Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
23 A 27/2026 - 77.pdf
PDF · 0 B
No categories available
23 A 27/2026 - 77
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Postulkovou ve věci
žalobkyně: nezl. S. S., nar. dne X, občanka Ukrajiny
zast. zák. zástupcem (otcem) V. S., nar. X, občan Ukrajiny
oba pobytem na území republiky X
zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem
sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, že dne 1. 6. 2026 nepřidal žalobkyni ke společnému vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt jejích rodičů a nezl. sestry,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Základ sporu
1. Žalobkyně v podané žalobě tvrdí, že žalovaný se vůči ní dopustil nezákonného zásahu, jelikož poté, co dne 19. 5. 2026 prostřednictvím otce požádala žalovaného, aby ji přidal ke společnému vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt učiněnému dne 20. 4. 2026 jejími rodiči a nezl. sestrou podle § 7p odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (dále jen „Lex Ukrajina “), ji žalovaný dne 1. 6. 2026 odmítl k nim přidat.
2. Dne X se žalobkyně, občanka Ukrajiny, narodila ukrajinským rodičům v České republice.
3. Dne 20. 4. 2026 rodiče a nezl. sestra žalobkyně společně žalovanému vyjádřili zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p odst. 1 Lex Ukrajina .
4. Dne 22. 4. 2026 rodiče žalobkyně požádali žalovaného o udělení oprávnění žalobkyni k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice (dočasnou ochranu).
5. Téhož dne, dne 22. 4. 2026, žalovaný žádosti rodičů žalobkyně vyhověl a udělil žalobkyni oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice (dočasnou ochranu).
6. Dne 19. 5. 2026 otec žalobkyně žádal žalovaného, aby připojil žalobkyni ke společně vyjádřenému zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt učiněnému dne 20. 4. 2026.
7. Dne 1. 6. 2026 žalovaný otci sdělil, že žalobkyni nelze připojit ke společnému zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p odst. 6 Lex Ukrajina ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 86/2025 Sb. , o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu (dále též „nařízení vlády“), doba pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt byla stanovena od 1. 4. 2026 do 30. 4. 2026.
8. Proti postupu žalovaného ze dne 1. 6. 2026 žalobkyně brojí podanou zásahovou žalobou.
II. Žalobní argumentace
9. Žalobkyně považuje postup žalovaného za nezákonný, který přepjatě formalisticky nezohledňuje individuální okolnosti žalobkyně v rozporu se základními zásadami podle § 2 odst. 2 , odst. 4 a § 4 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád “), ani nejlepší zájem žalobkyně podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte setrvat s rodiči a sestrou v bezpečné zemi. Postup žalovaného nepřímo zasahuje i do práva rodičů žalobkyně na respektování soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, i do nejlepšího zájmu nezletilé sestry žalobkyně podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, a je v rozporu s mezinárodními závazky. Žalovanému muselo být z úřední činnosti známo, že žalobkyni byla udělena dočasná ochrana dne 22. 4. 2026. Stalo se tomu tak po společném vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt jejími rodiči a sestrou dne 20. 4. 2026. Dočasná ochrana žalobkyni nebyla ani standardně vylepena do cestovního dokladu, jímž ještě nedisponovala, byl jí vydán dne 8. 5. 2026. Podle žalobkyně žalovaný nezohlednil její věk, závislost na rodičích, datum udělení dočasné ochrany, datum vydání cestovního pasu, rodinnou situaci, ani bezpečnostní situaci v zemi původu.
10. Podle žalobkyně měl žalovaný aplikovat § 88 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC “), podle kterého mají rodiče cizince narozeného na území České republiky lhůtu 60 dnů ode dne narození pro podání žádosti o příslušné pobytové oprávnění pro nezletilé dítě. Žalovanému nic nebránilo, aby namísto formalistického výkladu § 7p Lex Ukrajina analogicky aplikoval lhůtu 60 dnů ode dne narození žalobkyně pro přidání její osoby ke společnému vyjádření zájmu jejích rodičů o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7o odst. 4 Lex Ukrajina ve spojení s § 88 ZPC . Takový postup by odpovídal zásadám činnosti správních orgánů a respektoval by nejlepší zájem žalobkyně podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Žalobkyně si je vědoma, že na udělení zvláštního dlouhodobého pobytu není podle § 7o odst. 3 Lex Ukrajina právní nárok, žalovaný si však nemůže počínat libovolně a zneužít správní uvážení, musí dodržovat mezinárodní závazky (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2026 č. j. 30 A 73/2025 -65). Dopadem nezákonného postupu je pak zánik registrace všech členů rodiny podle § 7p odst. 3 Lex Ukrajina .
11. Žalobkyně dne 29. 7. 2026 v doplnění žaloby odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2026 č. j. 22 Azs 24/2026 -52.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
12. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Konstatuje, že zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7o a násl. Lex Ukrajina se nevydává ve správním řízení, žalovaný k němu nevede žádný správný spis. Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt probíhá výhradně prostřednictvím elektronických formulářů na internetových stránkách žalovaného podle § 7p odst. 1 Lex Ukrajina . Zvláštní dlouhodobý pobyt je povolením k dlouhodobému pobytu, které může získat pouze držitel oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany za podmínek podle § 7o až § 7w Lex Ukrajina . V daném případě žalovaný podle § 7p odst. 2 ve znění § 7u odst. 5 Lex Ukrajina dodatečně nepřipojil žalobkyni k vyjádřenému zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt jejích rodičů a sestry na základě žádosti ze dne 19. 5. 2026, jelikož rodiče žalobkyně nesplnili povinnost podle § 7p odst. 2 Lex Ukrajina tím, že poté, co žalobkyně dne 22. 4. 2026 získala oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, nepřipojili ji již k vyjádřenému zájmu o toto pobytové oprávnění, které učinili dříve dne 20. 4. 2026.
13. Podle žalovaného v § 7p odst. 2 Lex Ukrajina je uvedena povinnost vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt za všechny nezletilé děti, které jsou držiteli dočasné ochrany, a které se svým zákonným zástupcem pobývají na území. V době stanovené pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt od 1. 4. 2026 do 30. 4. 2026 byla žalobkyně držitelkou dočasné ochrany, proto jejím rodičům ode dne 22. 4. 2026 vznikla podle § 7p odst. 2 Lex Ukrajina povinnost vyjádřit společný zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt také pro ni. Na přidání žalobkyně k již vyjádřenému společnému zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt měli rodiče žalobkyně více jak týden, během něho tak mohli učinit kdykoliv a z pohodlí domova. To však neučinili, žádost byla podána poté, až dne 19. 5. 2026.
14. Žalovaný poukazuje na § 7p odst. 2 Lex Ukrajina , podle kterého oba manželé žijící ve společné domácnosti jsou podle povinni provést vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt společně, přičemž cizinec či jeden z manželů provádějící vyjádření zájmu je současně povinen vyjádřit zájem také za děti mladší 18 let žijící s ním ve společné domácnosti a pobývající na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou. Zákon neváže zahrnutí nezletilého dítěte do společného vyjádření zájmu na to, zda dítě v okamžiku vyjádření zájmu disponuje cestovním dokladem. Rozhodujícími skutečnostmi jsou jeho věk, existence společné domácnosti a skutečnost, že pobývá na území České republiky na základě dočasné ochrany. Žalobkyně se narodila X, oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice (dočasná ochrana) jí bylo uděleno dne 22. 4. 2026. V době do skončení stanovené doby k vyjádření zájmu dne 30. 4. 2026 byla držitelkou dočasné ochrany udělené Českou republikou. Skutečnost, že její rodiče učinili společné vyjádření zájmu již dne 20. 4. 2026, sama o sobě nemohla způsobit, že by žalobkyně byla z povinnosti společného vyjádření zájmu vyloučena. Po udělení dočasné ochrany dne 22. 4. 2026 měli rodiče žalobkyně ještě 8 dnů do skončení doby k vyjádření společného zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt také pro ni. V této době mohli učinit kroky, aby i žalobkyně byla do jejich společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt zahrnuta.
15. Žalovaný zdůrazňuje, že Lex Ukrajina v návaznosti na nařízení vlády obsahuje komplexní časovou úpravu institutu vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt. Výslovně stanoví, kdo je povinen zájem vyjádřit, za které nezletilé děti jej lze či je nutno vyjádřit, jakým způsobem se vyjádření provádí a v jaké době tak musí být učiněno, i právní následek nesplnění povinnosti společného vyjádření zájmu. Zákon tuto otázku upravuje výslovně s tím, že časový rámec stanoví nařízení vlády. Subsidiární použití § 88 ZPC nepřichází pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt v úvahu, ustanovení § 88 ZPC upravuje pobytový režim dítěte narozeného na území, ale nikoli pro společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt. Aplikace lhůty 60 dnů na institut společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt by představovalo nepřípustné přetváření zákonné úpravy.
16. Žalovaný nezpochybňuje význam čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte ani povinnost zohledňovat nejlepší zájem dítěte při rozhodování. Tato zásada však neznamená, že správní orgán může v jednotlivém případě pominout zákonnou podmínku či vytvořit postup, který zákon neupravuje. Nejlepší zájem dítěte je nutno zohlednit v prostoru, který právní řád správnímu orgánu poskytuje. Nemůže tím založit pravomoc správního orgánu prodloužit zákonem stanovenou lhůtu, ani prominout nesplnění zákonné povinnosti, či dodatečně změnit okruh osob, za které bylo společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt učiněno. V opačném případě by žalovaný nahrazoval zákonodárce a vytvářel novou kategorii případů, v nichž by bylo možné společné vyjádření zájmu doplnit i po skončení zákonné lhůty. Docházelo by tím k nerovnému zacházení s účastníky řízení ve srovnatelném postavení. Postup podle zákona nelze považovat za formalistický. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2026 č. j. 30 A 73/2025 -65 řešil skutkově jinou situaci. V předmětné věci neabsentoval formální údaj, nýbrž rodiče žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě za ni neučinili společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt. Nebyla tak splněna zákonem stanovená povinnost, nikoli formální nedostatek podání, jako tomu bylo v tamním případě. Jednání rodičů žalobkyně, kteří do 30. 4. 2026 nereagovali, a až následně cca tři týdny po skončení doby k vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt (dne 19. 5. 2026) požadavek za ni dodatečně vznesli, nemůže být přičítáno k tíži žalovaného. Postup žalovaného není v rozporu s jakýmkoli mezinárodním závazkem ČR, žalobkyně je držitelkou platného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany stejně jako její rodiče.
IV. Doplnění žaloby žalobkyní
17. Žalobkyně dne 1. 10. 2026 k žalobě doplnila, že její rodiče a sestra byli dne 1. 10. 2026 vyrozuměni o splnění podmínek k registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu.
V. Posouzení věci soudem
18. Městský soud v Praze v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí (§ 87 odst. 1 část věty před středníkem s. ř. s. s. ř. s. ).
19. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem vyjádřili souhlas žalovaný a opakovaně i žalobkyně (§ 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ). Podkladem pro rozhodnutí soudu jsou screenshoty obrazovek z elektronických podání žalovanému v dané věci, které soudu zaslali jak žalobkyně, tak žalovaný. Jejich obsah účastníci řízení nesporují, je jim dobře znám, posouzení důvodnosti žaloby záleží na zodpovězení právní otázky.
20. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobkyně byla přímo (1. podmínka) zkrácena na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byly zaměřeny přímo proti ní nebo v jejich důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobkyni ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. poskytnout (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008 č. j. 2 Aps 1/2005 -65).
21. V posuzované věci jsou splněny první, druhá a pátá podmínka, neboť nepřidání osoby žalobkyně k dříve společnému vyjádření zájmu jejích rodičů a nezl. sestry o zvláštní dlouhodobý pobyt dne 20. 4. 2026, představuje přímý zásah do práv žalobkyně bez ohledu na to, že jí žalovaný dne 22. 4. 2026 udělil oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice. Čtvrtá podmínka testu je tudíž taktéž splněna.
22. Zbývá tedy posoudit třetí podmínku, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud žalobkyni na základě žádosti jejího otce ze dne 19. 5. 2026 nepřipojil ke společnému vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt učiněnému rodiči a nezl. sestrou ze dne 20. 4. 2026, a o tom dne 1. 6. 2026 vyrozuměl otce žalobkyně.
23. Soud vycházel z této právní úpravy.
24. Podle § 7p odst. 1 Lex Ukrajina cizinec starší 18 let, který pobývá na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou a má zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, je povinen tento zájem vůči Ministerstvu vnitra vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře zveřejněného na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt (dále jen „vyjádření zájmu“) se provádí s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace; k jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 18 let provádí vyjádření zájmu jeho zákonný zástupce nebo jiná osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Vyjádření zájmu je dokončeno zasláním potvrzení Ministerstva vnitra o přijetí vyjádření zájmu na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvedl v elektronickém formuláři. Vyjádření zájmu může být součástí registrace k prodloužení dočasné ochrany. Vyjádření zájmu je platné po dobu 1 roku ode dne zaslání potvrzení o přijetí vyjádření zájmu. Cizinec může vyjádření zájmu během doby k vyjádření zájmu zrušit.
25. Podle § 7p odst. 2 Lex Ukrajina vyjádření zájmu jsou povinni provést oba manželé žijící ve společné domácnosti, přičemž každý z nich je povinen v elektronickém formuláři uvést druhého z manželů. Cizinec nebo 1 z manželů provádějící vyjádření zájmu je povinen zároveň vyjádřit zájem i za děti mladší 18 let žijící s ním ve společné domácnosti a pobývající na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou. Dále je cizinec oprávněn v elektronickém formuláři uvést i nezaopatřené zletilé dítě podle zákona o státní sociální podpoře nebo rodinného příslušníka podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky; podmínka osamělosti se neuplatní. Nezaopatřené zletilé dítě podle zákona o státní sociální podpoře a rodinný příslušník podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky mohou v elektronickém formuláři uvést rodinného příslušníka, se kterým budou společně posuzováni; je-li v elektronickém formuláři uveden rodinný příslušník, se kterým budou společně posuzováni, je vyjádření zájmu nezaopatřeného zletilého dítěte podle zákona o státní sociální podpoře nebo rodinného příslušníka podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky platné pouze v případě, že rodinný příslušník, se kterým budou společně posuzováni, tyto osoby také v elektronickém formuláři uvedl. Je-li vedle cizince uvedena alespoň 1 další osoba, jde o společné vyjádření zájmu a tyto osoby budou posuzovány společně.
26. Podle § 7p odst. 6 Lex Ukrajina vláda stanoví nařízením dobu k vyjádření zájmu.
27. Podle § 7u odst. 5 Lex Ukrajina narodí-li se cizinci před převzetím průkazu o povolení k pobytu dítě, Ministerstvo vnitra narozené dítě přidá do společné registrace k pobytu a znovu vyznačí, zda společně registrované osoby splňují podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f). Nesplňují-li nadále společně registrované osoby podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f), registrace k pobytu zaniká.
28. Podle § 7w odst. 1 Lex Ukrajina ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o účelu pobytu se nepoužijí.
29. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt lze v době od 1. dubna 2026 do 30. dubna 2026.
30. Soud konstatuje, že podle důvodové zprávy k zákonu č. 24/2025 Sb. , jímž se mění Lex Ukrajina , s ohledem na vysoký počet držitelů dočasné ochrany, není v možnostech žalovaného vést individuální správní řízení o tomto pobytu a obdobně i ze strany jiných orgánů státní správy vystavovat dílčí potvrzení pro potřeby individuálního správního řízení. Proces získání zvláštního dlouhodobého pobytu je proto koncipován s maximální mírou automatičnosti tak, aby byl realizovatelný s využitím stávajících kapacit žalovaného. Základními prvky je automatické ověření splnění podmínek s využitím dat z informačních systémů státní správy bez nutnosti individuálního posouzení a následná online registrace. Nařízením vlády je upraveno rozhodné datum, ke kterému je nutné podmínky pro vyznačení v seznamu zájemců splnit, tak doba, resp. časové období určené k projevení vyjádření zájmu o dlouhodobý pobyt.
31. K otázce procesu posuzování podmínek získání zvláštního dlouhodobého pobytu zdejší soud v rozsudku ze dne 18. 5. 2026 č. j. 8 A 187/2025 –29, konstatoval, že zvláštní dlouhodobý pobyt je výslovně popsán jako pobytové oprávnění standardního charakteru, zpracovatelný pouze mimo klasické individuální správní řízení, protože počet potenciálních žadatelů je mimořádně vysoký (odhad stovek tisíc osob), a není v možnostech žalovaného vést individuální spisovou agendu, provádět dokazování či vydávat individuální úkony ve standardním procesním režimu, a současně účel Lex Ukrajina vyžaduje rychlost, automatizaci a minimální administrativní zátěž. Postup získání zvláštního dlouhodobého pobytu musí být konstruován s maximální mírou automatičnosti, přičemž těžiště spočívá v automatickém ověřování splnění podmínek prostřednictvím dat z informačních systémů veřejné správy. Řízení o zvláštním dlouhodobém pobytu není a nemá být správním řízením v klasickém smyslu, neboť nepracuje s dokumenty, nýbrž s automatizovaně získávanými daty, a nevytváří správní spis, protože taková struktura by byla nejen nadbytečná, ale zcela neslučitelná se smyslem a účelem Lex Ukrajina , který je postaven na rychlosti, automatičnosti a masové administrativní zvládnutelnosti. Institut zvláštního dlouhodobého pobytu je normativně postaven na plně elektronickém, automatizovaném a parametrickém posouzení, v němž je rozhodná datová kvalita vstupů (§ 7q a § 7r ) a následná jednorázová osobní fáze pořízení biometrických údajů (§ 7t ). Jak plyne i z nařízení vlády, zákonodárce vystavěl procesní model, který využívá pouze ty procesní prvky, jež jsou slučitelné s masovostí, automatizací a digitální proveditelností, přičemž ostatní prvky běžných správních řízení vědomě vypustil. Soud v tamní věci uzavřel, že zvláštní dlouhodobý pobyt je nenárokovým pobytovým oprávněním, zájemce tedy nemá subjektivní právo na výsledek (tj. na udělení pobytu), má však nepochybně právo na to, aby proces proběhl zákonným způsobem, byl bez libovůle, využíval správné údaje, a byl veden způsobem odpovídajícím zákonné konstrukci Lex Ukrajina .
32. Z citované právní úpravy plyne, že zvláštní dlouhodobý pobyt může získat jen držitel oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice za podmínek stanovených v zákoně (§ 7o až 7w Lex Ukrajina ). Mezi tyto podmínky patří i podmínka ohraničující časový úsek pro možnost vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p odst. 6 Lex Ukrajina za užití § 2 odst. 1 nařízení vlády. Ta znamená, že toliko v době od 1. dubna 2026 do 30. dubna 2026 bylo možné takový zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt vyjádřit. Jinými slovy, žadatel o zvláštní dlouhodobý pobyt byl povinen vyjádření zájmu uplatnit u žalovaného pouze v zákonem určené lhůtě podle nařízení vlády od 1. dubna 2026 do 30. dubna 2026. Uplatnění vyjádření zájmu před či po tomto časově ohraničeném termínu nemůže být úspěšné a podléhat soudní ochraně.
33. Ve věci žalobkyně je podstatné, že jmenovaná je součástí své ukrajinské rodiny, kterou tvoří její rodiče a nezl. sestra. Na žalobkyni a její rodinu tak míří právní úprava § 7p odst. 2 Lex Ukrajina , citovaná shora. Znamená to, že celá rodina byla povinna společně vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt. Oba manželé žijící ve společné domácnosti byli povinni v elektronickém formuláři uvést druhého z manželů a současně jeden z nich byl povinen vyjádřit zájem i za děti mladší 18 let žijící s ním ve společné domácnosti na území České republiky na základě udělené dočasné ochrany.
34. V daném případě rodiče a nezl. sestra žalobkyně uplatnili u žalovaného společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt dne 20. 4. 2026. Žalobkyně v ten den oprávněním k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice nedisponovala, rodiče žalobkyně o její dočasnou ochranu do uvedeného data žalovaného nepožádali. Avšak dva dny poté, dne 22. 4. 2026, k uplatněné žádosti (prostřednictvím rodičů), žalobkyně ihned od žalovaného získala oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice. Jinými slovy, žalobkyně ode dne 22. 4. 2026 také disponovala oprávněním k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice, stejným jako její rodina – matka, otec i nezl. sestra. Rodina žalobkyně ale již dne 20. 4. 2026 u žalovaného společně vyjádřila zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt. Protože zákon stanovil (pro rok 2026) časově ohraničené období k vyjádření zájmu podle § 7p odst. 6 Lex Ukrajina za užití § 2 odst. 1 nařízení vlády do konce měsíce dubna 2026, tj. do 30. 4. 2026, rodina žalobkyně byla povinna za ni učinit kroky, aby i žalobkyně v této zákonem dané lhůtě do 30. 4. 2026 byla k nim připojena do společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt rodiny. To však rodina žalobkyně za ni neučinila. Žádost o připojení žalobkyně do společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt učinil otec žalobkyně až poté, po skončení zákonem stanovené lhůty, dne 19. 5. 2026. Žalobkyně přitom nedoložila, co konkrétního jí, resp. jejím rodičům, bránilo v tom, aby do 30. 4. 2026 v zákonem stanovené lhůtě učinili kroky ke společnému vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt celé čtyřčlenné rodiny. Nemožnost takového postupu žalobkyně přitom netvrdí ani nedokládá.
35. Podle soudu proto žalovaný nepochybil, když dne 1. 6. 2026 odmítl žalobkyni vyhovět její žádosti ze dne 19. 5. 2026 a nepřipojil ji do společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt.
36. Žádost otce žalobkyně byla podána žalovanému po lhůtě zákonem stanovené, neboť ji bylo nezbytné uplatnit nejpozději dne 30. 4. 2026. Žalovaný ani nemohl žalobkyni připojit do společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt, když ona sama až ode dne 22. 4. 2026 nedisponovala tzv. dočasnou ochranou. Bylo věcí rodičů žalobkyně, aby v mezidobí od 22. 4. 2026 do 30. 4. 2026 učinili kroky ke společnému vyjádření zájmů o zvláštní dlouhodobý pobyt celé rodiny, včetně žalobkyně.
37. Soud pro úplnost uvádí, že bylo jednodušší sled událostí obrátit a nejdříve pro žalobkyni požádat o tzv. dočasnou ochranu, a poté, za celou rodinu podat žalovanému společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt celé čtyřčlenné rodiny. Takový postup však rodiče žalobkyně nezvolili, proto nelze klást za vinu žalovanému, že po lhůtě uplatněné žádosti nevyhověl.
38. Byť se žalobkyni jeví postup žalovaného za přepjatě formalistický, tak není nezákonný. Žalovaný nemohl na věc aplikovat § 88 odst. 1 ZPC , jelikož jednak Lex Ukrajina má aplikační přednost před ustanoveními ZPC , podle kterého by lhůta 60 dnů (podle § 88 odst. 1 ZPC ) by byla rozporná se lhůtou uvedenou v § 7p odst. 6 Lex Ukrajina za užití § 2 odst. 1 nařízení vlády, protože by se míjely a byla by tak porušena právní jistota. Jednak v průběhu měsíce dubna 2026, resp. od 22. 4. 2026, celá rodina žalobkyně disponovala dočasnou ochranou, proto nebyl důvod neužít zákonem předpokládaný postup uvedený v § 7p odst. 2 Lex Ukrajina . V postupu žalovaného podle zákona soud proto v dané věci neshledal, že by žalovaný užil nějaké tvrzené libovůle či jednal v rozporu se zásadami činnosti správních orgánů (§ 2 odst. 2 , odst. 4, ani § 4 odst. 1 správního řádu ).
39. Postup žalovaného soud neshledal rozporným ani s čl. 3 Úmluvy o právech dítěte setrvat s rodiči a sestrou v bezpečné zemi. Z ničeho soud neshledal, že by žalovaný vůči rodině žalobkyně postupoval tak, aby nemohla setrvat v bezpečné zemi, kterou Česká republika je, ani v ničem neshledal, že by žalovaný jednal v rozporu s Úmluvou o právech dítěte. Žalovaný jednal v mantinelech zákona a umožnil rodině žalobkyně to, co Ukrajincům povoluje zvlášť pro ně určený zákon. Žalobkyně, stejně jako její rodiče a sestra, disponují na území České republiky tzv. dočasnou ochranou, a tedy i veškerými zdravotními i sociálními výhodami s tím spojenými. Současně soud v postupu žalovaného neshledal žádný zásad do práv a zájmu rodičů žalobkyně na soukromý a rodinný život podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ani žádný obecně tvrzený rozpor s mezinárodními závazky, rodina i nadále setrvává pohromadě, opak z ničeho nevyplývá.
40. K poukazu žalobkyně na cestovní doklad soud uvádí, že tento není podmínkou pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p Lex Ukrajina , takové námitky jsou mimoběžné. Stejně tak jako námitky ohledně zohlednění věku žalobkyně, závislosti na rodičích, data udělení dočasné ochrany, data vydání cestovního pasu, rodinné situace, či bezpečnostní situace v zemi původu, nic takového § 7p odst. 1 , 2 Lex Ukrajina nezohledňuje. Ve věci bylo podstatné, že ode dne 22. 4. 2026 žalobkyně disponovala dočasnou ochranou na území České republiky a do dne 30. 4. 2026 její rodina za ni nepodnikla žádné kroky, aby ji žalovaný mohl (z podnětu žalobkyně, resp. jejích rodičů) v zákonem stanovené lhůtě připojit k nim do společného vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt ve smyslu § 7p odst. 2 Lex Ukrajina . Žádné zneužití správního uvážení žalovaný v dané věci svévolně neučinil, jelikož postupoval podle zákona, žádné správní uvážení ani v této věci nepřipadalo v úvahu. Povinnosti, které tížili rodiče žalobkyně, nelze automaticky přenést na žalovaného. Jiný postup než jaký zvolil žalovaný, by byl naopak netransparentní, rozporný se zásadou předvídatelnosti a zákonnosti, žalovaný by se tím dopouštěl nepřípustné preference žalobkyně oproti jiným účastníkům ve stejné situaci jako je žalobkyně a obcházení zákona, což by mohlo působit vůči jiným diskriminačně.
41. Žádný zásadní dopad do práv žalobkyně a její rodiny do rodinného života soud neshledal, celá rodina disponuje tzv. dočasnou ochranou na území České republiky se zachováním kompletního rodinného i sociálního zázemí. Tomu ostatně svědčí i vyjádření žalobkyně ze dne 1. 10. 2026 o tom, že její rodiče a sestra byli dne 1. 10. 2026 vyrozuměni o splnění podmínek k registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu.
42. K poukazu žalobkyně na rozsudky soud uvádí, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2026 č. j. 30 A 73/2025 -65 není na věc příhodný. V něm žalovaný neumožnil registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle § 7s a násl. Lex Ukrajina nezletilé, u níž neshledal, že by byla po dobu 12 dnů držitelkou oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, neměla dokončenou registraci. Jednalo se o formální pochybení. V předmětné věci o žádné formální pochybení nešlo, žalobkyně disponovala dočasnou ochranou od 22. 4. 2026 a její rodiče měli do 30. 4. 2026 dostatečný časový prostor, aby mohli žalobkyni zajistit společné vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt pro ni i celou rodinu. Ani rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2026 č. j. 22 Azs 24/2026 -52 není na věc příhodný. V něm žalovaný též neumožnil registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle § 7s a násl. Lex Ukrajina z důvodu nesplnění podmínky nepřetržitého pobytu na území České republiky, což je situace s předmětnou věcí odlišná.
VI. Závěr a náklady řízení
43. Soud ve věci shledal, že třetí podmínka ve věci splněna není, nezákonný zásah soud v jednání žalovaného ze dne 1. 6. 2026 neshledal. Podle § 87 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. proto soud zamítl žalobu, neboť není důvodná.
44. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního . Žalobkyně ve věci úspěšná nebyla a žalovanému nad rámec jeho činnosti náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je kasační stížnost přípustná (§ 102 s. ř. s. s. ř. s. ). Nepřípustná je však taková kasační stížnost, na niž dopadají výluky z přípustnosti stanovené v § 104 s. ř. s. s. ř. s. Kasační stížnost se podává ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha dne 7. října 2026
Mgr. Iveta Postulková v. r.
soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.