Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 374/2025-94
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Hamzovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 116.983 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 41.299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 40.873 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 92.493 Kč od 26.10.2024 do 14.11.2024 ve výši 646,20 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 88.172 Kč od 15. 11. 2024 do 14. 2. 2025 ve výši 2.833,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 86.172 Kč od 15. 2. 2025 do 1. 4. 2025 ve výši 1.384,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 84.172 Kč od 2. 4. 2025 do 5. 5. 2025 ve výši 999,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 83.172 Kč od 6. 5. 2025 do 16. 6. 2025 ve výši 1.220,10 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 82.672 Kč od 17. 6. 2025 do 18. 7. 2025 ve výši 924,16 Kč a 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 82.172 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 4.811,76 Kč, úrok ve výši 78,09 % ročně z částky 73.903,25 Kč od 26. 10. 2024 do 18. 11. 2024 ve výši 3.679,92 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 73.903,25 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2024 dosáhne částky 295.430 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 41.299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 40.873 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 92.493 Kč od 26.10.2024 do 14.11.2024 ve výši 646,20 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 88.172 Kč od 15. 11. 2024 do 14. 2. 2025 ve výši 2.833,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 86.172 Kč od 15. 2. 2025 do 1. 4. 2025 ve výši 1.384,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 84.172 Kč od 2. 4. 2025 do 5. 5. 2025 ve výši 999,60 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 83.172 Kč od 6. 5. 2025 do 16. 6. 2025 ve výši 1.220,10 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 82.672 Kč od 17. 6. 2025 do 18. 7. 2025 ve výši 924,16 Kč a 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 82.172 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 4.811,76 Kč, úrok ve výši 78,09 % ročně z částky 73.903,25 Kč od 26. 10. 2024 do 18. 11. 2024 ve výši 3.679,92 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 73.903,25 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2024 dosáhne částky 295.430 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 12. 2025 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 82.172 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o úvěru skládající se z půjčené částky 75.000 Kč a příslušenství, podle které měl žalovaný úvěr splácet 48 měsíčními splátkami po 5.845 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 24. 10. 2024. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 33.701 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 75.000 Kč převodem na účet. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 75.000 Kč a příslušenství, celkem částku 246.192 Kč v 48 splátkách ve výši 5.845 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 78,08 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.
4. Dále byl soudu předložen předsmluvní formulář, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo a dále hodnocení klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán bez další specifikace a finanční údaje. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 29.000 Kč, rodinný stav ženatý, výdaje celkem 13.495 Kč, opět bez řádné specifikace, není zřejmé, jak byly tyto údaje prověřeny a doloženy. Navíc je zde uvedeno, že splácí další splátky žalobci 3.792 Kč. Doloženy byly tři kopie o příchozích úhradách, z nichž není zřejmé, z jakého titulu byly částky vyplaceny, zda se jednalo o mzdu či jinou platbu.
5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. Prokázáno však bylo, že žalovaný hradil určité splátky a tedy došlo i k výplatě částky do dispozice žalovaného.
14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 75.000 Kč, na kterou splatil 33.701 Kč. Rozdíl tak činí částku 41.299 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 41.299 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
16. Z textu ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovali úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má tedy nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších úroků a poplatků.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.