Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 182/2026-88
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce,
sídlem Adresa žalobce,
zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.,
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované,
trvale bytem Adresa žalované
zastoupená opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno
sídlem Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení 32 066,16 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 20 066,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 699,78 Kč, s 8 % úrokem ročně z částky 13 832,46 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 133,39 Kč, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 493,26 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 20 066,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 699,78 Kč, s 8 % úrokem ročně z částky 13 832,46 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 133,39 Kč, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 493,26 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 32 066,16 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovanou a společností právnická osoba., IČ: IČO, se adresa, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. hodnota. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy (viz první strana Smlouvy). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne datum se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 761,00 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7.350,00 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.077,00 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700,00 Kč, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Veškeré Úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.888,00 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.992,00 Kč (viz první strana Smlouvy a Předpis splátek). Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum ve výši 1.000,00 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: jistině úvěru 13.832,46 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 660,80 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 6.300,00 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.780,46 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2.314,29 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 13.832,46 Kč od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8,00 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 8,00 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana Smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 13.832,46 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 660,80 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba. postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Pohledávka je ve Smlouvě o postoupení pohledávek uvedena pod pořadovým číslem hodnota. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: neuhrazené jistiny ve výši 13.832,46 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6.300,00 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.780,46 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.314,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 7.178,15 Kč, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši 699,78 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 1.133,39 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 8,00 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.832,46 Kč od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % p.a. z částky ve výši 14.493,26 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.832,46 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne datum. Odeslaná výzva se však žalobci vrátila z důvodu jejího nevyzvednutí. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil, že nárok na úhradu jistiny a zákonného úroku z prodlení uznává, nicméně přiznání úhrady ve splátkách pro žalovanou v současné době situaci neřeší. Žalovaná nedisponuje žádnými finančními prostředky, kterými by dluh mohla uhradit, pobírá pouze invalidní důchod, ze kterého platí výživné na svoje tři děti.
3. Žalobce s ohledem na omezení svéprávnosti žalované v podání ze dne datum sdělil, že dle jeho názoru by v dané věci mělo být nejprve soudem zkoumáno a postaveno najisto, zda žalovaná jako opatrovanec mohla či nemohla podle příslušného rozhodnutí opatrovnického soudu uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru bez opatrovníka a pokud nemohla, zda jí toto jeho samostatné jednání způsobuje újmu. Pokud jí újmu nezpůsobuje, pak se má na jeho jednání pohlížet jako na platné. Pokud by soud zjistil, že žalované jeho samostatné jednání, tj. uzavření smlouvy o úvěru, způsobuje újmu, pak je podle názoru žalobce soud povinen dle ust. 65 odst. 1 NOZ primárně přistoupit k odstranění této újmy změnou rozsahu povinností žalované, s tím, že uzavřená smlouva bude nadále považována za platnou (s takto změněným obsahem). Žalobce má za to, že v daném případě, za předpokladu, že by soud po posouzení věci dospěl k závěru, že je potřeba přistoupit ke změně rozsahu povinností žalované, lze tak učinit např. změnou rozsahu povinnosti žalované hradit příslušenství pohledávky (změna výše úrokové sazby či změna období, za které jsou úroky nárokovány). Není zde však dán za žádných okolností důvod, prohlásit smlouvu o úvěru bez dalšího za neplatnou.
4. Z listinných důkazů – výpisů z běžného účtu, žádosti o úvěr, informací o klientech, smlouvy o úvěru, přehledu plateb, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy a podacího archu, zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdce žalobce dne datum podepsali smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč, kterou byla žalovaná dle smlouvy povinna právnímu předchůdci žalobce uhradit spolu se smluvním úrokem a dalšími platbami spojenými s poskytnutým úvěrem (poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek). Celková pohledávka dle smlouvy činila 27 888 Kč a žalovaná byla povinna tuto hradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poskytnutí částky ve výši 15 000 Kč je prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 3 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce.
5. Z rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno má soud za prokázané, že žalovaná byla na dobu 3 let od právní moci tohoto rozsudku omezena ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilá samostatně jednat v právních vztazích s odloženým plněním. Opatrovníkem žalované soud ponechal adresa, narozeného datum. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Z tohoto rozsudku bylo dále prokázáno, že žalovaná trpí duševní poruchou, a to lehkou až středně těžkou mentální retardací, jež není léčbou kompenzovatelná, jde o poruchu vrozenou a celoživotní.
6. Z rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno má soud za prokázané, že žalovaná byla na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku omezena ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilá samostatně jednat v právních vztazích s odloženým plněním. Opatrovníkem žalované soud jmenoval město adresa. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Z tohoto rozsudku bylo dále prokázáno, že prvně byla žalovaná omezena ve způsobilosti k právním úkonům již v roce Anonymizováno, kdy v době tohoto rozhodnutí trpěla středně těžkou mentální retardací. V roce Anonymizováno byl opatrovník adresa na vlastní žádost odvolán z funkce opatrovníka a žalované byla jmenován nový opatrovník obec adresa. Žalovaná měla v době rozhodnutí okresního soudu celkem hodnota nezletilých dětí, měla dluh na nájemném za byt v adresa 000 Kč, který splácela po 5 000 Kč měsíčně. Dále měla dluh na nájemném za bydlení v Anonymizováno ve výši 28 400 Kč, který splácela po 1 000 Kč měsíčně. Soudní cestou byly řešeny i další dluhy, které si sjednala. Příjem žalované tvořil invalidní důchod 11 225 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu 900 Kč. Z tohoto opatrovník žalované hradí dluhy žalované a výživné pro její děti.
7. Soud se dále zabýval i tím, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované řádně a důkladně. Soud vyzval žalobce, aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Žalobce v rámci podání ze dne datum zejména odkázal na údaje uvedené v žádosti o úvěr a smlouvě. Uvedl, že právní předchůdce žalobce dále nahlédl do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Doložil výpisy z účtu žalované za období měsíců Anonymizováno. Dále doplnil, že výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu.
8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, který ji činí neschopnou právně jednat.
10. Podle § 65 odst. 1 o. z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
16. V daném případě se soud nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru s ohledem na shora zmiňovaná rozhodnutí Okresního soudu v adresa v řízeních o svéprávnosti žalované. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy o úvěru omezena ve svéprávnosti mimo jiné pro právní jednání spočívající v uzavírání smluv s odloženým plněním. Úvěrová smlouva takové právní jednání představuje. Předmětná smlouva zavázala žalovanou k úhradě celkem hodnota Kč při poskytnuté jistině 15 000 Kč, tedy i k úhradě úroku a poplatků v souhrnu 12 888 Kč. Takové právní jednání žalované způsobilo újmu ve smyslu § 65 odst. 1 o. z., neboť ji zavazovalo k finančnímu protiplnění; nešlo o jednání výlučně v její prospěch. K nápravě nepostačuje změna jejích povinností ze smlouvy. I při vyloučení úroku a poplatků by žalované zůstal závazek vrátit peněžní prostředky v režimu odloženého plnění, tedy právě závazek, pro který nebyla způsobilá samostatně právně jednat. Soud proto předmětnou smlouvu shledal neplatnou podle § 65 odst. 1 ve spojení s § 581 o. z. Nárok na vrácení skutečně poskytnuté a dosud nevrácené jistiny je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení.
17. Soud je dále toho názoru, že poskytovatel úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalované řádně a důkladně, a proto (ani z tohoto důvodu) nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou. Právní předchůdce žalobce provedl dle tvrzení žalobce dotaz na žalovanou stran jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části nazvané „Doložení příjmu žadatele“. Žalobce k těmto tvrzením předložil žádost o úvěr a výpisy z účtu žalované za období měsíců Anonymizováno. Z těchto vyplývá, že žalovaná pobírá důchod 10 527 Kč a rodičovský příspěvek 13 000 Kč. Za bydlení a energie vynaloží 2 250 Kč měsíčně a za dopravu, jídlo a osobní náklady měsíčně uhradí 9 490 Kč. Na ostatních splátkách uhradí měsíčně 1 300 Kč. Z žádosti o úvěr je dále prokazováno, že žalovaná bydlela u rodičů a měla 3 a více vyživovacích povinností. K výdajům žalované žalobce potvrdil, že tyto byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu žalované, kdy sám soudu předložil výpisy za období měsíců května až července 2024. Kdyby však právní předchůdce žalobce tyto výpisy opravdu prověřoval tak, jak bylo ze strany žalobce tvrzeno, musel by zjistit, že v období měsíce května žalovaná hospodařila se zůstatkem 500,58 Kč, což by nepokrylo ani sjednanou splátku v předmětné úvěrové smlouvě. V měsíci Anonymizováno žalované byly poskytnuty úvěry od společností právnická osoba., právnická osoba, Anonymizováno, Anonymizováno právnická osoba., Anonymizováno, Anonymizováno v celkové výši 67 320 Kč. V tomto měsíci z účtu žalované také odešla platba 19 000 Kč s poznámkou na bydlení. V měsíci Anonymizováno byly žalované poskytnuty úvěry od společností Movinero, právnická osoba., právnická osoba v celkové výši 15 666 Kč. Z výpisů navíc nijak nevyplývá, že by žalovaná na tyto úvěry hradila nějaké splátky. Žalobce nijak neobjasnil, jakým způsobem, pakliže výdaje žalované byly dle jeho tvrzení prověřovány a zkoumány z těchto bankovních výpisů žalované, zohlednil právní předchůdce žalobce tyto poskytnuté úvěry v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti, a na základě jakých konkrétních údajů (s ohledem na tyto poskytnuté úvěru) dospěl k závěru o tom, že majetková situace žalované umožňuje úvěr, který byl předmětem smlouvy ze dne datum řádně splácet. Právní předchůdce žalobce se v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované zaměřil pouze na příjmovou stránku žalované, v ostatním se zřejmě spokojil pouze s tvrzením žalované, aniž by doložené výpisy z účtu žalované alespoň zevrubně zkoumal. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce žalobce učinil chybně, nedostatečně. Důkazy, které by prokazovaly tvrzení žalobce o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěr splatit, žalobce nepředložil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.
18. Nadto soud uvádí, že na daný případ nelze aplikovat ani závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, dle kterých bez dalšího nemůže dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy, pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalované dlouhodobě řádně splácen. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaná řádně uhradila na úvěr pouze dvě platby, a to dne datum částku 2 000 Kč a dne datum částku 1 000 Kč. V tomto směru tak nelze hovořit o tom, že by žalovaná úvěr splácela řádně.
19. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce si tedy počínal nezodpovědně, když (bez ohledu na skutečnost, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti) finanční situaci žalované posoudil jako situaci, za které bude žalovaná schopna podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Dle názoru soudu jde o neplatnost absolutní podle § 588 o.z., vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalované.
20. Soud vzal v úvahu i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
21. Na základě výše uvedeného uzavřel soud, že smlouva o úvěru, které je předmětem této žaloby, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná. Žalobce má právo na vrácení poskytnuté jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Poskytnutá jistina činila 15 000 Kč. Žalovaná doposud žalobci uhradila částku 3 000 Kč (prokázáno z přehledu plateb). K úhradě tedy zbývá částka 12 000 Kč. Opatrovník žalované v průběhu řízení sdělil, že žalovaná je v současné době v takové finanční situaci, že není schopna hradit jakoukoliv splátku na dlužnou pohledávku, když z jejího příjmu je hrazeno výživné na její děti a dluh na nájemném. Soud z tohoto důvodu považoval za neúčelné ukládat žalované povinnost uhradit dlužnou jistinu formou splátek, když by splátkový kalendář nemohl být od počátku žalovanou plněn. Proto soud žalované uložil zaplatit žalobci částku 12 000 Kč v běžné pariční lhůtě (výrok I.). Žalobci však nenáleží požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost částky nastane až po marném uplynutí lhůty k plnění dle tohoto rozsudku. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 20 066,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 699,78 Kč, 8 % úroku ročně z částky 13 832,46 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 133,39 Kč, 11,5 % úroku z prodlení ročně z částky 14 493,26 Kč od datum do zaplacení (výrok II.).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení úspěšný méně než z poloviny a žalovaná žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nepožadovala. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Náchodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinná dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro ni z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.