Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 38/2026-45
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 12 691 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 2 800 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 800 Kč ode dne 3. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a částky ve výši 2 891 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 2 800 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 800 Kč ode dne 3. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a částky ve výši 2 891 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 1. 2026 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 12 691 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 40 % měsíčně za dobu prvního měsíce od čerpání jistiny ve výši 2 800 Kč, jakož i zákonných úroků z prodlení z částky 9 800 Kč od 3. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 3. 6. 2024 do 20. 7. 2025 v částce 2 891 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
4. Z předloženého návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi společností právnická osoba. a žalovaným měla být na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, zápůjční úroková sazba měla být sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN činila 5 518,06 %.
5. Z vyžádaného potvrzení právnická osoba ze dne datum z č. l. 25 vyplynulo, že v Anonymizováno byla na účet žalovaného č. č. účtu, který je uveden coby účet k čerpání úvěr v uvedeném návrhu smlouvy, připsána částka 7 000 Kč, což koresponduje s potvrzením z č. l. 25 prokazující poskytnutí částky 7 000 Kč dne datum společností právnická osoba.
6. Jelikož se nepodává v řízení jiný rozumný důvod zaslání uvedené platby společností právnická osoba., že společnost právnická osoba. byla obeznámena se správnými údaji o žalovaném, že disponovala jeho občanským průkazem, jak je doloženou předloženou kopií, a znala jeho bankovní číslo, že nedošlo k vrácení poskytnuté platby a že daná transakce byla vedena jako uzavřený spotřebitelský úvěr, jak plyne z prohlášení ze dne datum z č. l. 17, kterým byla pohledávka z dané platby označena jako pohledávka z uzavřeného spotřebitelského úvěru a prohlášena za splatnou z důvodu prodlení, dovodil soud při absenci námitek žalovaného, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy se spotřebitelem.
7. Z nedatované a nesignované žádosti z č. l. 18 vyplynulo, že ve vztahu k žalovanému je veden měsíční příjem ve výši 37 260 Kč a jeho měsíční výdaje 4 860 Kč, kdy má mít pronajatý dům a má být zaměstnán, nemá být u něj vedena exekuce, ani insolvence.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 a k ní se vztahující smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2025 včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni.
9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba. řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že tato společnost dopředu provedla lustraci v příslušných registrech s vyhodnocením všech zjištěných výsledků, nebylo doloženo, že by měla dopředu k dispozici výplatní pásky žalovaného či jiné doklady o jeho příjmu, ani listin y o jeho konkrétních výdajích. V daném případě tak soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba. neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Soud však vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, na kterou se nepodává úhrada. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Soud tak žalobkyni vyhověl v rozsahu 7 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
20. Soud zkoumal splatnost dlužné částky dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které dle hodnocení soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že v době uzavření smlouvy disponoval uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalovaného vrátit 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků, smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí procesně úspěšní v obdobné míře.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.