Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 91/2026-12
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hunalovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 24 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala dále zaplacení částky 4 370 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 23 710 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala dále zaplacení částky 4 370 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 23 710 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 370 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdce (právnická osoba) se žalovaným uzavřel dne 11. 6. 2025 smlouvu o úvěru Anonymizováno, na základě které právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje, aby v části jistiny byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).
Soud vzal za prokázaný skutkový stav tak, jak vyplýval z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 6. 2025 ve spojení s dodatkem č. hodnota ze dne 20. 6. 2025, dodatkem č. hodnota ze dne 15. 7. 2025 a dodatkem č. hodnota ze dne 10. 8. 2025, a z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovanému byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Ve smlouvě byla ujednána sazba úroku 223,87 % ročně, RPSN 680,60 %, splatnost 30 dnů, v dodatku č. hodnota byla navýšena částka úvěru a nová sazba 225,69 % ročně, RPSN 772 %, v dodatku č. hodnota byla ujednána splatnost 10. 8. 2025, úroková sazba 112,85 %, RPSN 940,40 %, délka splatnosti 60 dnů, v dodatku č. hodnota bylo datum splatnosti 17. 8. 2025, úroková sazba 101,06 % ročně, RPSN 1381 %, splatnost půjčky 67 dnů. Dle textu dodatku měly být za změny smlouvy hrazeny dlužníkem poplatky 4 600 Kč, 2 760 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek s dodatkem). Žalovanému byla zaslána upomínka i předžalobní výzva.
Právní posouzení věci vychází především z § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 259/2016 Sb. (dále jen „ZSÚ“); soud dále přezkoumal z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen směrnice o spotřebitelském úvěru) a to tak, aby vyhověl aktuální judikatuře (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).
Soud aplikoval výše uvedená ustanovení na projednávanou věc a uzavřel, že při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet právní předchůdce žalobkyně neprověřil, zda je žalovaný schopen úvěr splácet. Z předložených listin, respektive z absentujících listin a podkladů pro posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně neověřil skutečný příjem žalovaného, ani jeho náklady na bydlení; výpis z účtu, ze kterého by byly zřejmé příjmy a výdaje žalovaného žalobkyně nepředložila, stejně tak ani pracovní/nájemní smlouvy žalovaného. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Zcela absentuje posouzení a ověření příjmů a výdajů žalovaného a míra jeho dosavadního zadlužení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, je si vědoma podmínek pro řádné prokázání zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Soud ji proto tedy již k doložení dalších listin nevyzýval, když i žalobkyně v návrhu sama navrhovala posouzení věci dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.
Vzhledem k výše uvedenému soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze nesplacenou jistinu. Soud vycházel z toho, že žalovaný čerpal 20 000 Kč, tedy mu tuto částku výrokem I. uložil žalobkyni vrátit a výrokem II. zbývající žalobní nárok zamítl, a to včetně příslušenství (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; ve věci měl žalobce částečný úspěch. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 975 Kč (sazebník soudních poplatků, a dále odměnou advokáta ve výši 1 500 Kč určenou dle § 14b odst. 1 bod 2 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce podává obdobné návrhy opakovaně. Z celkových nákladů řízení v celkové výši 2 475 Kč soud uložil k náhradě žalovanému částku odpovídající 56 % nákladů, a to dle poměru úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci (78-22). Náhrada ve výši 1 386 Kč je splatná k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o. s. ř.
Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve 3 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.