Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 91/2026-37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 25 003,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 319,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 684,28 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 319,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z uvedené částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 14 684,28 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 22 544,36 Kč od datum do zaplacení, smluvního úroku ve výši 11,50 % p.a. z 22 544,36 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 817,04 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 617,43 Kč. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas neplatila, žalobkyně proto úvěr zesplatnila.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Žalobkyně v doplňujícím vyjádření uvedla, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána. Žalobkyně vycházela z lustrací žalované v příslušných rejstřících, z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru a dále z předloženého výpisu příjmů žalované na jejím běžném účtu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru.

4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se smluvním úrokem uvedeným v návrhu zpět v 48 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Pevná úroková sazba činila 26,90 % p.a., RSPN činila 33,42 % p.a. Žalované byla jistina úvěru poukázána na její bankovní účet. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána tak, jak žalobkyně uvedla ve svém doplňujícím vyjádření. Poslední výzva k úhradě dluhu byla žalované odeslána datum. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána datum.

5. Žalobkyně při jednání k dotazu soudu uvedla, že žalovaná na úvěr dosud uhradila 19 680,92 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena podle periodických výpisů z jejího běžného účtu za předcházející měsíce, ze kterých vyplynul měsíční příjem 48 540,40 Kč. Žalobkyně nicméně v rámci konzervativního přístupu kalkulovala s nižní deklarovanou částkou žalovanou ve výši 31 000 Kč. Žalovaná byla také lustrována v příslušných rejstřících. Pokud soud přehodnotí nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení, žádá jeho vydání s datem splatnosti od datum.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že při hodnocení úvěruschopnosti žalované vycházela krom doplňkových lustrací z rejstříků a údajů deklarovaných žalovanou při poskytnutí úvěru z výpisu pouze příjmů, nikoli však výdajů žalované v předcházejících měsících. Nezjistila tedy skutečnou výši disponibilních prostředků žalované po odečtení běžných životních nákladů, splátek jiných závazků a dalších pravidelných výdajů. Samotné ověření příjmů a provedení lustrací v registrech nemohlo výdajovou stránku hospodaření nahradit, a neposkytovalo proto dostatečný podklad pro spolehlivé posouzení, zda žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet, aniž by tím bylo ohroženo uspokojování jejích základních životních potřeb a plnění jejích dosavadních závazků.

10. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 30 000 Kč a dle žalobkyně žalovaná dosud uhradila částku ve výši 19 680,92 Kč. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 10 319,08 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal ve výroku I. rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.

12. Ohledně příslušenství soud vyšel ze návrhu žalobkyně při jednání, kdy nemá za to, že tento návrh odporuje § 1958 odst. 2 o.z.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení Při posuzování úspěchu ve věci se řídil judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně usnesením ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. a poměřoval tak úspěch ve věci i co do uplatňovaného příslušenství. Dospěl tak k závěru, že v řízení byla úspěšnější žalovaná, které však žádné náklady řízení nevnikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.