Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 338/2024-77
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci
žalobce:Anonymizováno
sídlem Anonymizováno
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 76 027,89 Kč s příslušenstvím – úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 76.027,89
- spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 76.027,89 od 16. 8. 2024 do 14. 11. 2024,
- spolu se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 76.027,89 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení,
- spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76.027,89 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20.064,4 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 76.027,89- spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 76.027,89 od 16. 8. 2024 do 14. 11. 2024,- spolu se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 76.027,89 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení,- spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76.027,89 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení,do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20.064,4 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 12. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 76.027,89 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o poskytnutí kreditní karty ze dne 24. 4. 2012 poskytl právní předchůdce žalobce (společnost právnická osoba) žalovanému úvěr ve výši 138.000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a předchůdce žalobce ke dni 12. 11. 2023 úvěr zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. K tomuto dni dlužná částka sestává z jistiny ve výši 76.0274,89 Kč, dále žalobce požaduje smluvní a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
5. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o poskytnutí kreditní karty č. hodnota ze dne 24. 4.2012, na jejímž základě byl žalovanému vyplacen na kreditní kartě úvěr ve výši 138.000 Kč. Úroková sazba činila 23,99 % p. a., jak vyplývá z obsahu smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. obchodní podmínky a sazebník poplatků. V žádosti o poskytnutí kreditní karty žalovaný uvedl, že jeho průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce činí cca 20.000 Kč, což vyplývá z potvrzení o výši příjmů podepsané zaměstnavatelem žalovaného. Dále žalovaný v žádosti stvrdil, že na jeho osobu není zahájeno insolvenční řízení, nemá splatné nedoplatky na pojistném a daňové nedoplatky, je ženatý a bydli ve vlastní nemovitosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 3,2 % z aktuálního zůstatku dále navýšené o úroky a příslušné poplatky. Žalovaný se však dostal do prodlení s hrazením sjednaných splátek úvěru, což vyplývá z měsíčních výpisů z účtu žalovaného. Předchůdce žalobce proto využil svého práva a předmětný dluh zesplatnil ke dni 12. 11. 2023; ke dni splatnosti dlužil žalovaný částku 76.027,89 Kč, což vyplývá z předložených měsíčních výpisů. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2024 postoupil předchůdce žalobce (nyní společnost právnická osoba., která nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o koupi části závodu ze dne 5. 1. 2016) pohledávku za žalovaným na Anonymizováno. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 9. 2024 odeslaným na adresu žalovaného. Dne 14. 10. 2024 byla žalovanému adresována předžalobní výzva, jak vyplývá z předmětné výzvy a poštovního archu. Žalovaný však dluh i přes výzvu neuhradil.
6. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , soud věc posoudil podle právních předpisů platných v době uzavření smluv, tedy ke dni 17. 9. 2011 a 18. 11. 2011. Jedná se o zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“) a v neposlední řadě o zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
7. Podle § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 502 odst. 1 obch. z. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
9. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
10. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce v řízení prokázal, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dle § 497 obch. z. k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce dostál své zákonem stanovené povinnosti a postupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu tehdy účinného § 9 z. s. u., když při posouzení úvěruschopnosti vycházel z vyplněné žádosti a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného nastavené splátky úvěru splácet. Žalovaný poskytnuté úvěry čerpal, vzal na sebe závazek hradit úvěry řádně a včas dle smluvních ujednání, což však nesplnil. Žalovanému tak vznikla povinnost nesplacenou výši každého úvěru vrátit ve lhůtě dle § 504 obch. z. Žalovaný však uhradil dluh pouze částečně, dosud nesplatil jistinu úvěru ve výši 76.027,89 Kč. Žalovaný řádně a včas svým povinnostem nedostál, na výzvy žalobce nijak nereagoval a nadále dluží žalobci poskytnuté finanční prostředky. Je tedy zřejmé, že zmíněné nároky žalobce jsou po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději důvodné, a soud proto co do předmětných nároků žalobě vyhověl. Žalobce má rovněž nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 23,99 % p. a. z jistiny 76.027,89 Kč od 16. 8. 2024 do 14. 11. 2024 a úroku ve výši 15 % p. a. z jistiny 76.027,89 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, dále zákonných úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s § 1 , 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , resp. dle § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Soud tedy shledal žalobou v celém rozsahu jako důvodnou a vyhověl ji v plném rozsahu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.802 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši odměny po 4.180 Kč za 1 úkon právní služby stanovené dle § 6 , § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, při výpočtu z tarifní hodnoty 76.027,89 Kč, a to ve výši 3 x 4.180 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále ze tří paušálních náhrad po 300 Kč. Částka je v závěru navýšena o DPH v hodnotě 21 % vypočtené z odměny a náhrad. Celkem tak náklady žalobce činí 20.064,4 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.