Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Ad 7/2025 - 45

9 č. j.

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci

žalobce: P. S.

bytem X

zastoupen zákonnou zástupkyní M. S.

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,

se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/211670-924/6,

sp. zn. SZ/MPSV-2024/211670-924,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2024, č.j. MPSV-2024/211670-924/6 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka ve Zlíně (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 30. 8. 2024, č. j. 248569/24/ZL. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 5. 6. 2024.

II. Žaloba

2. Žalobce především namítal, že při rozhodování nebylo postupováno podle a 34b odst. 1 písm. c), odst. 3 a 5 , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „“) a podle přílohy č. 4 odst. 2 písm. i) a m) vyhl. č. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „vyhl. č. “).

3. Žalobce své námitky skutkově konkretizoval zejména tak, že podle faktické míry schopnosti je jeho omezení v oblasti především orientace takového rozsahu, že není schopen se v exteriéru samostatně pohybovat. Podle klinické psycholožky jsou totiž jeho paměťové funkce významně oslabeny, je oslabena představivost, mentální a kognitivní zpomalení, oslabení vizumotorické koordinace, oslabení řazení posloupnosti dějů, omezení plánování a organizace činností. Závěrem klinická psycholožka dodává, že jde o stav mentální retardace s potřebou každodenní pomoci a péče, přičemž uvádí další omezení, které každodenně negativně ovlivňují jeho situaci. Dle názoru žalobce, resp. jeho zákonné zástupkyně, je tak splněna podmínka , tj. těžké funkční postižení orientace.

4. Žalobce dále uvedl, že jeho zdravotní postižení je závažné a kombinované způsobené vícero vlivy a diagnózami v různých oblastech postižení způsobující psychická a mentální omezení. Je také způsobeno onkologickými onemocněními, tj. i předchozím onkologickým postižením a zdravotními komplikacemi. Pokud takové postižení není uvedeno ve vyhl. č. , pak by měl správní orgán hledat a posoudit zdravotní postižení tak, aby jeho práva byla řádně chráněna. Při vědomí toho, co se děje na ulicích, v dopravních prostředcích, nelze vycházet z toho, že žalobce se snad dopraví, kam má a snad dorazí zase zpět domů. Ve zprávách specialistů je přitom uvedeno, že jeho stav a schopnosti orientace v exteriéru neodpovídají schopnostem dítěte stejného věku. Žalobce, resp. jeho zákonná zástupkyně, doložil zprávu klinické psycholožky.

5. Žalobce zdůraznil, že není schopen se v exteriéru orientovat tak, aby správně došel do cíle nebo se vrátil zpět domů. K jeho námitkám se odvolání ani posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) nebo Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „PK MPSV“) vůbec nevyjadřují. Toliko je konstatováno, že podmínky z hlediska zdravotního stavu neplní. Není však uvedeno, že by žalobce mohl absolvovat delší trasy a že je schopen jednat dle stejné orientace jako je schopnost stejně starého chlapce. Žalobci není ani zřejmé, z jakého důvodu měl dříve nárok na ZTP bez uvedení toho, co se dle lékařů změnilo k lepšímu. Jeho zdravotní stav z pohledu orientace se nezměnil. Do 8/2024 měl přitom nárok na průkaz ZTP. Schopnost žalobce ve škole za současných úlev, vstřícnosti učitelů a okolí nějak situaci obstojně ustát, nemluví nic o tom, jak je schopen existovat v neznámém exteriéru nebo při změnách situace.

6. Žalobce závěrem uvedl, že jeho zdravotní stav a míra zdravotního postižení se od dosavadního posouzení zdravotního stavu v oblasti mobility a orientace, které bylo platné do 10. 8. 2024 nezměnil a trvá omezení v mobilitě i orientaci. Zdůraznil, že mu není zřejmé, proč již dále nemá nárok na průkaz ZTP, když není zřejmé, co se na jeho zdravotním stavu změnilo k lepšímu. Žalobce tedy požaduje přiznání průkazu ZTP, neboť má kombinované postižení a jeho výsledný zdravotní stav ovlivňuje více aspektů nepříznivého zdravotního stavu, které je třeba posoudit v souhrnném pohledu.

7. Žalobce konečně navrhl, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému zpět k projednání a novému rozhodnutí.

8. K žalobě pak žalobce přiložil zprávu psycholožky Mgr. Kristýny Mikulkové ze dne 3. 1. 2025.

9. Žalobce pak následně soudu zaslal vyjádření žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č.j. MPSV-2025/39289-513/3 k jeho podnětu k přezkumu rozhodnutí žalovaného.

III. Vyjádření žalovaného

10. Žalovaný ve svém vyjádření především uvedl, že žalobce byl osobou s těžkým funkčním postižením, přičemž se u něj jednalo o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. i) přílohy č. 4 k , tj. těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích. Na základě toho mu byl přiznán průkaz ZTP na dobu od 11. 8. 2022 do 10. 8. 2024. Podle závěru PK MPSV ze dne 21. 11. 2024 je však onkologické onemocnění žalobce toho času stabilizováno, což plyne z onkologického nálezu ze dne 17. 5. 2024. Žalobce tak již není osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje jeho schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zdravotní stav žalobce pak ani neodpovídá zdravotnímu stavu uvedenému v odstavci 2 písm. m) přílohy č. 4 k , tj. psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru, u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí. PK MPSV totiž v posudku uvedla, že z lékařských zpráv plyne, že žalobce netrpí poruchou pohyblivosti ani podstatnou poruchou orientace, byla vyloučena diagnóza PAS (poruchy autistického spektra). Testované výsledky psychologického vyšetření jsou sice podprůměrné, ale neodpovídají ani lehké mentální retardaci. Školní výsledky žalobce jsou velmi dobré.

11. Žalovaný měl za to, že nijak nepochybil a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

IV. Jednání před soudem

12. Krajský soud nařídil na den 3. 9. 2026 ústní jednání ve věci.

13. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že bylo vše zamítnuto. Žalobce je nemocný, což správní orgány nezohlednily. Žalobce zejména zdůraznil stupeň narušení svých paměťových možností. Zejména namítl narušení schopnosti orientace a schopnosti se o sebe starat. Žalobce pak neuvedl žádné nové důkazy, pouze odkázal na lékařské zprávy, které PK MPSV měla k dispozici v rámci podkladů pro vypracování posudku.

14. Soud pak k důkazu provedl zprávu psycholožky Mgr. K. M. ze dne 3. 1. 2025.

15. Žalovaný se odkázal na své vyjádření. Neměl žádné důkazy k provedení v rámci dokazování.

16. Žalobce závěrem navrhl vyhovění žalobě, tedy zrušení rozhodnutí žalovaného. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

V. Posouzení věci krajským soudem

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Žalobci byl rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 6. 10. 2014 přiznán průkaz ZTP/P od 1. 6. 2014 do 30. 9. 2015. Následně mu byl nárok na průkaz prodloužen rozhodnutím téhož orgánu ze dne 7. 10. 2015, a to do 10. 8. 2017. Dále rozhodnutím ze dne 5. 9. 2017 byl žalobci přiznán průkaz ZTP na období od 1. 7. 2017 do 10. 8. 2019. Následně rozhodnutím ze dne 8. 10. 2019 byl žalobci opětovně přiznán průkaz ZTP od 1. 7. 2019 do 10. 8. 2022, ten byl prodloužen rozhodnutím ze dne 25. 10. 2022 od 11. 8. 2022 do 10. 8. 2024. Konečně správní orgán I. stupně vydal prvostupňové rozhodnutí, kterým žádost o přiznání průkazu ZTP žalobce ze dne 5. 6. 2024 zamítl. Následně bylo toto rozhodnutí v reakci na odvolání žalobce potvrzeno napadeným rozhodnutím.

19. Podle platí, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

20. Podle zák č. nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

21. Podle nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

22. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále též „“) stanoví, které zdravotní stavy jsou považovány za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace, přičemž v příloze 4 k této vyhlášce jsou popsány zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. V odstavci 1 této přílohy jsou určeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace, v odstavci 2 zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace a odstavci 3 definuje, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace.

23. Soud nejprve připomíná, že správní orgán I. stupně i žalovaný vycházeli při svém rozhodování z lékařských posudků, přičemž podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu není soud příslušný posuzovat věcnou správnost závěrů posudkové komise. K takovému závěru dospěl Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 7. 1. 2015, č. j. - 21, kde se zabýval nesouhlasem se závěry posudků posudkové komise a jejich nedostatečností v souvislosti s invalidním důchodem. Nejvyšší správní soud především uvedl: „Soudu zde nepřísluší posuzovat věcnou správnost lékařských posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudky soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v , avšak s ohledem na mimořádný význam v řízení o invalidním důchodu bývají tyto lékařské posudky důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzují žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudků mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky pak spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila.“ Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 5. 6. 2013, č. j. - 16, v rozsudku ze dne 2. 7 2014, č. j. - 19, a v rozsudku ze dne 25. 6. 2003, č. j. - 50, publ. pod č. 150/2004 Sb. NSS. Rovněž lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. – 61, který také upravoval rozsah soudního přezkumu v obdobných věcech, jejichž skutkový stav je založen na posouzení zdravotního stavu: „Ani správní soud si tedy nemůže učinit úsudek o zdravotním stavu a pracovní schopnosti účastníka řízení sám. K odborným lékařským otázkám je vypracováván posudek, který soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení , zejména zda splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Hodnotí, zda se posudek vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně těch, jež namítá posuzovaná osoba, a zda je z nich zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace. Posudkový závěr musí být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý a srozumitelný i pro správní soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti. Soud ověřuje, zda daný posudek je úplný a přesvědčivý ve výše uvedeném smyslu (viz např. rozsudek NSS ze dne 4. 10. 2017, č. j. - 35).“

24. Krajský soud podotýká, že posudková komise MPSV byla v předmětném řízení v souladu s , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, řádně obsazena, žalobce tuto skutečnost ostatně ani nerozporoval.

25. Podle názoru soudu by mělo být přiměřeně aplikováno rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č.j. -63, podle něhož: „Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že na zde projednávanou věc je třeba obdobně aplikovat právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č.j. , podle něhož při odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněného dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu.“

26. S ohledem na vyslovené závěry Nejvyššího správního soudu krajský soud konstatuje, že není úkolem správního soudu posuzovat, zda posudková komise správně zhodnotila zdravotní stav žalobce, ale pouze ověřit, zda měla k dispozici dostatek podkladů pro své závěry, zda je její posouzení komplexní, vypořádává se se vznesenými námitkami a zda je posudek řádně odůvodněný. Je třeba zdůraznit, že soud vychází při hodnocení ze skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí žalovaného. Dle názoru soudu je nutné vyslovené závěry Nejvyššího správního soudu použít i ve vztahu k posudkům vyhotoveným v řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.

27. Výše uvedené soud konstatoval proto, že žalobce napadal zejména zdravotní posudek PK MPSV, který skutečně tvořil jádro napadeného rozhodnutí. Oproti němu však krajský soud došel k závěru o tom, že úvahy ze zdravotního posudku ergo v napadeném rozhodnutí, je třeba hodnotit jako úplné, srozumitelné a přesvědčivé. Posudek PK MPSV navázal na posudek IPZS (ze dne 13. 8. 2024). Krajský soud však ani v jenom neshledal žádné pochybení či nesplnění náležitostí kladených na posudky. PK MPSV v rámci svého zasedání vyhodnotila velké množství lékařských zpráv z různých odvětví. Došla pak k závěru, z hlediska medicínského se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který žalobce limituje, ale z posudkového hlediska nebylo prokázáno, že funkční omezení pohyblivosti a orientace dosahovalo těžkého či zvlášť těžkého funkčního omezení pohyblivosti a orientace v rozsahu daném platnou právní normou.

28. Z posudku PK MPSV ze dne 21. 11. 2024 plyne, že u žalobce nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje jeho schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ustanovení Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 a ani mu svým funkčním postižením neodpovídá a ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav trval i k datu 11. 8. 2024. PK MPSV se ztotožnila s posudkovým závěrem lékaře IPZS Zlín ze dne 30. 8. 2024. Posudek PK MPSV přitom vycházel z obsáhlé zdravotnické dokumentace odborníků různých specializací. Výběrem vycházel ze zprávy praktické lékařky, neuroložky, očních lékařek, EEG, endokrinologického nálezu, zprávy speciálně pedagogického centra a mimo jiné i klinické psycholožky (zpráva ze dne 18. 4. 2023). Na základě těchto podkladů pak uzavřel, že žalobce netrpí podstatnou poruchou orientace, byť po vyšetření psycholožky vychází ve všech oblastech podprůměrně. Žalobci nebyla diagnostikována ani lehká forma retardace, ani porucha autistického spektra, ač byl opakovaně posuzován s podezřením na autismus.

29. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že žalobci nebyla diagnostikována porucha, která by mohla odůvodnit přiznání nároku na průkaz ZTP. Naopak je z posudku zřejmé, že žalobci byla ukončena léčba leukémie a jeho zdravotní stav se nezhoršoval. Ve škole v některých předmětech zaostával, v jiných měl velmi dobré výsledky. Obdobně pak argumentuje i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Výslovně uznává dlouhodobý nepříznivý stav žalobce a jeho obtíže při vzdělávání na základní škole. Tento zdravotní stav však podle hodnocení žalovaného založeném zejména na zdravotním posudku PK MPSV nemohl spadat pod definici těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace podle odst. 2 přílohy č. 4

30. Žalobce pak v rámci řízení před soudem doložil zprávu z psychologického vyšetření Mgr. Kristýny Mikulkové ze dne 3. 1. 2025. V ní psycholožka uvedla, že je významně omezena orientace v prostoru, celkový intelekt odpovídá spodní hranici pásma průměru, výsledek dotazníku BRIEF, který vyplnili rodiče žalobce, svědčí o celkovém deficitu v oblasti metakognice, tj. schopnosti plánovat, zahájit a organizovat vlastní činnost, kontrolovat svůj projev a podržet informace v pracovní paměti. Jejím závěrem bylo, že některé schopnosti fakticky odpovídají pásmu lehké mentální retardace a je nutný dohled a dopomoc v každodenním fungování.

31. Zdejší soud poukazuje na ustanovení , podle kterého správní soudy přezkoumávají správní rozhodnutí z hlediska skutkového stavu v době rozhodování správního orgánu, na druhou stranu toto ustanovení nebrání, aby bylo přihlédnuto k lékařským zprávám i z pozdějšího období, které však mají vypovídací schopnost o zdravotním stavu posuzované osoby ke dni rozhodování správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2012, č. j. -21). Pozdější zdravotní podklad lze tedy použít pouze tehdy, pokud zpětně objektivizuje stav v rozhodné době. Nelze jej ale použít k zohlednění zdravotního stavu, který vznikl nebo se zhoršil až po rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2023, č. j. -27).

32. Zpráva psycholožky byla vypracována až po právní moci napadeného rozhodnutí. Její závěry se však podle zdejšího soudu dají vztáhnout i na zdravotní stav žalobce takový, jaký byl již v době rozhodování žalovaného. Soud nicméně považuje za nutné zdůraznit, že ve zprávě nejsou obsaženy závěry, se kterými by nepracovala již PK MPSV ve svém posudkovém vyhodnocení.

33. Krajský soud si je vědom nutnosti posoudit konkrétní praktické dopady zdravotního stavu na schopnost žalobce orientovat se v exteriéru. Zpráva klinické psycholožky Mgr. Kristýny Mikulkové ze dne 3. 1. 2025 však nepřináší nové rozhodné poznatky o zdravotním stavu žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí. Potvrzuje zejména již dříve PK MPSV a IPZS zjištěné dílčí oslabení kognitivních a exekutivních funkcí, jako jsou plánování, organizace činností a pracovní paměť, jakož i intelektové schopnosti na spodní hranici pásma průměru. Tyto skutečnosti byly obsaženy již v předchozí zdravotnické dokumentaci, mj. v psychologickém vyšetření ze dne 18. 4. 2023, z něhož PK MPSV při posouzení vycházela. Nová zpráva neprokazuje změnu zdravotního stavu ani takový konkrétní funkční dopad, z něhož by vyplývalo, že žalobce měl v rozhodné době v exteriéru značné obtíže ve smyslu Závěr o potřebě dohledu a dopomoci v každodenním fungování sám o sobě neznamená těžké funkční postižení orientace.

34. Soud proto neshledal rozpor mezi obsahem této zprávy a posudkovým závěrem PK MPSV ani důvod k dalšímu doplnění posudkového dokazování. V souhrnu se zdravotnickou dokumentací, z níž vycházely posudky IPZS a PK MPSV, však nemohla ani nová zpráva na závěrech správních orgánů nic změnit.

35. Soud nechce bagatelizovat zdravotní obtíže žalobce. Žalobce je bezpochyby osobou s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Ten je však stabilizován, zejména co se týče onkologického onemocnění, případně se zlepšuje, což lze vyčíst z posudku PK MPSV i napadeného rozhodnutí. Též IPZS ve svém posudkovém hodnocení citoval například zprávu onkologa, ze které vyplývá, že se zdravotní stav žalobce ustálil; ze zprávy neurologa vyplývá snižování medikace. Správní orgány nepochybily, když zdravotní stav žalobce vyhodnotily jako nespadající pod definici těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace podle odst. 2 přílohy č. 4 vyhlášky, konsekventně se tedy nejedná o osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra podle a průkaz ZTP žalobci nepřiznaly.

36. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobní námitky žalobce nemohou obstát. Napadené rozhodnutí na základě zdravotního posudku PK MPSV dospělo k přezkoumatelnému závěru, že zdravotní stav žalobce neodůvodňuje nárok na průkaz ZTP. Pokud by se zdravotní stav žalobce zhoršil, může požádat o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením „ZTP“. V současnosti má však soud za to, že zákonné nároky nesplňuje. Co se týče zlepšení jeho zdravotního stavu, v rámci posuzování provedené lékařské zprávy potvrzují, že se zdravotní stav žalobce zlepšil po dokončení léčby leukémie, resp. nezhoršuje se, a ze zpráv psycholožky či školních speciálních poradců nelze vyčíst těžké omezení v oblasti mobility či orientace. Porucha autistického spektra byla opakovaně prověřována s negativním výsledkem. Zdravotní posudek nedošel k závěrům o těžkém postižení žalobce. Správní orgány pak nebyly oprávněny posoudit zdravotní stav žalobce odlišně od zdravotních posudků, stejně tak k tomu nebyl oprávněn soud. Správní orgány proto žádosti žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nevyhověly. Soud se s nimi v tomto hodnocení ztotožňuje.

37. Pro úplnost soud podotýká, že se seznámil i se závěry přezkumného řízení, k jehož provedení dal žalobce, resp. jeho zákonná zástupkyně, podnět. Sdělením ze dne 7. 5. 2025 byl žalobce informován o tom, že podnět nebyl shledán důvodným, jelikož v napadeném rozhodnutí ani v rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jejich souladu s právními předpisy. Toto sdělení však není rozhodnutím ve věci samé a nemá vliv na rozsah soudního přezkumu napadeného rozhodnutí.

V. Závěr a náklady řízení

38. Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud neshledal žádné vady správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, dle jeho názoru bylo rozhodnutí vydáno na základě náležitě zjištěného stavu věci, žalovaný rovněž odůvodnil, proč žalobci nelze přiznat nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením „ZTP“. Pochybení soud neshledal ani v případě zdravotních posudků IPZS či PK MPSV, resp. jejich závěry má za přezkoumatelné. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení zamítl.

39. Výroky II. a III. o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ustanovením , 2 , když úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti

a žalobce nebyl v řízení úspěšný, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.

V Brně dne 9. září 2026

JUDr. Petr Polách v. r.

samosoudce