Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
95 Ncp 431/2026-35
Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Ladislava Derky ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně
bytem Adresa žalobkyně
proti
žalovaným: 1. adresa
sídlem adresa
zastoupené advokátem tituly před jménem Anonymizováno
sídlem adresa
2. Anonymizováno
sídlem adresa
a Anonymizováno, sídlem adresa
o náhradu nemajetkové újmy a škody způsobené nesprávným úředním postupem a diskriminací vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Nc 408/2026, o určení věcné příslušnosti
takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Odůvodnění:
I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Žalobou došlou dne 21. 4. 2026 Krajskému soudu v Plzni (dále jen „předkládající soud“) se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 000 000 Kč s tím, že tato částka reflektuje extrémní závažnost a bezprecedentní délku (osm let) trvajícího protiprávního stavu, diskriminace a šikany ze strany žalovaných subjektů. Žalobkyně označila jako žalované: 1. adresa, 2. Anonymizováno a 3. Anonymizováno. Podle tvrzení v žalobě žalovaní porušili své zákonné povinnosti, jednali v rozporu s principem dobré správy a dopustili se diskriminačního jednání vůči matce samoživitelce. Jak žalobkyně uvedla, stala se obětí řetězce koordinovaného jednání plzeňských institucí, které vedlo k její sociální i psychické likvidaci a poškození jejích práv jako pečující matky. Žalobou proto uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody způsobené nesprávným úředním postupem a diskriminací.
Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle § 104a odst. 2 o. s. ř. s tím, že věcně příslušné jsou pro danou věc okresní soudy.
Nadřízený soud předně konstatuje, že žalobkyně v žalobě označila Anonymizováno jako žalovanou 2. a Anonymizováno jako žalovanou 3. Nositelem práv a povinností v řízení je však v obou případech tentýž subjekt, a to Anonymizováno, neboť ministerstva jsou organizačními složkami státu, které za stát před soudem vystupují (§ 21a o. s. ř.). Z ustálené judikatury přitom plyne, že i tehdy, je-li žalobou uplatněno více samostatných nároků spadajících do různých resortů, zůstává žalovaným pouze jeden subjekt, a to Anonymizováno, přičemž za ni ve vztahu k jednotlivým nárokům jednají různé příslušné organizační složky státu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 665/2017). Nadřízený soud proto v záhlaví svého usnesení označil na straně žalované adresa jako žalovaného 1. a Anonymizováno jako žalovanou 2. Okolnost, že podle obsahu žaloby mají tvrzené odpovědnostní nároky původ zčásti v resortu Anonymizováno a zčásti v resortu Anonymizováno, se projeví pouze v tom, která organizační složka státu za žalovanou 2. v řízení bude ohledně jednotlivých uplatněných nároků jednat.
Žalobkyně a žalovaný 1. k výzvě předkládajícího soudu sdělili, že nemají námitky proti předkládajícím soudem zamýšlenému postupu podle ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř.
Žalovaná 2. se k otázce věcné příslušnosti nevyjádřila.
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení řízení.
Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).
Jak výše bylo konstatováno, žalobkyně se vůči žalovaným 1. a 2. domáhá náhrady nemajetkové újmy a škody, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu a diskriminačního jednání. Uplatněný nárok má tedy povahu nároku na náhradu újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., případně nároku na ochranu osobnosti. V projednávané věci tak nejde o žádný ze sporů uvedených v § 9 odst. 2 o. s. ř., k jejichž projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. K žalobkyní vymezenému žalobnímu požadavku jsou proto věcně příslušné okresní soudy ve smyslu obecné úpravy věcné příslušnosti soudů pro sporné občanské soudní řízení obsažené v § 9 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, pro kterou by zákon zakládal speciální věcnou příslušnost soudů krajských.
S ohledem na shora uvedené nadřízený soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř.).
Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.