Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 420/2025-81

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 83 384,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 869,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 515,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 649,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 007,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 83 384,83 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 80 376,83 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 027,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno právního zástupce, tituly za jménem, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 869,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 515,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 649,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 007,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 83 384,83 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 80 376,83 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 027,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno právního zástupce, , , tituly za jménem, , advokáta.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 83 384,83 Kč a příslušenství. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČ IČO úvěrovou smlouvu – konsolidace půjček ze dne datum (dále jen „Smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. Výplata byla provedena z úvěrového účtu č. č. účtu tak, že část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta převodem na její běžný účet. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky včetně smluvního úroku zaplatit ve splátkách po 2 064,42 Kč počínaje dnem 25. 4. 2023. Zavázala se též k zaplacení poplatků dle sazebníku a pro případ nesplácení úvěru se zavázala k zaplacení smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s vymáháním. Součástí vzájemných ujednání bylo pojištění schopnosti splácet. Následně však své závazky z uzavřené smlouvy neplnila, dostala se opakovaně do prodlení s úhradou splátek a poskytovatel úvěru úvěr proto zesplatnil ke dni datum. Pohledávku za žalovanou poskytovatel úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze datum s účinností ke dni datum a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z datum. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 80 376,83 Kč, poplatků ve výši 3 008 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 5 007,22 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 649,81 Kč, a dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků ve výši 12,75% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 80 376,83 Kč od 29.08.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75% p.a. z dlužné částky ve výši 83 384,83 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 80 376,83 Kč, dlužných poplatků ve výši 3 008 Kč, od 22.02.2025 do zaplacení. K úhradě nedošlo ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 3.6.2025. Před poskytnutím úvěru poskytovatel úvěru ověřoval schopnost žalované úvěr splatit na základě informací získaných od žalované, informací získaných z výpisů z jejího běžného účtu a nahlédnutím do veřejných registrů. Na základě zjištění, která takto učinil dospěl k závěru, že žalovaná je schopna hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalované, která se z jednání neomluvila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. a žalovaná uzavřeli smlouvu, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku 90 000 Kč jako spotřebitelský úvěr a to částečně na úhradu starších závazků žalované vůči poskytovateli úvěru a zčásti neúčelově převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem zaplatit a současně se v čl. II. smlouvy zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 18,23 % p.a. Žalovaná byla zavázána uhradit úvěr vč. pojištění schopnosti splácet formou měsíčních splátek po 2 291,42 Kč počínaje dnem 25. 4. 2023. Smlouva dále obsahuje ujednání o poplatcích a smluvních pokutách, k jejichž placení je žalovaná zavázána. Dle platební historie byl úvěr žalovanou čerpán v celé výši datum. Za dobu trvání smlouvy žalovaná splatila částku 34 130,73 Kč, přičemž poslední platba byla uhrazena datum. Dopisem ze dne 30. 8. 2024 poskytovatel úvěru úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení částky 88 537,53 Kč s příslušenstvím do 13. 9. 2024. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni s účinností ke dni datum a postoupení bylo oznámeno postupitelem žalované dopisem ze dne datum. Dopisem ze dne 3. 6. 2025 byl a žalovaná vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně.

4. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud po skutkové stránce uzavřel, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen „“). Na uvedenou smlouvu se vztahují též ustanovení o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost úvěr splatit, nahlédnutím do veřejně dostupných registrů a měl k dispozici výpis z jejího účtu. Z předložených dokladů je patrno, že poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti vycházel především z údajů, které mu poskytla žalovaná a soustředil se na posouzení jejích příjmů. Z předloženého přehledu pohybů na účtu žalované, který právní předchůdce žalobkyně vedl, je patrno, že na tento účet docházely platby zejména od Úřadu práce a platby neurčeného charakteru. Není však patrno, že by se jednalo o příjmy žalované z pracovního poměru u společnosti právnická osoba, kde měla žalovaná pracovat s příjmem ve výši hodnota Kč čistého. Z žádného důkazu není patrno, že by poskytovatel úvěru tento příjem ověřoval, popř. z jakých dokladů. Žalovaná dále uváděla měsíční výdaje ve výši hodnota Kč jako výdaje na bydlení, ale žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že tyto výdaje byly poskytovatelem úvěru ověřeny. Struktura a povaha výdajů žalované není patrna ani z předložených výpisů z jejího účtu. Žalovaná uváděla, že má dvě vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. Není tak patrno, jakým způsobem poskytovatel úvěru ověřil příjem žalované a rovněž tak není patrno, jak zjistil a ověřil výdaje žalované, z kterých při posouzení úvěruschopnosti vycházel. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Soud má za to, že v této věci prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované spíše formálně a nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná. Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaná čerpala částku 90 000 Kč a na její dluh byla zaplacena celkem částka 34 130,73 Kč, výše bezdůvodného obohacení činí 55 869,27 Kč. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

5. Pokud jde o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení. Podle obecné úpravy splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele ( o. z.). Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka má však speciální úpravu přímo v , 2 ZoSÚ, která má přednost před úpravou obecnou upravenou v . Podle citovaného ustanovení je tak dlužník povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Lhůta k plnění tedy není odvozena od výzvy věřitele k plnění, ale je stanovena až v rozhodnutí soudu, a to za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti dluhu z titulu bezdůvodného obohacení (blíže srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soud proto uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení zamítl, jelikož dosud s ohledem na shora uvedené nedošlo k prodlení na straně žalované.

6. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V projednávané věci uplatnila žalobkyně v řízení nárok na zaplacení částky 83 384 Kč a bylo jí přiznáno 55 869,27 Kč a byla tak v řízení částečně úspěšná s nárokem na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení vynaložené žalobkyní jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 336 Kč a náklady právního zastoupení sestávajícími ze 4 úkonů právní služby po 3 340 Kč (ust. , vyhl. , dále a.t.) z tarifní hodnoty 55 869,27 Kč - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, zastupování při jednání dne datum), k nimž přísluší 4 režijní paušály po 450 Kč podle a.t. Žalobkyni též náleží náhrada cestovného právní zástupkyně k jednání dne datum osobním automobilem z adresa zpět za celkem 56 km, při průměrné spotřebě pohonných hmot 4,2 l/100 km (nafta) v ceně 34,10 Kč / litr, náhradě opotřebení 5,90 Kč dle o cestovních náhradách, která činí 520 Kč. Náhrada byla požadována a přiznána ve výši 1/2 z celkových nákladů v částce 260 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně se dne datum účastnila u podepsaného soudu jako zástupce žalobkyně jednání ve dvou různých věcech. Na náhradě za ztrátu času na cestě náleží žalobkyni rovněž z celkové náhrady ve výši 600 Kč (4 x 150 Kč za čtyři započaté půlhodiny) náhrada v rozsahu ½ ve výši 300 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada 21 % daně z přidané hodnoty v částce 2 963,10 Kč, neboť doložila, že její právní zástupce je plátcem této daně. Celkem tak plná náhrada nákladů řízení činí 20 669,10 Kč a z této částky žalobkyni náleží 34 %, tj. částka 7 027,49 Kč. Účelně vynaložený náklad řízení soud neshledal v postupně doplňovaných tvrzeních žalobkyně podáním ze dne 12. 8. 2025, když má za to, že skutečnosti v těchto podáních uváděné byly žalobkyni známy již při podání žaloby a nic jí nebránilo tato součástí žaloby učinit. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 7 027,49 Kč z celkových nákladů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho písemného doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).