Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 65/2026-86
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 48 402 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 259 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:
a) částky ve výši 37 117 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 18. 4. 2025 do dne 9. 5. 2025 ve výši 317,24 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 40 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 10. 5. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 631,68 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 37 376 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 26. 6. 2025 do zaplacení,
b) částky ve výši 11 026,80 Kč,
c) úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 37 356,10 Kč ode dne 18. 4. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 4 558,83 Kč, úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 26. 6. 2025 do dne 8. 8. 2025 ve výši 2 675,64 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 9. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 18. 4. 2025 dosáhne částky 137 664 Kč,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 259 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:a) částky ve výši 37 117 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 18. 4. 2025 do dne 9. 5. 2025 ve výši 317,24 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 40 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 10. 5. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 631,68 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 37 376 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 26. 6. 2025 do zaplacení,b) částky ve výši 11 026,80 Kč,c) úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 37 356,10 Kč ode dne 18. 4. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 4 558,83 Kč, úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 26. 6. 2025 do dne 8. 8. 2025 ve výši 2 675,64 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 9. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 18. 4. 2025 dosáhne částky 137 664 Kč,se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 2. 2026 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 48 402 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu z dané smlouvy, a to dlužné jistiny úvěru v celkové výši 34 380,65 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 43 437,65 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 37 356,10 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 081,55 Kč), dále smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 1 996 Kč, složené z částky 4 x 499 Kč za prodlené s desátou, jedenáctou, dvanáctou a třináctou splátkou úvěru, poplatku dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 1 000 Kč vzniklého za prodlení s šestou, desátou, jedenáctou, dvanáctou a třináctou splátkou úvěru, smluvní pokuty dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to ve výši 0,1 % z částky 40 546,65 Kč od 18. 4. 2025 do 9. 5. 2025 ve výši 892,10 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 37 880,65 Kč od 10. 5. 2025 do 25. 6. 2025 ve výši 1 780,36 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% z částky 34 380,65 Kč od 26. 6. 2025 23. 2. 2026, žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu v celkové výši 11 026,80 Kč. Žalobkyně dále žádá o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 43 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 18. 4. 2025 do dne 9. 5. 2025 ve výši 317,24 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 40 876 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 10. 5. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 631,68 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 37 376 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 26. 6. 2025 do zaplacení, jakož i úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 18. 4. 2025 do zaplacení, tedy úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 37 356,10 Kč ode dne 18. 4. 2025 do dne 25. 6. 2025 ve výši 4 558,83 Kč, úroku ve výši 66,27 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 26. 6. 2025 do dne 8. 8. 2025 ve výši 2 675,64 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 34 380,65 Kč ode dne 9. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 18. 4. 2025 dosáhne částky 137 664 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.
3. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z č. l. 6 ze dne datum, uzavřené žalovaným téhož dne zasláním validační platby dle výpisu z č. l. 47 p. v., jejich příloh a prvního dodatku, k čemuž se váže akceptace žalobkyně z č. l. 9, vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky ze dne datum na částku úvěru 40 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 66,27 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 724 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 90,60 %.
4. Z karty klienta z č. l. 15 bylo zjištěno, že žalovaný dne datum čerpal úvěr v plné výši, tj. 40 000 Kč (shodně jako dle výpisu o čerpání dne datum z č. l. 30), na což bylo splaceno celkem 39 741 Kč.
5. Z oznámení ze dne 16. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za splatný.
6. Z hodnocení klienta z č. l. 36 ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 40 000 Kč, částka životního minima 4 860 Kč, že nemá žalovaný děti v domácnosti, jinak není s ním ani žádná jiná osoba v domácnosti, na bydlení a inkaso vynaloží 6 000 Kč, na dopravu či záliby nemá vynakládat žádnou částku, celkem jeho výdaje činí 10 860 Kč, je zaměstnán u rakouského zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr, má vlastní bydlení, nemá splátky jiného úvěru, kdy tak byl učiněn závěr o úvěruschopnosti žalovaného.
7. K tomu byl předložen výpis z účtu žalovaného z č. l. 34 za Anonymizováno až Anonymizováno, z něhož je patrné placení kartou v obchodu v potravinách ve Anonymizováno ve všech dotčených měsících. Z výpisu NRKI z č. l. 29 se u žalovaného podává provedený skóring, dle výpisu z č. l. 28 došlo k lustrace žalovaného v registru SOLUS před poskytnutím úvěru. Z přihlášky z č. l. 74 vyplynulo, že žalovaný požádal v souvislosti s daným úvěrem dne datum o pojištění schopnosti tento úvěru splácet.
8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalovaný objektivně působil dojmem osoby lehkomyslné či osoby jednající v nouzi, když usiloval o dosti nevýhodné zadlužení s úrokem ve výši 66,27 % ročně a uváděl nulové výdaje na dopravu, ačkoli bylo nutno očekávat, že se dopravuje za prací do zahraničí a že během měsíce pobývá i ve Anonymizováno. Žalovaným tvrzené údaje byly tedy nepravdivé či podstatnou měrou neúplné a nebylo z nich možno vycházet. Žalobkyně byla za dané situace povinna opatřit si podklady pro zcela konkrétní, objektivní zjištění o individuálních poměrech žalovaného týkajících se jak příjmové, tak výdajové stránky, což se nestalo, kdy přes provedenou lustraci a skóring žalovaného neměla řádně doložený ani jeho příjem, ani jeho výdaje, na čemž nic nemění skutečnost, že žalovaný po vyplacení úvěru některé splátky uhradil. Žalobkyně za dané situace neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná, kdy žalobkyní namítaná judikatura se týká skutkové odlišné situace, kdy bylo možno vycházet z údajů poskytnutých klientem.
17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Soud vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, na kterou bylo splaceno 39 741 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 259 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.
19. Soud zkoumal splatnost této částky dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které dle stanoviska soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponoval mj. částkou 259 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalovaného tuto nevysokou částku vrátit, proto byla žalovanému uložena povinnost učinit tak do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
20. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení, úroků, poplatků či smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
21. O náhradě nákladů řízení by rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že by přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně procesně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož mu však žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.