Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 260/2025-112
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci
žalobkyně:
Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 102 418,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do zaplacení 89 775,73 Kč s
- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 87 697 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a
- úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 722 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do zaplacení 89 775,73 Kč s- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 87 697 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a- úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 722 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně právnická osoba., (dále jen „banky“) domáhala zaplacení 102 418,74 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 87 697 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 722 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ze smlouvy o úvěru 248488185, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v aktuálním znění, (dále jen „o. s. ř. “) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , nevyjádřil, předpokládalo se tedy, že proti tomuto postupu nemá námitky.
4. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo prokázáno, že banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 6. 2022, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 227 625,95 Kč ve splátkách ve výši 2 491,71 Kč měsíčně (poslední ve výši 11 218,50 Kč). Platební historií bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč a splatil celkem 87 356,99 Kč. Potvrzením o výši příjmu bylo prokázáno, že příjem žalovaného ze zaměstnání za poslední měsíc před uzavřením smlouvy činil 16 887 Kč.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že banka a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně pohledávky za žalovaným.
6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť banka před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru); jsou-li známé příjmy žalovaného, ale není postaveno najisto, kolik činily jeho měsíční výdaje, tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopný spotřebitelský úvěr splácet; samotné prohlášení spotřebitele podkladovým materiálem není.
10. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.
11. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 12 643,01 Kč (100 000 Kč – 87 356,99 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku rozsudku ze dne 23. 3. 2026, č. j. 17 C 260/2025 -81; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 .
12. Žalobkyně byla ve věci převážné neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jak je uvedeno v bodě III. výroku rozsudku ze dne 23. 3. 2026, č. j. 17 C 260/2025 -81.
13. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
14. Usnesením ze dne 13. 7. 2026, č. j. 22 Co 105/2026 -99, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně v bodech II. a III. výroku, neboť soud prvního stupně nepoučil žalobkyni ohledně sporného dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného podle § 118a o. s. ř. o. s. ř.
15. Soud prvního stupně nařídil jednání, na kterém poučil žalobkyni o hrozícím neúspěchu ve věci, ale žalobkyně nepředložila soudu další procesní materiál, takže soudu nezbylo než zopakovat své předchozí rozhodnutí z důvodů již vyložených, proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.
16. Žalobkyně byla ve věci převážné neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i odvolacího řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jak je uvedeno v bodě II. výroku.
Poučení:
Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.