Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 A 3/2026 - 41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci

žalobce: Sousedský spolek Všehrdský, z. s., IČO: 29562384

sídlem Všehrdy 32, 430 01 Všehrdy

proti

žalovanému: Obecní úřad Všehrdy,

sídlem Všehrdy 29, 430 01 Všehrdy

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2026, č. j. OÚVš-708/2026,

takto:

I. Rozhodnutí Obecního úřadu Všehrdy ze dne 14. 9. 2026, č. j. OÚVš-708/2026, se zrušuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2026, č. j. OÚVš-708/2026, kterým bylo podle , o právu shromažďovacím (dále jen „ “), zakázáno konání shromáždění oznámeného na den 19. 9. 2026 od 16.00 hod. na pozemcích parc. č. 61/1 a u parc. č. 61/4, v k. ú. Všehrdy.

Žaloba

2. Žalobce v žalobě uvedl, že podle musí být rozhodnutí o zákazu shromáždění vydáno (vyvěšeno na úřední desce) do tří dnů od okamžiku, kdy úřad přijal platné oznámení. Žalovaný obdržel oznámení žalobce dne 8. 9. 2026. Napadené rozhodnutí o zákazu shromáždění však žalovaný vydal až dne 14. 9. 2026. Žalovaný tedy nerespektoval kogentní třídenní lhůtu stanovenou zákonem, jejímž marným uplynutím dochází k prekluzi práva správního orgánu shromáždění zakázat.

3. Žalobce žalovanému oznámil konání shromáždění toliko na pozemku parc. č. 61/4 a ve svém přípise ze dne 10. 9. 2026 výslovně žalovaného upozornil, že místem konání oznámeného shromáždění je toliko veřejná místní komunikace na pozemku parc. č. 61/4 v k. ú. Všehrdy. Pozemek parc. č. 61/1 byl v původním oznámení zmíněn výlučně pro bližší určení polohy v rámci rozsáhlejší parcely č. 61/4. Žalovaný tak výrokem svého rozhodnutí zakázal konání shromáždění na pozemku (parc. č. 61/1), na kterém se podle vůle svolavatele vůbec konat nemělo, čímž zatížil rozhodnutí vadou nesprávně zjištěného stavu věci a vady předmětu řízení.

4. Žalobce dále namítl, že parc. č. 61/4 představuje v celém svém rozsahu veřejnou komunikaci obsluhující kromě samotné Věznice Všehrdy také bytové domy č. p. 48, 49 a 50, zahrádkářskou kolonii na východním okraji obce Všehrdy, čističku odpadních vod, soukromou provozovnu s přířezem dřeva, rekreační území a tvoří přístup do navazující rozvojové zóny obce pro bydlení. Pro tento účel byla tato komunikace paspartována přímo žalovaným coby místní komunikace III. třídy pod označením “11c” a navazuje na ni na východní straně ještě místní komunikace III. třídy paspartovaná obcí jako místní komunikace č. “15c”, na kterou není žádná jiná příjezdová cesta možná. Žalobce dále namítal, že v místě je sice skutečně umístěná dopravní značka zákaz vjezdu s dodatkovou cedulí, ale žalovanému je nutně známo, že obyvatelé bytových domů č. p. 48, 49 a 50, jakožto i majitelé rekreačních objektů na východ od místní komunikace 11c tuto komunikaci užívají jako jedinou příjezdovou cestu ke svým nemovitostem bez jakéhokoliv omezení, bez nutnosti zvláštního povolení. Stejně tak činí i jejich návštěvy i široká veřejnost a to již desítky let - přinejmenším od doby, kdy Věznice Všehrdy zcizila bytové domy č. p. 48, 49 a 50 do soukromého vlastnictví a od vzniku zahrádkářské kolonie. Žalobce se domníval, že dopravní značka zákaz vjezdu s dodatkovou cedulí mohla být v místě umístěna ještě před tím, než došlo k výše popsanému rozvoji obce a změně vlastnictví u bytových domů. Žalovaný podle žalobce pouze účelově argumentuje její existencí, třebaže je mu zjevně znám faktický stav věcí, tedy že se jedná se o prostor splňující znaky obecného užívání a volné přístupnosti podle , o obcích (dále jen „ “).

5. Žalobce dále uvedl, že parc. č. 61/1 není komunikací, nýbrž ostatní plochou, která částečně plní funkci veřejné zeleně a v části u brány věznice je na ní umístěna fontána. Charakteristické pro tuto parcelu však je, že přiléhá k vnější zdi věznice a zákazy a výstrahy jsou umístěny po celém obvodu zdi věznice Všehrdy přímo na tělese zdi a to např. i podél silnice III. třídy (č. III/00729), tedy hlavní komunikace v obci. Tyto výstrahy tedy nelze chápat způsobem, že by bránily pěším ve vstupu do obce, nýbrž pouze jako zdůraznění, že vstup do areálu věznice přes zeď je zakázán.

6. U místní komunikace 11c, tedy parcely č. 61/4, na níž se má konat shromáždění, je na tělese lampy veřejného osvětlení umístěna jedna výstražná tabule „ZÁKAZ VSTUPU A FOTOGRAFOVÁNÍ“ včetně piktogramů. Žalobce k tomu namítal, že tato zde byla umístěna zřejmě z rozhodnutí Věznice Všehrdy, avšak je jak v rozporu s výše popsaným faktickým stavem věcí, kdy místní komunikace slouží obyvatelům obce, ale je také v rozporu se skutečností, že do prostor Věznice Všehrdy zcela běžně dochází návštěvy odsouzených. Kdyby tedy skutečně docházelo k vynucování zákazu vstupu i vjezdu motorových vozidel na tuto komunikaci, nemohly by se žádné návštěvy odsouzených konat.

7. Žalobce v této souvislosti poukázal na zjevnou účelovost a svévoli v argumentaci žalovaného. Ve Sdělení k doplnění oznámení ze dne 9. 9. 2026 žalovaný podrobně rozporoval charakter veřejného prostranství primárně u pozemku parc. č. 61/1 v domnění, že právě tam je shromáždění svoláno. Ve stejném dokumentu žalovaný ve vztahu k parcele parc. č. 61/4 výslovně konstatoval pouze existenci „pochybností o možnosti volného pořádání veřejných akcí bez souhlasu správce předmětné infrastruktury“. Následně, v Upozornění ze dne 10. 9. 2026, žalobce žalovaného upozornil, že shromáždění je svoláno výlučně na parcelu parc. č. 61/4. Teprve poté, v napadeném rozhodnutí ze dne 14. 9. 2026, žalovaný náhle kategoricky a bez dalšího dokazování deklaroval, že ani pozemek parc. č. 61/4 neplní funkci veřejného prostranství. Tento argumentační posun prokazuje, že žalovaný objektivně nehodnotil skutkový stav, ale účelově konstruoval důvody pro vydání zákazu. Vzhledem k tomu, že předmětná parcela je veřejným prostranstvím, požadavek žalovaného na doložení souhlasu vlastníka nemá oporu v zákoně.

Vyjádření žalovaného k žalobě

8. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření, v němž navrhl zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že žalobce doručil žalovanému písemnost s názvem „Upozornění na chybnou interpretaci Oznámení“ dne 10. 9. 2026, kterou lze považovat za procesní změnu oznámení, počala jejím doručením běžet nová lhůta k vydání rozhodnutí, které tak bylo vydáno v zákonné lhůtě.

9. Žalovaný ve výroku napadeného rozhodnutí pouze striktně reflektoval rozsah a místa konání určená samotným svolavatelem. Pokus žalobce ze dne 10. 9. 2026 o zpětné tvrzení, že parcela 61/1 byla pouze orientačním bodem, pouze dokládá původní neurčitost a vadnost jeho oznámení. Žalovaný postupoval správně v zájmu ochrany bezpečnostního pásma věznice, které se dotýká obou zmiňovaných pozemků. Z důvodu dalších gramatických chyb v písemnostech svolavatele nebyla absence čárky posuzována jako důležitá informace. Z prvotního Oznámení bylo zřejmé, že se shromáždění má dotýkat obou pozemků ve vlastnictví Vězeňské služby ČR, která podléhá bezpečnostnímu režimu. Dále žalovaný setrval na závěru, že dotčené pozemky parc. č. 61/1 a č. 61/4 nejsou veřejným prostranstvím, a to zejména proto, že na pozemku parc. č. 61/4 (příjezdová komunikace) je umístěna dopravní značka B1 „Zákaz vjezdu všech vozidel“ s dodatkovou tabulkou „Mimo dopravní obsluhy“ a podél celého zmiňovaného pozemku jsou rozmístěné cedule o zákazu vstupu, fotografování a také o monitorování prostoru. Na pozemku parc. č. 61/1 (u fontány) jsou umístěny bezpečnostní výstražné tabule Vězeňské služby ČR „Nepovolaným vstup zakázán“. Shromáždění se má uskutečnit v bezprostřední blízkosti jediného vstupu do areálu věznice, v prostoru, odkud jsou neoprávněné osoby vždy vykazovány příslušníky vězeňské služby.

10. Komunikace se sice nachází v mapách a evidencích jako komunikace, ale rozhodně neplní režim veřejně přístupné komunikace, a to už s ohledem na opatření zákazovou dopravní značkou, která vždy umožňovala přístup pouze obyvatelům bytového domu a majitelům zahrádek, zaměstnancům a příslušníkům Vězeňské služby ČR. Historicky patřily zahrádky i bytový dům Vězeňské službě ČR. Obývali jej zaměstnanci věznice Všehrdy. V současné době mají nové vlastníky, a to jak zahrádky, tak bytový dům. Nicméně právo přístupu je umožněno všem vlastníkům, nikoliv lidem, kteří nemají oprávněný zájem pro vstup na pozemky. Tvrzení, že se v návaznosti na pozemky uvedené v žalobě nachází i čistírna odpadních vod (dále jen „ČOV“) a soukromá společnost s přířezem dřeva, je podle žalovaného velmi zavádějící, jelikož ČOV je v majetku věznice, která ji také spravuje a udržuje a taktéž pozemky s přířezem dřeva jsou stále majetkem Vězeňské služby ČR. Jsou pouze pronajaté a za tímto účelem je možné pozemek využít pro průjezd vozidla. Celá příjezdová komunikace je slepá a není možné použít jiný příjezd. Z těchto důvodů považuje věznice Všehrdy i z historického hlediska všechny vlastníky či nájemce za oprávněné osoby pro vstup na pozemek. Místem však všichni vlastníci či nájemci vždy pouze projíždí a nezdržují se v prostorech před věznicí Všehrdy. Místo setkání se však nachází přibližně 10 metrů od přímého a jediného vstupu do věznice Všehrdy.

11. Z protokolu z místního šetření a ústního jednání vyplývá, že místo a termín konání mimo jiné koliduje se stanoveným harmonogramem návštěv odsouzených osob. Z tohoto důvodu považuje vedení věznice navržené shromáždění za závažné bezpečnostní riziko a uvádí, že pozemky přiléhají k tělesu střeženého objektu věznice Všehrdy, jsou monitorovány nepřetržitě a nepovolané osoby jsou vykazovány z těchto přilehlých prostor. Nepovažují i na základě uvedených skutečností (dopravní značení, upozornění aj.) pozemky za veřejné prostranství. Svolavatel se nepokusil s věznicí Všehrdy vyvolat jednání či konzultaci o možnostech konání.

Posouzení věci soudem

12. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu , (dále jen „ “), který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v , písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v větě první Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během 15denní lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí podle . Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

13. Soud rozhodoval bez jednání na základě předloženého správního spisu a listinných důkazů opatřených žalobcem a soudem, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jim byly známy, a nikdo z účastníků výslovně jednání nepožadoval (srov. ).

14. Ze správního spisu zjistil soud tyto podstatné skutečnosti. Dne 8. 9. 2026 zaslal žalobce datovou schránkou žalovanému oznámení shromáždění podle , a to dne 19. 9. 2026 v 16.00 hod., které mělo být 3. sousedským setkáním na komunikaci (parcela parc. č. 61/4 v k. ú Všehrdy) u fontány (parcela parc. č. 61/1 v k. ú. Všehrdy), jehož účelem shromáždění měl být projev o významu díla plastiky umístěné ve fontáně, životě a díle jejího autora a následná výměna informací. Předpokládaná doba trvání shromáždění měla být třicet minut. Předpokládala se účast dvaceti osob. Svolavatel v oznámení uvedl, že k zajištění pokojného a zákonného průběhu shromáždění provede tato opatření:

- Zajistí minimálně čtyři pořadatele, kteří budou označeni reflexními vestami (žluté barvy, hl. organizátor oranžovou);

- Informuje účastníky shromáždění o nutnosti dbát pokynů pořadatelů, jakož i o povinnostech vyplývajících ze zákona o právu shromažďovacím;

- Zajistí, aby shromáždění neomezovalo dopravu a zásobování v místě;

- Zajistí, aby shromáždění aktivně neohrozilo chráněný obvod věznice ani její vnitřní bezpečnost.

15. Dne 9. 9. 2026 vydal žalovaný Výzvu k odstranění vad oznámení, neboť pozemky parc. č. 61/1 a 61/4 jsou ve vlastnictví Vězeňské služby ČR a nebyl doložen písemný souhlas vlastníka těchto pozemků s oznámeným shromážděním.

16. Na to reagoval dne 9. 9. 2026 žalobce vyjádřením, ve kterém uvedl, že se jedná o veřejné prostranství, a proto souhlas vlastníka pozemku není nutný.

17. Sdělením ze dne 9. 9. 2026 reagoval žalovaný tak, že pozemek parc. č. 61/1 je pod přímým dohledem Vězeňské služby, obsahuje zákazovou značku – zákaz vstupu a je zde omezeno fotografování. U pozemku parc. č. 61/4 existují pochybnosti o možnosti volného pořádání veřejných akcí bez souhlasu správce dotčené infrastruktury i vzhledem k umístění dopravního značení zákazu vjezdu v těsné blízkosti střeženého objektu se zvýšenými bezpečnostními nároky.

18. Dne 10. 9. 2026 zaslal žalobce žalovanému Upozornění na chybnou interpretaci Oznámení, v němž uvedl, že shromáždění se má konat na veřejné komunikaci na pozemku parc. č. 61/4 a pozemek parc. č. 61/1 byl uveden pro bližší určení místa konání shromáždění.

19. Dne 14. 9. 2026 vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí, které založil na absenci souhlasu vlastníka pozemku s tím, že je v místě platný zákaz vstupu chodců a zákaz vstupu nepovolaných osob zřízený z důvodu ochrany střeženého objektu Vězeňské služby ČR, pozemky parc. č. 61/1 i 61/4 pojmově neplní funkci veřejného prostranství, neboť nejsou veřejnosti volně přístupné.

20. Na věc dopadají následující ustanovení právních předpisů.

21. Podle , má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

22. Podle , neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 3 nebo jsou-li uvedené údaje neúplné, nepřesné nebo nepravdivé anebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas podle odstavce 4, úřad svolavatele na vady oznámení neprodleně upozorní.

23. Podle věta první , neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle tohoto zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží.

24. Podle věta první o zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem.

25. Podle jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

26. Podle a 2 , o pozemních komunikacích (dále jen „ “), pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

27. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.

28. Podle je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

29. Podle věta první v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak.

30. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2005, , vyjadřujícího se i k pojmu veřejné prostranství podle platí: „slova a další prostory přístupné bez omezení obsažená v tomto ustanovení, je nutné vykládat tak, že nejde o jakékoliv prostory, tj. jiné prostory, ale že jde o prostranství, mající obdobný charakter jako náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň.“

31. Stěžejním je v daném případě posouzení, zda byl svolavatel povinen doložit k oznámení písemný souhlas vlastníka, tedy zda se shromáždění mělo konat na pozemku mimo veřejná prostranství.

32. Soud konstatuje, že klíčovým znakem veřejného prostranství je jeho přístupnost veřejnosti, nikoliv to, zda je v soukromém vlastnictví nebo zda je skutečně veřejností užíváno. Dále platí, že místní komunikace jsou veřejným prostranstvím, neboť se jedná o ulice nebo další prostory a počítá s jejich obecným užíváním.

33. Soud konstatuje, že shromáždění se dle oznámení mělo konat na komunikaci parc. č. 61/4 u fontány, která je umístěna na pozemku parc. č. 61/1. Klíčovým je tedy právní režim pozemku parc. č. 61/4, nikoliv parc. č. 61/1.

34. Z pasportu místních komunikací obce Všehrdy soud zjistil, že na pozemku parc. č. 61/4 leží místní komunikace III. třídy označená jako 11c. Z informace o pozemku parc. č. 61/4 katastru nemovitostí a fotografie místní komunikace, které předložil žalobce, z protokolu o místním šetření a ze snímku z obrazovky z aplikace www.mapy.cz, zachycujícího předmětnou místní komunikaci a pozemek s fontánou, který opatřil soud, bylo zjištěno následující.

35. Jedná se o místní komunikaci navazující na jinou místní komunikaci v obci Všehrdy, přičemž předmětná místní komunikace 11c je zcela zřejmě používána k jízdě a chůzi v obci. Na uvedené místní komunikaci jsou umístěny kontejnery na komunální odpad, těsně u ní stojí bytové domy a jsou na ní zaparkovaná vozidla. Uvedená místní komunikace přiléhá k pozemku parc. č. 61/1, kde je umístěna fontána s nápisem Věznice Všehrdy. Soud dále konstatuje, že umístění dopravní značky B1 „Zákaz vjezdu všech vozidel“ nebrání v přístupu chodcům. Na základě tohoto dokazování bylo prokázáno, že uvedená místní komunikace 11c je přístupná veřejnosti nejméně do té míry, že umožňuje volný příchod a odchod účastníků shromáždění a tím i konání oznámeného shromáždění. Z uvedeného je tedy zřejmé, že nebyla naplněna hypotéza , tedy že se shromáždění má konat mimo veřejné prostranství.

36. Dle soudu lze pořádat shromáždění na uvedené místní komunikaci 11c, která je veřejným prostranstvím, aniž by bylo vstupováno na pozemek s fontánou parc. č. 61/1. Zde soud upozorňuje na oprávnění žalovaného vyslat na shromáždění svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění. Zástupce úřadu může v místě shromáždění udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění tak, aby nebylo vstupováno na pozemek parc. č. 61/1 nebo do bezpečnostních zón věznice (srov. až 5 ).

37. Soud nemá pochybnosti ani o oznámeném rozsahu shromáždění, a nepovažuje ho za neurčitý. Shromáždění bylo oznámeno na komunikaci u fontány. Vzhledem k tomu, že místní komunikace 11c je výhradně na pozemku parc. č. 61/4, není pochyb o tom, že se dle oznámení mělo shromáždění konat pouze na pozemku parc. č. 61/4.

38. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že žalovaný zatížil své rozhodnutí vadou podle , spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, neboť žalovaný vyzval žalobce podle k odstranění vady oznámení spočívající v absenci písemného souhlasu vlastníka pozemku podle , ačkoliv tento souhlas nebyl nutný a nebyl náležitostí oznámení. V důsledku tohoto nesprávného postupu dnem 11. 9. 2026 marně uplynula lhůta k vydání rozhodnutí o zákazu shromáždění, které bylo vydáno až dne 14. 9. 2026. Lhůta k vydání rozhodnutí o zákazu shromáždění uvedená v je lhůtou prekluzivní, neumožňující správnímu orgánu vydat rozhodnutí po uplynutí této lhůty. Pokud je rozhodnutí o zákazu shromáždění vydáno po uplynutí zákonné lhůty, je nezákonné (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č. j. ; ze dne 21. 2. 2008, č. j. -77). Hodnocení dalších vad rozhodnutí vzhledem k této zásadní procesní vadě pak ztrácí na významu.

39. K dalším procesním vadám pak soud pouze stručně uvádí, že i výrok žalobou napadeného rozhodnutí je vadný, neboť bylo rozhodnuto v rozporu s oznámením o zákazu shromáždění „na pozemcích parc. č. 61/1 a u parc. č. 61/4“, ačkoliv se oznámení vztahovalo jen na pozemek parc. č. 61/4.

40. Dále soud poukazuje na to, že v případě absence nutného souhlasu vlastníka pozemku podle , který nebyl doložen ani po upozornění podle , je správnou reakcí správního orgánu odložení oznámení shromáždění podle , nikoliv zákaz shromáždění podle .

41. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud rozhodl bez jednání a výrokem I. rozsudku napadené rozhodnutí žalovaného podle zrušil. Soud nevrátil podle věc k dalšímu řízení žalovanému, neboť podle je svolavatel po zrušení rozhodnutí úřadu soudem oprávněn shromáždění uspořádat v souladu s oznámením. V uvedeném případě tedy není nutný žádný další úkon žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č. j. ).

42. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení byl stanoven na základě věty první , podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení, a soud tudíž žalovanému uložil zaplatit mu do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení o předmětné žalobě ve výši 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Jinou náhradu nákladů žalobce v řízení neuplatnil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje

se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty

na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu

a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 18. září 2026

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.