Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 180/2026-17
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 46 140 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, ve které se žalobce domáhá zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 000 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částky 4 140 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 412 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 461 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, ve které se žalobce domáhá zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 000 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částky 4 140 Kč se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 412 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 461 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 46 140 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel dne 1. 3. 2025, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 140 Kč a zákonného úroku z prodlení.
Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným 1. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový limit ve výši 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání, za úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN bylo vyčísleno na 5 508,78 % (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalobce ověřoval totožnost žalovaného (fotografie občanského průkazu žalovaného a průkazu zdravotního pojištění žalovaného). Žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného (tabulka žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota), ověřil také příjem žalovaného (výplatní lístky za listopad a prosinec 2024 a leden 2025). Žalobce poskytl na účet č. č. účtu dne 1. 3. 2025 částku 10 000 Kč, 6 000 Kč, 10 000 Kč a 4 000 Kč (potvrzení o provedených platbách ze dne 1. 3. 2025). Účet č. č. účtu je účtem žalovaného (zpráva právnická osoba.). Pro opakované porušování smluvních podmínek žalobce úvěr ke dni 1. 7. 2025 zesplatnil (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 1. 7. 2025). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2025 a potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023, přílohy č. 14 ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne 14. 12. 2023 a dodatku č. 3 ke smlouvě o postoupení pohledávek nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení této věci.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Žalobce uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do částky 10 000 Kč s opakovaným čerpáním, za úrok ve výši 40 % měsíčně. Žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, k prokázání tvrzení, že ověřoval úvěruschopnost žalovaného předložil tabulku zjištěných informací a výplatní lístky žalovaného. Předložení tabulky zjištěných informací a výplatních lístků však nepostačí, je třeba, aby žalobce prokázal, že vycházel ze zdrojů a informací – a to i co do zjištěných výdajů – pocházejících nejenom od spotřebitele (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z účasti u jednání se žalobce omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení důkazního břemene (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Soudu proto nezbylo, než smlouvu o úvěru ze dne 1. 3. 2025 hodnotit v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou pro absenci náležitého prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci pouze poskytnutou jistinu. Žalobce prokázal, že poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný na tento svůj dluh ničeho neuhradil, soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 30 000 Kč. Ve zbývající části byla žaloba pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítnuta. Žaloba byla zamítnuta i v části požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky, která byla žalovanému uložena k úhradě, neboť jestliže byla smlouva shledána absolutně neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, splatnost dluhu dosud nenastala a spotřebitel se nemůže dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
Dle ust. § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak bylo rozhodováno o splatnosti zbývající části dluhu. Protože byl žalovaný v řízení nekontaktní a nebylo možné zjistit, jaká je doba splatnosti přiměřená jeho možnostem, stanovil soud splatnost dluhu ve standardní třídenní lhůtě k plnění.
Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný z 65 %, žalovaný z 35 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů ve výši 30 % nákladů žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze soudního poplatku ve výši 2 307 Kč, z částky 2 100 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Celková náhrada nákladů činí 4 707 Kč, část náležející žalobci ve výši 30 % proto činí 1 412 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
O povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud dle bodu 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto bylo žalobci uloženo doplatit soudní poplatek do výše dle položky 1 Sazebníku poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.