Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Ad 11/2026 - 165

5

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

žalobkyně:

J. L., narozená X, bytem X,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení, IČO: 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,

v řízení o žalobě ze dne 30. 1. 2026 proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2026, č. j. X, o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby se zamítá.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 15. 12. 2025, č. j. X správní orgán I. stupně dle ustanovení a ustanovení , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), odňal žalobkyni ode dne 6. 2. 2025 invalidní důchod, když podle posudku o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu pro první stupeň řízení ze dne 7. 11. 2025 již není žalobkyně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.

2. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně včasné námitky, avšak žalobou napadeným rozhodnutím je žalovaná zamítla a potvrdila rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

3. Soud upozorňuje, že řízení v projednávané věci je upraveno , (dále jen ).

4. S odkazem na se žalobkyně domáhala, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Svůj návrh na přiznání odkladného účinku žalobkyně odůvodnila tím, že nepřiznání odkladného účinku by pro ni znamenalo ztrátu stabilního příjmu při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. Žalobkyně by pocítila dopad zejména ve schopnosti zajistit si základní životní potřeby – bydlení, energie, stravu, dopravu k lékařům, nezbytnou medikaci a lékařskou péči. Uvedené by dále vedlo k existenční nejistotě a ohrožení kontinuity léčby, což by v důsledku mohlo mít nevratné následky na její zdravotní stav. Dále žalobkyně uvedla, že utrpěla zranění ramene s nutností operace, z toho důvodu bude její situace o to více dále zhoršena. Žalobkyně dále rozporovala správnost napadeného rozhodnutí s tím, že přiznání odkladného účinku žaloby by nebylo v rozporu s veřejným zájmem. Na podporu svých tvrzení žalobkyně přiložila výpis z kreditní karty za období od 1. 11. 2025 do 31. 1. 2026; výpis z běžného účtu za období od 11. 9. 2025 do 12. 2. 2026; potvrzení o provedené platbě ve výši 3 660 Kč dne 23. 1. 2026; výplatu nemocenské ve výši 2 305 za období 18. 12. 2025 až 22. 12. 2025; příjem příspěvku na bydlení za jednotlivá období od dubna 2024 do ledna 2026; vystavenou fakturu na nedoplatek za odběr elektřiny od společnosti PRE ve výši 13 807; důkaz o vedení sporu ohledně nemovitosti; důkaz o existenci dluhu ve prospěch Home Credit a.s. ve výši 17 595 bez příslušenství; platební doklad SIPO ve výši 2 528 Kč; daňový doklad za služby poskytované společností Vodafone ve výši 1 314 Kč; rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od 7. 2. 2026; doklad prokazující dluh žalobkyně ve výši 239 131 Kč se splátkami ve výši 4 011 Kč; potvrzení zaměstnavatele o příjmech zaměstnance za období od června 2025 do prosince 2025.

5. Ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku dne 5. 2. 2026 žalovaná sdělila, že dle jejího názoru nebyla v tomto případě naplněna dikce ustanovení , protože v případě, že bude v soudním řízení úspěšná, žalovaná částky náležející na invalidním důchodu žalobkyni doplatí. Výplatou invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně žalobkyni by však žalovaná, potažmo stát, utrpěla nenahraditelnou újmu na finančních prostředcích čerpaných ze státního rozpočtu, neboť současná legislativní úprava, tj. , neumožňuje žalované vymáhat vrácení splátek důchodu vyplacených na základě rozhodnutí soudu o přiznání odkladného účinku žalobě v případě zamítnutí žaloby a potvrzení napadeného rozhodnutí žalované. Finanční prostředky takto odčerpané ze státního rozpočtu jsou tedy nevratné. Žalovaná má ze zákona stanovenou povinnost dbát veřejného zájmu a hospodárně nakládat se státními prostředky; i z těchto důvodů má za to, že přiznání odkladného účinku žalobě by bylo v rozporu s veřejným zájmem. Žalobkyně není odkázána pouze na dávky důchodového pojištění, protože může být zabezpečena např. samostatnou výdělečnou činností, mzdou či výplatou dávek státní sociální podpory.

6. Podle ust. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Ustanovení stanoví, že přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

8. Podle ust. věty první rozhodne soud o návrhu na přiznání odkladného účinku bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání.

9. Smyslem přiznání odkladného účinku žaloby není oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě. Přiznání odkladného účinku se tedy vyznačuje svým mimořádným charakterem. Soud přiznáním odkladného účinku ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žaloby uvedených v ust. Zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny pro to, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek; zaprvé výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a zadruhé přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

10. Z ustanovení vyplývá, že je na žalobci, aby tvrdil a prokázal naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tj. újmu, jež je těžko nahraditelná či kompenzovatelná. Jen tak může soud naplnění této podmínky posoudit. S ohledem na to, že žaloba zásadně nemá odkladný účinek, nesmí být hrozící újma vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, ale naopak natolik významná, že opravňuje, aby odkladný účinek byl výjimečně uplatněn. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno, a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude újma žalobce i tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení NSS č. j. -56 ze dne 21. 5. 2014).

11. Žalobkyně se svým návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby domáhá toho, aby jí nebyl odňat invalidní důchod, neboť se jedná o výpadek prostředků sloužících k zajištění základních životních potřeb a nákladů spojených s léčbou. Jak vyplývá ze shora uvedeného, je to právě žalobkyně, koho tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Pakliže má žalobkyně zájem na úspěchu svého návrhu, je právě a jen v jejím zájmu, aby tvrdila a prokázala pravdivost svých tvrzení. V daném případě žalobkyně je třeba tvrdit a prokázat hrozící újmu v podobě zásahu do finanční sféry žalobkyně v takové intenzitě, která odůvodňuje přiznání odkladného účinku žaloby, tj. že nepřiznání odkladného účinku žaloby by mělo nevratné nebo jen stěží napravitelné účinky.

12. Napadeným rozhodnutím žalovaná odebrala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně a invalidní důchod tak nadále není žalobkyni vyplácen. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu ve smyslu ustanovení , a v rámci řízení o námitkách ( ) pak odst. 7 daného ustanovení, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav žalobkyně byl řádně posouzen ze zákona povolanými posudkovými lékaři, bylo postupováno v souladu se zákonem, a takovýto zákonný postup žalované je bezesporu i ve veřejném zájmu. Prokazuje to samotné ustanovení zákona o důchodovém pojištění, kterým je dán jasný postup pro případ, kdy nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, nebo byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než náleží, nebo byl neprávem přiznán nebo vyplácen od dřívějšího data. Znamená to tedy, že pokud by v rámci přezkumného řízení bylo prokázáno, že nárok žalobkyně na invalidní důchod pro invaliditu prvního či vyššího stupně trvá, žalovaná bude postupovat v intencích ustanovení zákona o důchodovém pojištění, tzn., že důchod bude doplacen. Vyjde-li posouzením jejího zdravotního stavu najevo, že tento neodpovídá žádnému stupni invalidního důchodu, pak napadené rozhodnutí žalované bylo vydáno zcela v souladu se zákonem. Pokud by bylo vyhověno návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, vyplácela by žalovaná až do vydání rozsudku soudu, event. do vydání usnesení o zrušení odkladného účinku, žalobkyni invalidní důchod ve výši stanovené pro invaliditu prvního stupně zcela v rozporu s právními předpisy.

13. Institut odkladného účinku, jako zcela mimořádné opatření, má své místo tam, kde účinky napadeného rozhodnutí by nebylo možné již napravit, popřípadě napravit jen s velkými obtížemi, i pokud by bylo soudem zrušeno. O takovou situaci se ovšem v daném případě nejedná, neboť případným zrušením napadeného rozhodnutí dojde k „obnově“ výplaty invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně.

14. Nad to soud dále podotýká, že ač žalobkyně osvědčila skutečnosti týkající se její finanční situace, nevyplývá z předložených listin důvod pro opodstatněnou domněnku o újmě v nezbytné intenzitě. Ač je žalobkyně zatížena mnohými závazky, ať v podobě splátek dluhů, nákladů na živobytí či dalších nákladů, nelze popřít, že až do dne 7. 2. 2026 vykonávala výdělečnou činnost, za níž jí náležela mzda. Současně se z výpisu účtu žalobkyně podává, že ta dále každý měsíc obdržela finanční částku od pana M. L. či od Úřadu práce – příspěvek na bydlení. Soud nepopírá, že v případě pobírání dávky nemocenského pojištění žalobkyně nebude dosahovat totožné výše příjmu jako z výdělečné činnosti, avšak tento rozdíl může žalobkyně řešit prostřednictvím sociálního systému dávek a příspěvků. Rovněž není cílem odkladného účinku žaloby udržet životní úroveň žalobkyně z doby před odebráním invalidního důchodu. Je nepochybné, že žalobkyně bude nucena přistoupit k úsporným řešením, avšak z předložených listinných důkazů nedospěl soud k závěru, že by žalobkyně nebyla schopna přečkat období, než bude o její žalobě rozhodnuto. Z předestřených důvodů nemůže být návrh na přiznání odkladného účinku žaloby úspěšný, neboť žalobkyně neprokázala újmu v nezbytné intenzitě.

15. Co se týče argumentace žalobkyně týkající se jejího zdravotního stavu a odmítnutí závěrů žalované, nezbývá soudu než konstatovat, že se těmito argumenty nemůže nyní zabývat, neboť ty jsou předmětem řízení o žalobě a v rámci řízení o odkladném účinku žaloby nelze předjímat výsledek řízení o žalobě.

16. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že žalobkyně dostatečně netvrdila a neprokázala, že by jí výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tudíž nebyla splněna jedna z kumulativních podmínek pro přiznání odkladného účinku, a z tohoto důvodu byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě podle a contrario zamítnut (výrok II. usnesení).

17. O nákladech řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, když bude postupovat analogicky podle , , ve spojení s , a o případných nákladech vzniklých v této souvislosti rozhodne v rozhodnutí o věci samé.

Poučení:

Proti usnesení je kasační stížnost nepřípustná. [104 odst. 3 písm. c) ].

Plzeň 26. února 2026

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.