Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
56 A 4/2024 - 37.pdf
PDF · 0 B
No categories available
56 A 4/2024 - 37
Legal thesis
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: I. M., nar. X, stát. přísl. U.
pobytem v ČR: X
zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem
sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 3. 2024, č. j. MV-30790-4/SO-2024,
takto:
I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 26. 3. 2024, č. j. MV-30790-4/SO-2024, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 11 228 Kč k rukám jeho advokáta Mgr. Petra Václavka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce brojil svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále též „prvostupňový správní orgán“) ze dne 15. 11. 2023, č.j. OAM-43846-7/DP-2023 (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Prvostupňovým správním rozhodnutím bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání jako osoby samostatně výdělečně činné (dále též „OSVČ“) podle § 169r odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC “), neboť žádost podal v době, kdy k tomu nebyl oprávněn. Žalobce podal žádost po uplynutí lhůty stanovené v § 47 odst. 1 ZPC , přičemž nebyl oprávněn podat žádost ani později dle § 47 odst. 3 ZPC , neboť neprokázal, že mu ve včasném podání žádosti zabránily důvody na jeho vůli nezávislé.
II. Shrnutí žalobní argumentace
2. Žalobce v žalobě především namítal, že se správní orgány dopustily příliš restriktivního výkladu neurčitého právního pojmu „důvody na vůli nezávislé“ znemožňujícího žalobci včasné podání žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve smyslu § 47 odst. 3 ZPC a dále bez náležitého podkladu ve správním spise bagatelizovaly vážnost žalobcem uváděných a prokázaných důvodů (vážné onkologické onemocnění otce a péče o něj včetně narušení duševní pohody žalobce) a následně dospěly k nesprávnému závěru o nemožnosti podřazení skutkových okolností případu žalobce pod rozsah uvedeného neurčitého pojmu ve smyslu § 47 odst. 3 ZPC .
3. Žalobce byl držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání jako OSVČ s platností do 19. 7. 2023. Ve včasném podání žádosti o prodloužení platnosti stávajícího pobytového oprávnění zabránily žalobci důvody na jeho vůli nezávislé. Žádost o prodloužení platnosti předmětného povolení žalobce podal dne 27. 9. 2023, přičemž v průvodním dopise k žádosti uvedl objektivní důvody, které mu zabránily ve včasném podání žádosti (výskyt zhoubného nádoru u otce žalobce, vykonávaná péče o onkologicky nemocného otce a související psychické a fyzické vyčerpání žalobce). Tvrzené důvody žalobce dokládal lékařskými zprávami. Žalobce poukazoval na judikaturu NSS, která opakovaně podřadila nemoc pod důvody na vůli nezávislé, které měly cizinci zabránit ve včasném podání žádosti. Ačkoliv žalobce sám nebyl nemocen, prokázal, že jeho otec čelil v období předcházejícím podání žádosti těžkému onkologickému onemocnění, absolvoval náročnou léčebnou terapii (radioterapii) a byl omezen v každodenním životě. V tomto náročném období života o něj pečoval žalobce, byl mu oporou, péče byla natolik fyzicky a psychicky vyčerpávající, že nebyl z důvodů na jeho vůli nezávislých schopen podat svou žádost o prodloužení pobytového oprávnění včas. Správní orgány nesprávně vyloučily podřazení takto vymezeného důvodu pozdního podání žádosti pod neurčitý právní pojem „důvod na vůli nezávislý“ bránící cizinci ve včasném podání žádosti dle § 47 odst. 3 ZPC , obzvláště nebyl-li skutkový stav ohledně péče o otce a psychického stavu žalobce zjištěn v rozsahu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jak to požaduje § 3 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád správní řád , ve znění pozdějších přepisů (dále jen „správní řád správní řád “). Správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav a dospěly k nesprávnému právnímu závěru. Žalobce také žádal, aby byl vyzván správním orgánem v případě pochybností o existenci důvodů na jeho vůli nezávislých, jenž mu bránily včas podat žádost, k jejich prokázání, včetně poskytnutí nezbytné součinnosti (srov. § 4 odst. 2 správního řádu ). Ačkoliv žalobce nebyl v rozporu s § 47 odst. 3 ZPC ve spojení s § 3 správního řádu vyzván k prokázání jím tvrzeného důvodu znemožňujícího včasné podání žádosti, správní orgány mu následně kladly k tíži nedoložení péče o otce a vlastní psychické nepohody, resp. jejich rozsahu a závažnosti. Přitom žalobce projevoval ochotu k poskytnutí součinnosti za účelem prokázání skutečností obtížně dokazatelných například prostřednictvím svého výslechu a výslechu jeho otce. Ačkoliv žalobce není aktuálně nucen neprodleně vycestovat z území ČR, nijak to nezlehčuje intenzitu zásahu do jeho práv, včetně respektování soukromého a rodinného života.
4. Vzhledem k výše uvedenému žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalované
5. Žalovaná setrvala ve vyjádření k žalobě na správnosti dosud učiněných závěrů plně rozvedených ve správních rozhodnutích. Pokud se mohl žalobce dostavit ke správnímu orgánu s nemocným otcem, není logické, proč by toho neměl být schopen i sám žalobce. Ačkoliv se žalobce dovolává výzvy k prokázání jím tvrzených důvodů, nepředložil ani v odvolacím řízení žádné doklady, potažmo neuplatnil žádná nová tvrzení. Za současného stavu není žalobce nucen vycestovat (a opustit rodinu), zároveň může na území vykonávat podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění. Je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území dle § 33 odst. 1 písm. a) ZPC s platností do 31. 3. 2025. Není na místě, aby žalobce považoval udělené oprávnění k pobytu za nedostatečné a požadoval raději jiné. Žalobce žádal neúspěšně o povolení k trvalému pobytu v roce 2012. Pokud by měl skutečně o toto povolení zájem, mohl si o něj požádat. Manželka žalobce je dle informačního systému (§ 158 ZPC ) držitelkou dočasné ochrany, žalobci, jako jejímu rodinnému příslušníku, tak může být udělena i dočasná ochrana dle § 51 zákona č. 221/2003 Sb. , o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Pro osoby s dočasnou ochranou se již nyní připravuje povolení k dlouhodobému pobytu. Komise zastává názor, že se nelze důvodně domnívat, že by státní příslušníci Ukrajiny byli nuceni po konci ozbrojeného konfliktu na Ukrajině vycestovat z území, aniž by jim byla dána možnost upravit svůj pobytový status a zůstat na území ČR.
6. Žalovaná závěrem shrnula, že napadené rozhodnutí pokládá za přezkoumatelné a souladné s právními předpisy, pročež soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Posouzení věci krajským soudem
7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalované [§ 75 odst. 1 , 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s. “]. Ve věci rozhodl bez jednání, neboť shledal, že zde jsou důvody pro postup podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
8. Podle § 47 odst. 1 ZPC žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.
9. Podle § 47 odst. 3 ZPC zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písmeno b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.
10. Soud přisvědčil žalobci v tom, že za účelem zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, měl správní orgán povinnost poskytnout žalobci potřebnou součinnost a vyzvat jej v souladu s § 47 odst. 3 in fine ZPC ve spojení s § 3 správního řádu k doložení a prokázání existence důvodů na vůli žalobce nezávislých, které tvrdil současně s později podanou žádostí o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR. Žalobce však nebyl v rozporu s citovanými zákonnými ustanoveními vyzván k prokázání jím tvrzeného důvodu, který mu znemožňoval včasné podání žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Místo toho bylo následně správními orgány kladeno žalobci k tíži, že (pro zdůvodnění později podané žádosti) nedoložil péči o vážně nemocného otce a ani svoji psychickou nepohodu z těchto důvodů, resp. jejich rozsah a závažnost, přitom se však správní orgány opíraly o pouhé domněnky a hypotézy bez relevantního podkladu a opory ve správním spise. Zcela nepodloženě žalovaná v napadeném rozhodnutí uzavřela (strana 5), že „nebylo na místě vyzývat účastníka řízení dle § 47 odst. 3 ZPC , neboť bylo spolehlivě zjištěno, že účastník řízení měl a mohl podat žádost v zákonem předpokládané lhůtě a náhradní lhůta mu nesvědčí.“ Není zřejmé, z čeho tento nepodložený závěr „o spolehlivém zjištění“ žalovaná dovodila.
11. Péče o onkologicky nemocného rodinného příslušníka je vždy dlouhodobá a nesmírně náročná, a to pro celou nejbližší rodinu. V daném případě se jednalo o žalobce a jeho bratra, kteří měli povinnost, jako nejbližší příbuzní, pečovat o těžce nemocného otce. Je pochopitelné, že v takových situacích lze těžko předpokládat zastoupení jinou osobou. Péče o vážně nemocného otce a z toho plynoucí dlouhodobé vyčerpávající fyzické a psychické vypětí mohou být jednoznačně důvody na vůli žalobce nezávislé, které mohly zabránit včasnému podání žádosti z jeho strany. Tyto důvody současně s podanou žádostí sdělil žalobce správnímu orgánu v souladu s § 47 odst. 3 ZPC , avšak od správního orgánu následně neobdržel výzvu k prokázání těchto důvodů v souladu s citovaným ustanovením. Žalobce tuto součinnost od správního orgánu oprávněně očekával. Správní orgán přesto následně uzavřel (s odkazem na údajnou vágní formulaci žalobce), že v případě žalobce uvedené nemůže představovat překážku včasného podání žádosti. Soud se s takovým závěrem neztotožnil s ohledem na výklad provedený shora.
12. Ze stejných důvodů je nepodstatné, zda žalobce podal žádost opožděně jen o jeden nebo několik málo dnů anebo o více než dva měsíce, jak poukazovala žalovaná. Tato argumentace žalované v napadeném rozhodnutí neodpovídá dikci v § 47 odst. 3 ZPC . Důvody pro pozdější podání žádosti byl žalobce povinen správnímu orgánu sdělit nejpozději při podání žádosti (žádost má podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů), což učinil, a pak na výzvu správního orgánu měl tyto důvody prokázat. Správní orgán však žádnou výzvu za tímto účelem ve věci nevydal. Přitom měl postupovat za účelem zjištění všech okolností i s ohledem na § 3 a § 50 odst. 2 a 3 správního řádu .
13. Žalovaná zpochybnila v napadeném rozhodnutí také péči žalobce o těžce nemocného otce s tím, že pokud se mohl dostavit otec žalobce ke správnímu orgánu za účelem prodloužení doby platnosti jeho oprávnění k pobytu, nebyl dán důvod pro to, aby žalobce nebyl schopen se dostavit ke správnímu orgánu (usuzoval na to, že se žalobce vyskytoval ve stejnou dobu na daném pracovišti správního orgánu). Pro takové závěry neměl správní orgán konkrétní podklady. Žalobce nutně nemusel ve stejnou dobu jako jeho otec navštívit pracoviště správního orgánu ve své záležitosti, zvláště pokud tam případně byl za účelem podpory svého otce a jeho následné dopravy do místa bydliště. Žádné bližší okolnosti k tomuto zjišťovány nebyly, pročež závěry žalované pokládá soud za předčasné a spekulativní.
14. Případně chybný postup žalované nelze omlouvat tím (jak uvádí žalovaná), že manželka žalobce je držitelkou dočasné ochrany, pročež žalobci coby rodinnému příslušníku by také mohla být udělena dočasná ochrana dle § 51 zák. č. 221/2003 Sb. , o dočasné ochraně cizinců, anebo že žalobce zatím nebude nucen vycestovat.
15. V posuzované věci nebylo vyloučeno uplatnění náhradní lhůty pro podání žádosti dle § 47 odst. 3 ZPC , a tedy ani prokázáno naplnění důvodů pro zastavení správního řízení dle § 169r odst. 1 písm. d) ZPC (jednalo se o řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání jako OSVČ, neboť měl žádost podat v době, kdy k tomu není oprávněn).
V. Závěr a náklady řízení
16. Krajský soud považuje zjištěný skutkový stav za nedostatečně zjištěný a napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Proto ho zrušil pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1 a 4 s.ř.s. , a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je správní orgán v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s. ).
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve věci úspěch (soud žalobě vyhověl), a proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Náklady řízení žalobce spočívaly především v nákladech na právní zastoupení v tomto řízení. V daném případě se jednalo o odměnu právního zástupce žalobce (Mgr. Petra Václavka) za zastupování žalobce v tomto řízení podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“). Jednalo se o dva úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby) a dva režijní paušály ve výši 2 x 3 100 Kč a 2 x 300 Kč (§ 7 , § 9 , § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy celkem 6 800 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH, proto soud dále zvýšil o tuto daň ve výši 21% (1 428 Kč) jeho odměnu. Žalobce také uhradil soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobci na nákladech řízení celkem částku 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Petra Václavka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 19. června 2026
JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. v.r.
samosoudkyně