečnost, že žalobkyně pobírala starobní důchod před dosažením důchodového věku a zároveň pobírala odměnu pěstouna. Zákon s těmito skutečnostmi nespojuje možnost prominutí vrácení přeplatku na starobním důchodu, o což žalobkyně požádala.
II.
Žaloba
4. Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala, aby rozhodnutí žalované č.j. X ze dne 16. 4. 2025 bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu projednání. Žalobu odůvodnila tím, že jí její vnučka nezl. E. V., nar. X byla svěřena do péče rozhodnutím ze dne 9. 12. 2019 č. j. 40 P 252/2019-64 a Nc 229/2019, přičemž důvodem vydání tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že rodiče nezletilé nebyli schopni zajistit její řádnou výchovu, stanovenou povinnost hradit výživné neplnili. Následně byla nezletilá rozhodnutím č.j. 40 P 252/2019-106 ze dne 11. 6. 2020, jež nabylo právní moci dne 1. 7. 2020, svěřena do pěstounské péče žalobkyně, která veškeré své finanční prostředky použila na potřeby vnučky. Již před datem vydání uvedeného rozhodnutí jí byl přiznán předčasný starobní důchod, o čemž pracovnici Úřadu práce informovala, přičemž odměna pěstouna jí byla následně přiznána. Toto oznámila žalované, přičemž měla zato, že pěstounská péče nenaplňuje znaky výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění ve smyslu § 29 zákona č. 155/1995 Sb. Výkon pěstounské péče dosud probíhá, nezletilá se stále vzdělává a připravuje se na budoucí povolání. Vrácení požadované částky 87 689 Kč je pro ni likvidační, je v rozporu s principem právní jistoty a dobrých mravů (§ 56 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Požadavek na vrácení jednorázového příspěvku důchodci považuje za protiústavní a nepřiměřený, neboť nebyl vázán na zpětné přezkumy nároku.
III.
Vyjádření žalované
5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 4. 7. 2025 zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení a skutkový stav. Uvedla, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při výkonu pěstounské činnosti, která je považována za výdělečnou činnost, v období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 souběžně pobírala i starobní důchod, přestože tento jí nenáležel. Žalovaná uvedla, že platná právní úprava neumožňuje prominutí úhrady přeplatku, tj. pohledávky státu, avšak v případě žalobkyně je ochotna výjimečně přistoupit na uzavření dohody o úhradě přeplatku ve splátkách. S ohledem na to, že nárok žalobkyně na výplatu starobního důchodu netrval ani v měsíci listopadu 2020, pak žalobkyně nesplňovala ani podmínky pro výplatu jednorázového příspěvku ve výši 5 000 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhla zamítnutí žaloby.
IV.
Posouzení věci soudem
6. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.).
7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.
8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesouhlasila s projednáním věci bez jednání, rozhodl soud při jednání. Při něm žalobkyně zdůraznila, že žádným z úředníků, s nimiž přišla do styku v souvislosti s pěstounskou péčí, nebyla poučena o důsledcích plynoucích ze skutečnosti, že je poživatelkou předčasného starobního důchodu. V důsledku toho byla v dobré víře, že má nárok jak na odměnu pěstouna, tak na výplatu starobního důchodu. Částka, již má povinnost vrátit, je pro ni s ohledem na její příjem i poměry velice vysoká, z tohoto důvodu i s ohledem na okolnosti jejího případu požádala o odstranění tvrdosti zákona, toto řízení je s ohledem na probíhající soudní řízení přerušeno.
VI.
Rozhodnutí soudu
9. Žaloba není důvodná.
10. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí, kterým jí byla uložena povinnost vrátit přeplatek na dávce důchodového pojištění ve výši 87 689 Kč za období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021, a jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč, neboť tyto částky jí nenáležely s ohledem na skutečnost, že v tomto období souběžně pobírala odměnu pěstouna v souvislosti s tím, že jí byla do pěstounské péče svěřena vnučka Eliška Vondrušková.
11. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán rozhodnutím č.j. X ze dne 5. 12. 2019 starobní důchod ve výši 11 796 Kč měsíčně. Následně byla žalobkyni rozhodnutím Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Karlových Varech č.j. 169722/20/SO ze dne 24. 7. 2020 přiznána odměna pěstouna ve výši 12 000 Kč. Dne 4. 12. 2020 byl žalobkyni vyplacen jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč. Dne 14. 2. 2025 bylo vydáno žalovanou rozhodnutí č.j. X, jímž byla žalobkyni uložena povinnost vrátit žalované jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč, jenž jí byl vyplacen 30. 11. 2020, s ohledem na to, že žalobkyně ve výše uvedeném období vykonávala výdělečnou činnost v rozsahu, který jí založil účast na důchodové pojištění. Rozhodnutím žalované ze dne 14. 2. 2025 č.j. X byla z týchž důvodů žalobkyni uložena povinnost vrátit přeplatek na starobním důchodu za období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 ve výši 87 689 Kč. Námitky žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí byly žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuty.
12. Dle ust. § 31 odst. 1 věta prvá zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění „Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.“
13. Dle ust. § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění „Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.“
14. Dle ust. § 47 k zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí „Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti.“
15. Dle ust. § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení „Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené v § 37 a 37a zákona o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely.“
16. Jak vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, za situace, kdy žalobkyni byla poté, co jí byl přiznán nárok na předčasný starobní důchod, přiznána odměna pěstouna, jež je považována v souvislosti s posouzením nároku na starobní důchod za příjem ze závislé činnosti, zanikl jí, po dobu výplaty odměny pěstouna, nárok na výplatu předčasného starobního důchodu.
17. Žalobkyni však byly v rozporu se zákonem vypláceny souběžně jak předčasný starobní důchod, tak i odměna pěstouna, a byl jí vyplacen i jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč. Za období od 11. 6. 2020 do 9. 1. 2021 tak vznikl na starobním důchodu přeplatek v celkové výši 87 689 Kč.
18. Žalovaná za této situace postupovala správně, pokud u žalobkyně shledala naplnění předpokladů pro vznik povinnosti vrátit vyplacené dávky starobního důchodu a jednorázový příspěvek. Napadené rozhodnutí je proto zákonné, žaloba není důvodná, a soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I.).
19. K žalobkyni uváděné skutečnosti, že není schopna zaplatit celou dlužnou částku najednou a je schopna ji uhradit pouze ve splátkách, soud odkazuje na vyjádření žalované, v němž uvedla, že je ochotna vyjít žalobkyni vstříc a dohodnout se s ní na poskytnutí výhody splátek vzniklého přeplatku. Soud proto žalobkyni v této souvislosti odkazuje na žalovanou, aby se s ním dohodla na dalším postupu v případě, že nebude vyhověno její žádosti o odstranění tvrdosti zákona.
20. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, která v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Plzni dne 14. 9. 2026
Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.