Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 24/2026-88
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 147 725 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 93 876 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 93 876 Kč od 25. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 800 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 93 876 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 93 876 Kč od 25. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 800 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 117 901 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který jí vyplatila dne 22. 1. 2025. Žalovaná se zavázala úvěr vč. sjednaného úroku splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 6 124 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Na základě získaných informací bylo doporučeno úvěr schválit. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku toho došlo k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila celkem 6 124 Kč. Žalovaná přes výzvy neuhradila na dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně vedle jistiny ve výši a úroku požadovala přiznání smluvní pokuty a vzniklých nákladů.
2. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, a žalovaná státním příslušníkem Ukrajiny, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem. Proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS “), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS ).
3. Mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Sdělení č. 123/2002 Sb. m. s.) upravuje v čl. 48 odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku. Pravomoc má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Soud zjistil, že žalovaná má trvalý pobyt na adrese adresa, tedy má soud pravomoc k rozhodnutí ve věci. Poměr účastníků se dle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřely strany smlouvu. Ve věci relevantní úvěrová smlouva byla uzavřena na území České republiky, tedy se řídí českým právem.
4. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (viz úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru na č. l. 31 spisu).
6. Dne datum akceptovala žalobkyně žádost žalované na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyplatila žalobkyně žalované dne datum úvěr ve výši 100 000 Kč Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 48 měsíčních splátkách ve výši 6 124 Kč. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,34 % a RPSN činila 94,03 %. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit žalobkyni činila 293 952 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, č. návrhu Anonymizováno, na č. l. 8 – 10 spisu, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 11 spisu, kdy se jedná o oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 12 spisu, doklad o vyplacení úvěru, otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu na č. l. 27 spisu, dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru č. hodnota na č. l. 29 – 30 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 60 – 63 spisu, prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ke smlouvě č. hodnota na č. l. 25 a 26 spisu, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 65, podpis na dálku, smlouva o spotřebitelském úvěru tzv. produkt A na č. l. 32 spisu, sdělení Raiffeisenbank k č. účtu č. účtu, důkaz o odeslání 1 Kč na č. l. 34 p. v. spisu, zaslaná SMS (informace o vyplacení) z 22. 1. 2025 na č. l. 35 spisu, prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 58 – 59 spisu, základní informace o klientovi na č. l. 34 spisu, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 66 spisu).
7. Žalovaná na splacení úvěru zaplatila celkem 6 124 Kč (viz karta klienta na č. l. 14 spisu).
8. Žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřila na základě formuláře hodnocení klienta, dále v databázi Anonymizováno a Anonymizováno. K dispozici měla rovněž občanský průkaz žalované, což žalobkyně prokázala tím, že předložila jeho kopii. Žalobkyně při hodnocení poměrů žalované vycházela z měsíčních výdajů ve výši 10 868 Kč a příjmů ve výši 25 910 Kč (viz předsmluvní formulář na č. l. 19 – 22 spisu, hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 23 a 24 spisu, prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ke smlouvě č. hodnota na č. l. 25 a 26 spisu, výpis záznamu z registru Anonymizováno na č. l. 28 spisu, výpis z nebankovních registrů klientských informací (Anonymizováno) na č. l. 33 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 36 – 37 spisu, hodnocení klienta na č. l. 55 spisu, historie pohybů – běžný účet za období od 1. 10. 2024 do 22. 1. 2025, č. účtu č. účtu na č. l. 57 spisu).
9. Žalobkyně oznámila žalované, že úvěr byl pro prodlení s úhradou splátek, zesplatněn. Následně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva k plnění byla podána na poštu dne 20. 1. 2026 (viz předžalobní výzva ze dne 20. 1. 2026 na č. l. 13 spisu, oznámení ze dne 28. 5. 2025 na č. l. 15 spisu, dodejka na č. l. 16 spisu, výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 26. 5. 2025 na č. l. 17 spisu, výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 24. 4. 2025 na č. l. 18 spisu, poštovní podací arch na č. l. 40 ze dne 20. 1. 2026).
10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti relevantní pro danou věc.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Ustanovení § 1810 a následující o. z. představují základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele, kdy jde o recepci šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.
15. Dle § 1813 odst. 1 o.z., tzv. zneužívající klauzule, jsou zneužívající ujednání ta, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
16. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z. (ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou) je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 100 000 Kč. V úvěrové smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 57,31 % ročně a RPSN bylo 73,01 %. Jednalo se o smlouvu spotřebitelskou, protože byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelkou (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou jako spotřebitelem (§ 419 o. z.). Sjednaný úvěr podléhá zákonu o spotřebitelskému úvěru, jelikož byl sjednán úvěr se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), přičemž nešlo žádnou z výjimek z působnosti zákona podle § 4 nebo o omezení podle § 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Vzhledem k tomu, že žalovaná je spotřebitel, soud se ze své úřední povinnosti zabýval předně tím, zda se v daném případě, s ohledem na ujednání o výši úrokové míry, jedná o platně uzavřenou úvěrovou smlouvu. V řízení bylo prokázáno, že v listin ě, kterou žalobkyně označila jako smlouvu o úvěru, byla sjednána jako pevná úroková sazba ve výši 68,34 % ročně a RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) činila 94,03 %.
20. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ). V dané věci byla smlouva uzavřena v srpnu 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v lednu roku 2025 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,63 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě 94,03 % je pak více než desetinásobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům a nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
21. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaná od žalobkyně přijala částku 100 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Žalovaná byla proto povinna přijatou částku žalobkyni vydat, a to bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná vrátila žalobkyni před podáním žaloby částku v celkové výši 6 124 Kč, rozdíl oproti poskytnutému plnění ve výši 100 000 Kč činí 93 876 Kč a tento je žalovaná povinna žalobkyni vrátit.
22. Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohlo ani žalobkyni vzniknout právo na zaplacení smluvních úroků, nákladů ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 998 Kč a 29 824 Kč (vč. z nich požadovaného příslušenství).
23. Žalovaná byla k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) prokazatelně vyzvána předžalobní výzvou k plnění s tím, že tato výzva byla odeslána dne 20. 1. 2026. S ohledem na ust. § 573 o. z. má soud za to, že výzva došla třetí pracovní den po odeslání (23. 1. 2026). Soud určil jako přiměřenou lhůtu, a to i s ohledem na ustanovení § 573 o. z. 1 den pracovní den ode dne doručení výzvy. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla povinna poskytnutou jistinu úvěru vrátit do 24. 1. 2026 a počínaje dnem 25. 1. 2026 se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. O výši úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalované soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 11,5% ročně za dobu od 25. 1. 2026 do zaplacení.
24. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu vrácení části jistiny (vydání bezdůvodného obohacení) v částce 93 876 Kč vč. zákonného úroku z prodlení (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
25. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že nezkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 147 725 Kč, úspěšná byla v částce 93 876 Kč, soud jí proto přiznal nárok na zaplacení 27,1 % vynaložených nákladů řízení, tedy nárok na zaplacení částky 11 800 Kč. Pokud by byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná náležela by jí náhrada nákladů ve výši ve výši 43 542 Kč (4x 7 020 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepsání žaloby, účast na jednání u soudu), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, ve výši 4x 450 Kč, zaplacený soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve výši 7 387 Kč a dále 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 6 275 Kč - právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH.
27. Soud nepřiznal právní zástupkyni žalobkyně odměnu a režijní paušál za požadovaný úkon – úvěruschopnost, neboť tento nemá za účelně vynaložený s ohledem na skutečnost, že tvrzení o úvěruschopnosti měla být obsažena již v žalobě.
28. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.