Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 36/2026 - 47

3

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci

žalobkyně: ZAK GROUP s.r.o., IČO: 24200794

sídlem Purkyňova 792, 252 64 Velké Přílepy

zastoupená Mgr. Lubomírem Pánikem, advokátem

sídlem Na Viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6

proti

žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2026, č. j. KUUK/117726/2026,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 9. 2026 prostřednictvím právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2026, č. j. KUUK/117726/2026, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň, stavebního úřadu, ze dne 27. 11. 2025, č. j. SÚ-37613/2024/UR+SP/N (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl podle , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023, a , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023, schválen stavební záměr „Výstavba objektů C1, C2 a C3, k. ú. Háj u Loučné pod Klínovcem“ na pozemcích p. č. 1172/51 a p. č. 1172/53 v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem. Žalobkyně se současně domáhala toho, aby soud zrušil též prvostupňové rozhodnutí a žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení.

2. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni, resp. jejímu tehdejšímu právnímu zástupci, dodáno do datové schránky dne 30. 6. 2026 (viz detail odeslané zprávy nacházející se na č. l. 40 soudního spisu). Žalobkyně v žalobě uvedla, že doručeno jí bylo dne 1. 7. 2026. To koresponduje i s vyznačenou doložkou právní moci, podle které napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 7. 2026.

3. Soud ve věci nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné zda byla žaloba podána včas.

4. Podle , (dále jen „“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.

5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v větě první , podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

6. Takovým zvláštním zákonem je také , stavební zákon (dále jen „“). Nutno k tomu doplnit, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve () a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v a násl., která je účinná od 1. 7. 2024 ( věta druhá nového stavebního zákona).

7. Podle § 306 nového stavebního zákona přitom platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). Přechodné ustanovení týkající se soudního přezkumu se pak nachází v § 331 nového stavebního zákona, podle kterého se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z formulace § 331 nového stavebního zákona tak a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. Jak také konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. -26: „…nová úprava žalobních lhůt dle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024.“

8. V projednávaném případě bylo soudní řízení zahájeno dne 1. 9. 2026, kdy byla předmětná žaloba podána a též doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni tedy činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobkyni (§ 306 odst. 1 nového stavebního zákona), k čemuž došlo již dne 1. 7. 2026. Soud tak dospěl k závěru, že poslední den lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí připadl na pondělí 3. 8. 2026, což byl první pracovní den následující po sobotě 1. 8. 2026, na kterou by jinak konec dané lhůty připadl. Žalobkyně však podala žalobu až dne 1. 9. 2026, pročež ji soud výrokem I. usnesení odmítl podle pro opožděnost.

9. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů účastníků řízení se poté opírá o větu první , podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Soudní poplatek dosud nebyl uhrazen.

10. Závěrem soud pouze pro úplnost konstatuje, že rozhodování o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku podané žalobě se za této situace stalo zcela bezpředmětným.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje

se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty

na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu

a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 15. září 2026

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.