Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Af 4/2024 - 59

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobce: Vodovody a kanalizace Jasinka

sídlem Jinošovská 78, 675 73 Kralice nad Oslavou

zastoupeného advokátkou Mgr. Veronikou Ščukovou

sídlem Bráfova tř. 764/50, 674 01 Třebíč

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2023, č. j. 36437/23/500010612710970

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce je svazkem obcí, jehož účelem je rozvoj, výstavba a obnova vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod na území členských obcí Čikov, Jasenice a Kralice nad Oslavou. Finanční úřad pro Kraj Vysočina vydal dne 8. 12. 2022, rozhodnutí č. j. 1757095/22/290031472708082 a č. j. 1757092/22/290031472708082, jimiž vyměřil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně do Státního fondu životního prostředí ve výši 166 120 Kč, a dále odvod do Národního fondu ve výši 2 824 040 Kč. Porušení rozpočtové mělo spočívat v porušení dotačních podmínek při realizaci veřejné zakázky na investiční akci, která spočívala ve výstavbě kanalizace a ČOV v obcích Čikov a Jasenice (konkrétně šlo o podprojekt 2 zahrnující ČOV a kanalizaci v Jasenici). Mělo jít jednak o pozdní zveřejnění některých informací, a dále o to, že některé části veřejné zakázky realizoval vybraný dodavatel prostřednictvím subdodavatelů, ačkoliv to zadávací dokumentace zapovídala.

2. Odvolání žalobce proti uvedeným rozhodnutím zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ či „napadené rozhodnutí“).

II. Argumentace žalobce

3. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť je výsledkem přepjatého formalismu žalovaného. Žalobce vysvětluje, že dotaci ve výši necelých 40 mil. Kč použil zcela v souladu s jejím účelem, dílo bylo provedeno řádně, včas a zcela v souladu s podmínkami poskytnutí dotace. To ostatně kontroloval samotný poskytovatel, tj. Ministerstvo životního prostředí, který celou dotaci vyplatil v plném rozsahu a bez jakýchkoliv výhrad. Žádné pochybení na straně žalobce neshledal ani audit díla provedeným Ministerstvem financí v roce 2016 po důkladné kontrole veškeré dokumentace i samotného díla. Ohledně svých výhrad k postupu daňové správy odkazuje žalobce na své odvolání a na další podání ve správním řízení. Žalovaný se se všemi jeho námitkami a tvrzeními nevypořádal a rozhodl v rozporu s provedenými důkazy.

4. V prvním žalobním bodě se žalobce věnuje vytýkanému zjištění č. 1, tedy pozdnímu zveřejnění tří dodatků ke smlouvě o dílo. Nepopírá, že je zveřejnil se zpožděním, šlo však o pouhé formální pochybení. Poskytovatel dotace měl v procesu realizace díla veškeré informace, uvedené dodatky obdržel a odsouhlasil. Dodatek č. 1 spočíval v posunutí závazných milníků a celkového termínu dokončení díla o jeden měsíc. Důvodem bylo to, že právě o jeden měsíc se zpozdilo předání staveniště zhotoviteli. Navíc dílo bylo nakonec dokončeno v původně dohodnutém termínu. Dodatek č. 2 spočívá v pouze změně bankovního účtu zhotovitele. Dodatek č. 3 se týkal změny ceny za realizované dílo. Celkový rozsah dodatečných stavebních prací přitom nepřekročil 30 % ceny původní veřejné zakázky, všechny tyto práce byly řádně odůvodněny, změna ceny díla zahrnovala i méně práce a vycházela z reality, která nastává u každého podobného díla. Podle žalobce se v tomto případě vůbec nejednalo o porušení rozpočtové kázně.

5. Druhý žalobní bod se týká vytýkaného zjištění č. 2, tedy porušení zákazu provádět stavební práce prostřednictvím subdodavatelů. To žalovaný vyhodnotil dokonce jako hrubé porušení rozpočtové kázně. Přitom smlouva o dílo upravuje možnost využít za určitých podmínek subdodavatelů a tyto podmínky byly v daném případě splněny. Celá situace vznikla tak, že v době předání a převzetí staveniště nebyl zhotovitel schopen realizovat zakázku v dohodnutém termínu bez pomoci subdodavatelů, protože vyčerpal vlastní kapacity. Přitom pro žalobce znamenalo jakékoliv prodlení zásadní problém – stavba musela být dokončena do konce roku 2015, včetně vyrovnání veškerých závazků příjemce podpory vůči dodavatelům, jinak by se nemohlo přistoupit k další fázi realizace investiční akce (kanalizace a ČOV Kralice nad Oslavou), což by ohrozilo celý projekt a žalobci by hrozilo vrácení dotace v celém rozsahu. To by pro něj bylo likvidační. Žalobce zdůrazňuje, že je dobrovolným svazkem obcí a jednal v souladu s ochranou zájmů svých členů. Jedná se o dílo se stěžejním významem pro všechny tři obce a jejich občany, které by bez dotace vůbec nebylo možné realizovat. Žalobce tudíž jednal v zájmu efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Žalobce po celou dobu jednal transparentně, dílo bylo zhotoveno za vysoutěženou cenu kompletně a funkčně. Žalobce je přesvědčen, že nedošlo k ovlivnění hospodářské soutěže. V tomto směru se jedná o spekulaci žalovaného, která nebyla nijak prokázána. Na trhu bylo celkem 6 uchazečů, a ti všichni podali nabídku. Není také pravda, že by vybraný dodavatel nerealizoval sám žádnou část prací na díle – rozšířením okruhu subdodavatelů pokryl pouze některé vymezené práce.

6. Ve třetím a posledním žalobním bodě brojí žalobce proti výši odvodu. Podle judikatury se má vždy zvažovat rozumný poměr mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší odvodu (zde žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. ). Žalovaný však zcela přehlíží právní charakter žalobce (svazek obcí), obecnou prospěšnost díla (bylo realizováno ve veřejném zájmu) a splnění účelu dotace (včasné dokončení díla bez jakýchkoliv vad a nedodělků). Zjištění č. 1 nemělo podle žalobce naprosto žádný vliv na splnění účelu dotace. U zjištění č. 2 žalovaný použil v neprospěch žalobce okolnost, že vybraný dodavatel nerealizoval žádnou část vymezených prací bez subdodavatelů, což je čistá spekulace. Dále žalovaný kladl žalobci k tíži, že umožnil zmírnění zadávacích podmínek v průběhu realizace zakázky tím, že později připustil subdodavatelské plnění vymezených částí stavby. Tím ovšem použil v neprospěch žalobce okolnost, která je znakem skutkové podstaty řešeného porušení rozpočtové kázně, tedy porušil zákaz dvojího přičítání téhož.

III. Argumentace žalovaného

7. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout, odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zprávy o daňové kontrole a argumentuje podrobně ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem.

IV. Řízení před krajským soudem

8. Krajský soud zamítl návrh žalobce, aby žalobě přiznal odkladný účinek usnesením ze dne 22. 2. 2024, č. j. .

9. Ve věci proběhlo dne 26. 8. 2026 na žádost žalobce ústní jednání podle , (dále jen „ “). Obě strany při něm setrvaly na svých stanoviscích a žádné důkazy nad rámec správního spisu nenavrhly.

10. Žalobce k dotazům soudu vysvětlil, že zadávací řízení pro něj připravovala odborná firma, která omezení subdodavatelů vložila do dokumentace jako standardizovanou podmínku a žalobce se nad tím hlouběji nezamýšlel – nevycházelo to tedy z nějakých jeho specifických potřeb. Situaci vzniklou chybějící kapacitou vybraného dodavatele s touto firmou nekonzultoval, nemělo to smysl. Rozhodně to však nemohl žalobce řešit změnou dotačního programu, protože právě končilo programovací období. Navíc dílo bylo rozestavěno a na jeho dvou částech již bylo proinvestováno 7 mil. a 6 mil. Kč. Pokud jde o údajné ovlivnění veřejné zakázky, žalobce upozornil, že dva ze šesti přihlášených uchazečů ani nesplnili formální požadavky.

V. Posouzení věci krajským soudem

11. Žaloba není důvodná.

12. Žalobce se dopustil porušení rozpočtové kázně podle , o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále též „zákon o rozpočtových pravidlech“), a to porušením rozhodnutí nebo dohody o poskytnutí dotace, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace poskytnuta. Tím došlo k neoprávněnému použití dotačních prostředků.

13. U zjištění č. 1 žalobce vznáší otázku, zda se vůbec jednalo o porušení rozpočtové kázně. Krajský soud o tom nemá žádnou pochybnost. Rozhodně nešlo o pochybení natolik formální či bagatelní, že by od něj mohl žalovaný úplně odhlédnout. Za prvé, informace, které opomněl žalobce včas zveřejnit, rozhodně nebyly bezvýznamné. To by se dalo tvrdit snad jedině o čísle bankovního účtu. Naproti tomu změna termínu dokončení díla (byť k ní nakonec fakticky nedošlo) či informace o změně ceny díla oproti ceně vysoutěžené představují typické informace, které by veřejnost měla mít možnost se včas dozvědět, aby mohla proběhnout efektivní veřejná kontrola postupu zadavatele a vybraného dodavatele. Jinými slovy, díky zveřejnění tohoto typu informací může některý aktivní občan, který se o danou věc zajímá, začít bít na poplach a požadovat prověření toho, zda změny smluvních podmínek proběhly regulérně. Z tohoto pohledu nebyla zanedbatelná ani prodlení, k nimž na straně žalobce při zveřejnění informací došlo. U dodatku č. 1 a č. 2 činila tato prodlení zhruba 8 měsíců, u dodatku č. 3 více než měsíc. Žalobce tak jednoznačně nedodržel podmínky poskytnutí dotace [konkrétně jejich oddíl B, bod 3 písm. a)] ani smlouvu o poskytnutí podpory ze SFŽP [konkrétně čl. III odst. 6 bod C písm. a)]. Nepochybně šlo o porušení postupu vymezeného v , o veřejných zakázkách, který je stanoven v zájmu naplnění a zásady transparentnosti zakotvené v citovaného zákona.

14. K tomu je třeba dodat, že toto pochybení vyhodnotily orgány daňové správy jako méně závažné a odvod za porušení rozpočtové kázně fakticky vyměřily jen za zjištění č. 2.

15. U zjištění č. 2 je třeba nejprve říci, že žalobce zkresluje znění svých zadávacích podmínek a smlouvy o dílo. Ano, je zde popsán postup, který je třeba dodržet, pokud chce vybraný dodavatel využít na některou část díla subdodavatele. Ale vedle toho jsou zde – v souladu s § 44 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách – vymezeny i práce, které vybraný dodavatel musí realizovat sám a subdodavatele na ně vůbec, tedy za žádných okolností, použít nemůže (srov. bod 28 napadeného rozhodnutí). Jedná se konkrétně o kompletní stavební práce splaškové kanalizace (mimo opravy komunikací), odbočení pro přípojky splaškové kanalizace a stavební část ČOV. Jak správně dovodil žalovaný, tyto dvě úpravy se navzájem nevylučují a obstojí vedle sebe (podobně jako tomu bylo v případě řešeném v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2022, č. j. ). Výše citované vymezené práce nemohou subdodavatelé provádět vůbec, zbylé pak jen za dodržení postupu stanoveného ve smlouvě o dílo. Žalobce však připustil, aby vybraný dodavatel realizoval prostřednictvím subdodavatelů i vymezené práce, u kterých to vůbec nebylo přípustné (srov. body 30–32 a 40–43).

16. Jakkoliv krajský soud lidsky rozumí důvodům, které žalobce ke zvolenému postupu vedly, tyto důvody jej nemohou vyvinit z porušení rozpočtové kázně. Žalobce se jistě dostal do nelehké situace, když mu uprostřed realizace velké investiční akce vybraný dodavatel oznámil, že nemá připraveny dostatečné kapacity k realizaci smluveného díla. Jenže žalobce si sám v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanovil, že není přípustné realizovat některé vymezené práce na díle prostřednictvím subdodavatelů. Pokud byl takový požadavek zbytečný, tak jej jednoduše neměl do zadávací dokumentace zahrnout. Když už to ale učinil, tak jednoduše nesměl dodavateli umožnit, aby subdodavatele na vymezené práce využil. Řešením by nejspíše bylo odstoupit od smlouvy a vymáhat po vybraném dodavateli náhradu veškeré újmy, kterou zavinil svou nepřipraveností plnit uzavřenou smlouvu o dílo. Jakkoliv se toto řešení jeví jako zdlouhavé, pracné, právně složité a bezesporu riskantní.

17. Je samozřejmě chvályhodné, že žalobce splnil účel dotace a dílo bylo realizováno řádně a včas. Ale ani to samo o sobě neznamená, že by se tím snad porušení rozpočtové kázně „smazalo“ nebo že by se dalo přehlédnout. Jak správně upozornil žalovaný, neoprávněným použitím poskytnutých peněžních prostředků není jen jejich vynaložení v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty, nýbrž i s dalšími podmínkami stanovenými právním předpisem, smlouvou, případně rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, za kterých byly tyto prostředky příjemci poskytnuty (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. , ze dne 27. 10. 2015, č. j. , či ze dne 6. 8. 2020, č. j. ).

18. Správná není ani žalobcova úvaha, že nebylo prokázáno ovlivnění hospodářské soutěže. V nynější věci postačuje, že žalovaný nabídl přezkoumatelnou úvahu, podle níž k omezení okruhu zájemců o veřejnou zakázku či k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky mohlo dojít – není třeba prokazovat, že k němu skutečně došlo. Úvahy žalovaného se přitom soudu jeví zcela racionální a logické. Dokumentaci k veřejné zakázce si vyžádalo celkem 34 zájemců. Z nich ale pouze 6 podalo nabídku. Z těchto šesti byli dva vyloučeni pro nesplnění formálních požadavků a ze zbylých čtyř byl zvolen vybraný dodavatel. Zákaz využití subdodavatelů pro některé stavební práce nepochybně představuje významné omezení možnosti realizace veřejné zakázky, a to zejména pro menší stavební firmy, které nemají dostatek vlastních kapacit. Lze důvodně předpokládat, že některé zájemce o veřejnou zakázku mohlo toto omezení odradit od podání nabídky. Nelze také vyloučit, že nabídky některých účastníků zadávacího řízení by mohly být nižší, kdyby směli subdodavatele využít pro kteroukoliv část díla a nemuseli by pro realizaci veřejné zakázky držet připravené své vlastní personální kapacity (srov. body 33–34 napadeného rozhodnutí). Zcela absurdně už působí úvaha žalobce v odvolání, že jím stanovené omezení mohli zájemci o veřejnou zakázku úspěšně ignorovat, protože smluvní pokuta za realizaci veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele bez vědomí zadavatele veřejné zakázky bylo sankcionováno velmi nízkou smluvní pokutou ve výši pouhých 5 000 Kč. Při úvahách o tom, zda určitý požadavek obsažený v zadávací dokumentaci nemohl odradit potenciálního uchazeče od účasti v zadávacím řízení, opravdu nelze vycházet z předpokladu, že uchazeč o veřejnou zakázku již předem kalkuluje s tím, že bude při realizaci díla postupovat v rozporu se zadávací dokumentací a obcházet požadavky zadavatele.

19. Žalovaný také žalobci srozumitelně vysvětlil, proč jej při hodnocení věci neváží předchozí závěry poskytovatele dotace ani audit Ministerstva financí (srov. bod 48 napadeného rozhodnutí).

20. Pokud jde o výši odvodu, obecně lze říci, že žalovaný správně vycházel z § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Podle něj stanovil odvod za porušení rozpočtové kázně podle procentního rozmezí uvedeného v rozhodnutí o poskytnutí dotace, přičemž vzal v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení cíle dotace a hospodárnost uložené sankce. Dodržel i požadavek judikatury, aby vycházel ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. , č. 3854/2019 Sb. NSS).

21. V nynější věci nemá vcelku smysl zabývat se odvodem za zjištění č. 1, neboť žalovaný ve výsledku stanovil žalobci v souladu s příslušnou metodikou odvod pouze za mnohem závažnější zjištění č. 2 (srov. body 22–23 a 51–53 napadeného rozhodnutí).

22. U zjištění č. 2 činila možná výše odvodu, stanovená v příloze rozhodnutí o poskytnutí dotace nazvané Finanční opravy, u tohoto typu pochybení až 25 % z částky dotace použité na financování dané veřejné zakázky, a to s možností snížení na 10 či 5 % při malé závažnosti porušení. Orgány finanční správy stanovily odvod v poloviční výši stanoveného maxima, tj. 12,5 % z příslušné části dotace. Krajský soud jen na okraj podotýká, že orgány daňové správy zde byly vůči žalobci ještě vcelku vstřícné, jelikož za procentní rozmezí považovali 0–25 %, ačkoliv uložení odvodu ve výši 0 % rozhodnutí o poskytnutí dotace vůbec nepřipouští. Tudíž by bylo možno uvažovat o tom, že by výchozí rozmezí správně mělo činit 5–25 % a polovina z něj by se pak rovnala 15 %.

23. Ve prospěch žalobce vzaly finanční orgány v úvahu, že dotaci nezneužil, naplnil její účel a úspěšně a včas projekt realizoval. Jakkoliv výčet kritérií pro uložení odvodu v zákoně jistě není úplný, nic víc zde nebylo na místě ve prospěch žalobce zohlednit. Krajský soud nespatřuje nic polehčujícího v tom, že žalobce je svazkem obcí, ani v tom, že realizoval dílo obecně prospěšné. Nejde o okolnosti, které by jakkoliv ovlivňovaly závažnost porušení povinnosti či hospodárnost uložené sankce.

24. Na druhou stranu v neprospěch žalobce finanční orgány hodnotily, že veškeré vymezené práce realizovali subdodavatelé. Tady je třeba říci, že vymezenými pracemi se myslí ty, které podle zadávací dokumentace a smlouvy o dílo nesměli subdodavatelé realizovat vůbec. Přesto je realizovali výhradně jen oni (jak je vysvětleno v bodech 40–43 napadeného rozhodnutí, přičemž krajský soud se s tím ztotožňuje). Druhá přitěžující okolnost pak spočívala v tom, že žalobce mohl ovlivnit zadávací řízení tím, že zmírnil stanovené podmínky sjednané s vítězným uchazečem, jelikož odsouhlasil podstatnou změnu zadávací dokumentace. I zde považuje krajský soud hodnocení žalovaného za odpovídající situaci. Důležité je uvědomit si, že porušení dotačních podmínek, které mu finanční orgány vytýkají, by se žalobce dopustil, i kdyby využití subdodavatelů aproboval mlčky nebo by je z nedbalosti přehlédl. To, co činí žalobcovo jednání závažnějším, je fakt, že využití subdodavatelů odsouhlasil výslovně (srov. bod 37 napadeného rozhodnutí). Musel si být při tom vědom, že tím změní původně vysoutěžené podmínky a umožní vybranému dodavateli řešení, s jehož využitím další potenciální uchazeči o veřejnou zakázku nemohli počítat (srov. bod 33 napadeného rozhodnutí). Bylo tedy zcela na místě zohlednit tyto skutečnosti jako jednu z přitěžujících okolností.

VI. Náklady řízení

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , podle něhož nestanovíli tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu těch nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Žalobce před soudem neuspěl (soud žalobu zamítl jako nedůvodnou), proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu by jinak – jakožto úspěšnému účastníkovi řízení – právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu mu je však nelze přiznat, neboť nepřesahují rámec jeho běžné úřední činnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 3. 2015, č. j. , č. 3228/2015 Sb. NSS).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 26. 8. 2026

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu