Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 238/2026-36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Co do částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a dále ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od datum do datum ve výši částka a dále ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a dále ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a dále ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě níž poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalované, kdy nejprve použila výpočet maximálního limitu měsíční splátky, tzv. MLS, tedy částky, která po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v registrech a databázích, ve kterých jsou shromažďovány informace o klientech, a důsledně zjistila kreditní skóre klienta dle statistických modelů. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý úvěr čerpat opakovaně, vždy až do výše úvěrového rámce. Celkem vyčerpala částku ve výši částka, uhradila však pouze částku v celkové výši částka, kdy tato částka byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, proto byl úvěr ke dni datum zesplatněn a žalovaná byla dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě celého úvěru včetně příslušenství, poplatků a sankcí. Žalovaná na výzvu nereagovala a po zesplatnění úvěru na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalovanou pohledávku tvoří neuhrazená jistina úvěru ve výši částka, přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu, dále dlužné poplatky v celkové výši částka (tj. za vedení účtu ve výši částka měsíčně a za papírový výpis z účtu ve výši částka měsíčně za období října 2025 až ledna 2026), dlužné náklady na vymáhání v celkové výši částka (tj. ve výši částka za každý měsíc vymáhání) a smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek požadované v souladu se smlouvou a podkapitolou 6.3 úvěrových podmínek v celkové výši částka (částka za každou dlužnou splátku, případně ve výši dlužné splátky, pokud je tato nižší než částka). Příslušenství pohledávky tvoří kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby, tj. ve výši 26,28 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a následně úrok z dlužné jistiny úvěru ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny úvěru za dobu od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků a smluvní pokuty za dobu od datum do zaplacení. Na předžalobní výzvu k plnění žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingové úvěru Šikovný účet č. hodnota, na základě které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná se zavázala čerpané finanční prostředky žalobkyni splácet ve splátkách ve výši 4 % z dlužné částky měsíčně. V případě prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka, případně ve výši dlužné splátky, pokud je splátka nižší než částka. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru Šikovný účet č. hodnota ze dne datum). Dle potvrzení o ověření bonity klienta vystaveného žalobkyní vycházela žalobkyně při posouzení schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet z informací uvedených v úvěrové smlouvě, dle kterých byla žalovaná zaměstnána s příjmem částka, byla svobodná, bydlela v podnájmu, neměla žádné děti, příjem ostatních členů domácnosti činil částka a měsíční výdaje domácnosti činily částka, měla jeden existující závazek, který splácela ve splátkách po částka měsíčně. Žalovaná měla být lustrována v registru SOLUS, ISIR, MVCR, JAP_PUJCKA a CEE s negativním výsledkem (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru Šikovný účet č. hodnota ze dne datum, potvrzení o ověření bonity klienta-oddělení řízení rizik ze dne datum a úvěrovou zprávou). Za dobu od datum do datum vyčerpala žalovaná z poskytnutého revolvingového úvěru částku v celkové výši částka. Na svůj dluh žalovaná uhradila celkem částka (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad a opisem výpisu proplacení smlouvy). Dne datum vyzvala žalobkyně z důvodu prodlení s úhradou závazků žalovanou ke splacení celého úvěru včetně příslušenství v celkové výši částka, a to do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum a podacím archem ze dne datum). K úhradě dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou mu doporučeně dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.
4. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala čerpanou částku a splatit spolu s úrokem ve výši 26,28 % a sjednaným pojistným v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované, nejprve použila výpočet maximálního limitu měsíční zkratky splátky, tzv. MLS, kdy do výpočtu užila částku životního minima a normativních nákladů stanovenou v souladu se zákonem o životním a existenčním minimum, dále zjistila, zda žalovaná v době žádosti o poskytnutí úvěru měla závazky u jiných institucionálních věřitelů, kdy ze zprávy NRKI je patrné, že hradila další závazek ve splátkách po částka, a tato splátka byla následně zahrnuta do výpočtu MLS. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, kdy nebyl zjištěn žádný negativní poznatek. Z karty klienta a potvrzení o ověření bonity MLS vyplývá, že žalobkyně při přezkumu úvěruschopnosti žalované vycházela z žalovanou sděleného příjmu ve výši částka, k jehož ověření nepředložila žádné doklady, a dále ze skutečnosti, že žalovaná byla svobodná, neměla žádné děti, příjem ostatních členů domácnosti činil částka (rovněž nijak nedoloženo) a měsíční výdaje domácnosti činily částka (výdaje na bydlení částka a životní minimum člunů domácnosti částka). Při stanovení výdajů vycházela žalobkyně z normativních nákladů na bydlení a životního minima členů domácnosti, když žalovaná v žádosti uvedla své výdaje v nulové výši. Žalovaná měla splácet další závazek u jiné společnosti po částka měsíčně. Již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že skutečné výdaje žalované a její domácnosti nebyly zjištěny a ověřeny, když žalobkyně vycházela z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, přičemž k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku částka, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnila, a to v celkové částce částka. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na úhradu poskytnuté jistiny úvěru. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky částka (poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka – úhrada ve výši částka). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal nárok na úhradu úroku z prodlení, když žalované se dosud do prodlení s úhradou nedostala. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky ani u jednoho závazku zjevně nedošlo, soud proto v obou případech určil splatnost nesplacené jistiny. Protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.