Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 116/2026-19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalobkyně dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno na částku částka, sestávající z půjčené částky částka a souhrnného poplatku částka, kterou měl žalovaný splácet v týdenních splátkách po částka, přičemž první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další vždy do sedmi dnů od předchozí splátky. Žalovaný uhradil celkem částka, jež byly započteny v pořadí stanoveném smluvními podmínkami na náklady soudního či mimosoudního vymáhání, smluvní pokuty, poplatky za prodlení, poplatek za zpracování a doručení úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek a následně na jistinu úvěru v rozsahu 83,47 % a na úrok za poskytnutí úvěru v rozsahu 16,53 %. Podle smluvních podmínek se při prodlení či neplnění žalovaného stal zbývající dluh včetně příslušenství splatným v termínu nejbližší následující týdenní splátky. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla prostřednictvím systému společnosti právnická osoba, kontrolu insolvenčního rejstříku, telefonické ověření zaměstnání a kontrolu platební historie žalovaného u žalobkyně, dále vyhodnotila jeho aktuální finanční situaci podle čestného prohlášení o výši závazků, poznatků obchodního zástupce o dané lokalitě a předložených dokumentů zaznamenaných externím zprostředkovatelem v kartě klienta. Žalovaný neuhradil ničeho, přestože byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle , , ve znění pozdějších předpisů („“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle soud postupoval podle a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.

právnická osoba řízení bylo z listinných důkazů zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr až do výše částka, a žalovaný se zavázal splácet v týdenních splátkách, smluvní úrok byl sjednán ve výši 70,89 % ročně, RPSN 212,77 %, ve smlouvě byl sjednán poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a úrok ve výši částka. Žalovaný od žalobkyně převzal finanční prostředky ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalovaný žalobkyni uhradil za dobu trvání úvěru částku ve výši částka (prokázáno platební historií). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum).

5. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období leden 2024 činila 9,23 % ročně (zjištěno z výpisu z databáze ČNB ARAD).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému poskytla úvěr ve výši částka a žalovaný splatil žalobkyni částku celkem částka.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 70,89 % ročně a RPSN 212,77 %. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy.

12. Již v poměru k právní úpravě účinné před datum vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. spisová značka: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj – až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

13. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období ledna 2024, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 9,23 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 7,68 x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o.z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu a není rozhodné, že žalovaný s takovou výší úroků souhlasil (§ 588 o.z.). Pokud by s ní nesouhlasil, k uzavření úvěrové smlouvy by vůbec nedošlo. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, a z důvodu prodlení žalovaného s plněním této finanční částky včetně úroků z prodlení dle o. z. ve výši dle od dne následujícího splatnosti, tedy ode dne datum do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, pokutu, či poplatky); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. dle , když žalovaný byl ve věci úspěšný v rozsahu 58,72 %, žalobkyně jen v rozsahu 41,28 %, proto by žalovaný měl mít právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 17,44 % avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů („“).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.