Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
EC9E83243A43DD29C1258E90004D6B47.html
HTML · 14.97 KB
No categories available
22 Cdo 1744/2026
22 Cdo 1744/2026-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci navrhovatelkyH. P., zastoupené JUDr. Ondřejem Ručkou, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti odpůrci statutárnímu městu Ostrava – městskému obvodu XY, se sídlem v XY, o návrhu na vydání předběžnéhoopatření, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 200 Nc 2026/2025, odovolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2026, č. j. 57 Co 36/2026-25, takto:
I. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 12. 2025, č. j. 200 Nc 2026/2025-12, odmítl návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil odpůrci povinnost zastavit demolici rodinného domu č. p. XY, který stojí na pozemku parc. č. st. XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
2. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání navrhovatelky usnesením zedne 26. 2. 2026, č. j. 57 Co 36/2026-25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) arozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podává navrhovatelka dovolání, a to i přes poučení odvolacího soudu, že proti napadenému usnesení není dovolání přípustné. Má za to, žeodvolací soud se tím, že aproboval – dle mínění navrhovatelky chybný – procesní postup soudu prvního stupně, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu dle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“). Domnívá se, že pokud byl v předchozím soudním řízení návrh na vydání předběžného opatření v téže věci zatotožných skutkových okolností zamítnut, mělo být i v přítomné věci přistoupeno k jeho případnému zamítnutí, nikoli odmítnutí. Uplatňuje přitom rovněž dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně, zrušil a návrhu navydání předběžného opatření ze dne 2. 12. 2025 vyhověl.
4. K podání vyjádření k dovolání navrhovatelky nebyl odpůrce vyzván.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu a že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.) v zákonné lhůtě (§ 241 odst. 3 věta druhá část věty za středníkem o. s. ř.), zabýval se tím, zda se jedná orozhodnutí, u něhož zákon dovolání připouští (§ 236 o. s. ř.).
6. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné protiusnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.
9. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není – na rozdíl od právní úpravy odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, podle níž je odvolání proti takovému rozhodnutí přípustné, pokud to zákon nevylučuje – založena na principu univerzality. Dovoláním proto lze napadnout pouze ta pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, u nichž to zákon výslovně připouští. Podle povahy rozhodnutí, proti nimž může dovolání směřovat, lze rozlišovat dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, kterými se odvolací řízení končí (§ 237 o. s. ř.), a dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, která byla vydána v průběhu odvolacího řízení a po jejichž vydání odvolací soud v řízení pokračuje (§ 238a o. s. ř.). Protirozhodnutím odvolacího soudu uvedeným v § 238 o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné, i když se jimi končí odvolací řízení.
10. S ohledem na to, že odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na vydání předběžného opatření, jedná se o usnesení podřaditelné pod § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř., proti němuž dovolání neníobjektivně – ze zákona – přípustné. Z tohoto důvodu se dovolací soud námitkami uvedenými v dovolání pro některé z hledisek jeho přípustnosti dle § 237 o. s. ř. a následně ipřípadné důvodnosti vůbec nemohl zabývat.
11. Protože dovolání navrhovatelky směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon podání tohoto mimořádného opravného prostředku nepřipouští, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. se zřetelem na § 236 odst. 1 a contr. o. s. ř. jakoobjektivně nepřípustné odmítl.
12. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 8. 2026
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.předseda senátu