Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 83/2026-106

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno

o 29 953,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 566,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 29 387,36 Kč, úroku ve výši 22,56 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 9. 2025 do 16. 12. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 9. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 12. 2025 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 566,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 29 387,36 Kč, úroku ve výši 22,56 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 9. 2025 do 16. 12. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 9. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 29 953,73 Kč za období od 17. 12. 2025 do zaplacení.III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 29 953,73 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), jakožto nevrácených peněz, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o vydání kreditní karty č. hodnota uzavřené s obchodní společností právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 1. 3. 2017. Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena tak, že příjem byl porovnán s výdaji odhadnutým z historických dat právnická osoba. Žalovaný v souvislosti s úvěrovou smlouvou celkem čerpal částku 73 039,19 Kč a uhradil celkem částku 72 472,82 Kč. Všechny uplatňované nároky byly na žalobkyni postoupeny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval v souladu s , , v rozhodném znění (dále jen „“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na obsahu smlouvy ze dne 1. 3. 2017, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému opakovaně čerpat finance do limitu 10 000 Kč, následně byl tento limit navýšen dodatkem ze dne 16. 4. 2024 na 30 000 Kč; žalovaný v průběhu úvěrového vztahu v souhrnu postupně čerpal 73 039,19 Kč; žalovaný se zavázal načerpané částky za blíže stanovených podmínek pravidelně i s úrokem vracet (zjištěno ze smlouvy a ze souhrnného výpisu – částka čerpání odpovídá mínusovým transakcím bez účtovaných poplatků za upomínky, úroků a dalších poplatků). Dne 18. 1. 2018 byl žalovanému účtován poplatek za upomínku (zjištěno ze souhrnného výpisu).

5. Z tvrzení žalobkyně plyne, že žalovaný v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradil částku 72 472,82 Kč (toto plyne také ze souhrnného výpisu z účtu, po odečtení bonusů a transakcí „návrat zboží“).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před prvotním uzavřením smlouvy, přičemž vycházela z deklarovaného příjmu 16 500 Kč (zjištěno z dokumentu „protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni písemností ze dne 13. 10. 2025 (zjištěno z oznámení).

8. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě uvedených dluhů (zjištěno z předžalobní výzvy).

9. Z ostatních doložených důkazů soud relevantní zjištění nečinil.

10. Soud učinil následující relevantní závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 1. 3. 2017 dohodli na obsahu smlouvy, na základě které bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat finance do limitu 10 000 Kč, dne 16. 4. 2024 se dohodli na změně limitu na 30 000 Kč; žalovaný v souhrnu postupně načerpal částku 73 039,19 Kč; žalovaný se ve smlouvě zavázal k pravidelnému vracení načerpaných částek společně s úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neověřovala faktické výdaje žalovaného, neověřovala ani deklarované příjmy žalovaného. V lednu 2018 byl žalovanému účtován poplatek za upomínání. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni písemností ze dne 13. 10. 2025. Žalovaný již v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradil 72 472,82 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě požadovaného dluhu.

11. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „“), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu a násl. . Žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele ( ), tudíž se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

13. U vymáhaných nároků došlo k platné změně věřitele na žalobkyni ( a násl. ), jelikož právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k jejich postoupení na žalobkyni.

14. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného porušila odbornou péči, když se nijak nezabývala jeho faktickými výdaji (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. -380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. , bod 24). Dále lze dodat, že právní předchůdkyně žalobkyně ani neověřovala deklarované příjmy žalovaného, dále pochybila, když nijak nehodnotila úvěruschopnost žalovaného před podstatným navýšením úvěrového limitu (z 10 tis. Kč na 30 tis. Kč dne 16. 4. 2024).

15. Za takové situace ani nelze přijmout závěr, že by faktická majetková situace žalovaného nevzbuzovala jakékoliv pochybnosti o jeho schopnosti splatit poskytnutý úvěr (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. ). Nadto lze uvést, že již v lednu 2018 byl žalovanému účtován poplatek za upomínání.

16. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Soud provedl zúčtování bezdůvodného obohacení, resp. zohlednil platby žalovaného, kterými již poskytnutou jistinu fakticky vracel. Žalovaný je v tomto případě povinen vrátit ještě částku 566,37 Kč (v průběhu úvěrového vztahu celkem načerpal částku 73 039,19 Kč mínus v průběhu splacených 72 472,82 Kč). Ostatní nároky, které žalobkyně dovozuje ze smlouvy (úrok), nejsou pro neplatnost smlouvy důvodné. Nedůvodný je i požadavek na úrok z prodlení, jelikož prodlení žalovaného s vrácením jistiny nastane až uplynutím doby k jejímu vrácení, která bude stanovena rozhodnutím soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. ). Vzhledem k tomu, že žalovaný nespecifikoval svoje finanční možnosti (byl v řízení pasivní), soud stanovil dobu k vrácení jistiny analogicky podle

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ( ). Žalovaný byl ve sporu částečně úspěšnější, tudíž má podle vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši odpovídající poměru úspěchu. Soud však žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal podle z důvodu zvláštního zřetele spočívajícího v tom, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly (náhradu mu nelze přiznat, ač na ní má právo).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.