Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 117/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 64 280 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 38 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 000 Kč za dobu od 3. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 38 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 000 Kč za dobu od 3. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplacené části úvěru, který žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, na základě smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum, ve výši 40 000 Kč. Tuto částku žalovaný obdržel bezhotovostně na svůj bankovní účet ve třech po sobě jdoucích splátkách dne datum ve výši 20 000 Kč, dne datum ve výši 11 000 Kč a dne datum ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 16 000 Kč ve sjednaných pravidelných splátkách. Vzhledem k porušení platební morálky žalovaným zesplatnila původní věřitelka nesplacenou část úvěru v souladu se smlouvou a vyzvala žalovaného k úhradě této nesplacené částky nejpozději ke dni 2. 8. 2024. Do té doby žalovaný zaplatil na splátkách úvěru celkem 14 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě jeho žádosti učiněné prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, jimiž byla ověřena totožnost žalovaného a prostřednictvím kterých byl rovněž předem seznámen s obsahem smlouvy, jejími podmínkami, právy a sankčními ujednáními. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že úvěr nesplatil řádně a včas, čímž vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 40 000 Kč, smluvního úroku ve výši 16 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 280 Kč. Tuto pohledávku nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne datum od společnosti právnická osoba., sídlem adresa, která tuto pohledávku předtím nabyla od původní věřitelky na základě postupní smlouvy ze dne datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena původní věřitelkou písemností ze dne datum. Protože žalovaný na výzvy k úhradě, adresované jak původní věřitelkou, tak žalobkyní, nereagoval a dluh dosud neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku podanou žalobou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle , , (dále jen „ ”)., zrušen.

3. K ústnímu jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto vycházel z listinných důkazů, které žalobkyně označila v návrhu k důkazu, a vzal za prokázáno, že na základě elektronické žádosti žalovaného poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč v rámci tří po sobě jdoucích bankovních převodů na účet žalovaného, a to na základě mezi nimi uzavřené úvěrové smlouvy č. Anonymizováno ze dne datum. Ve smlouvě její účastníci sjednali povinnost právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému tyto finanční prostředky a žalovaného tyto splácet sjednanými splátkami. Spolu s jistinou měl žalovaný zaplatit žalobkyni také poplatek za úvěr ve výši 16 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 40 % p. m. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému předcházelo verifikační ověření jeho totožnosti formou bankovní identifikace. Uvedené bylo zjištěno jednak z uvedené smlouvy o úvěru a z výpisu z účtu věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení původní věřitelky ze dne datum podané k poštovní přepravě dne o změně v osobě věřitele, prokázala žalobkyně svou věcně právní legitimaci ve sporu, neboť dluh nabyla od přechodného nabyvatele této pohledávky, který předmětnou pohledávku nabyl postupní smlouvou od primární věřitelky. Z výzvy žalobkyně k úhradě před podáním žaloby z téhož dne vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené s původní věřitelkou a k zaplacení dluhu na nesplaceném úvěru.

4. Žalobkyně v návrhu sice uvedla, že před poskytnutím úvěru byla zkoumána původní věřitelkou úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet tak, že ověřila totožnost žalovaného, který navíc prokázal vlastnictví ke svému bankovnímu účtu, ze kterého měl původní věřitelce poskytnout výpisy za poslední tři měsíce. K uvedenému tvrzení žalobkyně nepředložila žádný důkaz, jímž by bylo potvrzeno, že se původní věřitelka skutečně zhostila své zákonné povinnosti podle ., 2 , o spotřebním úvěru (dále jen „ “), tak, že řádně prověřila jeho možnosti tyto prostředky i s poplatkem vrátit. Soud měl v úmyslu žalobkyni v uvedeném směru procesně poučit u ústního jednání, ovšem svoji omluvenou neúčastí se žalobkyně sama zbavila možnosti využít tohoto poučení a odvrátit tak případný procesní neúspěch ve sporu. Soud tak neměl možnost vůbec zjistit a posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně svoji zákonnou povinnost splnila a zda bylo v možnostech žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit. Z uvedeného důvodu dospěl soud k závěru, že tvrzená úvěrová smlouva je pro absenci splnění zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků žalovanému posoudit jeho úvěruschopnost neplatná, přičemž se jedná, jak bylo dovozeno platnou judikaturou, o neplatnost absolutní podle , , (dále jen „o. z.”). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , tak výslovně vyplývá, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, zejména její články 8 a 23 musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládá, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátním právu. Pro úplnost je třeba doplnit, že je-li hlavní závazek neplatný, je neplatným také ujednání o smluvní pokutě za porušení povinnosti řádně a včas plnit splátky či dluh jako takový, jakožto závazek jeho plnění zajišťující (závazek akcesorický). Závazek k zaplacení smluvní pokuty a dalších sankcí nemůže vzniknout, aniž by platně vznikl a v rozhodné době existoval (potažmo byl porušen) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěny. Žaloba proto není důvodná ani v části požadované smluvní pokuty, respektive jakýchkoliv poplatků, úroků či úroků z prodlení z částky, která se ani nestala splatnou podle předmětné neplatné úvěrové smlouvy.

5. Ze shora uvedených důvodů soud posoudil nárok žalobkyně podle § 2991 o. z., jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a nikoli jako závazek z úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky odpovídající převedených finančních prostředků na účet žalovaného při zohlednění částečné úhrady ze strany žalovaného ve výši 14 000 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 26 000 Kč a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Ve zbylé části byl nárok posouzen jako nedůvodný, a proto jej soud zamítl.

6. Co se týká zákonného úroku z prodlení z dluhované pohledávky, posoudil soud tento nárok podle ustanovení § 87 zákona, a nikoli podle obecné právní úpravy. V důsledku shora popsané neplatnosti úvěrové smlouvy věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení nevzniká a spotřebitel je povinen vrátit věřiteli pouze poskytnutou jistinu ve lhůtě přiměřené jeho finančním možnostem, kterou stanoví soud. Nárok na úrok z prodlení může vzniknout až tehdy, pokud spotřebitel tuto lhůtu nedodrží. Vzhledem k tomu, že taková lhůta dosud nebyla určena, nelze dovodit prodlení spotřebitele, a tudíž ani vznik nároku na úrok z prodlení. Soud proto žalobní návrh i v této části posoudil jako nedůvodný a zamítl jej.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, neboť ze spisu nebylo zjištěno, že by z větší části procesně úspěšnému žalovanému nějaké náklady vznikly.

8. Lhůta k plnění vyplývá z věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.