Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 130/2026-14

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 12 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplácaní částky částka s příslušenstvím s tím, že společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a pojistné ve výši částka (dále jen jako „poplatek“). Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po částce částka a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky včas a řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum s účinností ode dne datum. Za období podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaných úroků od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od datum do datum ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků ve výši 12 % p. a. z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a zákonných roků z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky ve výši částka, tj. z dlužné jistiny, od datum do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle , , ve znění pozdějších předpisů („“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle soud postupoval podle a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.

právnická osoba řízení bylo z listinných důkazů zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Ve smlouvě si sjednali, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, činila částka a sestávala z úvěru ve výši částka a souhrnných nákladů ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 21 měsíčních splátkách ve výši částka s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně a RPSN byla sjednána ve výši 136, 57 % (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalovaný uhradil ke dni podání žaloby ničeho (prokázáno tabulkou umoření ze dne datum). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum s podacím lístkem).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 86 % ročně a RPSN 136,57 %. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. V této souvislosti soud přihlédl rovněž k ujednání o souhrnném poplatku za poskytnuté služby ve výši částka, který ve vztahu k jistině úvěru představoval zjevně nepřiměřenou finanční zátěž pro žalovaného. Tento poplatek fakticky plnil funkci tzv. skrytého úroku, kterým byla dále navyšována celková cena úvěru, a ve spojení s mimořádně vysokou úrokovou sazbou a RPSN významně zvyšoval nepřiměřenost celkových podmínek úvěru.

12. Již v poměru k právní úpravě účinné před datum vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. spisová značka: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj – až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

13. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období srpen 2023, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 9,57 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 8,99 x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu a není rozhodné, že žalovaný s takovou výší úroků souhlasil (§ 588 o. z.). Pokud by s ní nesouhlasil, k uzavření úvěrové smlouvy by vůbec nedošlo. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

14. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která byla právní předchůdkyní na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka. Proto soud vyhověl žalobě v části jistiny ve výši částka a uložil žalovanému zaplatit tuto částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O příslušenství bylo rozhodnuto podle o. z. ve spojení s

16. Pod bodem II. výroku soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl, neboť úrok a částka poplatku požadovaný žalobkyní měl svůj původ v úvěrové smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, v daném případě soud zamítl žalobu, co do částky částka.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. dle , když žalovaný byl ve věci úspěšný v rozsahu 62,53 %, žalobkyně jen v rozsahu 37,47 %, proto by žalovaný měl mít právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 25,06 % avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.

18. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle , neboť soud neshledal důvody pro jejich prodloužení a místo plnění s odkazem na

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.