Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 60/2026-26
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem Adresa advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , Adresa advokátky, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, poté, co byla ověřena platební schopnost žalovaného splácet úvěr. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář a registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu a uvedenými kroky uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka na bankovní účet č. č. účtu, pod variabilním symbolem var. symbol, totožným s rodným číslem žalovaného. Žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr nejpozději 12. den každého měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzván k jeho úhradě. Pro případ prodlení byla v úvěrové smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Předmětem řízení je pohledávka ve výši částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši částka, smluvního úroku v kapitalizované výši částka (úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání) a smluvní pokuta ve výši částka ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru datum (datum prodlení žalovaného) do data odeslání předžalobní výzvy datum. Žalobkyně upomínala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky, dlužná částka nebyla do dnešního dne uhrazena.
3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení a aby uvedla, zda žalovaný na předmětný úvěr hradil nějaké částky, pokud ano, kolik uhradil celkem.
právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum, žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným a dále lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životními minimu. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115 a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost spotřebitelský úvěr formou revolvingového úvěrového rámce až do výše částka s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vždy nejpozději do 12. dne každého měsíce vrátit spolu s přirostlým úrokem ve výši 40 % měsíčně. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalobkyně převedla na účet žalovaného č. č. účtu, pod variabilním symbolem var. symbol dne datum částku částka a dne datum částku částka (ze sdělení právnická osoba.). Žalovaný se však se splácením jistiny, včetně sjednaného úroku za první měsíc čerpání ve výši částka, dostal do prodlení. Ke dni datum žalobkyně úvěr zesplatnila a od datum je žalovaný v prodlení s úhradou úvěru. Žalovaný neuhradil žalobkyni žádnou částku (dle tvrzení žalobkyně). K dnešnímu dni dluží žalovaný žalobkyni jistinu ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka od datum do data odeslání předžalobní upomínky ze dne datum.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovolil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).
18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
19. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr, lustrací veřejně dostupných databází (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) a vlastním interním vyhodnocením rozdílu mezi deklarovanými příjmy a výdaji. Podle tvrzení žalobkyně bylo podmínkou poskytnutí úvěru, aby klientovi po úhradě závazků zůstala rezerva alespoň ve výši 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, minimálně však ve výši životního minima. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně neprovedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí vyžadovanou právními předpisy. Z předloženého bankovního reportu totiž nevyplývají žádné doložitelné příjmy žalovaného z pracovního poměru, naopak je zřejmé, že žalovaný v období před uzavřením posuzované smlouvy čerpal další úvěry a současně realizoval opakované transakce související s hazardními hrami. Takové skutečnosti představují významné indikátory zvýšeného úvěrového rizika, které měla žalobkyně při náležité odborné péči zohlednit. Žalobkyně své rozhodnutí o poskytnutí úvěru založila převážně na údajích a prohlášeních žalovaného, obsažených v žádosti o úvěr, podle nichž byl schopen úvěr řádně splácet, neměl závazky po splatnosti a nebyl evidován v registrech dlužníků. Takový postup však nelze považovat za dostatečné splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Povinnost věřitele provést kvalifikované a odpovědné posouzení nelze přenést na spotřebitele ani splnit pouhým převzetím jeho tvrzení bez jejich odpovídajícího ověření. Nadto z dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně řádně zjišťovala a hodnotila skutečné výdaje žalovaného, které jsou pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr rovněž podstatné. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že smlouva obsahovala ujednání o úroku ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba mnohonásobně převyšuje obvyklé úročení spotřebitelských úvěrů poskytovaných na finančním trhu a je v hrubém nepoměru k poskytovanému plnění. Soud proto dospěl k závěru, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy.
20. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavírá, že při uzavření předmětné smlouvy nebyly splněny zákonné požadavky na odpovědné posouzení úvěruschopnosti žalovaného a současně smlouva obsahovala ujednání odporující dobrým mravům. Proto soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné právní jednání. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
21. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, které ovšem soudu nejsou známy.
22. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku částka, kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému odeslána dne datum a byla mu doručena v souladu se zákonnou fikcí dne třetí pracovní den, tj. v pátek datum. Následující pracovní den, tj. v pondělí datum měl žalovaný zaplatit dlužnou částku a ode dne datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 64,2 % uplatněného nároku z žalované částky částka (jistina částka + smluvní úrok částka + smluvní pokuta částka). Neúspěšná byla ohledně částky částka (35,8 %). Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 28,4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve věci částka podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka. Celkem náklady žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 28,4 % nákladů řízení, tedy částku ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.