Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 215/2024-178

Potvrdené rozhodnutím 20 Co 246/2026-208
„ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta A]] sídlem [[Adresa advokáta A]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená dne [[Datum narození žalované]] bytem [[Adresa žalované]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta B]] sídlem [[Adresa advokáta B]] o určení vlastnictví k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. dubna 2026, č. j. 17C 215/2024-178, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 14 689,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [[Jméno advokáta B]]."

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o určení vlastnického práva

takto:

I. Žaloba na určení, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 50 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo evidenční Anonymizováno, stavba pro rodinnou rekreaci v katastrálním území adresa, obec adresa, vše je zapsané na LV číslo hodnota u právnická osoba pro hlavní město Anonymizováno Anonymizováno adresa, ideální poloviny podílu na pozemku parcelní číslo Anonymizováno o výměře 23 m², ostatní komunikace, ostatní plocha zapsané na LV číslo hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa a ideální poloviny pozemku parcelní číslo Anonymizováno o výměře 13 m², ostatní komunikace, ostatní plocha zapsané na LV číslo hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa u právnická osoba pro město Prahu, Katastrální pracoviště adresa je žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 59 641 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované Jméno advokáta B, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žaloba na určení, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parcelní číslo , hodnota, o výměře 50 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo evidenční , Anonymizováno, , stavba pro rodinnou rekreaci v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vše je zapsané na LV číslo , hodnota, u , právnická osoba, pro hlavní město , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , ideální poloviny podílu na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, o výměře 23 m², ostatní komunikace, ostatní plocha zapsané na LV číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, a ideální poloviny pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, o výměře 13 m², ostatní komunikace, ostatní plocha zapsané na LV číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, je žalobkyně, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 59 641 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 7. 2024 se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem nemovitých věci, a to pozemku p. č. hodnota o výměře 50 m² zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo evidenční 64, stavba pro rodinnou rekreaci v katastrálním území adresa, obec adresa, vše zapsané na LV číslo hodnota, u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, dále ideální poloviční podíl na pozemku parcel. číslo Anonymizováno o výměře 23 m² ostatní komunikace, ostatní plocha, zapsané na LV číslo hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa a ideální polovina pozemku parc. číslo Anonymizováno o výměře 13 m², ostatní komunikace, ostatní plocha zapsané na LV číslo hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „Nemovitosti“). Svůj nárok odůvodnila tak, že dne 11. 8. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouvě, na jejímž základě žalobkyně jakožto prodávající převedla na žalovanou jakožto kupující Nemovitosti (dále jen „Kupní smlouva“). V čl. II. odst. 1 Kupní smlouvy byla sjednána kupní cena za Nemovitosti ve výši 2 300 000 Kč (dále jen „Kupní cena“). V čl. II odst. 2 Kupní smlouvy pak bylo, v rozporu se skutečností, uvedeno, že Kupní cena byla ke dni podpisu Kupní smlouvy zcela uhrazena, a to prostřednictvím 10 pravidelných splátek ve výši 230 000 Kč. Kupní cena nebyla ani před podpisem, ani po podpisu Kupní smlouvy uhrazena a žalobkyně tvrdí, že v procesu uzavírání Kupní smlouvy byla uvedena v omyl. Žalobkyně byla totiž ujištěna, že i přes existenci ujednání o zaplacení Kupní ceny před podpisem Kupní smlouvy, ji Kupní cena bude zaplacena dodatečně po uzavření Kupní smlouvy. Jelikož Kupní cena nebyla žalobkyni ani přes původní ujištění nikdy uhrazena, a to ani do 6 měsíců ode dne podpisu Kupní smlouvy, žalobkyně adresovala žalované dne 4. 7. 2024 dopis, v němž se z důvodu, že byla žalovanou uvedena v omyl, dovolávala neplatnosti Kupní smlouvy, jakož i z opatrnosti od Kupní smlouvy odstoupila pro její podstatné porušení. Žalovanou žalobkyně zároveň vyzvala k poskytnutí součinnosti ke zpětnému převodu vlastnického práva k Nemovitostem na žalobkyni.

2. Žalobkyně dále uvedla, že je namístě, aby soud obrátil důkazní břemeno a uložil žalované povinnost tvrdit a prokazovat úhradu Kupní ceny.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Kupní cena byla žalobkyni řádně uhrazena v souladu s Kupní smlouvu, tj. žalobkyně nemohla být při uzavírání Kupní smlouvy uvedena v omyl ohledně úhrady Kupní ceny, neboť ta byla uhrazena již před samotným podpisem Kupní smlouvy. Ve prospěch tvrzení žalované, tedy že Kupní smlouva byla řádně a bez vad uzavřena svědčí zejména skutečnost, že ze strany žalobkyně jako prodávající bylo po podpisu Kupní smlouvy na žalovanou převedeno vlastnické právo k předmětným Nemovitostem. Žalobkyně v podstatný omyl při uzavírání Kupní smlouvy uvedena nebyla. Žalovaná zdůraznila, že v rovině pouhého tvrzení zůstává teze žalobkyně, že Kupní cena jí měla být zaplacena dodatečné, až po uzavření Kupní smlouvy. Tomuto tvrzení nenasvědčuje žádná skutečnost, natož označený důkaz. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně namítá nezaplacení Kupní ceny bezmála 10 měsíců poté, co došlo k uzavření samotné Kupní smlouvy, přičemž časově tento údaj navazuje na již uplatněný nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty plynoucí z předmětné Kupní smlouvy, o kterém se vede řízení před Obvodním soudem pro adresa. Žalovaná navrhla, aby soud konstatoval, že naléhavý právní zájem není dán a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

4. Soud ve věci již jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 17. 6. 2025, č.j. -106, kterým žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok II). Citovaný rozsudek byl k odvolání žalobkyně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2025, č.j. -134, zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, a to z důvodu nesprávného procesního postupu založeného na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Žalobkyně nebyla na jednání soudu 14.3.2025 poučena o své důkazní povinnosti správně a nadto soud nepřihlédl k jejímu podání ze dne 17. 4. 2025, ač tak měl učinit. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně změnu ujednání o uhrazení kupní ceny netvrdila a taková změna v ústní podobě by ani nebyla možná, neboť ujednání o kupní ceně, včetně způsobu její úhrady, je ve smyslu , (o. z.), podstatnou náležitostí kupní smlouvy a kupní smlouva, týkající se nemovitosti, vyžaduje podle o. z. písemnou formu, kterou musí mít i její případně změny a doplňky. Soudu bylo uloženo, aby provedl žalobkyní nabízené důkazy (výslech jednatele žalobkyně a Anonymizováno k prokázání toho, že čl. II Kupní smlouvy neodpovídal skutečnosti), případně ji dále poučil o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní stran (ne)pravdivosti prohlášení čl. II bodu 2 Kupní smlouvy. Na základě učiněných zjištění pak měl soud posoudit, zda měla žalobkyně relevantní důvod k odstoupení od kupní smlouvy podle odst. l o. z. a zda účinky této smlouvy trvají či nikoliv (v případě stále účinné kupní smlouvy by žalobkyně měla – při prokázané nepravdivosti uvedeného prohlášení – pouze nárok na zaplacení kupní ceny).

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely dne 11. 8. 2023 kupní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala převést vlastnické právo k Nemovitostem na žalovanou a žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu (kupní smlouva ze dne 11. 8. 2023). Smluvní strany si sjednaly kupní cenu ve výši 2 300 000 Kč, kdy zároveň shodně prohlásily, že kupní cena byla ke dni podpisu smlouvy zcela uhrazena, a to prostřednictvím 10 pravidelných splátek ve výši 230 000 Kč, které byly uhrazeny žalovanou před uzavřením kupní smlouvy (čl. II. Kupní smlouvy).

7. Žalobkyně i žalovaná na jednání konaném dne 14. 3. 2025 učinily nesporným, že žalobkyně byla výlučným vlastníkem Nemovitostí, na základě kupní smlouvy podepsané účastníky dne 11. 8. 2023 bylo vlastnické právo k nemovitostem zapsáno v katastru nemovitostí ve prospěch žalované.

8. Dne 28. 5. 2024 vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 232 000 Kč, a to z důvodu že žalobkyně v rozporu s ujednáním v Kupní smlouvě neprovedla výmaz sídla žalobkyně z adresy Nemovitosti (předžalobní výzva k úhradě částky 232 000 Kč včetně doručenky).

9. Dne 4. 6. 2024 adresovala žalobkyně žalované dopis, ve kterém uvedla, že skutečnosti uvedené v čl. II Kupní smlouvy neodpovídají reálnému stavu, tj. že Kupní cena doposud nebyla uhrazena. S ohledem na uvedené žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 2 300 000 Kč, kdy na tuto žalobkyně započítává pohledávku žalované ve výši 230 000 Kč, tj. smluvní pokutu uplatněnou žalovanou za prodlení s výmazem sídla z adresy Nemovitostí (reakce na předžalobní výzvu ze dne 28. 5. 2024 a jednostranný zápočet, předžalobní výzva k úhradě částky ve výši 2 061 000 Kč včetně doručenky).

10. Dne 18. 6. 2024 žalovaná adresovala žalobkyni dopis, ve kterém uvedla, že Kupní cena byla zaplacena v souladu s čl. II. Kupní smlouvy; zároveň uvedla, že jednostranné započtení neuznává (replika žalované ze dne 18. 6. 2024).

11. Dne 4. 7. 2024 adresovala žalobkyně žalované dopis, ve kterém se žalobkyně dovolávala neplatnosti Kupní smlouvy (z důvodu uvedení omyl stran skutečností podstatných pro uzavření Kupní smlouvy), jakož i odstoupila od Kupní smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení (dopis žalobkyně ze dne 4. 7. 2024, včetně potvrzení o doručení).

12. Jednatel žalobkyně jméno FO v rámci svého výslechu uvedl, že Kupní cena nikdy nebyla uhrazena. Jednal s panem Anonymizováno, který měl deklarovat, že kupní cena za Nemovitosti bude uhrazena z prostředků získaných prodejem pozemků v adresa, jež žalobkyně současně kupovala. Nemovitosti inzeroval za cenu 3 200 000 Kč, pan jméno FO měl enormní zájem a dohodli se na ceně 2 300 000 Kč. Kupující osobu (žalovanou) osobně nikdy neviděl, veškerá komunikace probíhala pouze s panem Anonymizováno. O tom, že Nemovitosti bude kupovat žalovaná se dozvěděl až při podpisu Kupní smlouvy. Smluvní dokumentaci připravovala advokátní kancelář oslovená panem Anonymizováno, přičemž návrh smluv obdržel jednatel žalobkyně e-mailem přibližně dva dny před podpisem a následně je bez úprav podepsal. Uvedl, že důvodem podpisu smluv i přes absenci osobního kontaktu se žalovanou byla jeho důvěra v pana Anonymizováno, přičemž toto své jednání opakovaně hodnotil jako „chybu“. Dále uvedl, že kupní cena měla být uhrazena bezhotovostně na účet žalobkyně, který však v době podpisu smlouvy zřejmě ještě neměla a měl být založen dodatečně. Číslo účtu mělo být sděleno panu Anonymizováno telefonicky. Po uzavření smlouvy žalobkyně urgovala úhradu kupní ceny pouze vůči panu Anonymizováno, a to zejména prostřednictvím SMS zpráv, přičemž komunikace ustala po několika měsících. Formální právní kroky byly učiněny až s časovým odstupem, přičemž tento postup odůvodnil zdravotní indispozicí a jinými záležitostmi. Jednatel žalobkyně rovněž uvedl, že si při podpisu smlouvy byl vědom určitého nesouladu mezi skutečnou dohodou a jejím písemným zachycením ve smlouvě (zejména ohledně úhrady kupní ceny), avšak přesto smlouvu podepsal (výpověď jednatele žalobkyně jméno FO).

13. Svědkyně Anonymizováno v rámci svého výslechu uvedla, že s jednatelem žalobkyně nějakou dobu spolupracuje. Byla přítomna prohlídkám Nemovitostí, nikoliv však podpisu Kupní smlouvy. Svou přítomnost odůvodňovala tím, že měla vlastní podnikatelský zájem o pozemek v adresa, případně vystupovala v souvislosti s některou ze svých společností, přičemž tuto konkrétně nebyla schopna označit. Uvedla, že komunikace probíhala výlučně s panem Anonymizováno, který od počátku deklaroval, že Nemovitosti bude kupovat jeho dcera, a to z důvodu jeho exekucí. K otázce úhrady Kupní ceny svědkyně uvedla, že nemá přímou znalost, nicméně podle informací od jednatele žalobkyně k žádné úhradě nedošlo ani před podpisem Kupní smlouvy, ani po něm. Žalovanou osobně nikdy neviděla a nebyla přítomna žádnému jednání mezi žalobkyní a žalovanou, pouze prohlídkám s panem Anonymizováno. Svědkyně neměla žádnou informaci o tom, že by sdělení pana Anonymizováno, že Kupní cena bude uhrazena po podpisu Kupní smlouvy, doznalo nějakých změn (výpověď Anonymizováno).

14. Během ústního jednání soud žalobkyni (v souladu se závazným pokynem odvolacího soudu) poučil podle , aby označila všechny důkazy k prokázání tvrzení, že prohlášení v bodu 2 Kupní smlouvy není pravdivé, a že kupní cena žalovanou uhrazena nebyla. Současně s tím žalobkyni poučil podle , 3 , aby doplnila skutková tvrzení, označila všechny důkazy k jejich prokázání, a to, kdy, jakým způsobem a s jakým výsledkem žalobkyně žalovanou po podpisu kupní smlouvy na 11. 8. 2023 vyzvala, případně vyzývala k zaplacení kupní ceny.

15. Žalobkyně v reakci na poučení soudu podáním z 24. 3. 2026 navrhla řetězec nepřímých důkazů, vyjádření Úřadu práce, zda žalovaná byla v období 6 měsíců před a po podpisu Kupní smlouvy hlášena jako nezaměstnaná, či zda pracovala, pobírala dávky podpory apod; bankovní informace od všech bankovních domů v ČR stran existence bankovních účtů žalobkyně a jejich výpisů; kopie daňových přiznání; lustraci u Českého úřadu katastrálního a zeměměřického ohledně vlastnictví nemovitostí ze strany žalované; a to za účelem prokázání, zda žalovaná v rozhodném období disponovala peněžními prostředky, kterými mohla Kupní cenu v hotovosti zaplatit. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovanou neměla nikdy bezprostřední kontakt, zaplacení řešila výhradně s panem Anonymizováno. Přímo žalovanou vyzývala prvně až předžalobní výzvou z 4. 6. 2024 a následně dopisem z 4. 7. 2024.

16. K obsahu výpovědi jednatele žalobkyně jméno FO soud konstatuje, že je v podstatných částech nevěrohodný. Jednatel uvedl, že pan jméno FO měl o Nemovitosti enormní zájem, ale kupní cena byla o 900 000 Kč nižší, než cena inzerovaná. Dále uvedl, že o osobě kupujícího se dozvěděl až v den podpisu kupní smlouvy, následně však připustil, že jména žalované (a tedy osoby kupující) si byl vědom od doby, kdy mu byla smluvní dokumentace doručena, asi dva dny před jejím podpisem. Na jedné straně jednatel dále tvrdil, že kupní cena měla být uhrazena převodem na účet žalobkyně, zároveň ale připustil, že účet v době podpisu zřejmě neexistoval a měl být teprve dodatečně zřízen. To vytváří rozpor mezi tvrzeným mechanismem úhrady (odlišným od Kupní smlouvy) a faktickými podmínkami jeho realizace. Zásadní pochybnosti pak soud shledává v logičnosti obchodního postupu, kdy jednatel Kupní smlouvu podepsal, ačkoliv neznal kupující osobu, věděl o nesouladu Kupní smlouvy se „skutečnou“ dohodou, neměl zajištěn mechanismus úhrady kupní ceny a spoléhal a komunikoval výhradně s třetí osobou (panem Anonymizováno), která nebyla smluvní stranou. Zároveň byla jeho výpověď stižena výpadky paměti a částečně neurčitá, kdy ve více zásadních otázkách (např. kdo podal návrh na vklad, přesné časové údaje, existence účtu) jednatel uváděl, že si nepamatuje nebo si není jistý.

17. Taktéž výpověď svědkyně Anonymizováno považuje soud za nepřesvědčivou, neboť nebylo zjevné, z jakého titulu se účastnila jednání žalobkyně, zároveň v rámci výpovědi svědkyně uvedla, že o neuhrazení Kupní ceny se dozvěděla toliko od jednatele žalobkyně.

18. Návrhy na provedení dokazování, tj. výpis z exekučního registru ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. spisová značka, výpis exekučního registru ze dne 29. 5. 2024 pod sp. zn. spisová značka, výpis z exekučního registru ze dne 29. 5. 2024 pod podpisovou značkou spisová značka, výpis z exekučního registru ze dne 29. 5. 2024 pod spisovou značkou spisová značka, výpis z exekučního registru ze dne 29. 5. 2024, pod spisovou značkou spisová značka, výpis z exekučního registru ze dne 29. 5. 2024, pod spisovou značkou Anonymizováno, dohoda o splátkách, přistoupení k dluhu ze dne 9. 10. 2023, námitka neplatnosti ze dne 3. 6. 2024, č. j. Anonymizováno a návrh učiněný na žalobkyni v podání ze dne 24. 3. 2026 (viz bod 15 výše) jakož i další navržené a neprovedené důkazy soud zamítl, neboť tyto důkazy nebyly relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.

19. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 11. 8. 2023 Kupní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala převést vlastnické právo k Nemovitostem na žalovanou a žalovaná se zavázala zaplatit Kupní cenu ve výši 2 300 000 Kč. V Kupní smlouvě, jež žalobkyně (její jednatel) a žalovaná stvrdily svými podpisy, bylo výslovně uvedeno, že Kupní cena byla ke dni podpisu Kupní smlouvy zcela uhrazena, a to prostřednictvím 10 pravidelných splátek ve výši 230 000 Kč. Žalovaná nabyla vlastnické právo k Nemovitostem, kdy k převodu vlastnického práva k Nemovitosti došlo dne 8. 9. 2023, kdy byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

21. Před právním posouzením soud předesílá, že se ve věci řídil závazným právním názorem odvolacího soudu a zabýval se tím, zda měla žalobkyně relevantní důvod k odstoupení od kupní smlouvy podle § 2002 odst. l o. z. a zda účinky této smlouvy trvají či nikoliv (v případě stále účinné kupní smlouvy by žalobkyně měla – při prokázané nepravdivosti uvedeného prohlášení – pouze nárok na zaplacení kupní ceny). Žalobkyně změnu ujednání o uhrazení Kupní ceny dle odvolacího soudu netvrdila a taková změna v ústní podobě by ani nebyla možná, neboť ujednání o kupní ceně, včetně způsobu její úhrady, je ve smyslu § 2079 o. z. podstatnou náležitostí kupní smlouvy a kupní smlouva, týkající se nemovitosti, vyžaduje podle § 560 o. z. písemnou formu, kterou musí mít i její případně změny a doplňky.

22. K dotazu soudu, v čem spočívalo podstatné porušení smlouvy, pro které žalobkyně od Kupní smlouvy odstoupila, žalobkyně při jednání dne 30. 3. 2026 uvedla, že a) podstatné porušení smlouvy spočívalo v tom, že by žalobkyně kupní smlouvu neuzavřela, pokud by věděla, že kupní cena na nemovitost nebude uhrazena. K důvodům odstoupení pak doplnila, že b) ty důvody, pro které žalobkyně od smlouvy odstoupila, pokrývají i vlastně tu předsmluvní fázi nebo ten samotný kontraktační proces sjednávání té smlouvy, tj. tu situaci, že kdyby žalobkyně věděla, že tedy k naplnění toho ustanovení a uhrazení kupní ceny nedojde, tak by tu smlouvu neuzavřela. Soud konstatuje, že žalobkyně tedy odstoupení od Kupní smlouvy staví na porušení povinnosti zaplatit Kupní cenu způsobem (a v době), dle údajného ústního ujednání.

23. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

24. Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. Podle § 2128 o. z. věty první při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

26. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

27. Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

28. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

29. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

30. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

31. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

32. Podle § 1978 odst. 2 o. z. oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

33. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

34. Naléhavý právní zájem žalobkyně ve smyslu je dán. Nejvyšší soud judikoval (srov. rozhodnutí ), že původní vlastník nemovitosti má poté, co ji převedl smlouvou na jiného a došlo k pravomocnému zápisu vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí vždy naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k nemovitosti, jestliže uplatňuje určitý právní důvod, jehož existence by měla za následek neplatnost smlouvy o převodu nemovitostí nebo zánik jejích právních účinků. Žalobkyně takový důvod uplatňovala, když tvrdila, že od Kupní smlouvy řádně odstoupila.

35. Odstoupit od smlouvy lze jen z důvodu ujednání stran, nebo stanoví-li tak zákon (§ 2001 o. z.). Žalobkyně staví odstoupení na zákonném důvodu, mělo jít o podstatné porušení Kupní smlouvy spočívající v nezaplacení kupní ceny, respektive v prodlení s jejím zaplacením. Podstatné porušení smlouvy podle § 2002 o. z. předpokládá existenci porušené smluvní povinnosti, § 1977 o. z. a § 1978 o. z. pak předpokládají prodlení s existující smluvní povinností. K přednosti aplikace prodlení, jakožto důvodu (podstatného) porušení smlouvy srov. rozsudek ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. , který se však vztahuje k porušení existující smluvní povinnosti stran zaplacení kupní ceny. U převodu nemovitosti musí mít právní jednání písemnou formu (§ 560 o. z.), to platí výslovně u kupní smlouvy na nemovitost (§ 2128 o. z.) Změna obsahu ujednání musí být ve stejné formě (§ 564 o. z.)

36. Žalobkyně mohla s žalobou na určení vlastnického práva uspět, pokud by od Kupní smlouvy platně odstoupila. Tedy pokud by odstoupení od Kupní smlouvy (vztahující se k tvrzenému nezaplacení Kupní ceny) opřela o porušení povinnosti, která plyne z písemné smlouvy. Pokud však písemná smlouva obsahuje prohlášení, že kupní cena byla zaplacena v hotovosti, a žalobkyně současně tvrdí, že ve skutečnosti měla být Kupní cena uhrazena jiným způsobem (až následně na bankovní účet), respektive že prohlášení o zaplacení Kupní ceny v Kupní smlouvě je nepravdivé, protože jí Kupní cena nikdy nebyla zaplacena, pak žalobě na určení vlastnického práva nelze vyhovět. Ujednání o změně způsobu a doby úhrady kupní ceny musí mít písemnou formu. Neplatná nebo neúčinná ústní dohoda o pozdější úhradě na bankovní účet nemůže porušení takové smlouvy založit (prodlení žalované), a tedy ani relevantní důvod k odstoupení podle § 1977, 1978 a § 2002 o. z. Samotná úvaha žalobkyně, že „pokud by věděla, že nebude zaplaceno, smlouvu by neuzavřela“, bez identifikace konkrétní porušené smluvní povinnosti nestačí. Kupní smlouva je proto stále účinná, a jak již vysvětlil odvolací soud, žalobkyně v takové situaci má – i při prokázané nepravdivosti uvedeného prohlášení stran zaplacení kupní ceny v hotovosti – pouze nárok na zaplacení kupní ceny, nikoliv nárok na určení vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedomáhala zaplacení Kupní ceny, ale určení vlastnického práva, prokázání pravdivosti prohlášení o způsobu zaplacení Kupní ceny v Kupní smlouvě nebylo pro posouzení důvodnosti nároku žalobkyně rozhodující. I z tohoto důvodu soud neprovedl další žalobkyní navržené důkazy (viz bod 18 výše).

37. Soud pro úplnost dodává, že ani případná nepravdivost prohlášení smluvních stran obsaženého v čl. II odst. 2 Kupní smlouvy, podle něhož měla být kupní cena ke dni podpisu smlouvy uhrazena, sama o sobě nevede k neplatnosti Kupní smlouvy ani k zániku jejích účinků. Takové prohlášení má povahu skutkového tvrzení smluvních stran o splnění jejich závazku, nikoliv ujednání, jehož absence by vedla k nedostatku podstatné náležitosti smlouvy. I v případě, že by kupní cena ve skutečnosti uhrazena nebyla, šlo by o nesplnění smluvní povinnosti kupující, z něhož mohou plynout odpovídající nároky (zejména na zaplacení kupní ceny), nikoli však bez dalšího neplatnost smlouvy či obnovení vlastnického práva žalobkyně.

38. Žalobkyní dále tvrzené podstatné porušení smlouvy v rámci předsmluvní fáze nebo samotného kontraktační procesu soud posoudil následovně.

39. Podle § 1728 odst. 1 o. z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.

40. Podle § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

41. Podle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

42. Podle § 1729 odst. 2 o. z. strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

43. Soud konstatuje, že ani předsmluvní okolnosti by samy o sobě nemohly nahradit absenci porušení konkrétní smluvní povinnosti. Neexistovala-li platně sjednaná povinnost žalované zaplatit Kupní cenu po podpisu Kupní smlouvy na účet (podle ústní dohody), nemohlo dojít ani k jejímu porušení, a žalobkyni proto nevzniklo právo odstoupit od smlouvy podle § 1977, § 1978 ani podle § 2002 o. z. Předsmluvní nepoctivost by případně mohla zakládat jiný nárok, typicky náhradu škody, nikoliv účinné odstoupení od již uzavřené kupní smlouvy.

44. Žalobkyně dále tvrdila, že uvedené ustanovení smlouvy bylo v rozporu se skutečností, tj. že k uhrazení Kupní ceny před podpisem Kupní smlouvy (ani nikdy poté) nedošlo, neboť žalobkyně byla v procesu uzavírání Kupní smlouvy uvedena v omyl. Byla totiž ujištěna, že i přes existenci ujednání o zaplacení Kupní ceny před podpisem Kupní smlouvy, jí bude Kupní cena zaplacena dodatečně po uzavření Kupní smlouvy.

45. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

46. Neplatnost právního jednání podle § 583 o. z. přichází v úvahu tehdy, jednal-li některý z účastníků v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v tento omyl uveden druhou stranou. V projednávané věci však žalobkyně netvrdila takové skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že byla žalovanou uvedena v omyl o rozhodující okolnosti ve smyslu citovaného ustanovení. Její tvrzení směřovala především k tomu, že obsah písemné Kupní smlouvy neodpovídal jejich údajné předchozí ústní dohodě o době a způsobu úhrady Kupní ceny. Taková okolnost sama o sobě nevede k závěru o neplatnosti Kupní smlouvy pro omyl. Ostatně i odvolací soud tuto argumentaci žalobkyně označil za „vskutku neudržitelnou“. Soud proto neshledal námitku neplatnosti Kupní smlouvy z důvodu omylu relevantní. Soud rovněž setrval na svém závěru o nedůvodnosti obrácení důkazního břemene stran uhrazení Kupní ceny, a to opět v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu. Nadto, jak bylo uvedeno výše, otázka, zda Kupní cena byla nebo nebyla zaplacena, pro rozhodnutí o nároku na určení vlastnického práva, nebyla podstatná.

47. K tomu soud dodává, že tvrzení žalobkyně nesvědčí o tom, že by jednala v omylu o obsahu právního jednání či o jeho rozhodujících okolnostech, nýbrž naopak o vědomém jednání v rozporu mezi skutečnou představou žalobkyně a textem smlouvy, který podepsala. Žalobkyně sama uvedla, že si byla nesouladu mezi písemným ujednáním a tvrzenou „skutečnou dohodou“ vědoma již při podpisu smlouvy. Taková situace však nenaplňuje zákonné předpoklady omylu ve smyslu § 583 o. z.

48. Vzhledem k výše uvedenému nutno uzavřít, že žalobkyně dovozovala své právo odstoupit od Kupní smlouvy z tvrzeného porušení povinnosti zaplatit Kupní cenu způsobem a v době, které však z písemné kupní smlouvy nevyplývají a měly být založeny toliko ústní dohodou. Taková konstrukce neobstojí. Předsmluvní okolnosti ani tvrzení žalobkyně, že by Kupní smlouvu neuzavřela, nenahrazují existenci konkrétní platně sjednané smluvní povinnosti. Nebyla-li povinnost k pozdější úhradě kupní ceny na účet platně sjednána, nemohlo dojít k jejímu porušení, a žalobkyni proto nemohlo vzniknout právo od Kupní smlouvy odstoupit. Žalobkyni proto nárok na určení vlastnického práva nesvědčí.

49. Soud zdůrazňuje, že předmětem tohoto řízení je žaloba na určení vlastnického práva, nikoliv žaloba na splnění povinnosti zaplatit kupní cenu. I kdyby bylo mezi účastníky sporné, zda kupní cena byla či nebyla uhrazena, řešení této otázky náleží do řízení o splnění peněžité povinnosti. Určovací žaloba nemůže nahrazovat žalobu na plnění ani sloužit k řešení otázek, které nemají přímý vliv na existenci či neexistenci právního vztahu, jenž má být určovacím výrokem deklarován.

50. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Nemovitostí není dán, a proto žalobu výrokem I tohoto rozsudku zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , když plně procesně úspěšné žalované v souladu s přiznal náhradu nákladů zastoupení žalované advokátem.

52. Podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „ “) není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

53. Pokud hodnotu nemovitosti, resp. práva k ní nelze v řízení objektivně určit, nebo by její zjišťování znamenalo neúčelné náklady či nepřiměřené prodloužení sporu, je namístě (vždy) aplikovat tzv. „zbytkové“ ustanovení advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotu Nemovitostí v řízení nezjišťoval, postupoval při určení tarifní hodnoty dle .

54. Podle ve znění do 31. 12. 2024 se částka 50 000 Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí 3 100 Kč ( ). Náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby činí 300 Kč ( ).

55. Podle ve znění od 1. 1. 2025 se pak za tarifní hodnotu považuje částka 113 000 Kč ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí 5 620 Kč ( ). Náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby činí 450 Kč ( ).

56. V návaznosti na výše uvedené soud přiznal odměnu za 2 úkony právní služby podle provedené do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí právního zastoupení; vyjádření na výzvu soudu ze dne 7. 10. 2024) a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 6 800 Kč.

57. Dále pak soud přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby podle provedené od 1. 1. 2025 (účast na pěti jednáních soudu ve dnech 14. 3. 2025, 17. 6. 2025, 2. 3. 2026, 30. 3. 2026 a 27. 4. 2026) a odměnu za 2 úkony odvolacího řízení (vyjádření k odvolání ze dne 18. 9. 2025 a účast na jednání dne 6. 11. 2025) tj. ve výši 39 340 Kč a 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy 42 490 Kč.

58. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 59 641 Kč včetně náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 49 290 Kč, tj. 10 351 Kč. Podle je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

59. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle věta první , když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.