Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
46 A 45/2025 - 46.pdf
PDF · 0 B
No categories available
46 A 45/2025 - 46
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci
žalobkyně: T. Z.
zastoupená M. H.
obě bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2025, čj. X
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 93 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 7. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná odňala žalobkyni od 12. 8. 2025 invalidního důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 8. 7. 2025 žalobkyně nebyla invalidní. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku IPZS ze dne 21. 10. 2025, podle něhož činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně pouze 30 %.
Žaloba
2. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Domnívá se, že posudkoví lékaři nezhodnotili její celkovou výkonnost, schopnost komunikovat, vycházet do společnosti a vykonávat denní aktivity. Z lékařské dokumentace vyplývá, že trpí emočně nestabilní poruchou osobnosti, těžkou posttraumatickou stresovou poruchou a těžkou depresivní poruchou s prvky sociální fobie. Denní aktivity jsou těžce omezeny a není schopna vykonávat pracovní činnost. Sama nevychází z domu, všude ji vozí a doprovází matka, včetně návštěv psychoterapeutky. Hospitalizaci by vzhledem k závislosti na matce nezvládla. V období od března 2023 do dubna 2024 nenavštěvovala terapie, neboť bydlely s matkou na odlehlém místě bez auta. Žádá, aby byly přezkoumány závěry posudku o invaliditě.
Vyjádření žalované
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukazuje na závěry posudku IPZS vypracovaného v řízení o námitkách, z nějž vyplývá, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně neodpovídal žádnému stupni invalidity. S ohledem na žalobní námitky navrhuje důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).
Podstatný obsah správního spisu
4. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyni byl na základě žádosti ze dne 26. 1. 2022 rozhodnutím žalované ze dne 18. 8. 2022 od 12. 7. 2021 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku ze dne 2. 6. 2022 poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 6. 2025. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni odňala invalidní důchod, neboť podle posudku IPZS ze dne 8. 7. 2025 poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. Lékař IPZS v námitkovém řízení v posudku ze dne 21. 10. 2025 dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je psychické postižení, emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční typ. Poruchu osobnosti hodnotil jako středně těžké postižení dle kapitoly V (duševní poruchy a poruchy chování) položky 7 (poruchy osobnosti) písm. b (středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na dolní hranici rozpětí pro příslušnou položku. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí.
Posouzení věci soudem
5. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. ). Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť účastnice se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a má se tedy za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
6. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění “) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
7. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám.
8. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. 4 Ads 13/2003 -54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013 -20).
9. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. 9 Ads 253/2014 -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
10. Soud při posouzení věci vyšel z posudku posudkové komise v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2026, který si v souladu s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vyžádal za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně.
11. Posudková komise v posudku dospěla k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí nadále invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Datum vzniku invalidity stanovila datem 12. 7. 2021 a dobu platnosti posudku (lhůtu pro kontrolní lékařské prohlídky) do 31. 5. 2027.
12. Posudek posudkové komise dle názoru soudu splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise ve složení předsedkyně – posudkové lékařky, odborné lékařky v oboru psychiatrie a tajemnice vyšla z veškeré zdravotnické dokumentace žalobkyně i z vlastního přešetření žalobkyně odbornou lékařkou při jednání komise. Podrobně zrekapitulovala nálezy z psychiatrických a psychologických vyšetření. Z nich vyplývá, že žalobkyně trpí emočně nestabilní poruchou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, její sociální fungování je značně zhoršené. Psychický stav je farmakologicky obtížně ovlivnitelný. Žalobkyně je v péči psychiatra a dochází na psychoterapie zaměřené na zpracování traumatických zážitků, snížení projevů úzkosti a osvojování si adaptivních copingových strategií. Psychické obtíže jsou přítomny dlouhodobě, s kolísající intenzitou. Při přešetření odbornou lékařkou z oboru psychiatrie při jednání posudkové komise žalobkyně působila mladší, než je její kalendářní věk, byla úzkostná, choulila se na židli, klepala se, v některých chvílích plakala, spoléhala se, že za ni bude odpovídat matka, na některé otázky neodpovídala nebo odpovídala po dlouhých latencích, tichou a málo obsažnou řečí, závěrem jednání, když nesouhlasila, mluvila rázně. Dle odborné lékařky u žalobkyně pravděpodobně dominují vyhýbavé osobnostní rysy s tendencí k sociálnímu stažení a izolaci. Posudková komise dospěla k závěru, že u žalobkyně se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla porucha osobnosti, emočně nestabilní, spíše než depresivní porucha. Tomu odpovídá skutečnost, že na psychické obtíže žalobkyně víceméně nezabírají psychofarmaka. K upřesnění diagnózy a nastavení terapie by přispěla hospitalizace, která však dosud neproběhla. Rozhodující zdravotní postižení posudková komise na základě dostupných odborných nálezů a vlastního vyšetření žalobkyně hodnotila podle kapitoly V (duševní poruchy a poruchy chování) položky 7 (poruchy osobnosti) písm. b) (středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozpětí 30 až 45 %. Vzhledem k funkčnímu postižení stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí, důvody pro aplikaci § 3 vyhlášky o posuzování invalidity neshledala. Posudková komise vyložila, že udávané subjektivní obtíže nemají plný korelát v objektivních nálezech. Odborné lékařské zprávy neprokazují posudkově významné zhoršení zdravotního stavu, které by odůvodňovalo uznání vyššího stupně invalidity, a nedokládají naplnění kritérií těžkého postižení dle kapitoly V položky 7 písm. c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, které předpokládá těžké narušení výkonu většiny denních aktivit, funkčně významné poruchy osobnosti provázené jiným závažným duševním postižením, těžké narušení adaptability, stavy, kdy se psychopatologické projevy blíží jiným závažným duševním poruchám (simplexní schizofrenii, schizotypní poruše) nebo jsou přítomna nezvládnutelná primitivní pudová jednání nebo stavy během poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústav u za účelem léčení poruchy, pokud uvedená léčba má trvat nebo trvá déle než jeden rok. Dle posudkové komise byla žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Ani účastnice řízení nevznesly proti posudku posudkové komise žádné námitky, jimiž by zpochybnily jeho závěr a které by odůvodnily zadání doplňujícího, případně srovnávacího posudku. Takové doplnění dokazování účastnice ani nenavrhly. Soud připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoli vyšetřovací (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, čj. 1 As 100/2009 -129, nebo ze dne 5. 3. 2015, čj. 7 As 279/2014 -23). Skutkový stav je proto zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených s tím, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky.
13. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise i ve vztahu k podkladům, z nichž vyšla žalovaná, tedy zejména posudku IPZS vyhotovenému pro účely řízení o námitkách.
Posudek posudkové komise soud považuje za nejpřesvědčivější a vycházející z nejúplnějších podkladů. Posudková komise měla k dispozici též další nálezy z psychiatrického vyšetření ze dne 3. 12. 2025 a psychologického vyšetření ze dne 28. 11. 2025 a kromě doložených zpráv hodnotila zdravotní postižení žalobkyně též na základě vlastního vyšetření při jednání odbornou lékařkou z oboru psychiatrie. Ačkoli další zprávy a vyšetření, z nichž vycházela posudková komise, jsou z doby po vydání napadeného rozhodnutí, vypovídají o intenzitě zdravotního postižení, kterým žalobkyně trpěla v době vydání napadeného rozhodnutí.
14. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně dosahovala 45 %, a žalobkyně tedy byla invalidní dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná vyšla při svém rozhodování z nesprávného skutkového závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila pouze 30 %, a v návaznosti na to nesprávně dovodila, že žalobkyně nebyla invalidní. Napadené rozhodnutí je tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, která způsobila jeho nezákonnost.
Závěr a náhrada nákladů řízení
15. Vzhledem k tomu, že žaloba je důvodná, soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ). Žalovaná mezi podklady svého rozhodnutí zahrne též posudek posudkové komise ze dne 19. 5. 2026 (§ 78 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. ).
16. Soud neprovedl důkaz předloženými lékařskými zprávami, neboť skutkový stav byl pro účely rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn posudkem posudkové komise, která měla všechny lékařské zprávy k dispozici a při posouzení zdravotního stavu žalobkyně z nich vycházela. Soud nemá potřebné odborné znalosti k tomu, aby z lékařských zpráv sám vyvodil relevantní skutkové závěry ohledně poklesu pracovní schopnosti. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobkyně, neboť její zdravotní stav byl zjištěn posudkem posudkové komise, která vzala v úvahu též vyjádření žalobkyně a při svém jednání vyšetřila zdravotní stav žalobkyně odbornou lékařkou. Soud nemá odborné znalosti, aby sám posuzoval míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, nadto pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti nejsou rozhodující subjektivně vnímané zdravotní obtíže. Nejde tedy o případ, kdy by nebylo možné dokazovanou rozhodnou skutečnost prokázat jinak (§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, který se použije v řízení ve správním soudnictví dle § 64 s. ř. s. s. ř. s. ).
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Ty dle obsahu spisu tvoří náklady žalobkyně na poštovné za zaslání žaloby ve výši 93 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 9 s. ř. s. s. ř. s. ). Soud připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v řízení podle soudního řádu správního vyloučeno použití § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2015, čj. 6 As 135/2015 -79).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 30. července 2026
Lenka Oulíková v. r.
soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.