Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 170/2026-22
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 25 874 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 7 024 Kč a částky 7 891 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 891 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 959 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 7 024 Kč a částky 7 891 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 891 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 959 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 874 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 23. 7. 2024 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 5 850 Kč. Žalovaný však dlužnou částku řádně a včas nesplácel, uhradil pouze 2 041 Kč, a proto žalobkyni kromě této dlužné částky požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 5 024 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud za splnění podmínek postupoval podle §115a o.s.ř.
4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 7. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 850 Kč. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o zápůjčce, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ “). Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ , jelikož žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 ZSÚ , tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nedošlo. Součástí odborné péče poskytovatele zápůjčky je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o zápůjčku, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně tedy neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
6. S ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinen vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 12 959 Kč (15 000 Kč – 2 041 Kč). Tím, že dosud žalobkyni ničeho neuhradil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.
8. Jelikož byl úspěch a neúspěch účastníků v zásadě shodný, nepřiznal soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.