Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

93 Ncp 404/2026-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Ladislava Derky, v právní věci

žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A adresa, IČO IČO žalovaného A

sídlem Adresa žalovaného A

o vydání tří funkčních klíčů od vchodových dveří, o zdržení se znemožnění či podstatného ztížení výkonu práv člena bytového družstva,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o věcné příslušnosti

takto:

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze.

1. Žalobou, označenou jako žaloba na ochranu práv člena bytového družstva a k odstranění neoprávněného zásahu, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 18. 5. 2026, se žalobce ve vztahu k žalovanému domáhá vydání tohoto rozsudku: „I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat žalobci další tři funkční klíče od vchodových dveří domu č. p. Anonymizováno, nacházející se na adrese adresa, adresa – Jméno žalovaného B, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovanému se ukládá povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by žalobci bez zákonného nebo smluvního důvodu znemožňoval nebo podstatně ztěžoval výkon jeho práv člena bytového družstva, zejména právo užívat byt a přijímat v něm své děti v rámci stanoveného styku včetně přiměřeného a nerušeného přístupu do bytu na adrese na adrese adresa, adresa – Jméno žalovaného B.“

2. Žalobce, coby člen žalovaného bytového družstva, uvedl, že po celou dobu užívání bytu měl k dispozici více klíčů od vchodových dveří domu, a to jak pro vlastní potřebu, tak pro oprávněné osoby, které byt navštěvují v souvislosti s jeho bydlením. Dne 19. 11. 2025 došlo ze strany žalovaného k výměně zámků vchodových dveří domu, přičemž žalobci byl následně vydán pouze jediný bezpečnostní klíč bez možnosti si udělat náhradní klíč. Žalobce opakovaně žádal o vydání dalšího přiměřeného počtu klíčů za příslušnou úplatu, minimálně odpovídajícího dosavadnímu faktickému stavu /3 ks/. Žalovaný tyto žádosti odmítl, aniž by svůj postup opřel o platné stanovy družstva, domovní řád nebo jiné obecně závazné pravidlo. Žalovaný odkázal na ničím nepodloženou zvyklost, kdy na jeden byt má údajně připadat vydání 1 až 2 klíče, avšak ani dva klíče nemá žalobce k dispozici. Jednání žalovaného představuje dle žalobce svévolné omezení členských práv, rozporné s . Žalovaný tím rovněž znemožňuje řádný rodinný a pracovní život žalobce. Žalobce přitom považuje za šikanózní požadavek žalovaného, podmiňující vydání dalších klíčů žalobci zápisem dětí do evidenčního listu. Uvádí dále, že současně je jednatelem obchodní společnosti právnická osoba., IČO IČO, která má se souhlasem žalovaného umístěno sídlo v předmětném bytě. Tato věc se dotýká také práv jediného společníka společnosti, kterým je matka žalobce, která je spoluzodpovědná za to, že sídlo zapsané v OR je skutečné a že je v něm přebírána pošta.

3. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 9, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle Předkládající soud má s odkazem na 9 odst. 2 písm. f/ za to, že ve věci není věcně příslušný, věc má být vedena u příslušného krajského soudu, tj. konkrétně u Městského soudu v Praze.

4. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení /č. l. 14, 15 spisu/ vzal žalobce svou žalobu zpět /podání na č. l. 16, 17 spisu/.

5. Žalovaný „souhlasí s předáním věci příslušnému krajskému soudu, tj. Městskému soudu v Praze.“

6. Podle ustanovení , řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

7. Podle ustanovení věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

8. Podle ustanovení jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

9. Podle ustanovení krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.

10. Podle ustanovení krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.

11. Podle ustanovení obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva.

12. V komentáři k ustanovení autora Filipa Cilečka, obsaženého v publikaci: Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1316 s. /zdroj beck online/, /v němž autor rozlišuje práva člena družstva na práva základní a doplňková/, je odkazováno na právní větu, vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , jež zní: „Práva a povinnosti člena bytového družstva z nájemního vztahu mezi ním a družstvem patří (bez ohledu na to, jak jejich charakter pojímají stanovy družstva) mezi členská práva a povinnosti člena bytového družstva.“

13. Dále je třeba uvést, že v odůvodnění citovaného usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 26. dubna 2016, jsou mimo jiné obsaženy tyto teze: „V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 7/2015“), pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právy a povinnostmi spojenými s členstvím v bytovém družstvu, označovanými též jako členský podíl, jsou jednak individuální práva a povinnosti určené stanovami vztahující se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu bytu), jednak práva, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru. Individuální práva a povinnosti člena družstva vztahující se ke konkrétnímu bytu jsou přitom souhrnem subjektivních práv a povinností člena družstva, která vyplývají nejen ze stanov, ale v případě tzv. bydlícího člena především též z nájemní smlouvy uzavřené mezi členem družstva a družstvem, neboť zejména v ní jsou daná práva a povinnosti individualizována jak co do svého obsahu, tak předmětu, k němuž se vztahují (bytu, k němuž se připínají) [srov. R 7/2015 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 109/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. Jednoduše řečeno, práva a povinnosti člena bytového družstva z nájemního vztahu mezi ním a družstvem patří (bez ohledu na to, jak jejich charakter pojímají stanovy družstva) mezi členská práva a povinnosti člena bytového družstva.“

14. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/.

15. Žalobce svůj nárok odvozuje od svého členství v žalovaném družstvu, tvrdí, že ze strany žalovaného družstva jsou porušována jeho členská práva. Na podporu svého přesvědčení o oprávněnosti uplatněného nároku žalobce uvádí, že porušení popsaných práv člena družstva má dopad do jeho dalších práv vně družstevního vztahu. Z těchto /“vnějších“/ vztahů však evidentně žádný nárok neuplatňuje.

16. V otázce věcné příslušnosti soudu lze s odkazem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu uzavřít, že nárok, jak je v žalobě konstruován a skutkově vymezen, je z hlediska věcné příslušnosti soudu podřaditelný pod ustanovení Nikoliv tedy pod , jak je v předkládací zprávě uváděno.

17. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení věta in fine tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení o postoupení věci Městskému soudu v Praze.

18. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni / /, rozhodnutím v bodu II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení část věty za středníkem dotčeno ustanovení

Poučení:

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.