Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 156/2026-12
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 17 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, co do částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a částky 3 620 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 350 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, co do částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a částky 3 620 Kč se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 350 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 17 620 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., dne 3. 2. 2025, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 3 620 Kč.
Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Předmětem smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 2. 2025 bylo poskytnutí úvěrového limitu právním předchůdcem žalobce žalované ve výši 10 000 Kč za úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN bylo vyčísleno na 5 518,06 %, smlouva není žalovanou podepsána, je opatřena doložkou „za Úvěrovaného: Jméno žalované“ (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky). Právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované (žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota). Právní předchůdce žalobce poukázal žalované dne 3. 2. 2025 částku 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 2. 2025). Ke dni 5. 6. 2025 právní předchůdce žalobce zesplatnil úvěr pro opakované porušování smluvních podmínek (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 5. 6. 2025). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2026 a seznam pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026). Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 5. 2026, potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, soud však tato tvrzení z předložených důkazů nevzal za hodnověrně prokázaná, neboť označení právního předchůdce žalovaného v záhlaví a doložka „za Úvěrovaného: Jméno žalované“ v zápatí bez dalšího nepostačí ke spolehlivému prokázání, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena právě s žalovanou, a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek.
Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 ). Svou neúčastí na jednání se žalobce připravil o možnost, aby mu byla poskytnuta příslušná poučení za účelem unesení břemene důkazního, a proto je třeba uzavřít, že žalobce neprokázal své tvrzení, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou tvrzenou úvěrovou smlouvu, a proto jeho nárok nelze právně posoudit jako nárok ze smlouvy o úvěru.
Přestože žalobce neprokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu, z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet žalované poukázána částka 10 000 Kč. Nárok žalobce proto soud posoudil dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ust. § 2991 a násl. o.z. Žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatila, právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, žalovaná je proto povinna vydat žalobci, oč se obohatila. Právní předchůdce žalobce poukázal žalované částku 10 000 Kč, žalovaná na dluh ničeho neuhradila, soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 10 000 Kč. Co do smluvní pokuty a smluvního úroku s poměrnou částí zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť žalobce uzavření smlouvy neprokázal.
Soud dále zvažoval zda je žalovaná v prodlení, zda žalobci náleží právo na zákonný úrok z prodlení z částky, kterou je žalovaná povinna zaplatit. Nezbytnou náležitostí každé úvěrové smlouvy uzavřené se spotřebitelem, je náležité prověření úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tyto skutečnosti zjišťuje z moci úřední a neplatnost smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti je kvalifikovanou skutkovou podstatou (srov. SVOBODA, Karel. Gloska ke sporům ze spotřebitelských úvěrů. Obchodněprávní revue, 2026, č. 1, s. 7.). Byla-li by smlouva neplatná dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, pak toto ustanovení stanoví také zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění, ze které mimo jiné vyplývá závěr, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, dosud nenastala splatnost dluhu a spotřebitel se nemůže dostat do prodlení (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Vedle skutečností prokazujících uzavření úvěrové smlouvy proto žalobce byl povinen tvrdit a prokázat skutečnosti prokazující, že jeho právní předchůdce náležitě prověřil úvěruschopnost žalované. Ani toto však žalobce neprokázal, a ani ohledně těchto skutečností mu pro jeho neúčast na jednání nebylo možné poskytnout příslušná poučení. A proto, i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná vystupovala v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako spotřebitel, slabší strana, má soud za to, že nelze pro žalobce, který nesplnil své procesní povinnosti a řádně neprokázal svá tvrzení, vyvozovat příznivější důsledky. Přestože soud posoudil nárok na zaplacení poskytnutých částek jako bezdůvodné obohacení na straně žalované dle ust. § 2991 o. z., má soud za to, že žalobci nenáleží právo na zákonný úrok z prodlení dle shora citovaného rozhodnutí a ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neprokázal-li, že úvěruschopnost žalované byla náležitě prověřena (předložení tabulky zpracované právním předchůdcem žalobce nepostačí k prokázání, že úvěruschopnost byla náležitě prověřena). Žaloba proto byla i v části požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny zamítnuta.
I co do určení splatnosti zbývající části dluhu soud aplikoval ust. § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, obdobně dle odůvodnění shora. Protože byla žalovaná v řízení nekontaktní a nebylo možné zjistit, jaká je doba splatnosti přiměřená jejím možnostem stanovil soud splatnost dluhu ve standardní třídenní lhůtě k plnění.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 57 %, žalovaná z 43 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 14 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč, z částky 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 500 Kč, část náležející žalobci ve výši 14 % proto činí 350 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
Výrok IV je pak odůvodněn bodem 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto žalobci doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.