Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
17 Ad 55/2025 - 81.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 Ad 55/2025 - 81
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobkyně:
E. D.
zastoupená advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL. M., MBA,
sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň,
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 1292/25, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 28. 7. 2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení před správním orgánem
1. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 14. 3. 2025 žalovaná zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, neboť na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 25 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami. Měla za to, že míra poklesu její pracovní schopnosti byla vyšší. Její zdravotní stav se zhoršoval. Posudkový lékař neměl k dispozici veškeré informace a nevzal v úvahu veškeré rozhodné skutečnosti. Žalovaná námitky zamítla a své předchozí rozhodnutí potvrdila. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu VI (Postižení nervové soustavy), položku 1b (Cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna; lehké funkční postižení, lehká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo je možno je vykonávat s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 20–35 %. Posudkový lékař zvolil při středu stanoveného rozmezí. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila 25 %, což neodpovídalo invaliditě žádného stupně.
II. Řízení před soudem
3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobkyně brojila žalobou. Měla za to, že míra poklesu její pracovní schopnosti činila minimálně 35 %. Lékařské zprávy, které doložila, prokazovaly vyšší míru funkčního omezení. Posudkový lékaři a následně i žalovaná opomenuli hodnotit kumulaci zdravotních obtíží. Žalobkyně byla dlouhodobě nezaměstnaná ve svém oboru, v němž je potřeba fyzická zdatnost a schopnost dlouhodobého stání či chůze. Možnost rekvalifikace, na kterou posudek odkazoval, byla čistě hypotetická a bez konkrétního podkladu. Posudek byl vypracován bez přítomnosti žalobce, čímž byl porušen princip materiální pravdy a zásada úplného zjištění skutkového stavu. V napadeném rozhodnutí nejsou uvedeny konkrétní důvody, pro které žalovaná nepřiznala žalobkyni invalidní důchod. Žalobkyně navrhla, aby soud nechal vypracovat posudkem o její invaliditě u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, žalobkyně nebyla shledána invalidní. Zúročení komorbidit nebylo možné vykládat jako prostý matematický součet. Vyšetření posuzované osoby v řízení neplatí bezvýjimečně, role posudkových lékařů nespočívá v realizaci klinických poznatků.
III. Posouzení věci
5. Žaloba není důvodná.
6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003 -75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003 -54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013 -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010 -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.
Závěry posudkové komise
10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 25 %, a tudíž žalobkyně nebyla invalidní v žádném stupni podle § 39 odst. 1 ve spoj. s § 39 odst. 2 písm. a) až c) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobkyně shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola VI, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudková komise hodnotila v souladu posudkovým lékařem při středu stanoveného rozmezí, tj. 25 %, přičemž zohlednila všechny komorbidity a zejména fyzicky zaměřenou profesi (k zohlednění profese srov. nedávný rozsudek KS v Plzni č. j. 17 Ad 49/2025 -81 ze dne 2. 9. 2026, odst. 16–22). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 25 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně.
11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má z hlediska pracovní rekomandace změněnou pracovní schopnost, která odpovídá statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Jedná se o zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání či jinou výdělečnou činnost, ale tato schopnost je podstatně omezena. Žalobkyně není schopna větší statické a dynamické zátěže či dlouhodobého stání na levé dolní končetině. Je schopna práce za dodržení výše uvedených obecných pracovních omezení.
12. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně nebyla přítomen ani jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise může určit, kdy je přítomnost pojištěnce při jednání potřebná (§ 16a odst. 4 a 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Pokud však neshledá, že není přítomnost pojištěnce na jednání potřeba, vychází při určování poklesu pracovní schopnosti ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření (§ 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění). Jinými slovy, posudkové zhodnocení se provádí především na základě zdravotnické dokumentace. Pokud je tato dokumentace dostatečná, není osobní účast posuzovaného nezbytná (srov. rozsudek NSS č. j. 10 Ads 337/2016 -33 ze dne 22. 6. 2017, odst. 10 a násl.).
13. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítali. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 25 %, což podle § 39 odst. 1 ve spoj. s § 2 písm. a) až c) zákona o důchodovém pojištění neodpovídá invaliditě žádného stupně.
IV. Závěr
14. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 , 2 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň 17. září 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.