Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 3/2026-58

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci

žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta.

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

posledně trvale bytem Adresa žalované

zastoupené opatrovníkem Jméno opatrovníka, narozeným Datum narození opatrovníka

bytem Adresa opatrovníka

o zaplacení 33 790,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:

a) částku 14 700 Kč

spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 25. 12. 2008 do 21. 7. 2024 ve výši 19 651,33 Kč,

úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 700 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024,

úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025,

úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 7. 2025 do 30. 12. 2025,

úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026,

úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 7. 2026 do 21. 8. 2026

a za dobu od 22.8.2026 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

b) částku 9 190 Kč

spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 9. 2008 do 21. 7. 2024 ve výši 12 588,51 Kč,

úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 190 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024,

úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025,

úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 7. 2025 do 30. 12. 2025,

úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026,

úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 7. 2026 do 21. 8. 2026

a za dobu od 22.8.2026 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 2 175 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 098,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 175 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení a dále zaplacení částky 7 725,09 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21 241,67 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 725,09 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:a) částku 14 700 Kčspolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 25. 12. 2008 do 21. 7. 2024 ve výši 19 651,33 Kč,úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 700 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024,úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025,úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 7. 2025 do 30. 12. 2025,úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026,úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 14 700 Kč od 1. 7. 2026 do 21. 8. 2026a za dobu od 22.8.2026 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.b) částku 9 190 Kčspolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 9. 2008 do 21. 7. 2024 ve výši 12 588,51 Kč,úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 190 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024,úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025,úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 7. 2025 do 30. 12. 2025,úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 1. 2026 do 30. 6. 2026,úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9 190 Kč od 1. 7. 2026 do 21. 8. 2026a za dobu od 22.8.2026 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 2 175 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 098,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 175 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení a dále zaplacení částky 7 725,09 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21 241,67 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 725,09 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.7.2025 ve znění dalších doplnění se žalobce domáhal po žalované zaplacení částek 16 875 Kč a 16 915 Kč vždy s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, který byl zčásti zkapitalizován a zčásti se jej žalobce domáhal od určitého data do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel dne 20.12.2007 s žalovanou smlouvu o půjčce č. hodnota, jejíž součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě, které půjčil žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. V této smlouvě se žalovaná zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to vše v pravidelných 53 týdenních splátkách po 640 Kč, kdy poslední splátka připadla na 25.12.2008. Od tohoto data byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami na souhrnný poplatek i jistinu. Žalovaná celkem uhradila částku 5 300 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek (2 175 Kč) a jistinu (3 125 Kč), kdy tak dluží na jistině částku 16 875 Kč, žalobce se rozhodl zbývající část dlužného souhrnného poplatku po žalované nevymáhat. Následně byla předmětná pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 postoupena na žalobce, a to s účinností k 9.10.2024, o čemž byla žalovaná písemně informována. I přes zaslání předžalobní upomínky již žalovaná ničeho žalobci neuhradila. Žalobce se tak po žalované domáhá zaplacení nesplacené jistiny a úroku z prodlení z dlužné jistiny, který jednak za období od 26.12.2008, tedy ode dne následujícího po datu sjednané poslední splátky do 21.7.2024 kapitalizoval na částku 33 750 Kč, a jednak se jej domáhá v zákonné výši z dlužné jistiny od 22.7.2024 do zaplacení.

2. Žalobce v žalobě dále uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel dne 29.8.2007 s žalovanou smlouvu o půjčce č. hodnota, jejíž součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě, které půjčil žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. V této smlouvě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 28 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 19 488 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 896 Kč, kdy poslední splátka připadla na 3.9.2008. Od tohoto data byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami na souhrnný poplatek i jistinu. Žalovaná celkem uhradila částku 18 810 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek (7 715,09 Kč) a jistinu (11 094,91 Kč), kdy tak dluží na jistině částku 16 915,09 Kč, žalobce se rozhodl zbývající část dlužného souhrnného poplatku po žalované nevymáhat. Následně byla předmětná pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 postoupena na žalobce, a to s účinností k 9.10.2024, o čemž byla žalovaná písemně informována. I přes zaslání předžalobní upomínky již žalovaná ničeho žalobci neuhradila. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení 16 915,09 Kč odpovídající nesplacené jistině. Dále se domáhá zaplacení úroku z prodlení, který jednak za období od 4.9.2008, tedy ode dne následujícího po datu sjednané poslední splátky do 21.7.2024 kapitalizoval na částku 33 830,18 Kč, a jednak se jej domáhá v zákonné výši z dlužné jistiny od 22.7.2024 do zaplacení.

3. Žalované se nepodařilo žalobu doručit na známou adresu v cizině, když dle systému informačních registrů má v České republice ukončený trvalý pobyt. Vzhledem k této skutečnosti jí byl soudem ustanoven opatrovníkem její otec jméno FO. Ten se k podané žalobě písemně nevyjádřil, u nařízeného jednání sdělil, že nemá, co by k věci uvedl, když tyto skutečnosti s dcerou nikdy neprobíral, šlo to mimo něj. Rozhodnutí ponechal na soudu. Zástupkyně žalobce navrhovala, aby soud žalobě vyhověl.

4. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 20.12.2007 a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které byly její nedílnou součástí, vzal soud za prokázané, že tohoto dne byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil žalované částku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se uvedenou smlouvou zavázala vrátit věřiteli půjčenou částku 20 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkem se tedy žalovaná zavázala podle smlouvy zaplatit částku 33 920 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Ve smlouvě nebylo jakkoliv specifikováno, čím je tvořen sjednaný souhrnný poplatek, co jím má být hrazeno. Z tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 5 300 Kč. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 29.8.2007 vzal soud za prokázané, že tohoto dne byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil žalované částku 28 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se uvedenou smlouvou zavázala vrátit věřiteli půjčenou částku 28 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 19 488 Kč. Celkem se tedy žalovaná zavázala podle smlouvy zaplatit částku 47 488 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 896 Kč. Ve smlouvě nebylo jakkoliv specifikováno, čím je tvořen sjednaný souhrnný poplatek, co jím má být hrazeno. Z tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 18 810 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 spolu s přílohou č. 1 a potvrzení o úhradě kupní ceny soud vzal za prokázané, že předmětné pohledávky společnosti právnická osoba za žalovanou byly postoupeny na žalobce. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 23.6.2025 spolu s podacím lístkem ze dne 24.6.2025 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána právním zástupcem žalobce k zaplacení dluhu z výše uvedených smluv, kdy výzva obsahuje i informaci o postoupení původních pohledávek společnosti právnická osoba na žalobce.

6. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokazovala, že poskytnutou půjčku (případně i dohodnutý poplatek) žalobci (či jeho právnímu předchůdci) zcela či z větší části zaplatila, případně že tvrzený dluh vůbec nevznikl. Žalovaná však v tomto řízení nic takového netvrdila a neprokazovala.

7. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Proto soud v souladu s posuzoval daný závazkový vztah podle ( ve znění do 31.12.2013, dále jen ), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 01.01.2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení.

8. Dle ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ustanovení při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly dne 20.12.2007 a 29.8.2007 platně uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu a zároveň jako smlouvy o spotřebitelském úvěru dle , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Smlouvy byly uzavřeny v povinné písemné formě a obsahují i všechny náležitosti dle citovaného zákona. Na základě uvedených smluv právní předchůdce žalobce půjčil žalované jednak částku 20 000 Kč, kdy žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že tuto částku v hotovosti převzala a zavázala se právnímu předchůdci žalobce vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by žalobci uhradila jinou částku než 5 300 Kč, jak tvrdil žalobce, soud tak měl tuto skutečnost za prokázanou. Aktivní legitimace žalobce je pak dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 uzavřenou v souladu s ust. a násl. mezi žalobcem a původním věřitelem s účinností od 9.10.2024, kdy žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce půjčil dle druhé smlouvy žalované částku 28 000 Kč, kdy žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že tuto částku v hotovosti převzala a zavázala se právnímu předchůdci žalobce vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 488 Kč v 53 týdenních splátkách po 896 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by žalobci uhradila jinou částku než 18 810 Kč, jak tvrdil žalobce, soud tak měl tuto skutečnost za prokázanou. Aktivní legitimace žalobce je pak dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 uzavřenou v souladu s ust. a násl. mezi žalobcem a původním věřitelem s účinností od 9.10.2024, kdy žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována.

10. Pokud však jde o sjednané souhrnné poplatky, soud učinil právní závěr v tom směru, že ujednání účastníků těchto smluv o povinnosti žalované zaplatit souhrnný poplatek v uvedené výši, je absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu . Soud přitom vyšel z porovnání výše půjčené částky (20 000 Kč, resp. 28 000 Kč) a výše souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky (13 920 Kč, resp. 19 488 Kč). Souhrnný poplatek v daném případě tvoří 69,6 % z půjčené částky. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek v daném případě při absenci specifikace, z jakých položek se tento poplatek skládá, tj. zda jde v určité části o úrok, v určité části o náklady s administrací půjčky, v podstatě nahrazuje funkci úroků z půjčky, lze říci, že ujednání o bezmála 70 % úroku z půjčky ročně je ujednáním, které se jednoznačně příčí dobrým mravům. V tomto směru soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ohledně přiměřenosti smluvených úroků z peněžité půjčky u spotřebitelských smluv (např. rozhodnutí ve věci sp. zn. ), kdy soud dospěl k závěru, že pokud ujednání o smluvených úrocích téměř čtyřnásobně přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry, je tato dohoda absolutně neplatná. Obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů, které poskytují banky, je soudu známa z úřední činnosti, přičemž tato obvyklá míra nepřevyšuje sazbu 15 % ročně, kdy tomu tak bylo i v době uzavření předmětných smluv.

11. Soud si je vědom toho, že v daném případě mezi účastníky smlouvy nebyly přímo sjednány smluvní úroky z půjčky, ale „souhrnný poplatek“, přičemž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. dovodil, že tzv. souhrnný poplatek se v tomto případě spíše blíží roční procentuální sazbě nákladů úvěru (RPSN). Ukazatel RPSN je přitom svou konstrukcí odlišný od ukazatele „roční úrokové sazby“, když se vypočte podle odlišného vzorce, než je vzorec pro výpočet roční úrokové sazby. Aby však soud mohl učinit právní závěr v tom směru, že požadovaný souhrnný poplatek (či RPSN) je odůvodnitelný a není v rozporu s dobrými mravy, musel by žalobce k výši tohoto poplatku skutkově přesně uvést, z čeho se tento poplatek skládá. Tedy konkrétně tvrdit, jakou část poplatku tvoří úrok a jakou část tvoří náklady spojené s úvěrem, v čem tyto náklady spočívají. Žalobce však v tomto směru nic skutkově netvrdil. Při absenci tvrzení žalobce o tom, jaké měl věřitel konkrétní náklady související s úvěrem, absenci tvrzení o tom, co se konkrétně skrývá pod označením „souhrnný poplatek“, lze dojít k nejpravděpodobnějšímu závěru, že tzv. souhrnný poplatek je jen ekvivalentem pro úrok z půjčky. Především však žádnou takovou specifikaci neobsahovaly uzavřené smlouvy, kdy tak žalovaná jako dlužník musela sama pokládat sjednaný souhrnný poplatek za ekvivalent úroku. Roční úrok ve výši cca 70 % z půjčené částky je však ve světle uvedené judikatury zjevně nepřiměřeným. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že za dané situace je ujednání o souhrnném poplatku neplatným ujednáním ve smyslu § 39 obč. zák., a to buď pro rozpor se zákonem (možné naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy), nebo pro rozpor s dobrými mravy. Ujednání o souhrnném poplatku je oddělitelné od ostatních částí uzavřených smluv o půjčce, když smlouvu o půjčce bylo možné sjednat i bez ujednání o úrocích. Za situace, kdy ujednání o souhrnném poplatku soud považoval za neplatné, pak nebylo možné úhrady provedené žalovanou na takový poplatek započíst a je třeba je započíst pouze na půjčenou jistinu.

12. Pokud žalovaná na poskytnutou půjčku ve výši 20 000 Kč dle první smlouvy uhradila částku 5 300 Kč, pak na jistině zbývá uhradit již pouze částku 14 700 Kč. Pokud žalovaná na poskytnutou půjčku ve výši 28 000 Kč dle druhé smlouvy uhradila částku 18 810 Kč, pak na jistině zbývá uhradit již pouze částku 9 190 Kč. Rovněž tak není možné se domáhat zaplacení úroku z prodlení z vyšších částek, než které zůstaly na jistině dlužné.

13. Z výše uvedených důvodů soud ve výroku I. rozsudku žalované uložil povinnost jednak doplatit žalobci nesplacenou první půjčku ve výši 14 700 Kč (půjčená částka 20 000 Kč mínus žalovanou uhrazená částka 5 300 Kč) a jednak nesplacenou druhou půjčku ve výši 9 190 Kč (půjčená částka 28 000 Kč mínus žalovanou uhrazená částka 18 810 Kč). Protože je žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého dluhu (obou půjček), má věřitel právo požadovat podle též úroky z prodlení z částky 14 700 Kč a z částky 9 190 Kč. Žalobce požadoval úroky z prodlení jednak v kapitalizované výši za období vždy ode dne následujícího po splatnosti půjček, tj. ode dne 25.12.2008, resp. ode dne 4.9.2008 do 21.7.2024, kdy soud měl tyto y za oprávněné, když od uvedených dnů již byla žalovaná v prodlení s vrácením celých zbylých půjček dle výše specifikovaných dvou smluv. Soud však přepočetl výši kapitalizovaného úroku, aby odpovídala úroku z prodlení v zákonné výši z nevrácené jistiny, tj. jednak z částky 14 700 Kč a jednak z částky 9 190 Kč. Uložil tak žalované povinnost uhradit žalobci na kapitalizovaném úroku jednak částku 19 651,33 Kč (u první smlouvy) a jednak částku 12 588,51 Kč (u druhé smlouvy). Dále pak uložil žalované povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení z dlužné jistiny každé z půjček za následující období, tj. od 22.7.2024 do zaplacení. Výše úroků z prodlení přitom odpovídá nař. vl. č. , ve znění nař. vlády č.

14. S ohledem na výše uvedené právní hodnocení, tj. neplatnost ujednání o placení souhrnného poplatku, soud ve výroku II. rozsudku zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 2 175 Kč a částky 7 725,09 Kč připadající na již uhrazené jistiny obou půjček, a to spolu s požadovaným příslušenstvím, když v předmětné době již byly tyto částky ze strany žalované uhrazeny a tato nebyla s jejich placením v prodlení. Z tohoto důvodu tak byla žaloba zamítnuta i v části kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 14 098,67 Kč a 21 241,67 Kč.

15. Ve výroku III. pak o náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když míra úspěchu a neúspěchu ve věci byla při zohlednění neúspěchu žalobce v části příslušenství pohledávky ohledně obou účastníků srovnatelná. Soud přitom zohlednil i tu skutečnost, že jde o staré, dlouhodobě nevymáhané pohledávky, kdy žalobce netvrdil, ani neprokazoval, z jakého důvodu tyto dříve soudně nevymáhal. Rovněž tak skutečnost, že jde o spor, kde na straně žalované je spotřebitel, přičemž v průběhu doby došlo ke změnám právní úpravy ve prospěch spotřebitelů, které se do tohoto vztahu již s ohledem na dobu uzavření předmětných smluv nemohou promítnout.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.