Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2377/2026

28 Cdo 2377/2026-845

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: J. Z., zastoupený JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, za účasti: TECHNOMAT, státní podnik „v likvidaci“, IČO 00002321, se sídlem v Praze 1, Rybná 678/9, zastoupený JUDr. Martinem Korbařem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8,o znovuprojednání věci rozhodnuté správním orgánem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 3. 2026, č. j. -822, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 3. 2026, č. j. -822, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. 1. 2024, č. j. -767, ve výrocích I, II, III, VI a VII, jimiž bylo určeno, že žalobce je vlastníkem ideální jedné šestiny částí pozemku dříve označeného jako (PK) č. XY v k. ú. XY, nyní pozemkových parcel č. XY, XY, XY a XY, vše v k. ú. XY, a částí pozemku dříve označeného jako (PK) č. XY v k. ú. XY, nyní pozemkových parcel č. XY, XY, XY, XY a XY, vše v k. ú. XY, a v tomto rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Pozemkového úřadu Brno ze dne 19. 4. 2006, č. j. 874/92, 2374/92/8-RNP, žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem ideální jedné šestiny pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, a bylo rozhodnuto o nákladech státu; současně odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích IV a V o úhradě soudních poplatků a náhradě nákladů řízení (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud taktéž rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

2. Proti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, v níž byl potvrzen výrok III rozsudku soudu prvního stupně (kterým žalobci nebylo vyhověno), podal žalobce dovolání. Kladl otázky, zda lze za překážku vydání pozemku dle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, považovat stavbu, u které není prokázáno, zda jde o stavbu dočasnou či trvalou, a zda důkazní břemeno stran prokázání charakteru stavby tíží povinnou osobu. Měl za to, že se odvolací soud při řešení těchto otázek odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu.

3. TECHNOMAT, státní podnik „v likvidaci“, se k dovolání nevyjádřil.

4. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v ), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

5. Zpochybňuje-li dovolatel prostřednictvím předestřených otázek odvolacím soudem na základě provedeného dokazování přijaté závěry o tom, že pozemek parc. č. XY v k. ú. XY je zastavěn průmyslovou stavbou trvalého charakteru (budova sloužící k výrobě tepla a elektřiny), jde o polemiku se skutkovými, a nikoliv právními závěry odvolacího soudu. Platí přitom, že skutkovým zjištěním soudů nižšího stupně je dovolací soud dle účinné procesní úpravy vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. , a ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , dále viz též usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. , bod 10, ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. , bod 6, a ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. , bod 17), přičemž k výtkám vůči hodnocení provedených důkazů s účinností od 1. 1. 2013 není k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. a dále v poměrech do 31. 12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), když uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není ani zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Prostřednictvím uvedené polemiky tudíž na přípustnost dovolání usuzovat nelze; k limitaci zásahů dovolacího soudu do skutkových konkluzí odvolacího soudu viz též nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2026, sp. zn. .

6. Rozhodoval-li pak odvolací soud na základě objasněného skutkového stavu věci (jednoznačných závěrů o zastavěnosti předmětného pozemku trvalou průmyslovou stavbou), nezávisí dovoláním napadený rozsudek zjevně ani na vyřešení otázky rozložení důkazního břemene stran prokázání charakteru stavby zřízené na nárokovaném pozemku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2023, sp. zn. , ze dne 13. 2. 2013, sp. zn. , ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. , či ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. ). Odkazuje-li přitom dovolatel na pravomocný rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2010, č. j. -100, jímž mu v jiném restitučním sporu byla vydána ideální jedna třetina předmětného pozemku, dlužno uvést, že v uvedeném řízení z důvodu procesní pasivity povinné osoby zastavění pozemku trvalou stavbou, jakožto překážka restituce ve smyslu , najevo nevyšlo.

7. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zákonné předpoklady přípustnosti podaného dovolání v posuzovaném případě naplněny nebyly ( ).

8. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

9. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a v situaci, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto a právnické osobě TECHNOMAT, státní podnik „v likvidaci“, která se k dovolání nevyjádřila, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

10. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na internetových stránkách https://nalus.usoud.cz.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 10. 2026

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu