Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 165/2026-15
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 53 266,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 22 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 30 506,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 53 266,96 Kč od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 22 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 30 506,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 53 266,96 Kč od 20. 12. 2024 do 28. 4. 2025, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 53 266,96 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.
Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení žaloby, provedl ve věci dokazování zejména předsmluvním formulářem, oznámením o postoupení pohledávky, hodnocením klienta, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota, dokladem o vyplacení úvěru, dodatkem č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. hodnota, smlouvou o úvěru č. hodnota, podacím lístkem, smlouvou o postoupení pohledávek, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, oznámením a vybranými pohyby na účtu.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení soud z předložených důkazů zjistil, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 18. 1. 2024 s právním předchůdcem žalobce spol. právnická osoba. jako věřitelem smlouvu o úvěru na částku 50 000 Kč, při úrokové sazbě 66,28 % ročně, na základě které se za 48 měsíců trvání úvěru zavázal uhradit celkem 143 424 Kč. Následně však žalovaný uhradil částku celkem 27 240 Kč a i přes výzvy pak neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splatit.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
S ohledem na sjednanou lichvářskou výši úrokové sazby 66,28 % je zřejmé, že tato je dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání, v důsledku čehož se právní vztah mezi účastníky řídí ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku .
V projednávané věci je tedy nepochybné, že se v souvislosti s poskytnutou částkou bez právního důvodu žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. zák. 89/2012 bezdůvodně obohatil. Žalovaný pak doposud bezdůvodné obohacení žalobkyni ve výši 22 760 Kč nevydal a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku s tím, že požadovaný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak soud žalobkyni přiznal v návaznosti lhůtu uvedenou v předžalobní výzvě.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.