Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 130/2026-56

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 36 800,77 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 992,22 Kč, když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky 16 808,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení výši 11,50 % ročně z částky 36 800,77 Kč od 16. 1. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 992,22 Kč, když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá co do částky 16 808,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení výši 11,50 % ročně z částky 36 800,77 Kč od 16. 1. 2026 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 12. 3. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 36 800,77 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno. (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno.) dne 2. 7. 2025.

2. Platební rozkaz: Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalované zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR č. účtu-5 ze dne 26. 3. 2026.

3. Předžalobní výzva: Před podáním žaloby byla žalované řádně odeslána předžalobní výzva, a to dne 20. 2. 2026.

4. Rozhodování bez nařízení jednání: Soud postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), podle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle , ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

5. Skutková zjištění soudu: Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, a to zejména smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 2. 7. 2025, že právní předchůdce žalobkyně společnost Multitude Bank p. l. c. (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno.) poskytla žalovanému revolvingový úvěr v celkové výši poskytnuté jistiny 25 750 Kč, který měl být splacen nejpozději do 15. 1. 2026. Úvěr poskytla ve 4 částech, a to dne 02. 07. 2025 částku 10 000,- Kč na účet č. č. účtu pod VS var. symbol, dne 04. 07. 2025 částku 10 000,- Kč na účet č. č. účtu pod VS var. symbol, dne 18. 08. 2025 částku 2 900,- Kč na účet č. č. účtu pod VS var. symbol, dne 15. 09. 2025 částku 2 850,- Kč na účet č. č. účtu pod VS var. symbol. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www. Anonymizováno.cz. Úvěr byl poskytnut žalovanému na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Soud ověřil u banky Anonymizováno Bank, a. s. existenci účtu žalovaného, když banka soudu existenci účtu žalovaného potvrdila a zaslala soudu zároveň výpis z účtu dle žádosti soudu. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas. Dále žalobkyně uvedla, že podle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 36 800,77,- Kč, která se skládá z jistiny ve výši 19 992,22,- Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 250,- Kč (5x 250,- Kč) dle čl. 8.1 standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 15 558,55,- Kč dle listu č. hodnota úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.

6. Zkoumání úvěruschopnosti: Soud po seznámení se s listinnými důkazy vyzval žalobkyni, aby předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalované za období před poskytnutím úvěru, posouzení závazků žalované a jejich plnění, posouzení celkové majetkové situace žalované. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860,- Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. V tomto případě však žalobkyně skutečné majetkové poměry řádným způsobem neověřila a tedy nezjistila. Za této situace soud s ohledem na , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu , 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele.

7. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Multitude Bank p. l. c. poskytla žalovanému úvěr v celkové výši jistiny 25 750 Kč. Na poskytnutou jistinu 25 750 Kč uhradil žalovaný dle sdělení žalobkyně 5 757,78 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a poskytnuté a neuhrazené jistině, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, částku 19 992,22 Kč. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nezkoumala ji však řádně a soud proto dospěl k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny, když ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je žalovaná povinna vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Co do zbývající částky jistiny, co do smluvního úroku a co do zákonného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází z § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.

12. Podle § 87 odst. 2 téhož ustanovení „Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům“.

13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn.spisová značka „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná“.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka bod 17. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“.

15. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka: Bod 14.: “Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Bod 15.:“Podle ustálené soudní praxe se důkazním břemenem rozumí procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení; jeho smyslem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy výsledky hodnocení důkazů mu neumožňují přijmout ani závěr o pravdivosti tvrzené skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 10. 1997, sp. zn. spisová značka, uveřejněný na str. 372 v sešitě č. 7/1998 časopisu Právní rozhledy)“. Bod 16.:“Z citované judikatury pro danou věc vyplývá, že domáhá-li se žalobkyně vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru (za situace, kdy v důsledku porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované byla úvěrová smlouva shledána neplatnou), je na poskytovateli úvěru, aby prokázal, že jistinu spotřebitelského úvěru spotřebiteli poskytl. Skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh spočívající v povinnosti vydat věřiteli bezdůvodné obohacení, které získal na úkor poskytovatele přijetím peněžních prostředků na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou však ve prospěch spotřebitele, protože má vliv na splatnost pohledávky věřitele. Jde o skutečnosti, kterých se dlužník dovolává jako skutkové podstaty právní normy v jeho prospěch (dotyčné ustanovení slouží k jeho ochraně). Je to proto spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Takové rozložení uvedeného procesního břemene odpovídá povaze skutečností právně významných pro úsudek o možnostech spotřebitele, které se zakládají na jeho subjektivních poměrech, jež jsou známy právě jemu, nikoliv jeho věřiteli.

16. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takové úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. K obdobným závěrům lze dospět i na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. .

17. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. , bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti jméno FO a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Žalobkyně má tak právo pouze na bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutého a nesplaceného úvěru 19 992,22 Kč.

18. Ačkoliv žalobkyně zkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované, nezkoumala ji řádně. Z výpisu z účtu, který si soud vyžádal od společnosti Anonymizováno Anonymizováno, a. s., bylo zjištěno, že finanční prostředky byly na účet žalovaného č. č. účtu ze strany právního předchůdce žalobkyně společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno. zasílány pod VS var. symbol (2. 7. 2025 částka 10 000,- Kč, dne 4. 7. 2025 částka 10 000,- Kč, dne 18. 08. 2025 částka 2 900 Kč, dne 15. 09. 2025 částka 2 850,- Kč.) Z tohoto výpisu z účtu soud nezjistil, že by žalovaný zpětně na účet této společnosti platil nějaké splátky na poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že na úvěr žalovaný zaplatil celkem 5 757,78 Kč. Pokud jde o příjmy žalovaného, z tohoto výpisu bylo zjištěno, že od zaměstnavatele Anonymizováno právnická osoba. dostával mzdu ve výši 24 000 Kč – 27 000 Kč měsíčně. Z poskytnutého výpisu z účtu však bylo zjištěno, že za období od 2. 7. 2025 do 26. 8. 2025 načerpal žalovaný celkem hodnota úvěrů, a to od různých společností. Žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřovala jak příjmy žalovaného, tak jeho výdaje. Žalovaný si bral úvěry opakovaně od různých společností. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované a smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny, když ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je žalovaná povinna vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

19. Splátky: Soud dospěl k závěru, že zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalované dostupným z obsahu spisu z doby uzavírání úvěru je přiměřená měsíční splátka ve výši 2 500 Kč. Soud proto umožnil žalovanému splácet částku uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč pod ztrátou výhody. Soud má za to, že takto stanovená splatnost dluhu žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru odpovídá kritériím ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a je tedy nejen odpovídající možnostem žalované jako spotřebitele, ale také v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností spotřebitele a poskytovatele úvěru. Ztráta výhody splátek pak znamená, že pokud se žalovaná zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobkyně) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči spotřebiteli (věřitel zašle dlužníku, který je v prodlení, oznámení, kterým uplatní ztrátu výhody splátek, pak dojde k zesplatnění celé částky), když tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, tedy v režimu obdobném, jak jej stanoví § 1931 o. z.

20. Úrok z prodlení: Soud rovněž neshledal důvodným nárok žalobkyně, jímž se domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 800,77 Kč od 16. 1. 2026 do zaplacení. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, ze kterého vyplývá, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální úpravou k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, a nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto nevzniklo v projednávané věci právo na zákonný úrok z prodlení.

21. Náklady řízení: O náhradě nákladů řízení odpovídá , (dále jen „“), dle něhož „Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo“. V tomto případě musel při porovnávání úspěchu a neúspěchu ve věci soud vyházet i z příslušenství k pohledávce, a to úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení. Podle nálezu Ústavního soudu „Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství“.

22. Pro účely výpočtu nákladu řízení tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 19 992,22 Kč. Neúspěšná byla co do částky 16 808,55 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 800,77 Kč od 16. 1. 2026 do zaplacení, když do dne rozhodování soudu 1. 9. 2026 ho soud vyčíslil na 2 643,61 Kč. Žalobkyně byla tak celkově neúspěšná co do částky 19 452,16 Kč a úspěšná co do částky 19 992,22 Kč. Úspěch žalobkyně a žalovaného byl tedy téměř stejný. Soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Splatnost: Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč měsíčně uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku vyplývá z , kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byl schopen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavil, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalovaného řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění stanovená v bodě I.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.